
Proč se
Světový den mokřadů slaví právě 2. února? Ten den totiž byla podepsána
Ramsarská úmluva, která jednotlivé státy zavazuje k ochraně a rozumnému užívání těchto jedinečných biotopů. Česká republika se k úmluvě připojila roku 1990 a do seznamu postupně zařadila čtrnáct lokalit. Hned první rok šlo o
Šumavská rašeliniště,
Třeboňské rybníky,
Novozámecký a
Břehyňský rybník a
Lednické rybníky, o tři roky později se výčet rozšířil o
Litovelské Pomoraví,
Poodří,
Krkonošská rašeliniště,
Třeboňská rašeliniště a
mokřady dolního Podyjí. V dalších letech se v seznamu objevily ještě
mokřady Liběchovky a Pšovky, podzemní
Punkva,
Krušnohorská rašeliniště,
Jizerské rašeliniště a
pramenné vývěry a rašeliniště
Slavkovského lesa. Tři z nich však zatím nejsou součástí velkoplošného chráněného území, tedy národního parku či chráněné krajinné oblasti – mokřady dolního Podyjí, krušnohorská rašeliniště a Lednické rybníky. Řekněte sami: tato místa nabízejí tolik zajímavých výletních tipů, že byste je nestihli obejít ani za rok. Světový den mokřadů se poprvé slavil v roce 1997. Pro letošní rok sekretariát
Ramsarské úmluvy stanovil jako téma kampaně „
Ochrana mokřadů pro naši společnou budoucnost“.
Jizerskohorské mokřady v UNESCO

Na seznam
mokřadů mezinárodního významu bylo roku 2020 zapsáno
Jizerské rašeliniště v
Jizerských horách. Kvůli kleči a hluboké rašelině jsou lesy v
širokém údolí přirozeně meandrující Jizery v této oblasti prakticky neprostupné, podmáčené a nevedou tudy žádné turistické trasy. Jde o klimaticky extrémní oblast, kde
v zimě klesá teplota až k minus 30 stupňům Celsia, s nadprůměrným úhrnem srážek a vzácnými druhy zvířat a rostlin. Rezervace je unikátní také tím, že se před 30 až 40 lety takřka bez pomoci člověka vyrovnala s imisní a kůrovcovou kalamitou, která zasáhla lesy v
Jizerských horách. Rašeliniště se zároveň roku 2019 zařadilo k
bezzásahovým územím ve státních lesích: lesníci a ochránci přírody ho ponechají přírodnímu vývoji a území budou jen monitorovat.

Už od roku 2007 existuje v
Jizerských horách další bezzásahové území, a to přes 70 hektarů na
Poledníku v
národní přírodní rezervaci Jizerskohorské bučiny. Přes 200 let staré bukové lesy byly vloni zapsané na Seznam
UNESCO. Jedná se o první přírodní lokalitu v Česku, která je uvedená na prestižním seznamu světového dědictví. Bučiny na strmých severních svazích Jizerských hor tak doplňují
bukové lesy na Rujáně, rozlehlé porosty v Karpatech, ve Slovinsku, v Pyrenejích či Alpách.
Kudy do mokřadů?

Možná vám zima nepřipadá pro výlety právě ideální: ano, mokřady jsou podmáčená místa s vyšší hladinou povrchové nebo podpovrchové vody, jejichž krása nejlépe vynikne na jaře nebo v létě. Ale i v zimě mají své kouzlo. Navíc mokřady skutečně plní řadu důležitých funkcí, jednou z nich je i zadržování vody v krajině. Jsou životním
prostorem pro rostliny a živočichy, fungují jako přírodní ochrana proti záplavám a přispívají k regulaci změn klimatu. Často je vnímáme jako nepotřebný a nevyužitelný prostor, ale kdyby
tažní ptáci mohli mluvit, jistě by vám vysvětlili, jak jsou mokřady důležité pro jejich
zimování a tah. To je také tip kam se vypravit: třeba na některou z
vycházek, které již pátý rok pořádá Česká společnost ornitologická, anebo do mokřadů s
portálem Kudy z nudy. Vodní ptáky, kteří se seskupují na nezamrzlých vodních plochách, si pohodlně prohlédnete například z ptačí pozorovatelny u
Novozámeckého rybníka na
Českolipsku, další objevíte na
břehu Litovického rybníka v
Hostivicích, u
Libockých mokřadů v
Kynšperku nad Ohří, u
rybníka Amerika u
Františkových Lázní anebo v
lukách u Kozmic na
Hlučínsku v povodí řeky Opavy.
Výlety nejen za vodním ptactvem
Nakonec vám jako stylovou oslavu Světového dne mokřadů nabídneme několik organizovaných procházek o zajímavostech ze života ptáků, jejich ochraně a přikrmování. Pamatujte na teplé oblečení, dalekohledy, svačiny, termosky s čajem a také atlasy ptáků!
- Zimní ornitologická vycházka se chystá v sobotu 1. února k jednomu z nejvýznamnějších zimovišť vodních ptáků v Česku, k jezeru Most. Sraz v 9:00 na zastávce MHD bus č. 16 Jezero Most.
- v sobotu 1. února můžete vyrazit na hráz Jarohněvického rybníka v Dubňanech. Čeká vás okružní vycházka ptačím parkem, pozorování ptactva a povídání o ptácích a místní přírodě. Sraz je v 8 hodin.
- Na jižní Moravě se příznivci ornitologie mohou v neděli 2. února v 9:00 setkat na hrázi rybníka Nesyt. Bude zde probíhat ukázka kroužkování a vycházka k jedné z ornitologických pozorovatelen. Počet účastníků omezen, nutno přihlásit předem.

