I když chození do školy nebyla vždycky legrace, filmy ze školního prostředí jsou většinou právě o zábavě. O historkách ze světa žáků a studentů, učitelů a profesorů, o zakázaných školních časopisech i o nešťastných rodičích, kteří se chodí přimlouvat za své neposedné ratolesti. Na
Kudy z nudy jsme se tentokrát v
seriálu Česko ve filmu zaměřili na filmy, v nichž hrály hlavní roli právě školy.
Vraťte se s námi zpátky do školních lavic a zlepšete si svůj den vzpomínkou na časy, kdy jste každé všední ráno museli jít do školy.
Škola základ života (1938) a Cesta do hlubin študákovy duše (1939)
Příjemné, nostalgické, staromilsky roztomilé, s několika humornými scénkami a hláškami, a hlavně s celou plejádou hereckých legend: to byly dvě předválečné filmové komedie
režiséra Martina Friče. Autorem předlohy byl
Jaroslav Žák (1906–1960), spisovatel, scenárista a také pedagog, který řadu let působil jako středoškolský profesor latiny a francouzštiny na
Reálném gymnáziu v Jaroměři a středoškolské prostředí dokonale znal. I když ve školách už je všechno jinak, obě komedie patří k vrcholům předválečného českého filmu. Pár zajímavostí?
Představitel podlézavého šplhouna, šprta a udavače Krhounka
František Filipovský ve skutečnosti propadl hned v primě, kterou musel opakovat.
Miloš Nedbal coby profesor francouzštiny byl stejně starý jako
Ladislav Pešek v roli repetenta Kulíka, a
Jaroslav Marvan byl starší jen o pět let. Od premiéry obou komedií je lahůdkou i postrachem všech latinářů oblíbená věta
Tuleň nese domovníkovi dýmku, zatímco vlk nese domovníkovi psaní. (Prozradíme vám, že podle jedné z mnoha verzí by její překlad by mohl znít: Phoca ostiario fumibulum infert, dum, lupus ostiario litteras portat. A oblíbená hláška? Přece
„...Štěstí. Co je štěstí? Muuuška jenom zlatá…!“
Vyšší princip (1960)
Z veseloher o školách vybočuje
okupační drama Vyšší princip, které podle jedné z povídek
Jana Drdy ze sbírky
Němá barikáda natočil
režisér Jiří Krejčík. Příběh o statečnosti starého profesora postaveného tváří v tvář smrti, se skutečně stal: v době
heydrichiády, v červnu 1942, udal jeden ze studentů gymnázia v
Příbrami svého spolužáka za to, že z časopisu vytrhl fotografii Adolfa Hitlera a hodil ji do koše. Šestnáctiletý student
Antonín Stočes byl za tento čin 29. června 1942 společně se svým otcem zastřelen.
Ve filmu, kde se obětí msty stanou tři nevinní maturanti, ztvárnil svou snad nejlepší filmovou postavu
František Smolík v titulní roli profesora, přezdívaného Vyšší princip. Film získal doma i ve světě řadu ocenění, a poselstvím se stala profesorova věta, že „vražda na tyranu není zločinem“. Film se natáčel v
Hradci Králové,
Průhonickém parku a v
Pardubicích, v záběrech se například mihnul dnešní
obchodní dům Grand a
palác Hybských. Interiéry školy byste našli na
malostranském gymnáziu Jana Nerudy, scény popravy se natáčely na dvoře dnes již neexistujících kasáren na
náměstí Republiky v
Praze.
Marečku, podejte mi pero (1976)
Školu, jakou uvidíte v
komedii Marečku, podejte mi pero! hned tak někdo nezná: večerní průmyslovku totiž studují dospělí, kteří si potřebují zvýšit kvalifikaci. Ve filmu, který natočil
režisér Oldřich Lipský podle scénáře
Ladislava Smoljaka a
Zdeňka Svěráka, se ovšem šplhoun Hujer, koketní paní Týfová, třídní rošťáci Tuček a Šlajs, zmatkář Plha nebo věčný ospalec Dudek chovají jako o generaci mladší studenti: opisují, žalují, zdržují vyučování a dělají neplechy.
Zárukou dobré zábavy jsou výkony skvělých českých herců, jako jsou
Josef Abrhám, Zdeněk Svěrák, Ladislav Smoljak, Iva Janžurová, Jiří Sovák, Václav Lohniský, Josef Kemr, Jiří Schmitzer či
Taťjana Medvecká. Chybí jen Hliník, který se odstěhoval do Humpolce. Školní scény se natáčely během pololetních prázdnin ve škole v Dušní ulici v
Praze, v
Humpolci pak úspěšný film připomíná
muzeum HLINÍKárium. Jsou tu vystaveny rekvizity z filmu a promítají se zde i filmové scénky.
Mach a Šebestová (1976–1983)
Máte mezi kamarády Macha? A také se ho v žertu ptáte, kde nechal Šebestovou? Pak stoprocentně znáte i další hrdiny kresleného
seriálu Mach a Šebestová, třeba jejich spolužáky ze 3. B Horáčka, Pažouta, Kropáčka a Čermákovou, neandrtálce a posléze školníka pana Humla, a samozřejmě i paní Kadrnožkovou a jejího psa Jonatána. O jeho plemeni se vedou stejně zapálené spory jako o to, jaká křestní jména vlastně mají Mach a Šebestová (žádná v seriálu se nevyskytují).
