Dávná legenda tvrdí, že
rod Vratislavů z Mitrovic vzešel z nemanželských potomků
královského rodu Přemyslovců. Je to pravda? Nevíme. Jméno Vratislav bylo u Přemyslovců opravdu oblíbené a hojně používané. Leckdo také hledá vysvětlení na
rodovém erbu, kde prý v červeno-černém rozpůleném štítu měla černá barva měla symbolizovat nemanželský původ. Podle jiného výkladu ale jde o omyl: původně prý štít byl červeno červeno-stříbrný, ale stříbro časem zčernalo.
Ať tak či onak,
Vratislavové z Mitrovic jsou hodně starý český šlechtický rod. Dlouho patřili k nižší šlechtě, v roce 1607 byli přijati do panského stavu a v roce 1620 získali hraběcí titul. Svědkem těch časů byl
Václav Vratislav z Mitrovic (1576–1635) zvaný
Tureček. Je autorem deníku a cestopisu, v němž popsal zážitky z diplomatické výpravy a několikaletého zajetí v Osmanské říši, při němž dokonce strávil půl roku na galejích. Měl štěstí, vrátil se domů a časem své zážitky sepsal.
Řada členů rodu dosáhla vysokého postavení v zemské správě Českého království, diplomacii, církvi i v armádě. K nejslavnějším členům rodu patřil císařský diplomat a pozdější český nejvyšší kancléř
Jan Václav Vratislav z Mitrovic (1670–1712), mimo jiné též
velkopřevor Řádu maltézských rytířů. S ním je spojená temná historie jeho
smrti v pompézní barokní hrobce v
pražském kostele sv. Jakuba.
Evžen Vratislav (1786–1867) sloužil ve vojsku
polního maršála Jana Josefa Václava Radetzkého, bojoval s ním v
Itálii a byl za zásluhy vyznamenán
Řádem zlatého rouna a vojenským Řádem Marie Terezie. Hrabě
František Josef Vratislav (1775–1849) byl horlivým příznivcem
Františka Palackého. Jména několika členů rodu najdete mezi podporovateli
Královské české společnosti nauk i mezi příznivci, zakladateli a mecenáši
Národního muzea a
Národního divadla. Až do Ameriky zavál osud
Eduarda Josefa Vratislava (1820 – počátek 20. století): aktivně se účastnil občanské války Severu proti Jihu, kde bojoval v řadách
Unie Spojených států amerických a dosáhl hodnosti plukovníka.
Vratislavové z Mitrovic nikdy nepatřili k nejbohatší šlechtě, ale vlastnili řadu menších statků v různých částech Čech. V 17. a 18. století nechali postavit několik barokních zámků, například
Mirošov, Jince či
Lnáře. Patřila jim panství
Votice, Čimelice, Vrchotovy Janovice, Chotýšany či
Kost,
zámek Mitrowicz v
Kolodějích nad Lužnicí, v
Praze na
Malé Straně pak jejich jméno nese
Vratislavský palác. V sousedním
Schönbornském paláci sídlí
velvyslanectví Spojených států amerických, ve Vratislavském paláci najdete
velvyslanectví Irské republiky a
Americké centrum.
Rodině
Vratislavů z Mitrovic dodnes patří
zámek v
jihočeské obci Dírná, který slouží jako
penzion, další potomci žijí na
Novém Zélandu.