Znáte nejvýše položené budovy našich hor?

Česká Poštovna na vrcholu Sněžky (1603 m)

Jednou z nejvíce zkoušených staveb v extrémních podmínkách je bezesporu Česká Poštovna na Sněžce. V nadmořské výšce 1603 m je nejvýše položenou budovou na území České republiky. Vůbec první bouda stávala na vrcholu naší nejvyšší hory již v roce 1899, současná stavba byla postavena podle návrhu architektů Martina Rajniše a Patrika Hoffmana v roce 2008. Turistům a výletníkům nabízí občerstvení, služby poštovny, informace o Krkonoších a za pěkného počasí i výstup na vyhlídkovou terasu na střeše. Nutno ovšem dodat, že se vrchol Sněžky potýká většinu roku s ne zrovna ideálními povětrnostními podmínkami.

Obvykle zde naopak panuje velmi nevlídné počasí, které připomíná spíše poměry za polárním kruhem: nízké teploty, nárazový vítr (až 216 km/h) a prudké dešťové a sněhové srážky. Charakteristickým prvkem je i mlha, která se zde vyskytuje více než 300 dní v roce. Sněžka také platí za vůbec nejchladnější místo České republiky – průměrná roční teplota je zde jen 0,2°C. V roce 2019 dokonce extrémní počasí doslova vyhnalo zdejší personál. V lednu toho roku zde došlo k velkým přívalům sněhu, které doprovázel silný vítr. Pracovníkům se podařilo ze Sněžky dostat doslova na poslední chvíli, než pětimetrová závěj zavalila vchodové dveře. Buďte při svých cestách opatrní i vy – lanovka jezdí až na vrchol v zimě sporadicky kvůli silnému větru. Ověřte si proto před cestou, jestli skutečně jede.
 

Luční bouda na Bílé louce v Krkonoších (1410 m)

Jen několik kilometrů pod vrcholem Sněžky stojí další rarita našich hor – Luční bouda, a to v nadmořské výšce 1410 m. Chata je nejvýše položená horská chata ve střední Evropě a už 300 let poskytuje přístřeší, bezpečí a pohodu turistům v Krkonoších. Můžete se tu schovat před nepřízní počasí, dobít energii v restauraci anebo se tu rovnou ubytovat. Bouda se může také pochlubit vlastnoruční výrobou piva! V nejvýše položeném minipivovaru svého druhu v Evropě se vaří klasickou technologií pivo Paroháč. Častou komplikací v zimních měsících jsou na cestě k Luční boudě časté a silné sněhové bouře a úporná mlha. Někdy bývá tak hustá, že není vidno, kde se chata vůbec nachází. Památník obětem hor v Lučním sedle připomíná tragickou událost z roku 1798, kdy tehdejší nájemce Luční boudy Václav Renner v mlze a špatném počasí umrznul jen několik metrů od ní.
 

Hotel Praděd na nejvyšší hoře Moravy (1491 m)

Hotel a restaurace Praděd na nejvyšší hoře Moravy je nejvýše položeným celoročně provozovaným zařízením v České republice. Celkově jde o pátou nejvyšší horu Česka. Také tady je drsné horské podnebí, průměrná roční teplota nepřevyšuje 1 °C. Na slezské části vrcholu stojí 146,5 m vysoký televizní vysílač s rozhlednou, jehož horní plošina je nejvyšším (byť umělým) bodem v ČR. Za pěkného počasí se odtud otevírá výhled skutečně do daleka, a to na Pradědskou a Keprnickou hornatinu, Jeseník, Bruntál, Králický Sněžník a za zvlášť příznivých podmínek na Krkonoše anebo i Vysoké Tatry. Turisty oblíbená je zdejší restaurace s nabídkou české kuchyně. Pokud se vydaří počasí, mají návštěvníci k dispozici k dobrému jídlu i jedinečnou vyhlídku na ostatní horské vrcholy i do údolí Jeseníků. Otevírací doba pro veřejnost je každý den od 9:00 do 20:00, pro hotelové hosty i ve večerních hodinách.
 
