Šternberská zlatá hvězda patří k nejznámějším heraldickým znamením. Září z bran a erbů na řadě historických rodových sídel, najdete ji na znaku
Zlínského kraje i ve znacích měst, která rodině v minulosti patřila, od
Benešova přes
Holešov a
Moravský Beroun až po
Zlín nebo
Počátky. Podle šternberské legendy hvězda vyšla, když se tři králové přišli klanět novorozenému Ježíšovi do Betléma. Jméno jednoho z králů, Kašpar, se proto u Sternbergů dodnes dědí z generace na generaci.
Všechen majetek byl rodině zkonfiskován během druhé světové války a po ní. Vzhledem k tomu, že se Šternberkové vždy hrdě hlásili k české národnosti, byla jim po roce 1989 značná část majetku vrácena. Ke Šternberkům se tak nyní můžete vypravit třeba na
hrad Český Šternberk, na
zámek Jemniště nebo na
zámek Častolovice.
První známý prapředek rodu,
Diviš z Divišova, byl kolem roku 1130 přítelem a rádcem knížete
Soběslava I. Během 13. století pak byla založena dvě hlavní rodová sídla,
hrad Český Šternberk v
Posázaví a
hrad Šternberk na
střední Moravě. Z nich vzešly dvě hlavní rodové větve, česká a moravská. Zakladatel Českého Šternberka
Zdeslav z Divišova začal jako první používat přídomek ze Šternberka či ze Sternberga.
Které členy rodu bychom měli znát? Například biskupa
Alberta ze Sternberga (+1380), který sloužil jako diplomat a důvěrný rádce císaře
Karla IV. V husitských válkách stáli Šternberkové na straně krále a katolické církve, otiskli však své pečetě na listinu, kterou čeští stavové dosvědčovali bezúhonnost
Janu Husovi. Jediný Sternberg, který přijal husitskou víru, byl
Smil Holický (+1430), jehož dcera
Kunhuta se stala první manželkou
Jiřího z Poděbrad.
Ladislav ze Sternberga (+1521) byl nejvyšší kancléř Českého království,
Václav Vojtěch ze Sternberga (+1708) pak vynikal vytříbeným smyslem pro umění a proslavil se především jako stavebník honosného
Trojského zámku a
Šternberského paláce na
Hradčanech. Další
Šternberský palác objevíte na
Malé Straně: vznikl přestavbou dvou renesančních domů a dnes je součástí Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky.
Mezi významné přírodovědce 19. století patřil
Kašpar Maria ze Sternberga (+1838), spoluzakladatel Vlasteneckého muzea Království českého, dnešního
Národního muzea v Praze. Muzeum až do roku 1846 sídlilo právě v rodinném paláci na Hradčanech.