7 věcí, které nevíte… o filharmoniích, orchestrech a kapelách

Česká filharmonie už více než sto dvacet let dokazuje, že hudba dokáže překračovat hranice i bouřlivé dějiny. Z orchestru, který kdysi začínal ve stínu Národního divadla, se stal symbol české kultury a jedno z nejuznávanějších symfonických těles Evropy. Česká filharmonie je víc než orchestr – je příběhem vášně, tradice a neopakovatelného zvuku. Hudební pýcha Česka, která dobývá svět.

Když časopis Gramophone označil světově uznávaného českého dirigenta Jakuba Hrůšu (* 23. července 1981, Brno) za jednoho z dirigentů s hvězdnou budoucností, nespletl se. Momentálně světově nejznámější český dirigent a čestný člen britské Královské akademie hudby v září 2025 nastoupí do prestižní funkce hudebního ředitele Královské opery v londýnské Covent Garden. Na tomto postu bude již druhým Čechem, před ním operu v polovině 20. století tři roky řídil Rafael Kubelík.

Když prý Bůh rozdával darem nadání k hudbě, šel si Antonín Dvořák (8. září 1841 Nelahozeves – 1. května 1904 Praha) ne dvakrát, ale nejspíš hned třikrát. Jeden z největších hudebních géniů lidských dějin složil jedenáct oper a přibližně 400 skladeb: symfonie a symfonické básně, vokální a vokálně-instrumentální díla, komorní a klavírní skladby, koncerty, sbory i písně. Bylo jich ještě mnohem víc, jenže Dvořák s nimi nebyl spokojen a všechny partitury zničil.

V 19. století postrádala Praha opravdu reprezentativní i kapacitou vyhovující prostory pro potřeby symfonického orchestru a pro umístění obrazárny. Proto vznikl záměr postavit budovu, která by tyto dvě potřeby uspokojila a zároveň by ilustrovala ekonomický i kulturní rozvoj českého národa.

Slavíme Rok české hudby a společně s ním dvojité výročí hudebního skladatele Bedřicha Smetany: 2. března uplyne 200 let od skladatelova narození a 12. května 140 let od jeho úmrtí. V rámci projektu Smetana 200 se můžete těšit na spousty koncertů, festivalů, divadelních představení a dalších kulturních akcí, Smetanu ale připomíná také řada zajímavých míst, spojená s jeho životními osudy.

Festival komorní hudby Český Krumlov nabízí začátkem léta jedinečnou řadu koncertů. Zažijte Barokní noc na zámku, jazzový večer, nokturno s číší vína nebo kytarový recitál. Letošní ročník je i připomínkou výročí narození či úmrtí řady významných osobností.

Během 33 let existence se Festival Krumlov stal jedním ze tří největších festivalů vážné hudby v České republice. 34. ročník začne 11. července 2025 a bude v duchu nečekaných spojení.

Pokud patříte mezi milovníky kulturního dění, rozhodně byste neměli vynechat návštěvu některého z divadelních představení Národního divadla v Praze, které tvoří tři umělecké soubory – opera, činohra a balet. Vybrat si můžete z lákavé nabídky programů.

Besední dům patří mezi nejvýznamnější brněnské stavby v historickém centru města. Je to kulturní stánek, k jehož nezaměnitelnému významu přispívá skutečnost, že se jedná o působiště výjimečného hudebního skladatele a dirigenta Leoše Janáčka.

Jihočeská filharmonie byla založena v roce 1981 s původním názvem Jihočeský státní orchestr. V současnosti má 37 členů a je jedinou profesionální filharmonií v Jihočeském kraji. Od roku 2008 je šéfdirigentem Jan Talich.

Severočeská filharmonie Teplice je jediným profesionálním symfonickým orchestrem v Ústeckém kraji. Historie orchestru sahá na počátek 19. století a zakládací listina a úřední schválení orchestru nese letopočet 1838.

Janáčkova filharmonie Ostrava byla založena v roce 1954 a řadí se mezi top 3 symfonické orchestry v České republice. Umělecký profil orchestru je charakteristický plným a sytým zvukem, muzikálním projevem i technickou vyspělostí. V současné chvíli má orchestr 104 členů.

Budova vznikla v letech 1929-1930 jako součást Sokolovny podle návrhu architekta Milana Babušky. Dříve sloužil sál jako kino, později byl upraven pro účinkování hudebníků. V roce 2005 došlo k zásadní rekonstrukci budovy a byly zde postaveny nové varhany.

Moravské divadlo Olomouc je stálou českou divadelní scénou již od roku 1920, kdy v budově na dnešním Horním náměstí navázalo na devadesát let starou historii Königliches städtisches Theater.

Kongresové centrum, které navrhla slavná architektka a zlínská rodačka Eva Jiřičná, je zaměřené na pořádání kulturních, společenských a vzdělávacích akcí. Poskytuje také zázemí pro Filharmonii Bohuslava Martinů.

Národní festival Smetanova Litomyšl chystá v roce 2025 již 67. ročník. Litomyšl ožije hudbou 14. června až 6. července 2025.

Žádná česká hudba tak dokonale nevystihuje krásu české krajiny jako Má vlast, cyklus šesti symfonických básní hudebního skladatele Bedřicha Smetany. Poprvé byla uvedena 5. listopadu 1882 na Žofíně a premiéry se tehdy zúčastnil i její autor. Teď si Mou vlast můžete vychutnat i na portálu Kudy z nudy se všemi zajímavostmi, pikanteriemi a překvapivými detaily z hudebního zákulisí.

