ÚvodAktualityVěda a historie není nuda: Luční bouda stojí na hřebenech Krkonoš už 400 let
Příroda

Věda a historie není nuda: Luční bouda stojí na hřebenech Krkonoš už 400 let

Poslechněte si audio verzi článku
Která krkonošská horská bouda je nejslavnější? Ta, která drží hned několik rekordů najednou: Luční bouda. Její historie sahá do 16. století a všem příchozím už 400 let poskytuje pohodu, bezpečné útočiště a také vlastní pivo z pivovaru Paroháč a další dobroty. Vydejte se s portálem Kudy z nudy do nejstarší horské chaty na hřebenech Krkonoš!
Luční bouda kdysi…
…a Luční bouda dnes.
Táhlé hřebeny s fantastickými výhledy, hluboká údolí, vodopády, rašeliniště i voňavé horské louky: takové jsou Krkonoše, nejvyšší české hory. Podobně jako v žádném výčtu deseti krkonošských NEJ nesmí chybět Sněžka a Obří důl, pramen Labe, Špindlerův Mlýn, Labský vodopád, Labský důl nebo Úpské rašeliniště, své místo má v seznamu hlavních turistických lákadel Krkonoš i Luční bouda. Největší a nejstarší horská chata Krkonoš, která má díky nadmořské výšce 1410 metrů i nejvýše položenou restauraci a nejvýše položený pivovar v České republice, stojí poblíž státní hranice s Polskem, uprostřed vzácné Bílé louky. V roce 2023 oslavila už 400 let, ale určitě je ještě o něco starší.
 
 

O dvou bratrech aneb jak vznikla Luční bouda

Je to příběh, který čeká na zfilmování: někdy v dobách hraničních sporů před třicetiletou válkou se prý dva hraběcí synové pohádali o dědictví. Ten mladší utekl do hor, ale tak jako mnozí jiní podcenil krkonošskou přírodu i počasí, a tak nakonec v malém přístřešku z větví, postaveném na hřebenech hor, nemocný a slabý čekal na smrt. Tak jej našel starší bratr, ustrnul nad jeho osudem a odvezl ho do bezpečí do údolí. Jako pomník usmíření na horském hřebenu postavil dřevěnou boudu, která měla sloužit jako místo odpočinku pro pocestné. Pověst o založení Luční boudy má ale i druhou verzi: podle ní si tu první boudu postavili mladí manželé, kteří prchali před pronásledováním kvůli své víře a usadili se vysoko v horách.

Ať to bylo jakkoliv, Luční bouda, známá též jako Wiesenbaude, Stará česká, Bílá nebo Stará Rennerova bouda, zřejmě stála na svém místě již v druhé polovině 16. století.
 

Rok 1623 a luční horské hospodářství

Klíčovým datem pro 400. výročí vzniku Luční boudy byl rok 1623: kámen s tímto letopočtem byl objeven při rekonstrukci roku 1869. Dole pod horami probíhala třicetiletá válka, nahoře na hřebenech Krkonoš na křižovatce několika starých tras ale právě ten rok nejspíš původní dřevěnou či roubenou boudu přestavěli na pevnější kamenné stavení.

To se stejně jako další horské boudy stalo významným centrem budního hospodářství. Patřilo k němu nejenom 100 hektarů pastvin a luk, ale také stáda hovězího dobytka a koz; ta se přes léto pásla na okolních pláních Bílé a Čertovy louky spolu s dobytkem z Rennerovy a Scharfovy boudy. Na širokých pláních Krkonoš se rovněž sklízelo seno, na kterém, uloženém v půdním prostoru, nocovali turisté. Bouda byla proslavená také svými zemědělskými produkty, zejména horským bylinkovým sýrem.
 

