Kdo by neznal
Elektrický valčík Zdeňka Svěráka a
Jaroslava Uhlíře s refrénem
„…byl to ten slavný den, kdy k nám byl zaveden elektrický proud…“? V těch několika slovech se skrývá odpověď na to, kdy k nám byla zavedena elektřina: ten slavný den totiž nastal pro každé místo jindy. Elektřina se ale zaváděla desítky let.
Další důležitý čas nastal
12. února 1985 přesně ve 23:11 hodin – přesně v tu chvíli spustili energetici připravovanou štěpnou řetězovou reakci v 1. bloku
elektrárny Dukovany. Sice nešlo o „…ten slavný den, kdy k nám byl zaveden elektrický proud…“, ale okamžik, kdy poprvé v české jaderné elektrárně řízeně „rozdělil“ neutron jádro atomu uranu 235 a vzniklo teplo byl významný milník, který posunul technickou vyspělost a energetickou soběstačnost České republiky o mílový krok vpřed. Samotná elektrárna se ale spustila až o dva měsíce později, musela proběhnout ještě řada testů a zkoušek. Teprve po dalším šestiměsíčním období přešla první výrobní jednotka z takzvaného zkušebního do „ostrého“ nominálního provozu a v následujících dvou letech se k prvnímu dukovanskému bloku přidaly ještě tři další. Poslední dva bloky dokončili energetici dokonce neobvykle rychle, za pouhých 12 měsíců.
Poprvé byla elektřina v našich zemích použita k osvětlení
Mahenova divadla v
Brně v roce 1881; tenhle „slavný den“ připomíná vtipná
plastika Pocta Edisonovi. Pak přišla doba
Františka Křižíka, jeho obloukových lamp,
prvního osvětlení městských ulic v
Písku, v
Jindřichově Hradci a v dalších městech, doba
prvních elektrických tramvají a v roce 1903 také
první elektrifikované železnice z
Tábora do
Bechyně.
Elektrárny a technologické provozy: kde se do nich podívat?
Elektřina a elektrárny vás i nás na
Kudy z nudy baví. Svědčí o tom i čísla: například v roce 2024 navštívilo Infocentra a elektrárny ČEZ přes 300 tisíc lidí, a to jak osobně, tak pomocí virtuální reality. Statistiky prozrazují, že to bylo nejvíc návštěvníků v historii.
Mezi největší lákadla patří
interaktivní expozice, které svítí, blikají a odhalí vám o elektřině téměř úplně všechno, a kde vás čeká spousta zajímavých modelů. To je například
infocentrum jaderné elektrárny Temelín anebo
infocentrum jaderné elektrárny Dukovany. Velký zájem je tradičně o
exkurzi do přečerpávací elektrárny Dlouhé Stráně, samozřejmě spojenou s výletem k
horní přečerpávací nádrži na hřebenech
Jeseníků.
Nezklame vás ani prohlídka
vodní elektrárny Hučák v Hradci Králové, jedné ze tří vodních elektráren, které pamatují vznik samostatného Československa v roce 1918 a fungují dodnes. Na výlet lze vyrazit do i
vodních elektráren Vydra a malé
vodní elektrárny Čeňkova Pila na
Šumavě. Navštívit můžete také
vodní elektrárny Lipno,
Dalešice,
Štěchovice a
Orlík. Vůbec první infocentrum v Česku zaměřené na klasickou energetiku nabízí
Elektrárna Ledvice, tím ale zážitky nekončí: v areálu elektrárny je
rozhledna s prosklenou vyhlídkou a přístupným ochozem ve výšce 144 metrů. Tu byste si rozhodně neměli nechat ujít!
Výlety za tajemstvím elektřiny
Speciální a rozsáhlé
expozice zaměřené na elektřinu rovněž najdete v
Národním technickém muzeu v Praze a
Technickém muzeu v Brně. S dětmi se pak můžete vypravit na průzkum elektřiny do
science center, zajímavá pro fanoušky elektřiny a pokusů s ní je například
liberecká iQlandia,
plzeňská Techmania anebo
Malý svět techniky a
Velký svět techniky v Ostravě.
Na
Kudy z nudy ale najdete i další místa, kam se můžete vydat na
výlet za tajemstvím elektřiny. Patří k nim třeba
Ekotechnické centrum Alternátor v Třebíči,
Technické a dokumentační muzeum Pražské energetiky, které sídlí ve zrekonstruovaných prostorách rozvodny v
Praze-Holešovicích. Uvidíte tu například „kouzelný kufřík“ s léčivým přístrojem Ozonit, který proslavila scéna z legendárního
filmu Postřižiny anebo ovládací pult z rozvodny Jih, který si zahrál ve
filmu Obecná škola.
Staré elektrárny a nové umění
Znáte
Centrum současného umění DOX? Z bývalé továrny v
Praze-Holešovicích se stala významná instituce se zajímavým výstavním programem, která je zmiňovaná ve všech známých průvodcích a bedekrech. Podobně se zásluhou
Rudolfa Kaspera, zakladatele a jednatele firmy Kasper Kovo,
původní parouhelná elektrárna v
Trutnově proměnila v
Galerie moderního umění EPO1. Nové využití má také bývalá
Zengerova trafostanice na
pražském Klárově.
