Původ udatného
rytíře Rolanda, který putoval světem se svým nezlomitelným mečem
Durandalem a loveckým rohem
Olifantem, sice musíme hledat v západní Evropě, ovšem ideál středověkého rytířství si přivlastnila celá řada měst. Jeho sochy najdete nejenom v
Brémách, Halle a dalších německých městech, ale také v chorvatském
Dubrovníku, kde prý Roland pod jménem Orlando bděl nad bezpečím obchodních korábů, anebo v
Bratislavě. U našich slovenských sousedů se vypráví, že Roland město několikrát navštívil, ubránil je proti nepřátelům a troubením na kouzelný lovecký roh uspával malé děti. Socha dobrosrdečného rytíře stojí na kašně na Hlavním náměstí a každý rok na Silvestra po půlnoci se prý otočí kolem své osy a pokloní směrem k Zelené ulici, kde kdysi stála první radnice. Tak vzdává hold pánům radním, kteří v boji za osvobození města padli.
Rolandové u nás
Cestou do Bratislavy možná legendární Roland navštívil některá města u nás, protože sochy udatného rytíře zdobí například
kašnu na
náměstí Krále Jiřího z Poděbrad v
Chebu , kašnu na
Žižkově náměstí v
Táboře anebo
kašnu na
Žižkově náměstí ve
Vlašimi; městu ji roku 1886 věnoval vlašimský rodák, architekt a podnikatel
František Šebek. Rytíře tady mají v mimořádné oblibě: kolem se rozkládá
Kraj blanických rytířů a v
informačním centru připravili zábavný questing, hledací hru nazvanou
Putování za pokladem s rytířem Rolandem. Statečný rytíř Roland, ochránce městských práv a svobod, vás provede
Vlašimí včetně
zámeckého parku s Čínským pavilonem a nakonec vás zavede k pokladu.
Další Roland zdobí
radnici na Karlově náměstí v
Kolíně, jeho autorem je sochař
Vilém Amort. Kolínský Roland měl rozhodně větší štěstí než Roland z
Liberce: socha, která krášlí vrcholek věže
liberecké radnice na náměstí Dr. Edvarda Beneše, chránila město 60 let, než ji v roce 1952 nahradila pěticípá hvězda. Po revoluci se Roland nevrátil, českého lva z roku 1990 nahradila kopie původní sochy až roku 2005. Také v Liberci je pro rodiny s dětmi nachystaná hravá
trasa Pátrání libereckého rytíře Rolanda. Za správné řešení děti čeká v
Městském informačním centru Liberec malá odměna.
Obři z Hostinného
Pro města byly
sochy Rolandů symboly městských práv, nezávislosti, svobody a prosperity. Pokud by někdo odmítl městská práva respektovat, Rolandova římská zbroj a obnažený meč s ostrou čepelí prozrazovaly, že s provinilci se místní spravedlnost rychle vypořádá.
Svou výzbrojí tak mezi Rolandy patří i
dva obři, střežící renesanční
radnici v
Hostinném. Jiná pověst ale říká, že sem přišli z nedalekých
Krkonoš, které podle nich nakonec získaly dnešní jméno (německy Riesengebirge; Riesen – obři, Gebirge – hory, Riesengebirge – hory obrů). Podobizny na radnici jsou tak jen malou vzpomínkou na dávné časy.
Černý Janek z Uherského Brodu
Zvláštní původ má
Černý Janek, symbol
Uherského Brodu. Přibližně 115 centimetrů vysoká soška stojí ve výklenku
městské radnice a vždy minutu před celou, než se rozezní kostelní zvony, tahá za provaz. Jméno dostala podle začerněné tváře, jak dlouho ale na radnici stojí se přesně neví. Podle historiků z brodského
Muzea Jana Amose Komenského byl Černý Janek „módním“ doplňkem věžních hodin, které v 18. století zhotovil švýcarský hodinář
František Lang.
Soška
zvoníka s černou pletí anebo začerněnou tváří je součástí bohaté historie města, dá se koupit na památku jako suvenýr a koluje o ní několik pověstí.
Dračí města
Rytíř Roland vzbuzuje jistý
respekt, Černý Janek spíš zvědavost. Jak by se ale nepřátelé vypořádali s
draky? Ty si za své symboly zvolilo několik evropských měst v čele s polským
Krakovem, naším
Brnem a
Trutnovem.
Příběhy jsou podobné: u měst se usadil
drak, jehož se místní báli. Nakonec se našel nějaký hrdina, který se rozhodl zakročit. V Polsku to byl princ Krak, který drakovi před jeskyni naservíroval vlčí kůži nacpanou sírou. Drak ji sežral a šel se napít do řeky, a protože měl žízeň, pil a pil, dokud nepraskl. U hradu
Wawel dnes stojí dračí socha, který v pravidelných intervalech chrlí oheň. Stačí poslat SMS a uspořádá ohnivé představení i pro vás.
V
Trutnově se drak dokonce dostal do městského znaku, mají tu
Galerii draka a
Dračí uličku s kašnou, a také každý rok pořádají dvě
dračí slavnosti. Vždy začátkem května při městských slavnostech draka za svitu loučí a víření bubnů vytáhnou na
věž Staré radnice. Visí na ní až do září, kdy věž opouští při
slavnosti Sundání draka.
Proti polské nestvůře vypadá
brněnský drak docela krotce: s vyceněnými zuby spočívá staletí v průchodu věže
Staré radnice v historickém centru města. Zajímavosti z historie Brna vám představí v nové expozici ve
Sklepě pod Novou radnicí. Přibližuje návštěvníkům několik
brněnských legend, v animacích ožívají nejen legendy o
brněnském drakovi, o pánu
Šemberovi, ale také důležité historické okamžiky.
Víte, že…?
- Menší Roland střeží vstup do kulturního domu ve Stonařově na Jihlavsku; je z pískovce, ale třímá železný meč. Další Roland je k vidění ve Štokách; vzácná středověká socha rytíře v brnění je zazděná ve zdi domu nedaleko kostela.
- Svého Rolanda mívala i Praha, ale byl zničen za třicetileté války. Dnes na jeho místě u Karlova mostu stojí Bruncvík, neméně legendární český rytíř. Podle pověsti se vydal do světa, aby našel živého lva pro svůj erb.