Luční bouda během staletí

Samozřejmě to nebyla poslední přestavba, Luční bouda se postupně rozrůstala a měnila. Kolem roku 1830 se tu prý tajně usadila penězokazecká dílna, v druhé polovině 19. století pak její obyvatelé chytře využili tok Bílého Labe a pomocí vodního kola poháněli nejrůznější domácí zařízení, od máselnice až po kolébku. Boudu v té době už hojně využívali turisté při svých cestách po Krkonoších a především pro výstup na Sněžku. Ke štítu Luční boudy byl dokonce připevněn zvon, který budil nocležníky, aby nezmeškali jedinečný východ slunce na nejvyšší české hoře. Nadšený ochránce přírody Kryštof Haering tu provozoval meteorologická pozorování, botanička Josefina Kablíková zase založila pamětní knihu pro zápisy pozorování přírodovědců. Cestu na Luční boudu našla řada umělců a významných osobností, například Karel Hynek Mácha, Vítězslav Hálek nebo malíř Quido Mánes, František Josef I., generál Ernst Gideon von Laudon nebo Jára Cimrman.



Kdy měla Luční bouda namále? Třeba když v roce 1938 vyhořela. I když ji německý wehrmacht během dvou let velkolepě opravil a vybudoval tu vlastní výcvikové středisko, naštěstí už Němci nestihli další přestavbu. V plánech totiž bylo rozšíření Luční boudy na komplex s půdorysem hákového kříže a kapacitou 2000 lidí. Další komplikace Luční boudu potkaly po roce 2000, kdy byla téměř na pokraji demolice.

V roce 2004 koupila zdevastovanou boudu společnost AEZZ, která se od té doby snaží vrátit tento skvost milovníkům a obdivovatelům hor. Navazuje na dávno zašlou slávu a obnovuje tradice s přihlédnutím na současná ekologická kritéria. Čistička odpadních vod, ekologický způsob vytápění, výroba domácího pečiva tradičním způsobem, to vše naplňuje představy majitelů o životě v tak vzácném prostředí, jako je právě okolí Luční boudy.
 

Luční bouda: co tu ochutnáte, zažijete a uvidíte

Dnešní Luční bouda nabízí ubytování až pro 150 lidí v pokojích čtyř cenových kategorií od luxusních apartmánů Sněžka a Luční přes běžné pokoje až po prostor v nejvyšším patře Luční boudy, s jedinečným výhledem na úbočí Sněžky a Studniční horu. Ten si vychutnají turisté, kteří přicházejí s vlastním spacákem a karimatkou.

Zastavit se můžete i v nejvýše položené restauraci v Čechách a ochutnat věhlasné velké rohlíky a borůvkové koláče z místní pekárny. Reklamní slogan Když ti žena s jiným skáče, dej si u nás Paroháče pak láká k ochutnávce vlastního piva Paroháč, které na Luční boudě vyrábějí od roku 2012. V nejvýše položeném pivovaru ve střední Evropě můžete vyzkoušet nejen klasický světlý či polotmavý ležák, ale i tmavý či pšeničný speciál a svrchně kvašené pivo britského typu Indian Pale Ale. Na Luční boudu a k dalším krkonošským pivovarům také vede Krkonošská pivní stezka.

Možná tu potkáte také samotnou majitelku a provozovatelku Luční boudy Kláru Sovovou a jejího bernardýna Bohouše, který se stal novodobým symbolem nejvýše položené turistické chaty v České republice. Luční bouda si ho dokonce dala do znaku. Chybí tak už jen onen kámen s vytesaným letopočtem 1623. Podle vzpomínek pamětníků měl být dlouhý a tenký, a kdysi býval umístěný nad dveřmi nebo oknem. Podle Kláry Sovové se ještě v roce 1900 měl nacházet na severní straně terasy, v dalších letech ale patrně zmizel společně s ostatním zdivem ve sklepech, kde je nyní pivovar, vinotéka a sádky na pstruhy.

Co myslíte, podaří se ho ještě někdy objevit?
Otázky i odpovědi jsou strojově generované a neprošly redakční úpravou.
Znáte nejvýše položené budovy našich hor?

Znáte nejvýše položené budovy našich hor?

