Chemie je věda! Vydejte se za tajemstvím originálních českých vynálezů

Unikátní vědecko-zábavní centrum s planetáriem. Čeká zde na vás 11 expozic a přes 400 interaktivních exponátů i planetárium s rozlišením 4K! V ceně vstupenky do expozic je i oblíbená science show a populární badatelské aktivity.

Stejně jako Sametová revoluce v roce 1989 má datum sedmnáctého listopadu ve svém „rodném listě“ i Akademie věd České republiky. Založení její přímé předchůdkyně, Československé akademie věd, bylo slavnostně vyhlášeno 17. listopadu 1952 v Národním divadle v Praze.

Expozice NTM překvapí moderním muzejním pojetí. Svůj prostor tu nacházejí sbírky architektury, stavitelství a sbírka polygrafie. Nechybí stálé expozice Chemie kolem nás, Měření času, hutnictví, Interkamera a Technika hrou, expozice televizního studia nebo expozice kontaktních čoček.

Město Žatec, ležící na severu Čech na řece Ohři, má tisíciletou historii. V ní důležitou roli hraje prvotřídní chmel, který se na Žatecku pěstuje. Více než 700 let pěstování vynikajícího aromatického chmele a výroba piva vedly ke vzniku zábavného a poučného komplexu s názvem Chrám Chmele a Piva.

Modurit zná téměř každý: plastická, polotuhá a snadno tvarovatelná modelovací hmota pro tvořivou práci dospělých i dětí, z níž se dá vyrobit téměř cokoliv. Málokdo ale ví, že jde o ryze český vynález, který vznikl na Vysoké škole chemicko-technologické v Praze.

Pro rodiny s dětmi bude návštěva některého ze science center skvělým tipem na výlet. Zažijete tu například plno optických klamů. Dospělí se promění na trpaslíky, kulička se bude kutálet do kopce a věci, které jste ještě před chvíli viděli na vlastní oči, zčistajasna zmizí. Kdo má odvahu, ten se může projít po laně nad mrakodrapy, pokusit se udržet rovnováhu v pokoji s nakloněnou podlahou anebo si vyzkoušet zrcadlovou kresbu. Jisté je jedno: nejen v Plzni, ale i v Liberci, Ostravě, Brně či Olomouci na vás čekají zajímavé novinky vybízející k objevování nepoznaného.

Techmania v Plzni nabízí stále nové interaktivní expozice a vědeckotechnické show. Kromě toho můžete v protější budově navštívit i 3D planetárium.

Za jmény českých vědců a lékařů se často skrývají příběhy, které by vydaly na film. První krevní skupiny, kontaktní čočky, vakcína proti tyfu nebo úplně první sanitka – to všechno má český původ. V zahraničí po nich pojmenovali ulice, postavili jim sochy a přednášejí o nich na univerzitách. My si na ně ale leckdy nevzpomeneme ani v jejich rodných městech. Projděte si s Kudy z nudy přehled těch, kteří si zaslouží, aby jejich jména znovu zazářila.

Navštivte jedinečné muzeum, které mapuje historii a současnost nejznámější české hračky – stavebnice Merkur. V Muzeu jsou k vidění nejstarší stavebnice z roku 1920. Přijďte a pohrajte si!

Technická herna není expozicí v obvyklém slova smyslu. Je to zařízení, které návštěvníkovi umožňuje seznamovat se zábavnou formou s různými zákony fyziky a jejich technickými aplikacemi.

V didaktickém testu z češtiny mají maturanti uvést příjmení českého držitele Nobelovy ceny za literaturu. Mnozí si na Jaroslava Seiferta nevzpomenou, a tak tipují Čapka, Kafku, Máchu nebo Nerudu. Anebo Heyrovského, i když ten ji získal za chemii. Kolik Nobelových cen ale vlastně do Česka putovalo a čí jméno se objevilo mezi nominovanými?