Elektrické podniky hlavního města Prahy ji postavily v letech 1930–1931. Po modernizaci se technologie přestěhovaly do suterénu a převážná část objektu zůstala prázdná. V roce 2022 se z ní stala
galerie moderního a současného umění Kunsthalle. V jedné z bývalých pražských trafostanic najdete zajímavý
klub Kokpit Café, malé venkovské trafostanice se pak mohou proměnit v
kapličky anebo umělecké kousky, třeba jako
trafostanice v Brně-Tuřanech. Jiné slouží jako památky své doby, třeba
trafostanice u Horního Slavkova, pocházející z roku 1910.
Podobně jako v
Kunsthalle se díky modernizaci zmenšila a přesunula do suterénu technologie
Edisonovy transformační stanice. Funkcionalistická budova od architekta
Františka A. Libry, jedna z prvních větších funkcionalistických staveb v
Praze, prošla v letech 2005–2007 zásadní rekonstrukcí podle návrhu
Ladislava Lábuse. Přízemí slouží pro obchodní prostory, vyšší patra pro administrativu, v nástavbě je několik bytů.
Víte že aneb zajímavosti o Česku a elektřině
- Jedním z prvních měst v Čechách se stálým veřejným elektrickým osvětlením se díky Františkovi Křižíkovi stal Písek. Původní Podskalský mlýn s vodárnou proměnil roku 1888 ve vodní elektrárnu, která funguje dodnes. Muzeum osvětlování města tu už nenajdete, připravuje se otevření nové expozice na jiném místě.
- Plošná elektrifikace Československa začala v roce 1919 vydáním zákona č. 438/19 Sb. O státní podpoře při zahájení soustavné elektrizace. Podle společnosti ČEZ měla do té doby přístup k elektřině asi třetina obyvatel českých zemí a pouhá 2 % populace na Slovensku. Poslední elektrifikovanou obcí v Česku byla v roce 1955 Hrčava. I když připojení „poslední“ československé obce Zlatá Baňa na Prešovsku v září 1960 provázely celostátní oslavy, ve skutečnosti na elektřinu tehdy čekaly ještě stovky menších obcí, zejména pak horských osad.
- Zdá se vám, že se elektrifikace neúměrně vlekla? S jejím dokončením se původně počítalo do roku 1945, ale protáhla se kvůli hospodářské krizi a druhé světové válce. Přesto se tehdejší Československo stalo teprve pátým státem na světě, který elektrifikaci obcí kompletně dokončil.
- Víte, že za posledních pět let ČEZ odstavil deset bloků uhelných elektráren? Zrychluje se tak přechod k budoucí bezemisní energetice. Provoz ukončily například elektrárna Mělník III, Prunéřov I, Ledvice II nebo Energocentrum Vítkovice, konec čeká také bloky v Dětmarovicích.
- Významným nízkoemisním zdrojem energie jsou jaderné elektrárny. Podle auditu mezinárodní společnosti Det Norske Veritas Dukovany i Temelín splňují požadavky mezinárodní normy pro řízení ochrany životního prostředí. Prestižní certifikát pro oblast řízení ochrany životního prostředí drží dukovanská elektrárna nepřetržitě od roku 2001, Temelín pak od roku 2004.
- Z chladicích věží vychází jen čistá vodní pára a ročně se díky oběma jaderným elektrárnám nevypustí do ovzduší přibližně dvě desítky miliónů tun CO2.
- V roce 2030 plánuje ČEZ vyrábět z uhlí pouze 12,5 % veškeré své produkce elektřiny.
Poprvé byla elektřina v našich zemích použita v roce 1881 pro osvětlení Mahenova divadla v Brně.
Mezi největší lákadla patří interaktivní expozice v infocentrech jaderných elektráren Temelín a Dukovany, exkurze do přečerpávací elektrárny Dlouhé Stráně a prohlídka vodní elektrárny Hučák.
Expozice zaměřené na elektřinu najdete v Národním technickém muzeu v Praze a Technickém muzeu v Brně, a také v science centrech jako iQlandia a Techmania.
Zajímavé přestavby zahrnují vznik Galerie moderního umění EPO1 z parouhelné elektrárny v Trutnově, Centrum současného umění DOX v Praze-Holešovicích, a galerii moderního a současného umění Kunsthalle, vzniklou z trafostanice.
Jedním z prvních měst s veřejným elektrickým osvětlením se díky Františku Křižíkovi stal Písek.
Elektřina se zaváděla postupně desítky let, s prvním použitím v roce 1881 a úplným dokončením elektrifikace všech obcí v Česku až v roce 1955.
Zahájení řízené štěpné reakce v elektrárně Dukovany bylo významným milníkem, který posunul technickou vyspělost a energetickou soběstačnost České republiky.
Po spuštění prvního bloku v Dukovanech během dvou let byly k němu přidány ještě tři další bloky, což dokončilo celkovou jadernou výrobní jednotku.
Elektrárna Ledvice nabízí první infocentrum v Česku zaměřené na klasickou energetiku, a také rozhlednu s prosklenou vyhlídkou a ochozem ve výšce 144 metrů.
ČEZ plánuje, že do roku 2030 bude vyrábět z uhlí pouze 12,5 % veškeré své produkce elektřiny, což představuje zrychlení přechodu k budoucí bezemisní energetice.