I když naše pohoří nejsou ve srovnání s ostatními Evropskými horami žádnými velikány, ukrývají řadu zajímavých míst. Horské chaty, rozhledny, televizní vysílače a meteorologické stanice s bohatou historií, a mnoha českými rekordy, stojí rozhodně za prozkoumání. Kudy z nudy vám prozradí, kam se vypravit za nejvýše položenými stavbami našich hor, kde bývá nejvíce sněhu, deště či větru v roce.

České značky: Turistické známky

České značky: Turistické známky

Také si z výletů a dovolených vozíte jako památku turistické známky, malá dřevěná kolečka s čísly a obrázky? Češi je sbírají už téměř 30 let, zdaleka nejde ale jen o suvenýry z cest. V Rýmařově v Moravskoslezském kraji, kde společnost Turistické známky sídlí, od roku 2020 můžete navštívit Návštěvnické centrum a muzeum Turistických známek, od roku 2021 kavárnu a od roku 2022 restauraci.

Kam se schovat během nepřízně počasí na horách? Bezpečný úkryt poskytnou útulny a horské chaty

Kam se schovat během nepřízně počasí na horách? Bezpečný úkryt poskytnou útulny a horské chaty

Ne vždy se túra do hor vydaří k naší plné spokojenosti. Někdy může turistu překvapit nenadálý déšť, silný vítr nebo sněhová bouře. V takových chvílích přijdou vhod útulny, které poskytnou bezpečný úkryt na pár desítek minut, hodin nebo klidně i celou noc. Oblíbeným útočištěm se mohou stát i horské boudy, které nabídnou komfortnější ubytování a občerstvení. Kde se taková místa nacházejí vám prozradí portál Kudy z nudy.

Pivovar a pivní lázně na Luční boudě – ochutnejte pivo Paroháč Gurmánská turistika

Pivovar a pivní lázně na Luční boudě – ochutnejte pivo Paroháč

Pivovar na Luční boudě je nejvýše položeným pivovarem ve střední Evropě. Ochutnat zde můžete pivo s názvem Paroháč, pojmenované podle jelena žijícího v okolí horské chaty. Dopřát si zde můžete i relax v pivních lázních.

Bouda Bílé Labe v Krkonoších Ubytování

Bouda Bílé Labe v Krkonoších

Horská chata Bouda u Bílého Labe se nachází v Krkonoších asi 5 km od centra Špindlerova Mlýna v nadmořské výšce 1000 metrů na levém břehu Bílého Labe. Je situována v dole Bílého Labe na křižovatce čtyř turistických cest od Špindlerova mlýna, od Špindlerovy boudy a od Luční boudy.

Horské boudy vás okouzlí atmosférou starých časů

Horské boudy vás okouzlí atmosférou starých časů

Horské boudy jsou fenoménem českých hor. Chaty, které dnes slouží k odpočinku hladovým a znaveným turistům, mají mnohdy dlouholetou tradici. Nejstarší boudy vznikly již při kolonizaci hor, některé objekty byly postaveny nově v souvislosti s rozvojem turistiky na začátku 20. století. Podívejte se s portálem Kudy z nudy na perly českých hor.

Luční bouda – nejvýše položená horská chata v Česku Ubytování

Luční bouda – nejvýše položená horská chata v Česku

Luční bouda leží v první zóně Krkonošského národního parku pouhé 4 km od vrcholu Sněžky. Chata je jednou z nejvýše položených v Česku. Už 300 let poskytuje přístřeší, bezpečí a pohodu v Krkonoších. Od srpna 2012 se zde vaří pivo se jménem Paroháč.

Naučná stezka Prameny Labe – poznejte zajímavosti Krkonoš Příroda

Naučná stezka Prameny Labe – poznejte zajímavosti Krkonoš

Naučná stezka Prameny Labe měří 18 km a na svých zastaveních seznamuje s přírodními zajímavostmi této části Krkonoš. Při procházce uvidíte spourtu přírodních zajímavostí, mezi něž patří například Pančavský vodopád, který je nejvyšší v České republice.

