Zámecká divadla v Česku: nejkrásnější historické scény, které můžete navštívit

Dominantou Valtic je barokní zámek s kaplí a kostel Nanebevzetí Panny Marie. Kaple je využívána k hudebním produkcím. Zámek sloužil rodu Lichtenštejnů jako „rodinný domek“. Zpřístupněno je 21 místností zámku a nachází se zde také expozice o knížecí rodině, nově opravené sály a zámecké divadlo.

Státní hrad a zámek Český Krumlov je významným a velmi vyhledávaným turistickým místem. Veřejnosti je otevřen od dubna do října. Celý areál hradu a zámku je průchozí, veřejnosti přístupný a v sezóně, zvláště v podvečer, je nevšedním zážitkem procházka jednotlivými nádvořími.

Letohrádek Bellarie v zámecké zahradě v Českém Krumlově je vzácně dochovaná rokoková zahradní stavba, jediná svého druhu v České republice. Vzorem pro protáhlý osmiboký objekt letohrádku byl zřejmě palác Evžena Savojského Horní Belveder.

Národní zemědělské muzeum Kačina sídlí ve výjimečně krásných prostorách zámku, který nechal postavit hrabě Jan Rudolf Chotek v letech 1806–1824.

Zámek je zapsaný na Seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO jako příklad středoevropské šlechtické rezidence z období renesance. V rámci prohlídkových okruhů si můžete vybrat ze dvou tras: Zámek za Valdštejnů nebo Zámek za Thurn Taxisů.

Roku 1790 byla u příležitosti návštěvy císaře Leopolda II. otevřena nejmladší budova zámeckého areálu, pozdně barokní divadlo. Ve 40. a 50. letech 20. stol. bylo zničeno, nejprve válečnými událostmi a poté necitlivými zásahy za komunistického režimu. Nyní je obnoveno a zve na interaktivní prohlídku.

Prohlídka návštěvníkům nabídne zámecké divadlo s původními kulisami, duchcovskou knihovnu spravovanou Giacomem Casonovou nebo hrobku slavného válečníka Albrechta z Valdštejna. Od května 2013 je otevřena nová expozice ke 180. výročí setkání "Sv. Aliance".

Pro letní období, kdy na zámku v Litomyšli pobývala šlechta, bylo vystaveno unikátní barokní zámecké divadélko, které bylo dokončeno roku 1797 a slavnostně otevřeno 23. dubna 1798.

Krásný Plášťový most tvoří monumentální arkádová konstrukce, na níž spočívá vozovka a dvě patra krytých chodeb. Ty spojují zámecké interiéry s barokním divadlem a zámeckou zahradou. Barokní podoba mostu, tak, jak jej známe dnes, byla dokončena v roce 1777.

Díky rozsáhlé rekonstrukci zchátralého divadla, zimní jízdárny a zahradního domku v areálu valtického zámku vzniklo Národní centrum divadla a tance, které bude poskytovat zázemí divadelním a tanečním souborům, ale také badatelům, které zajímají dějiny těchto umění.

Unikátní barokní divadlo je situováno na zámku v samém historickém jádru města Český Krumlov, které je národní kulturní památkou a památkou seznamu UNESCO. Na celém světě jsou zachována jen čtyři divadla z 18. století se zachovanými dekoracemi a mašinerií, to českokrumlovské je však nejstarší.

K návštěvě láká romantický zámek vybavený jedinečnou sbírkou zbraní, historickým divadelním sálem či vzácně dochovanou zámeckou kuchyní. Úžasná je i procházka zámeckým parkem, kterým protéká řeka Doubrava.

Českokrumlovská zámecká zahrada prošla od svého založení ke konci 17. století složitým vývojem, který věrně odrážel dobový stylový vývoj zahradního umění. Zahrada vznikla na raně barokním kompozičním schématu, později se v její podobě projevil duch vídeňského rokoka.

Klasicistní lovecký zámek si na konci 18. století nechal postavit Jan Vojtěch Černín z Chudenic, nejvyšší lovčí Království českého. Na reprezentační lovecké sídlo, ležící pouhých pár kilometrů jižně od Plzně, se na hony sjížděla šlechta z celých Čech.

Festival barokních umění je festivalem staré hudby a scénických uměleckých záměrů doby baroka. Snažíme se podat našim divákům, posluchačům a hostům festivalu pohled na původní barokní hudební tvorbu v co nejautentičtějším provedení.