Pro pěveckou dráhu se Adam Plachetka (* 4. května 1985) rozhodl spontánně na konci základní školy. Absolvoval Pražskou konzervatoř u profesora Luďka Löbla a HAMU, Hudební a taneční fakultu Akademie múzických umění v Praze. Mluví se o něm jako o nejlepším mozartovském barytonistovi své generace, ale odskočil si i k muzikálům a zpíval také na rozpálené střeše paláce Lucerna.

Fenomenální dirigent a houslista Rafael Kubelík (29. června 1914, Býchory – 11. srpna 1996, Kastanienbaum, Švýcarsko) se proslavil jako interpret děl českých a dalších slovanských skladatelů. Sedm let působil jako šéfdirigent České filharmonie a vidět ho můžete také v oscarovém snímku Jana Svěráka Kolja.

Petr Popelka je jedním z nejvýznamnějších současných českých dirigentů, což dokládá i fakt, že od sezony 2023/2024 bude šéfdirigentem Vídeňského symfonického orchestru. Poslední dva roky působil v roli šéfdirigenta Symfonického orchestru Českého rozhlasu. Vedle dirigování se věnuje také skladatelské činnosti.

Gustav Mahler (7. července 1860, Kaliště – 18. května 1911, Vídeň) je považován za jednoho z nejproslulejších skladatelů symfonické hudby. Více než sto let po jeho smrti jsou Mahlerovy skladby živou součástí světového koncertního repertoáru a patří nejenom k nejčastěji hraným a nahrávaným, ale zároveň oblíbeným mezi posluchači.

Jiří Bělohlávek (24. února 1946, Praha – 31. května 2017, Praha) byl český dirigent a pedagog. Při jeho působení v čele České filharmonie v letech 2012 až 2017 orchestr zažil řadu mimořádných úspěchů. Pod jeho vedením Česká filharmonie vystupovala na pódiích nejprestižnějších světových koncertních sálů a znovu se stala vpravdě národním orchestrem, respektovaným doma i v zahraničí.

Leoš Janáček (3. července 1854, Hukvaldy – 12. srpna 1928, Moravská Ostrava) byl jedním z nejvýznamnějších a nejoriginálnějších tvůrců české moderní hudby. Ve světě je známý hlavně díky operám Její pastorkyňa a Káťa Kabanová, slavná jsou rovněž orchestrálně-vokální díla Glagolská mše, Sinfonietta či rapsodie Taras Bulba.

Cyklus symfonických básní Má vlast je jedním z vrcholných děl skladatele Bedřicha Smetany i české klasické hudby. Skládá se z šesti částí, které Smetana zkomponoval v letech 1874–1879. Má vlast se každoročně se hraje 12. května v den výročí Smetanovy smrti jako zahajovací koncert festivalu Pražské jaro.

Šéfdirigent a hudební ředitel České filharmonie Semjon Byčkov (* 30. listopadu 1952, Petrohrad, Sovětský svaz) zahájil své působení v čele nejvýznamnějšího českého symfonického orchestru koncerty v Praze, Londýně, New Yorku a Washingtonu u příležitosti 100. výročí vzniku Československa. V roce 2022 se v 62. ročníku prestižního mezinárodního žebříčku Musical America Awards stal Dirigentem roku.

Česká hudební historie má jeden kouzelný detail: každý letopočet končící čtyřkou si připomínáme řadu výročí narození nebo úmrtí významných českých skladatelů a interpretů klasické i populární hudby. Z této náhody se zrodila tradice Roků české hudby. Platí to i pro letopočet 2024: pojďte s Kudy z nudy důstojně slavit Rok české hudby 2024!

Tvůrce české národní hudby, autor řady oper, cyklu symfonických básní Má vlast a komorních skladeb, dirigent, přísný hudební kritik, organizátor veřejného hudebního života a také brilantní klavírista, který dokázal celé večery bavit společnost: to je Bedřich Smetana (2. března 1824 Litomyšl – 12. května 1884 Praha), jeden z nejznámějších českých hudebních skladatelů.

Rafael Jeroným Kubelík (29. června 1914 Býchory – 11. srpna 1996 Kastanienbaum, kanton Lucern, Švýcarsko) byl český dirigent, skladatel a houslista. Fenomenální dirigent, skladatel a houslista Rafael Kubelík,proslul především jako interpret děl českých a dalších slovanských skladatelů. Byl též vyhlášeným odborníkem na skladby Gustava Mahlera či Bély Bartóka.

V Rudolfinu vzniklo v roce 2022 nové Edukační centrum České filharmonie.

Václav Talich (28. května 1883, Kroměříž – 16. března 1961, Beroun) byl jedním z nejproslulejších českých dirigentů 20. století. Dvacet let stál v čele České filharmonie a v jejím čele oslnil Evropu na slavném turné v listopadu 1935, kdy orchestr navštívil Velkou Británii, Francii a Belgii.

Říká se, že co Čech, to muzikant. Při bližším seznámení s našimi hudebními velikány ovšem zjistíme, že by mohlo platit také pravidlo co muzikant, to znamenitý dirigent. Se kterými slavnými dirigenty se u nás na Kudy z nudy můžete setkat?

Když 21. července 1969 američtí astronauti Neil Armstrong a Buzz Aldrin z mise Apollo 11 poprvé vystoupili na povrch Měsíce, hrála jim k tomu česká hudba – Dvořákova Novosvětská symfonie. Neil Armstrong si ji oblíbil už v době, kdy hrál v koncertním souboru na univerzitě a nahrávka ho provázela i při prvním kroku do vesmíru.