Údolí Bílého Labe v Krkonoších Příroda

Údolí Bílého Labe v Krkonoších

Turistická cesta Údolím Bílého Labe byla zprovozněna již v roce 1891. Ze Špindlerova Mlýna se jedná o příjemnou a nenáročnou trasu, která je vhodná i pro rodiny s dětmi a vozíčkáře, kteří zde ocení hladký asfaltový povrch. Okolí je navíc plné přírodních krás a cestou vás čeká řada pěkných výhledů.

Sněžka – nejvyšší hora Česka i Slezska Příroda

Sněžka – nejvyšší hora Česka i Slezska

Sněžka (1603 m n. m.) je nejvyšší hora v Krkonoších a v České republice. Vyhledávaný výletní cíl a rozhledový bod ve východní části Krkonoš na česko-polské hranici. Díky své výšce poskytuje neomezený panoramatický výhled do daleké krajiny.

Krkonoše na běžkách – ze Špindlu na Luční boudu Zimní sporty

Krkonoše na běžkách – ze Špindlu na Luční boudu

Středně náročný výlet vás provede jednou z nejkrásnějších partií našich nejvyšších hor. Trasa začíná u Špindlerovy boudy, prochází Stříbrným návrším na Luční boudu a přes Klínové boudy vás dovede zpět do Špindlerova Mlýna.

Zimní adrenalin na Luční boudě Zimní sporty

Zimní adrenalin na Luční boudě

V I. zóně Krkonošského národního parku najdete největší a nejstarší horskou chatu Krkonoš, oblíbenou Luční boudu (1 410 m n. m.), která je nejvýše položeným hotelem a pivovarem ve střední Evropě.

Lanová dráha Pec pod Sněžkou – Sněžka Příroda

Lanová dráha Pec pod Sněžkou – Sněžka

Na vrchol nejvyšší české hory vás vyveze moderní čtyřmístná kabinková lanovka, která je v provozu denně mimo dubna a listopadu a má dva úseky. Provoz druhého úseku z Růžové hory na Sněžku závisí na přízni počasí.

Krausovy Boudy – rodinný penzion ve Špindlerově Mlýně Ubytování

Krausovy Boudy – rodinný penzion ve Špindlerově Mlýně

Rodinný pension ve Špindlerově Mlýně, který najdete nad přehradou na Labi v nadmořské výšce 830 m, asi 2 km od centra, je vhodný pro rodiny s dětmi, pro odpočinkovou i sportovní dovolenou.

Richtrovy boudy v Peci pod Sněžkou Památky

Richtrovy boudy v Peci pod Sněžkou

Richtrovy boudy leží u frekventované turistické trasy z Pece pod Sněžkou na Výrovku, Luční boudu a další horské boudy na hřebenech Krkonoš. Areál tvoří dvě budovy – Richtrova a Červená bouda. Jedná se o majetek Policejního prezidia, veřejnosti již boudy nejsou přístupné.

Moravská bouda ve Špindlerově Mlýně Ubytování

Moravská bouda ve Špindlerově Mlýně

Moravská bouda je menší hote pod hřebeny Krkonoš. Nachází se v lokalitě Sedmidolí nad Špindlerovým Mlýnem zhruba ve výšce 1225 m n. m. na luční enklávě. Je ideálním nástupním místem pro letní i zimní horskou turistiku.

Labská bouda v Krkonoších Ubytování

Labská bouda v Krkonoších

Horský hotel Labská bouda u Špindlerova Mlýna v Krkonoších je po rekonstrukci znovu v provozu. Můžete se zde ubytovat nebo navštívit bufet či restauraci.

Čtrnáct krajů & čtrnáct tipů: kde lišky dávají dobrou noc aneb ubytování na samotě a o samotě

Čtrnáct krajů & čtrnáct tipů: kde lišky dávají dobrou noc aneb ubytování na samotě a o samotě

Toužíte prožít alespoň pár dní volna opravdu daleko od civilizace? V místě, které se vším liší od obvyklých rekreačních center? Kam nevedou asfaltky, ale třeba jen polní cesty, kde uslyšíte zpívat ptáky a kde i navigace bude váhat? Pak jste na správné adrese: nabízíme vám mozaiku krásných ubytování na samotách a v místech na konci světa. A bude záležet skutečně jen na vás, zda svůj nápad dovedete k dokonalosti a místo si užijete o samotě. Protože prodloužený víkend nebo dovolená bez lidí, telefonu, internetu, televize, sociálních sítí a signálu, to je teprve ten opravdový luxus!

