Proč se
Světový den mokřadů slaví právě 2. února? Ten den totiž byla podepsána
Ramsarská úmluva, která jednotlivé státy zavazuje k ochraně a rozumnému užívání těchto jedinečných biotopů. Česká republika se k úmluvě připojila roku 1990 a do seznamu postupně zařadila čtrnáct lokalit. Hned první rok šlo o
Šumavská rašeliniště,
Třeboňské rybníky,
Novozámecký a
Břehyňský rybník a
Lednické rybníky, o tři roky později se výčet rozšířil o
Litovelské Pomoraví,
Poodří,
Krkonošská rašeliniště,
Třeboňská rašeliniště a
mokřady dolního Podyjí. V dalších letech se v seznamu objevily ještě
mokřady Liběchovky a Pšovky, podzemní
Punkva,
Krušnohorská rašeliniště,
Jizerské rašeliniště a
pramenné vývěry a rašeliniště
Slavkovského lesa. Řekněte sami: tato místa nabízejí tolik zajímavých výletních tipů, že byste je nestihli obejít ani za rok.
Jizerskohorské mokřady v UNESCO
Na seznam
mokřadů mezinárodního významu bylo roku 2020 zapsáno
Jizerské rašeliniště v
Jizerských horách. Kvůli kleči a hluboké rašelině jsou lesy v
širokém údolí přirozeně meandrující Jizery v této oblasti prakticky neprostupné, podmáčené a nevedou tudy žádné turistické trasy. Jde o klimaticky extrémní oblast, kde
v zimě klesá teplota až k minus 30 stupňům Celsia, s nadprůměrným úhrnem srážek a vzácnými druhy zvířat a rostlin. Rezervace je unikátní také tím, že se před 30 až 40 lety takřka bez pomoci člověka vyrovnala s imisní a kůrovcovou kalamitou, která zasáhla lesy v
Jizerských horách. Rašeliniště se zároveň roku 2019 zařadilo k
bezzásahovým územím ve státních lesích: lesníci a ochránci přírody ho ponechají přírodnímu vývoji a území budou jen monitorovat.
Už od roku 2007 existuje v
Jizerských horách další bezzásahové území, a to přes 70 hektarů na
Poledníku v
národní přírodní rezervaci Jizerskohorské bučiny. Přes 200 let staré bukové lesy byly vloni zapsané na Seznam
UNESCO. Jedná se o první přírodní lokalitu v Česku, která je uvedená na prestižním seznamu světového dědictví. Bučiny na strmých severních svazích Jizerských hor tak doplňují
bukové lesy na Rujáně, rozlehlé porosty v Karpatech, ve Slovinsku, v Pyrenejích či Alpách.
Kudy do mokřadů?
Možná vám zima nepřipadá pro výlety právě ideální: ano, mokřady jsou podmáčená místa s vyšší hladinou povrchové nebo podpovrchové vody, jejichž krása nejlépe vynikne na jaře nebo v létě. Ale i v zimě mají své kouzlo: ostatně to připomíná i
letošní motto Světového dne mokřadů, "Mokřady a voda". A mokřady skutečně plní řadu důležitých funkcí, jednou z nich je i zadržování vody v krajině. Jsou životním
prostorem pro rostliny a živočichy, fungují jako přírodní ochrana proti záplavám a přispívají k regulaci změn klimatu. Často je vnímáme jako nepotřebný a nevyužitelný prostor, ale kdyby
tažní ptáci mohli mluvit, jistě by vám vysvětlili, jak jsou mokřady důležité pro jejich
zimování a tah. To je také tip kam se vypravit: třeba na některou z
vycházek, které již čtvrtý rok pořádá Česká společnost ornitologická, anebo do mokřadů s
portálem Kudy z nudy. Vodní ptáky, kteří se seskupují na nezamrzlých vodních plochách, si pohodlně prohlédnete například z ptačí pozorovatelny u
Novozámeckého rybníka na
Českolipsku, další objevíte na
břehu Litovického rybníka v
Hostivicích, u
Libockých mokřadů v
Kynšperku nad Ohří, u
rybníka Amerika u
Františkových Lázní anebo v
lukách u Kozmic na
Hlučínsku v povodí řeky Opavy.
Výlety nejen za vodním ptactvem
Nakonec vám jako stylovou oslavu Světového dne mokřadů nabídneme několik organizovaných procházek o zajímavostech ze života ptáků, jejich ochraně a přikrmování. Pamatujte na teplé oblečení, dalekohledy, svačiny, termosky s čajem a také atlasy ptáků!- Už v sobotu 3. února se můžete vydat k rybníku Dehtář a na Zbudovská blata. Sraz je v 10:00 na pláži rybníka (obec Dehtáře). Spoku s ornitologem se rozhlédnete a zjistíte, co plave na hladině, lítá okolo a pak se podle aktuální situace výskytu ptáků přesunete na další rybníky v Českobudějovické pánvi. Na závěr vás čekají Zbudovská blata, kde vám Kryštof Chmel představí nový ptačí park ČSO a zároveň zde bude probíhat ukázka kroužkování ptáků. Přesuny probíhají vlastním autem.
Tradiční je také výlet na Rokycansko – v sobotu 3. února můžete vyrazit za mořskými orly, ale i dalšími zajímavými živočichy na celodenní procházku z Rokycan (sraz v 8:45 před rokycanským vlakovým nádražím anebo v 9:15 před nádražím v Plzni – Doubravce) kolem kostela sv. Jiří k Dolanskému mostu a později na vlak do Chrástu. Trasa (cca 13 km) povede většinou v blízkosti vody a pozornost tedy bude věnována zejména zimujícím vodním ptákům, především pak kormoránům, labutím, kachnám, vzácnějším hoholům a morčákům. Výhodou bude vlastní dalekohled, pohodlná obuv a něco na opečení na ohni. 
Zimní ornitologická vycházka se chystá v sobotu 3. února také k jednomu z nejvýznamnějších zimovišť vodních ptáků v Česku, k jezeru Most. Sraz v 9:00 na zastávce MHD bus č. 16 Jezero Most. Stejně tak můžete v ten samý den dorazit k jezeru Milada u Ústí. Sraz bude na parkovišti na svahu jezera Milada za Trmickou teplárnou.- Na jižní Moravě se příznivci ornitologie mohou v sobotu 3. února v 9:00 setkat na hrázi rybníka Nesyt. Bude zde probíhat ukázka kroužkování a vycházka k jedné z ornitologických pozorovatelen. Počet účastníků omezen, nutno přihlásit předem na http://bit.do/ZimaNaNesytu.
- V
neděli 4. února se chystá vycházka podél Vltavy oblastí modřanských tůní do Komořan se srazem v 9:50 na břehu Vltavy u železniční zastávky Praha – Modřany. S sebou dalekohledy a oblečení do terénu. Trasa není vhodná pro kočárky a osoby s omezenou pohyblivostí.
- Zváni jste v neděli 4. února také na Českobudějovicko. V 10:00 mají sraz zájemci o ornitologickou procházku PR Vrbenské rybníky (50 m SZ od točny trolejbusu č. 9 v Českém Vrbném). Vycházka k Vrbenským rybníkům a okolí nebo podél Vltavy do města – podle aktuální atraktivnosti lokalit. Těšte se na pozorování ptactva, povídání o ptačí oblasti Českobudějovické rybníky či přikrmování ptáků.