Česká věda není Popelka, která by posledních sto let seděla v koutě. Úspěchů dosáhla zejména v technických a přírodovědných oborech – a možná vás překvapí, které objevy a vynálezy mají české kořeny.

Otto Wichterle (27. října 1913, Prostějov – 18. srpna 1998, Stražisko) byl světově proslulý český vědec a vynálezce, působící zejména v oblasti makromolekulární organické chemie. Člen řady mezinárodních společností, držitel řady zahraničních cen, čestný profesor mnoha univerzit a autor více než dvou set odborných publikací měl na kontě přibližně 150 vynálezů a patentů. Jeho nejznámější vynález, měkké kontaktní čočky, využívají denně miliony lidí po celé planetě.

Otto Wichterle (1913–1998) byl světově proslulý český vědec a vynálezce, který měl na kontě přibližně 150 vynálezů a patentů. Nejznámější z nich jsou měkké kontaktní čočky, které profesor Wichterle poprvé vyrobil u sebe doma o Vánocích roku 1961 na přístroji, sestaveném z dětské kovové stavebnice Merkur.

Expozice mapuje historii kontaktních čoček a představuje světový přínos českého vědce Otto Wichterleho, který stál za vynálezem vhodného materiálu a způsobu výroby měkkých kontaktních čoček.

Za nejvýznamnější objev české medicíny se považuje dělení krevních skupin, k němuž v r. 1907 dospěl Jan Janský.

Boritokřemičité, borokřemičité nebo borosilikátové sklo znáte také pod názvem varné sklo či Simax. Má řadu výhod a využívá se jak v domácnostech, tak v laboratořích a průmyslu. Vyrábí je sklárny Kavalier v Sázavě, které jsou s tavicí kapacitou přes 220 tun skloviny za den největším výrobcem borosilikátového skla na světě.

Unikátní, zábavně poučné centrum pro nejmenší objevitele! Ve 4 patrech najdete interaktivní exponáty, které prostřednictvím hry a experimentů podporují dětskou zvídavost a představivost. V expozicích dětem ukazujeme, že i věda může být zábava!

Jsou vynálezy, které zazáří jako kometa a zase rychle zmizí. Jiné ale zůstávají a jejich obliba s lety neklesá. To je případ silonek, dámských punčoch a punčocháčů z umělých vláken, která v polovině 20. století nahradila drahé luxusní hedvábí. Za jejich zrodem stál vědec Otto Wichterle a zlínská firma Baťa.

Jaroslav Heyrovský (20. prosince 1890 Praha – Staré Město – 27. března 1967 Praha-Smíchov) je první český laureát Nobelovy ceny za chemii (1959). Akademik Heyrovský byl zakladatelem Polarografického ústavu ČSAV a spoluzakladatel časopisu Collection of Czechoslovak Chemical Communications (1929).

K objevu metody polarografie došlo mezi 9. a 10. únorem 1922. O dva roky později, v roce 1924, sestrojil Jaroslav Heyrovský se svým žákem Japoncem M. Shikatou polarograf – přístroj pro automatický záznam křivky závislosti proudu na napětí při elektrolýze roztoku vzorku. Dne 10. prosince 1959 obdržel Jaroslav Heyrovský za svůj objev polarografie Nobelu cenu. Až dosud je jediným českým přírodovědcem, kterému byla tato pocta udělena.

Prof. RNDr. Antonín Holý, DrSc, Dr.h.c. (1. září 1936 – 16. července 2012) se déle než 35 let se zabýval syntézou antimetabolitů jako léčiv proti leukémii, rakovině a virovým onemocněním včetně hepatitidy a AIDS. Byl objevitelem řady antivirotik využívaných při léčbě HIV, hepatitidy typu B i oparů.

Vznik sladovny v Žatci sahá už do 70. let 16. století. Jaká je skutečná minulost této budovy? Proč je sladovnictví tak významnou součástí historie Žatce, města chmele a piva? Jak se vlastně slad vyráběl? Pojďte s námi prozkoumat dějiny sladovny, upomínající věhlas žateckého chmelařství.