Česká příroda a její podivuhodnosti

Česká příroda a její podivuhodnosti

My Češi sice nemáme moře, ale jinak naše krajina patří k těm nejrozmanitějším v celé Evropě. Z toho důvodu u nás najdeme i mnoho přírodních unikátů, které stojí za to vidět a poznat blíže. Nenechte se proto pobízet, obujte trekové boty a vydejte se poznávat krásy české a moravské přírody. Zcela jistě nebudete zklamáni, ale nadšeni podobně jako generace turistů před vámi. Česká příroda má co nabídnout, tak se přestaňte trmácet po dalekých zemích a poznejte nejprve tu naši.

Klínové boudy v Krkonoších Gurmánská turistika

Klínové boudy v Krkonoších

Horské chaty roztroušené na západním svahu Zadní Planiny na Klínové louce. Jmenovitě například Petráška, Spisovatel, Kantorská, Skočka. Nejvýše položená bývala Klínová bouda, která v roce 1970 vyhořela. Dnes sousední objekt nese jméno této legendární boudy.

Stezka Českem – severní část 1000 kilometrů dlouhé trasy celou republikou Letní sporty

Stezka Českem – severní část 1000 kilometrů dlouhé trasy celou republikou

Stezka Českem je prvním oficiálním přechodem Česka! Jedná se o 1000 kilometrů dlouhou trasu a je jen na vás, kdy, kde a jak se na cestu vydáte. Můžete ji jít vcelku anebo po jednotlivých úsecích.

Labská přehrada ve Špindlerově Mlýně Letní sporty

Labská přehrada ve Špindlerově Mlýně

Při jižním okraji Špindlerova Mlýna nemůžete přehlédnout elegantní přehradu na horním toku Labe. Jedná se o první přehradu na řece Labi. Byla vybudovaná jako ochrana před ničivými povodněmi a již od roku 1916 zachytává převážnou část sněhových vod ve střední části Krkonoš.

Kam vyrazit na běžky? Máme pro vás velký přehled

Kam vyrazit na běžky? Máme pro vás velký přehled

Sezona zimních sportů je v plném proudu a my vám představíme řadu skvělých tras pro běžkaře – jak ty vyhlášené, tak i ty méně známé, které ale přesto stojí za poznání. A abyste nejezdili nikam nadarmo, poradíme vám také, jak zjistit stav sněhových podmínek a běžeckých tratí v konkrétním místě a v reálném čase.

Bucharova cesta v Krkonoších – z Jilemnice až k prameni Labe Letní sporty

Bucharova cesta v Krkonoších – z Jilemnice až k prameni Labe

Trasa byla pojmenována na počest Jana Buchara, řídícího učitele z Dolních Štěpanic a jednoho ze zakladatelů české turistiky a lyžování v Krkonoších. Kdysi to bývala velmi slavná letní i zimní cesta, po které vodil pan řídící Buchar z Dolních Štěpanic české turisty do Krkonoš.

Pěší trasa Špindlerův Mlýn – Údolí Bílého Labe – Sněžka Letní sporty

Pěší trasa Špindlerův Mlýn – Údolí Bílého Labe – Sněžka

Klasická krkonošská letní trasa pro všechny, kteří se nebojí velkého převýšení. Na 10 km nastoupáte 803 výškových metrů. Start i cíl je ve Špindlerově Mlýně a výlet vás zavede do Údolí Bílého Labe, na Luční boudu, a nakonec až na Sněžku.

Vyhlídka Krakonoš – nejvyšší bod Kozích hřbetů Příroda

Vyhlídka Krakonoš – nejvyšší bod Kozích hřbetů

Vyhlídka na východním okraji Kozích hřbetů v Krkonoších se nachází v nadmořské výšce 1421 metrů.