- Tradiční je výlet na Rokycansko – v sobotu 8. února můžete vyrazit za mořskými orly, ale i dalšími zajímavými živočichy na celodenní procházku z Rokycan (sraz v 8:45 před rokycanským vlakovým nádražím anebo v 9:15 před nádražím v Plzni – Doubravce) kolem kostela sv. Jiří k Dolanskému mostu a později na vlak do Chrástu. Trasa (cca 13 km) povede většinou v blízkosti vody a pozornost tedy bude věnována zejména zimujícím vodním ptákům, především pak kormoránům, labutím, kachnám, vzácnějším hoholům a morčákům. Výhodou bude vlastní dalekohled, pohodlná obuv a něco na opečení na ohni.
Mokřady jsou ekosystémy, které zahrnují mělké rybníky a jezera s pozvolnými břehy, lužní lesy, říční nivy, slepá ramena, tůně, vlhké louky, bažiny, močály, slatě a vrchoviště, tedy rašeliniště s nepropustným podložím, zásobená srážkami.
Světový den mokřadů se slaví 2. února, protože v tento den byla podepsána Ramsarská úmluva, která zavazuje státy k ochraně a rozumnému užívání mokřadů.
Do seznamu Ramsarské úmluvy jsou zařazeny například Šumavská rašeliniště, Třeboňské rybníky, Novozámecký a Břehyňský rybník, Lednické rybníky, Litovelské Pomoraví, Poodří, Krkonošská rašeliniště, Třeboňská rašeliniště a mokřady dolního Podyjí.
Mokřady plní řadu důležitých funkcí, jako je zadržování vody v krajině, poskytování životního prostoru pro rostliny a živočichy, přírodní ochrana proti záplavám a přispívání k regulaci změn klimatu.
Mokřadní oblasti nabízí řadu zajímavých výletních tipů, například pozorování vodních ptáků z ptačích pozorovatelen, návštěvu chráněných přírodních rezervací, účast na ornitologických vycházkách a mnoho dalších aktivit spojených s přírodou a ochranou životního prostředí.
Jizerskohorské mokřady jsou klimaticky extrémní oblast, kde v zimě může teplota klesat až k minus 30 stupňům Celsia, lesy jsou zde neprostupné kvůli kleči a hluboké rašelině a turistické trasy tudy nevedou.
Ramsarská úmluva je mezinárodní dohoda o ochraně mokřadů s cílem zamezit jejich dalšímu zániku a degradaci. Česká republika se k úmluvě připojila v roce 1990.
Po roce 1990 byly k seznamu Ramsarské úmluvy přidány oblasti jako Litovelské Pomoraví, Poodří, Krkonošská rašeliniště, Třeboňská rašeliniště a mokřady dolního Podyjí.
Světový den mokřadů se poprvé slavil v roce 1997. Pro letošní rok bylo téma kampaně stanoveno jako Ochrana mokřadů pro naši společnou budoucnost.
Jizerské rašeliniště je chráněné jako unikátní rezervace, kde se po kalamitě bez zásahu člověka přirozeně obnovuje. Území je ponecháno přírodnímu vývoji, ochránci přírody ho monitorují a nezasahují do jeho vývoje.
Otázky i odpovědi jsou strojově generované a neprošly redakční úpravou.