Archiv Antonína Dvořáka obsahuje většinu Dvořákových notových rukopisů, důležité jím autorizované opisy jeho skladeb a první vydání jeho děl, ale i soubor korespondence, diplomy, čestná jmenování, aj. Jedná se o svědectví o díle osobnosti, která přinesla jedinečné a inovativní postupy v hudební kompozici. Archiv je zároveň mimořádným svědectvím o hudební kultuře a postavení umělce ve 2. pol. 19 stol., která byla klíčovou etapou pro vývoj moderního světa.
Archiv je považován za součást kulturního dědictví České republiky, protože je svědectvím o Antonínu Dvořákovi jako jednom ze zakladatelů české hudební kultury a o jeho díle, které je reflektováno veřejností jako příspěvek českých zemí do světového kulturního pokladu. Sbírku je možné si prohlédnout v Českém muzeu hudby – Národním muzeu v Praze.
Více jak 9 tisíc notových rukopisů, korespondencí i čestných jmenování a diplomů tohoto významného skladatele se zápisem do Paměti světa UNESCO zařadilo mezi dokumentární dědictví s celosvětovým významem. Část z archivu by měla být v vidění v Muzeu Antonína Dvořáka na podzim 2023.
Paměť světa UNESCO
Program UNESCO Paměť světa byl založen v roce 1992 za účelem zvýšení povědomí o dokumentárním dědictví, které je součástí světového dědictví lidstva.
Mezi hlavní cíle programu patří: (1) usnadnit uchování dokumentárního dědictví prostřednictvím těch nejvhodnějších technik, (2) umožnit všeobecný přístup k dokumentárnímu dědictví podporou vzniku digitalizovaných kopií a katalogů přístupných na internetu, stejně tak vydávání knih, CD, DVD atd. a (3) zvýšit ve světě povědomí o existenci a významu digitálního dědictví.
Registr Paměť světa byl vytvořen v roce 1995 a je do něho zapisováno významné světové dokumentární dědictví.
Česká republika má v registru Paměti světa UNESCO zapsáno celkem 10 položek, kromě Archivu Antonína Dvořáka to jsou:
- Sbírka středověkých rukopisů z období české reformace (Národní knihovna) – zapsáno 2007
- Sbírka periodik ruské, ukrajinské a běloruské emigrace z let 1918 až 1945 (Národní knihovna) – zapsáno 2007
- Sbírka 526 tisků univerzitních doktorských tezí z let 1637 až 1754 (Národní knihovna) – zapsáno 2011
- Libri Prohibiti – sbírka časopisů českého a slovenského samizdatu z let 1948 až 1989 (Libri Prohibiti) – zapsáno 2013
- Světelná pantomima (originální projekční pás) Émila Reynauda (společná česko-francouzská nominace, Národní technické muzeum) – zapsáno 2015
- Kynžvartská daguerrotypie (Národní technické muzeum a Národní památkový ústav) - zapsáno 2017
- Archiv Leoše Janáčka (Moravské zemské muzeum) - zapsáno 2017
- Camociovy mapy (společná česko-maltská nominace, Přírodovědecká fakulta UK v Praze a Heritage Malta) - zapsáno 2017
- Mollova mapová sbírka (Moravská zemská knihovna) zapsáno 2023