Kam na výlety s kočárkem po Krkonoších?

Kam na výlety s kočárkem po Krkonoších?

Krkonoše jsou krásné v každé roční době a i sportovní rodiny s malými dětmi si zde přijdou na své. Za hezkých slunečných dnů lákají dobře schůdné stezky k rodinným výletům s kočárkem. Připravili jsme pro vás pár delších a pár kratších tras, na vrcholy hor i do údolí. Víte, že se s kočárkem dá docela snadno dostat i na Sněžku?

Památník obětem hor v Lučním sedle Památky

Památník obětem hor v Lučním sedle

Symbolický památník obětem hor v bývalé kapličce se nachází na Lučním sedle mezi Luční a Studniční horou. Uvnitř najdete tabulky s údaji o tragických událostech i se jmény obětí.

Ambrožova vyhlídka nad Labským dolem Příroda

Ambrožova vyhlídka nad Labským dolem

Ambrožova vyhlídka v Krkonoších se nachází se na červeně značené turistické stezce mezi Labskou boudou a Vrbatovou boudou pod Pančavskou loukou. Svůj název dostala po Jindřichu Ambrožovi, ochránci přírody.

Přírodní rezervace Úpská rašelina – nejrozsáhlejší vrcholové rašeliniště v Krkonoších Příroda

Přírodní rezervace Úpská rašelina – nejrozsáhlejší vrcholové rašeliniště v Krkonoších

Leží mezi Luční boudou, Hraničním hřebenem, Obří boudou a Studniční horou ve výšce okolo 1400 m. Jeho severní část přechází na polské území. Pramení zde řeky Úpa a Bílé Labe. Plocha přírodní rezervace je 73 ha.

Krkonoše na běžkách – okolo Pece přes nejvyšší vrcholy Zimní sporty

Krkonoše na běžkách – okolo Pece přes nejvyšší vrcholy

Náročnější trasa z Pece pod Sněžkou vás provede hlavním hřebenem východních Krkonoš s nejvyššími vrcholy České republiky – Sněžkou, Studniční a Luční horou. Tato trasa je určena zdatnějším lyžařům a milovníkům dalekých rozhledů.

Další aktuality

Hospital Kuks zahajuje letošní turistickou sezonu a zve na mnoho akcí

Turistická sezóna na Kuksu letos začíná prvním dubnovým dnem. Příchozí mohou navštívit všechny prohlídkové trasy: Základní okruh Hospitál, Historie lékáren, Šporkovská hrobka a Historie výroby léků. Hospitál Kuks pak bude turistům přístupný od úterý do neděle od 9:00 do 17:00 hodin. Otevřeno bude i bylinkářství na nádvoří hospitálu – obchůdek, kde je možné pořídit rozličné bylinné směsi, tinktury, čaje a různé regionální dobroty.
1. duben 2025 14:14
Památky, Královéhradecký kraj

Pevnost Josefov zahajuje sezónu stylově – bitevní ukázkou

Pevnost Josefov má coby ojedinělá památka fortifikační architektury svůj půvab nejen pro milovníky vojenské historie. Můžete se sem vypravit na prohlídku anebo na některou z akcí – třeba už v sobotu 5. dubna 2025, kdy pevnost vítá novou turistickou sezónu první jarní vojensko-historickou akcí.
1. duben 2025 11:00
Památky, Královéhradecký kraj

Krkonošské žáby zahájily jarní migraci

Březen je dobou, kdy žáby migrují na svá trdliště. Ideální je pro ně teplý vlhký večer, kdy se, hnány rozmnožovacím pudem, vydávají na nebezpečnou pouť. Každoročně jich množství skončí pod koly aut při překonávání silnic. V Krkonoších pomáhají žáby chránit trvalé i dočasné zábrany, aby obojživelníci neskončili svůj život tragickou nehodou. Ochránci přírody pak zábrany jezdí kontrolovat několikrát denně. Při suchém počasí tolik žab není, ale když zaprší, stoupne jejich počet i na dvojnásobek.
27. březen 2025 6:00
Příroda, Královéhradecký kraj