Otáčivé hlediště v zahradě Státního hradu a zámku Český Krumlov je otevřená divadelní scéna Jihočeského divadla v Českých Budějovicích, která pochází z roku 1958. Kouzlo scéně otáčivého hlediště dodává také okolní prostředí, které tvoří především zahrada a letohrádek zvaný Bellarie.

V sousedství knihovny v jihovýchodním nároží zámku Mnichovo Hradiště je původní hlavní zámecký sál, který byl koncem 18. století přebudován na zámecké divadlo, zdobené iluzivní klasicistní výmalbou. Divadelní prostor zpřístupněn veřejnosti v rámci prohlídek zámku a kulturních akcí.

Barokní zámek v Jaroměřicích se řadí k nejmohutnějším stavbám první poloviny 18. století u nás i v Evropě. Reprezentační prostory zámku si zčásti zachovaly svou původní podobu, zčásti jsou volně instalovány v duchu šlechtického životního stylu 18. a 19. století.

Masové kuličky köttbullar, heboučké vlněné svetry, fantastická jezera, Vasův běh aneb Vasaloppet, polární záře, letní slunovrat, Stockholm, ostrovy Gotland a Öland, nejstarší skanzen na světě anebo Pipi Dlouhá punčocha a další knížky Astrid Lindgrenové: je tolik věcí, které máme rádi ve Švédsku! Seriál o evropských zemích pokračuje ve Skandinávii. Pojďte s Kudy z nudy poznat Švédsko!

Chotkové z Chotkova a Vojnína byli starý český šlechtický rod pocházející ze západních Čech. Nechali postavit několik reprezentativních sídel, například zámky Veltrusy, Kačina a Velké Březno, připomíná je i několik míst v Praze.

Divadlo na zámku Kačina bylo slavnostně otevřeno 4. listopadu 1851. Intenzivní provoz trval téměř dvacet let, během kterých se zde hrály mimo jiné hry Rudolfa Karla Chotka, pravnuka stavebníka zámku a hlavního hybatele zdejšího divadelního dění.

Barokní hudební skladatel a kapelník František Antonín Míča (2. září 1696, Náměšť nad Oslavou – 15. února 1744, Jaroměřice nad Rokytnou) se často objevuje ve vědomostních soutěžích, křížovkách a kvízech. Zazní-li otázka, kdo byl autorem první česky zpívané opery, pak by mělo zaznít právě jméno muže, který byl původně komorníkem hraběte Jana Adama z Questenberka.

Císařská cesta spojuje historická divadla přístupná veřejnosti, která představují to nejcennější, co se nám v oblasti historické divadelní architektury zachovalo.

Zámek v Jaroměřicích nad Rokytnou je barokní perlou Vysočiny. Vznikl v první polovině 18. století a nechal ho postavit hrabě Jan Adam z Questenberku. Majitel jaroměřického panství miloval italskou operu a malé městečko proměnil v živé kulturní centrum.

Černínové z Chudenic patří mezi nejstarší české šlechtické rody. Svůj původ odvozují od prastarého českého panského rodu Drslaviců, první zprávy o nich máme z 12. století a sledovatelný rodokmen začíná v roce 1358. Během staletí se dělili do nejrůznějších rodových větví, současným představitelem jedné z nich je senátor Tomáš Czernin (* 1962).

Skutečně Lichtenštejnové přijeli na šesti sněhobílých jelenech do Jeruzaléma? Anebo stál u zrodu rodového jména muž, který kdesi uviděl svítící (lichten) kámen (stein) a když ho zvedl, s překvapením zjistil, že je to kus čistého stříbra? Jisté je, že knížecí rod dosud panující v Lichtenštejnsku patří mezi nejstarší a také nejbohatší šlechtické rodiny ve střední Evropě.

Rakouský hudební skladatel Wolfgang Amadeus Mozart (27. ledna 1756 Salcburk – 5. prosince 1791 Vídeň) měl Prahu rád. Přijel sem celkem pětkrát, poprvé v lednu 1787, kdy 20. ledna dirigoval ve Stavovském divadle svou operu Figarova svatba. Zatímco vídeňské obecenstvo ji nijak zvlášť neocenilo, diváci v Praze byli nadšení. Árie z Figara si zpíval a pískal kdekdo. Mozart to prý spokojeně komentoval slovy „Moji Pražané mi rozumějí.“