Seriál o příhodách spolužáků Macha a Šebestové podle námětu a scénáře
Miloše Macourka kreslil
malíř Adolf Born, hlasem ho provází
herec Petr Nárožný a hudbu i titulní
píseň My jsme žáci třetí bé složil
Luboš Fišer. Mach a Šebestová patří k nejpopulárnějším seriálům v
cyklu Večerníček, seriál má i knižní podobu, Mach a Šebestová se objevili i v hraném filmu
Václava Vorlíčka a na jevišti
Divadla Lampion v
Kladně.
My všichni školou povinní (1984)
Stejně jako další filmy a seriály, které vznikly v 70. a 80. letech, má i třináctidílný seriál
scénáristky Markéty Zinnerové své příznivce i odpůrce. Jedni mu vyčítají ideologické zabarvení, druzí ho popisují jako nesmrtelný, kultovní, znamenitě napsaný a plný hereckých hvězd. Jak to s ním vlastně bylo?
Seriál měla původně natáčet
Marie Poledňáková, režisérka úspěšných dětských filmů
Jak dostat tatínka do polepšovny (také v něm se na chvíli podíváte do školy) nebo
S tebou mě baví svět. Jenže právě při natáčení posledně jmenované komedie se kvůli penězům nepohodla s vedením
Československé televize, takže se školního seriálu ujal
Ludvík Ráža. U diváků se nejoblíbenější postavou stal začínající učitel v podání
Miroslava Vladyky, jehož roli scénáristka napsala podle svého milovaného učitele matematiky na gymnáziu v
Liberci, v seriálu dále hráli
Veronika Žilková, Dana Medřická, Jiří Sovák, Vladimír Menšík, Jiřina Bohdalová, Gabriela Vránová, Jiří Bartoška, Karel Augusta, Vladimír Brabec, Jiří Hanzlík, Zdena Hadrbolcová nebo
Jana Preissová. Natáčelo se na
Petřinách v
Praze a celé řadě dalších míst, namátkou v
Liberci,
Tanvaldu, ve
Vysokém nad Jizerou a na
Benecku.
Obecná škola (1991)
Celovečerní debut
režiséra Jana Svěráka podle scénáře, který napsal jeho tatínek
Zdeněk Svěrák, s vynikající
kamerou F. A. Brabce, se dočkal nominace na
Oscara, cenu Americké filmové akademie za nejlepší zahraniční film.
Děj
filmu Obecná škola se odehrává v jedné chlapecké školní třídě na pražském předměstí v prvním roce po druhé světové válce. Klíčovou postavou příběhu je
učitel Igor Hnízdo, comeback
Jana Třísky po třináctiletém exilu. V dalších rolích si zahráli
Libuše Šafránková, Rudolf Hrušínský, Ondřej Vetchý či
Daniela Kolářová, ve filmu uvidíte i několik českých režisérů, třeba
Irenu Pavláskovou, Jiřího Menzela nebo
Karla Kachyňu. Zdeněk Svěrák scénář psal jako autobiografickou vzpomínku na dětství, prodchnutou moudrostí a pochopením pro lidské slabosti, a vytvořil také jednu z hlavních rolí, inspirovanou vlastním tatínkem.
Gympl (2007) a Vejška (2014)
Film
Gympl natočil
režisér Tomáš Vorel podle románu
Tomáše Houšky Graffiti rules. Studenti gymnázia Petr (
Tomáš Vorel jr.) a Michal (
Jiří Mádl) do školy raději nechodí a když už tam zajdou, hodiny spíš prospí, protože po nocích malují graffiti. To je totiž to jediné, co je kromě holek skutečně baví. Ve škole je pronásledují fyzikář
Milan Šteindler, češtinář
Jiří Schmitzer, ekologický učitel výtvarky
Tomáš Matonoha a ředitelka
Eva Holubová. Nebezpečné výpravy na střechy domů, do útrob metra, na komíny a honičky s policií dovádějí k zoufalství jejich rodiče; ty hrají
Zuzana Bydžovská, Tomáš Hanák, Jan Kraus, Ivana Chýlková a další. A zajímavosti? Natáčelo se v
Praze, Jiří Mádl se kvůli natáčení musel naučit kouřit, a například v
metru museli filmaři všechno stihnout během dvou nocí, navíc se mohlo natáčet vždy jen čtyři hodiny.
Gympl se stal
nejčastěji legálně stahovaným filmem roku 2007, a díky velkému ohlasu vzniklo pokračování, film
Vejška (2014). Oba hrdinové sice jsou už o něco dospělejší, ale přesto i tady najdete humor, nebezpečné akce a hlavně školu. Scénář napsali společně český streetartista
Pasta Oner a
Tomáš Vorel, film provází hudba a rap
DJ Mika Trafika a
Vladimira 518.
Další populární filmy, které vás na chvíli vrátí do školy
- V komediích režisér Oldřicha Lipského se do školy můžete vrátit ještě ve filmu Šest medvědů s Cibulkou.
- Jak vypadala škola kdysi? Podívejte se třeba na filmy Krakonoš a lyžníci, Páni kluci nebo Jára Cimrman ležící, spící.
- Do čarodějně školy se nepodíváte jen s Harry Potterem, ale také ve filmu Dívka na koštěti.