Jakub Schikaneder vyrůstal v rodině, kde úspěch a slávy střídal úpadek a bída. Jeho dědeček, zpěvák, herec, skladatel a dramatik
Carl Joseph Schikaneder přišel do Prahy v roce 1819. Byl synovcem
Emanuela Schikanedera, autora libreta
Mozartovy opery Kouzelná flétna, a divadelní tradice byla v rodině pevně zakořeněná. V divadelní tradici pokračovalo všech pět dcer, jedině
Jakubův otec Karl Friedrich zvolil zaměstnání ve státních službách a stal se celním úředníkem. I Jakub zdědil herecké a hudební nadání, nakonec si ale vybral výtvarné umění. V letech 1871 až 1878 studoval na
pražské Akademii výtvarných umění, mezi jeho spolužáky patřili například
Mikoláš Aleš nebo
František Ženíšek. Po roční vojenské službě pokračoval ve studiu na mnichovské akademii a několik let pak střídavě žil v Praze a Mnichově. Zkušenosti sbíral na cestách po Evropě, kde kromě
Německa procestoval
Francii a
Anglii,
Nizozemsko,
Švýcarsko a
Itálii. V roce 1884 se oženil s dcerou drážního úředníka
Emilií Nevolnou, už v dalším roce ale mladou rodinu postihla tragédie: novorozený syn po několika týdnech zemřel, další děti už neměli. V témže roce se Jakub Schikaneder stal
asistentem v ateliéru Františka Ženíška a později profesorem na
Uměleckoprůmyslové škole. V roce 1913 se stal členem
Akademie věd a umění.
Největší
sbírku obrazů a kreseb Jakuba Schikanedera v České republice spravuje
Národní galerie v
Praze. Další díla se nacházejí ve sbírkách
Galerie hlavního města Prahy,
Památníku národního písemnictví a v regionálních galeriích, například v
Západočeské galerii v Plzni nebo v
Oblastní galerii v Liberci. Malíř mlžných večerů a pražských nočních zátiší, osvětlovaných plynovými lampami, je pochovaný na
Vinohradském hřbitově, v sousedství prvního Švejka,
herce Nolla, spisovatele
Jaroslava Foglara nebo
Jana Karafiáta, autora Broučků.