Zámek v Náchodě zve do zámeckých komnat, gotického sklepení i na věž

Zámek Náchod připravil pro své návštěvníky řadu novinek – delší návštěvní dobu, širší možnosti prohlídky okruhu Zámek za Piccolominiů a připravena je i nová trasa Ze sklepení na věž. A ve věži samotné se představí dvě nové místnosti. Zámecká sezóna začne v Náchodě 5. dubna 2025. Otevřeno tu bude denně mimo pondělí od 10:00 do 13:00 a o víkendech od 10:00 do 15:00 hodin. Během Velikonoc od 17. do 21. dubna můžete přijít na prohlídku každý den.
26. březen 2025 8:00
Památky, Královéhradecký kraj

Na krkonošském sněhovém poli s názvem Mapa republiky stále zůstává na 8 m sněhu

Sněhové pole na svahu Studniční hory, které roztává v Krkonoších jako poslední, připomíná svým tvarem bývalou Československou republiku, jejíž součástí bývala až do roku 1945 i Podkarpatská Rus. Pracovníci Správy KRNAP zde v březnu provedli první jarní měření výšky sněhové pokrývky. Vrstva sněhu je letos mocná jen okolo 8 metrů, což je za 25 let kontinuálního měření tohoto sběhového pole jeden ze slabších výsledků.
25. březen 2025 14:00
Příroda, Královéhradecký kraj

Na Sněžku pěšky: lanovka prochází jarní odstávkou, o víkendech ale pojede

Lanovka na nejvyšší českou horu Sněžku bude od 24. března do 30. dubna 2025 procházet pravidelnou jarní odstávkou. Kvůli jarní údržbě nebude jezdit ve všedních dnech, až do konce dubna bude nutné v pracovním týdnu vyšlapat na horu pěšky. Během Velikonoc se ale kvůli turistům rozjede. Mezi Pecí pod Sněžkou a naší nejvyšší horou jezdí od 8:00 do 18:00 hodin.
23. březen 2025 15:00
Památky, Královéhradecký kraj

Znáte příběh Hanče a Vrbaty? Příběh o odvaze, nezdolném přátelství a tragickém osudu

24. březen je v Česku každoročně Dnem Horské služby. Před více než 110 lety došlo na hřebenech Krkonoš k tragické události, která dodnes leckterého návštěvníka hor dojme. Při lyžařském závodu dne 24. března 1913 totiž došlo k úmrtí závodníka Bohumila Hanče i jeho kamaráda Václava Vrbaty, který se svému kamarádovi pokoušel pomoci. Svůj život do záchranné akce obětavě nasadil i německý závodník a Hančův přítel Emerich Rath. Filmovou rekonstrukci tohoto závodu natočil režisér Tomáš Hodan.
23. březen 2025 11:33
Zimní sporty, Královéhradecký kraj

Krkonošské lesy slaví světový den lesů a světový den vody

Dne 21. března slavíme Světový den lesů a o den později 22. března Světový den vody. Krkonošské lesy patří vedle arkto-alpínské tundry a luk mezi tři nejvýznamnější fenomény, pro které byl zřízen Krkonošský národní park. Rozkládají se na ploše 37 000 ha a pokrývají přes 85 % plochy Krkonoš. Jejich druhové složení a prostorové rozložení v minulosti značně ovlivnil člověk. Dnes se snažíme pomoci, aby se lesy vrátily do přírodě blízkého stavu, staly se stabilnějšími a ve svém stínu poskytovaly prostor nejen pro odpočinek návštěvníkům hor, ale také životní prostor stovkám druhů živočichů a rostlin. Připomeňme si při této příležitosti jedno z nejzajímavějších a opomíjených lesních stanovišť pojící obě uvedená prostředí – olšové-jaseniny. Ty se v Krkonoších nacházejí už jen na pouhých 71 ha, což je 0,2 % rozlohy lesních porostů.
21. březen 2025 7:01
Příroda, Královéhradecký kraj