Jeseníky poskytují zpravidla nejlepší sněhové podmínky z celé republiky, což je dáno nejenom vysokou nadmořskou výškou, ale hlavně specifickými mikroklimatickými podmínkami. Sníh tu padá nejenom z front přicházejících od severozápadu, ale vydatně tu sněží i z tlakových níží od jihovýchodu, které do hor v Čechách zpravidla již nedosáhnou. Běžně zde bývá přes dva metry sněhu. Vůbec nejmocnější vrstva sněhu pak vždycky leží v terénní depresi mezi Pradědem a Petrovými kameny u chaty Ovčárna. Rekordním rokem byl rok 2017, kdy v dubnu napadlo nevídané množství sněhu a hotel Praděd zůstal naprosto odříznutý od světa. Navíc foukal silný vítr, který vytvářel čtyřmetrové návěje sněhu. Při pokusu vyprostit Praděd ze sněhového sevření zapadla do několikametrové závěje čtyřkolka i rolba.
 

Chaty Emil Zátopek a Petr Bezruč na Lysé (1324 m)

Na vrcholu Lysé hory, královny Beskyd, se nachází okouzlující horská chata, která nese název Emil Zátopek – Maratón. Najdete zde příjemné zázemí s možností občerstvení, ubytování anebo jen posezení s výhledem na vrcholky Vysokých Tater. Chata stojí na nejvyšší hoře Moravskoslezských Beskyd od roku 2016, na místě někdejší zbourané chaty Plesnivka. Autorem projektu je architekt Antonín Závada a jeho Arstav ateliér. Lysá hora už na svém vrcholu dvě turistické chaty měla. Slezský dům z roku 1880 vyhořel v roce 1972 a o šest let později podlehla plamenům i Bezručova chata z roku 1935. Poté zde stály provizorní boudy.

Starou Bezručovu chatu nahradila nová krásná budova v roce 2015. Nový objekt je replikou původní chaty a stojí za ním ostravský architekt Josef Havlíček z atelieru Arkos. Chata patří Klubu českých turistů. Na vrcholku Lysé hory stojí mimo jiné i meteorologická stanice. Podle dlouhodobých měření je roční průměrná teplota na vrcholu 2,6 °C a průměrné roční srážky přes 1 500 mm. Lysá hora patří k nejchladnějším a největrnějším místům v Česku, přívaly sněhu tu proto nikoho nepřekvapí. Rekordní je údaj z března 1911, kdy sněhová pokrývka dosáhla až 510 centimetrů! V letech 1952 a 1953 zase napadlo přes 3 metry sněhu za jeden den. A přes tři metry sněhu leželo na Lysé hoře i v roce 2005. Tento údaj překonal rok 2013, kdy zde napadlo 430 cm. Průměrně tu sněží 108 dnů v roce, ovšem v sezóně 1974/1975 sněžilo celých 213 dnů. Průměrná sněhová pokrývka Lysé hory činí 182 cm.
 

Šumavská Alpská vyhlídka na Bučině (1162 m)

Na Šumavské Bučině nedaleko Kvildy ležela až do 50. let minulého století nejvýše položená osada na Šumavě. Do dnešních dnů se zde dochovala mohutná horská chata Hotel Alpská vyhlídka. Nachází se 1162 m nad mořem a nabízí nejen krásné ubytování, ale všem turistům také posezení a vynikající česko-bavorská jídla ve stylové restauraci. Za pěkného počasí uvidíte z terasy i vzdálené Alpy. Přesto si však jedno prvenství uchovala – jedná se totiž o nejdeštivější šumavské místo, ročně tady spadne 1600 mm srážek. Nejdeštivějším měsícem je červenec, nejsušším pak březen. Časté a příjemné jsou podzimní a zimní inverze, kdy je na Bučině a Kvildě slunečno, zatímco ve vnitrozemí panuje mlha.

Zimy zde bývají pořádně tuhé, tak například v sezóně 1969/1970 sníh napadl již dne 26. listopadu 1969 a zůstal ležet až do začátku dubna 1970 nepřetržitě. Na Bučině, Kvildě a Strážném leželo 2,5 m sněhu a mráz dosahoval -12 až -13 °C. Na začátku roku 1987 napadlo množství sněhu a mrazy dosahovaly až -25°C. V roce 1995 začala zima v lednu a trvala až do dubna. V okolí Kvildy padl rekord pro říjen: dne 12. 10. 2015 bylo naměřeno -12,3 °C. Na blízkém Březníku napadlo na konci května 2013 mezi 20 a 30 cm sněhu, sníh pokryl také Bučinu. Jen asi 9 km od Bučiny se nachází známá měřící stanice Perla. Tam se 11. 1. 2021 podařilo naměřit -25,9 °C a na začátku února v roce 2023 dokonce -29 °C. Rekord z 30. 1. 1987, kdy bylo naměřeno je -41,6 °C dosud nebyl překonán.
 

