V bílé stopě Šumavou
Šumava nabízí
ideální podmínky pro zimní turistiku na běžkách. Zimní krajina
Šumavy je svým reliéfem velice vhodná pro běžecké lyžování, které je jedno z nejkrásnějších v Česku. Pozvolná stoupání, mírné sjezdy charakteristické pro rozsáhlé šumavské pláně a nadmořská výška kolem 1 000 metrů jsou po většinu zimy zárukou jak dobrých sněhových podmínek, stejně tak i
dostupnosti pro všechny kategorie běžkařů. Pokud patříte k milovníkům pohybu v bílé stopě, můžete si už nyní vybrat některou z upravovaných tras.

Celou
oblast Šumavy spojuje dálková trasa
Šumavská magistrála, která se upravuje především pro klasický styl, kde to umožňuje šířka trasy, tak i pro bruslení. Je 140 kilometrů dlouhá a začíná v
Železné Rudě. Odtud stoupá k
Nové Hůrce a následně vede do Prášil a po cestě
Liščí díra pod
Poledník. Bavorskou a
Javoří cestou dojde na
Javoří pilu a do
Modravy. Tady se magistrála
dělí na
část, která
stoupá na
Filipovu Huť a
Horskou Kvildu a na část, která sleduje tok
Vydry po Nové březnické cestě a
Vltavské cestě k Pramenu Vltavy. U
pramene se
Šumavská magistrála opět dělí. Část vedoucí po
Vltavské cestě dorazí na
Kvildu, kde se spojí s částí, která šla přes
Filipovu Huť.
Páteřní trasa pokračuje
Židovskou cestou pod
Bučinu a na
Knížecí Pláně.
Jelení stezkou pak pokračuje ke Žďárskému jezírku a k obci
Strážný. Přes Stráženskou slať a býv. Dolní Cazov dojde až těsně k hraničnímu přechodu Mlaka. Pak odbočuje do
Českých Žlebů a Kostelní a Travní cestou pak přijde do
Stožce. Po Rohanově, Ministerské a Ježní cestě pak
Šumavská magistrála míří do
hlubokých lesů nad osadu
Jelení a
Schwarzenberský kanál. Vine se pod
Plešným jezerem (zde je i
nouzové nocoviště) k rozcestí Nad Raškovem a I. zónou
NP Šumava skrze Moltrův les pod kopce Bulík a Kopka k
Zadní Zvonkové, kde na přechodu
Pestřice/Sonnenwald z Česka do Rakouska končí.
Nejoblíbenější šumavské trasy na běžkách
Trasy s pomocí veřejné dopravy
Běžkařské areály doma i kousek za hranicí

Na
Šumavě najdete mnoho běžkařských areálů, a to na obou stranách hranice. Mezi největší se řadí propojený areál
Pasečná – TraumArena na Lipensku, kde je možné lyžovat na téměř
50 kilometrech udržovaných stop
v Čechách i Rakousku. Stopy vedou od
Svatého Tomáše k
penzionu Dobík a na státní hranici s Rakouskem. Tady si zalyžujete v běžkařském areálu TraumArena u obce St. Stefan – Afiesl.
Mezi
Lipnem nad Vltavou a Frymburkem se na loukách udržuje několik okruhů a propojovacích cest mezi nimi. Terén je
členitý a běžkaři si užijí jak delší
táhlá stoupání, tak i
rovinky a
rychlé sjezdy. Nastoupit do bílé stopy lze ve Frymburku na fotbalovém hřišti. V Lipně nad Vltavou se východiště lyžařských stop nachází u parkoviště nad fotbalovým hřištěm, na lesní cestu Strategická nastoupíte za frymburskou střelnicí.

U Zadní Zvonkové končí
Šumavská magistrála, běžkaři však mohou pokračovat hned za hranicí Pestřice Sonnenwald na trasy
Böhmerwald Areny náležící k
běžkařskému centru Schöneben, jednomu z největších v rakouské části Šumavy. K dispozici je zde přibližně
78 km lesních a vysokohorských tras pro klasiku i bruslení. Nástupními místy jsou Schöneben, Grünwald a Oberhaag. Z Česka můžete do stop nejlépe vklouznout právě z hraničního přechodu u Zadní Zvonkové. Autem doporučujeme zaparkovat v Schönebenu, odkud lze vyrazit například na Hochficht.
Běžecký lyžařský areál Zadov najdete u meteorologické stanice na
Churáňově. Běžecký stadion a přilehlé
závodní tratě o délce 1 až 10 km hostily Světový pohár v běhu na lyžích již v roce 1983 a i dnes jsou místem konání mnoha významných závodů.
Areál závodních tratí pro běžecké lyžování včetně stadionu, který se nachází v nadmořské výšce 1095 metrů a slouží také jako výchoziště lyžařských stop do okolí. Nástupní místo
Šumavské magistrály. V okolí Churáňova jsou pravidelně a kvalitně udržované turistické trasy v celkové délce více než
60 km (při velmi příznivých sněhových podmínkách až 80 km) s návazností na upravované trasy po celé
Šumavě.

Od
Železné Rudy vede lyžařská stopa na
Debrník a dále do Ferdinandova údolí. Na konci údolí navazuje čeká stopa na soubor německých
běžkařských tras v areálu Zwieslerwaldhaus. Běžecké poskytuje běžkařům
35 km upravovaných běžeckých tratí. Jsou ideální jak pro začátečníky, tak i pro závodníky. K osvojení běžeckých technik je vhodná oblíbená louka “Böhmweg” (která je při závodech používána jako prostor startu a cíle). Na běžce volné techniky se také pamatovalo: v areálu
Zwieslerwaldhaus najdete 3 km dlouhou, náročnou trasu se všemi stupni obtížnosti.
Šumava v zimě schůdná i pro pěší

Celou zimu je pro pěší upravována
trasa z Kvildy na Bučinu. Kromě cesty na Bučinu, kterou v zimě využívají dokonce i někteří cyklisté, připravuje Správa NP pro pěší na
letošní zimu novinku. Ve směru
od Kvildy k Horské Kvildě, což je
pro běžkaře téměř dálnice, chce kromě běžeckých stop upravovat i cestu pro pěší. Tímto směrem je celoročně otevřené
jelenárium, kam chodí hodně lidí, dále už cesta v zimě tolik využívána není, nicméně směr k
Horské Kvildě je i
v zimě pro pěší zajímavou trasou.

Trasy pro pěší upravuje každou zimu i sousední
Modrava. Jde o trasy z Modravy na
Modravský most směrem na
Březník a Modrava –
Rybárna, lesní správa Srní pak protahuje cestu mezi Rybárnou a Rokytou. Letos už bohužel kvůli nově umístěným zábranám na hradlovém mostě
nebude možné pro pěší protahovat cestu podél Vchynicko-tetovského kanálu od hradlového mostu na Rokytu. Zábrany na most umístila
Správa Národního parku Šumava kvůli řidičům, kteří nerespektovali zákaz vjezdu.
V
Prášilech se upravuje cesta
z Prášil na Gsenget, z
Vysokých lávek přes
Hůrku do
Nové Hůrky a z Velkého Boru na
Javoří pilu. Železnorudští upravují po pěší cestu z
Železné Rudy na
Debrník, pro pěší i zimní cyklisty cestu z
Železné Rudy na
Špičák,
bez údržby je ponechána cesta ze
špičáckého sedla na Černé jezero.