Restaurace Hranice Boží Dar (1075 m)

Nejvýše položeným městem u nás a v celé střední Evropě je Boží Dar (1028 m). V roce 2021 vyrostla nad městečkem ve skiareálu Boží Dar – Hranice v nadmořské výšce 1075 m restaurace Na Hranici architekta a podnikatele Antona Jurici. Samoobslužná restaurace s barem se nachází v samém srdci Krušných hor a je ideálním cílem či odpočinkovým místem pro rodiny s dětmi, zbloudilé běžkaře i výletníky s pejskem. Všichni tu jsou srdečně vítáni, a kromě poctivé české kuchyně a dobře ošetřeného plzeňského piva se mohou těšit na krásný výhled. Architektonicky nápaditá budova ze dřeva, skla, kamene a ocele se nachází v lyžařském areálu Boží Dar – Hranice a slouží jako jeho zázemí a centrum služeb. Hlavní prostor restaurace s panoramatickým výhledem, barem, otevřenou kuchyní a přilehlou terasou jsou rozprostřeny v prvním podlaží. Hmotu objektu tvoří podesta z božídarského svorového kamene, na němž leží dva do sebe zapadající bloky – jeden s dřevěnou fasádou a druhý jako černé oko z falcovaného antracitového plechu. Střecha je řešena jako vegetační, tzn. vegetaci na ni tvoří rostliny s vysokou regenerační schopností a schopné se přizpůsobit extrémním podmínkám.

Bílá tma, silný vítr a přívaly sněhu nejsou na Božím Daru nic neobvyklého. S velkou sněhovou nadílkou zde bojovali například v roce 2017. Roku 2019 byl Boží Dar na několik týdnů zcela odříznutý od okolního světa, napadlo zde přes 4 metry sněhu, které zavalily nejen silnici, ale i okna a dveře domů místních obyvatel. Závěje dosahovaly až po střechu. Vše je ale relativní – pozorovatel počasí pan Rudolf Kovařík ze stanice v Šindelové vypočítal, že ze stovky zdejších zim je jich přes 30 takzvaně zelených, zbytek pak bílých. Z vyprávění ale slyšel také o zimě v roce 1919, kdy na statku v Bludné nezahnali vůbec krávy, protože za celou zimu nenapadl ani centimetr sněhu a všude byla tráva.
 

Hotel Ještěd nad Libercem (1012 m)

Vydejte se na výlet na vrchol Ještědu v nadmořské výšce 1012 m, kde stojí slavná věž ukrývající vysílač a horský hotel s restaurací. Lanovka sice na vrchol kvůli rekonstrukci nejezdí, o to větší dobrodružství ale dobytí vrcholu bude! Najdete zde denně otevřenou restauraci nebo bistro, využít lze také ubytovací služby. Výjimečná stavba na vrcholu hory nad Libercem byla postavena v letech 1966-1973 podle projektu architekta Karla Hubáčka, který za ni obdržel Perretovu cenu Mezinárodní unie architektů. Vrchol hory bývá často v mlze, ale když se vyčasí, je odtud skvělý výhled na nedaleké Jizerské hory, Liberec, ale také i Krkonoše. Průměrná roční teplota vrcholu dosahuje 3,9 °C a průměrné roční srážky činní 850 mm.
 

Observatoř Milešovka alias Hromová hora (837 m)

Jednou z extrémních staveb na našem území je observatoř na Milešovce. Ačkoli hora nemá ani tisíc metrů nad mořem, může se chlubit mnoha rekordy. Například představuje největrnější místo v České republice, kde bezvětří bývá průměrně pouze 8 dní v roce. Průměrná rychlost větru je 8,5 m/s (30,5 km/hod). Na vrcholu je každoročně zaznamenáno nejvíce bouří na našem území, proto se mu také často přezdívá Hromová hora. Výskyt bouřkového počasí na Milešovce meteorologové zaznamenávají až 30 dní v roce. Milešovka převyšuje okolní krajinu o více než 350 m a nabízí tak ideální rozhledové místo. V roce 2019 byl po mnoha letech obnoven unikátní 360stupňový výhled z rozhledny, který již před 200 lety prohlásil velký cestovatel a přírodovědec Alexander von Humboldt za jeden ze tří nejkrásnějších na světě. Za dobré viditelnosti lze dohlédnout na Krkonoše, Šumavu, Krušné hory, Prahu, výjimečně až na 300 km vzdálené vrcholky Alp. Nádherné panoramatické pohledy do všech světových stran se návštěvníkům naskytnou i z meteorologické stanice, která bývá několikrát do roka otevřená veřejnosti.