ÚvodAktuality10 tipů na bunkry a řopíky aneb ve stínu a na výsluní
Památky

10 tipů na bunkry a řopíky aneb ve stínu a na výsluní

Poslechněte si audio verzi článku
Pojďte s Kudy z nudy odhalit tajemství starých vojenských bunkrů! Většina z nich je schovaná v lesích a remízcích uprostřed polí, nevyužitá a zapomenutá, některé z nich se ale probudily k novému životu – a rozhodně nejen jako vojenská muzea nebo vojenské památky. V některých můžete dokonce přenocovat!
Vydejte se s Kudy z nudy na výlety do stínu i na výsluní – třeba k vojenským památkám! Bunkry vzoru 37 byly miniaturou těžkého pěchotního srubu a v Československu je stavělo Ředitelství opevňovacích prací. Ze zkratky názvu této instituce se ostatně zrodilo slovo řopík. Vojenské bunkry měly sloužit k obraně republiky, po mnichovské dohodě ale nepřátelé většinu z nich zničili. Z těch, co zbyly, armáda před několika lety část nabídla k odkoupení. Jeden z nich si vybral architekt Jan Tyrpekl: koupil betonový řopík u Vratěnína na Znojemsku a postavil na něm jednoduchou dřevěnou útulnu. Původní meditativní prostor slouží i k přespání a dá se pronajmout přes aplikaci airbnb.cz. Útulna je osvětlená, v zimě se dá vyhřát kamny a ve dvou patrech se pohodlně vyspí čtyři lidé, spacáky, karimatky nebo matrace si ale musíte přivézt vlastní. V objektu není zavedena tekoucí voda, suché WC se nachází mimo objekt.



Železobetonové stavby mají hlavní vstup a dvě střílny. Při celkové zastavěné ploše 26 metrů čtverečních je podlahová plocha uvnitř osm a půl metru čtverečních, což není mnoho, ale na vyspání to stačí: vyzkoušet si to můžete například v bunkru č. 37 v Březí u Mikulova. V bunkru najdete útulný pokojíček s kamny, pohodlnou postelí i televizí, nedaleko se pak nabízí skvělý výletní cíl, nádherné město Mikulov. Přenocovat můžete také v bunkru u Županovic v České Kanadě.

Drtivá většina z deseti tisíc betonových pevnůstek je zničená, nevyužitá, zchátralá, desítky let opuštěná, zarostlá nebo zanesená odpadky a bahnem. Lépe se vede těm, kde vznikla muzea a o které se starají skupinky nadšenců. Ve Slupi u Znojma uvedli řopík do původní podoby z roku 1938 a dnes tu můžete navštívit Muzeum Československého opevnění 1938, oblíbený je i nedaleký Areál čs. opevnění a železné oponyŠatově s pěchotními sruby MJ-S 3 Zahrada a MJ-S 2 Úvoz. Areál spravuje Technické muzeum v Brně. Ve srubuT-S 26 v Odolově se dokonce můžete občas setkat s posádkou v dobových uniformách. K návštěvě zve několikrát do roka také bunkr Bratronice, ve Skalici nad Svitavou dokonce vznikl areál upravený jako vojenské bojiště s několika objekty a zákopy; pravidelně tu probíhají vojenské akce a bojové ukázky.



Unikátní objekt, který designem navázal na stavbu betonových pevností v československém pohraničí před druhou světovou válkou, je rozhledna na vrchu Šibenice nad Stěbořicemi na Opavsku. Slouží nejenom jako vyhlídka, ale také jako minimuzeum věnované výstavbě bunkrů a připomínka obrovskou pevnost, která tu měla vzniknout, ale už se nestihla postavit. Jaké by asi dnes byly její osudy?

Z celkem deseti tisíc staveb se dochovaly hlavně ty na území bývalých Sudet. Často na ně narazíte na krásných místech – třeba v Krkonoších, v Kotelském sedle mezi krkonošskou Lysou horou a Kotlem. Linie prvorepublikového pohraničního opevnění ale leží v I. zóně národního parku, kde je zakázaný vstup mimo značené cesty. Možná by se ale pro zapomenuté řopíky našlo smysluplné využití, kdyby jejich propojením vznikla turistická nebo naučná stezka a řopíky by se po vzoru krkonošských útulen proměnily v kabiny na přenocování.

Nechte se inspirovat našimi tipy a vydejte se s Kudy z nudy na výlety k neobvyklým vojenským památkám do stínu i na výsluní!
Objekt Čs. pohraničního opevnění Pohansko U Závory Památky

Objekt Čs. pohraničního opevnění Pohansko U Závory

Řopík československého opevnění 1936-38 Pohansko představuje lehký objekt (LO) vzor 37, typ A-120N v sousedství loveckého zámečku Pohansko na břehu rybníka. V současné době není zpřístupněn.

Tvrz Stachelberg – obr na prahu Krkonoš Památky

Tvrz Stachelberg – obr na prahu Krkonoš

Dělostřelecká tvrz z let 1935-1938 na Babí u Trutnova měla být po svém dokončení největší dělostřeleckou tvrzí československého pevnostního systému. Dnes tvoří bývalé staveniště tohoto mohutného vojenského komplexu významnou stavebně-historickou památku.

Areál čs. opevnění a železné opony v Šatově Kultura

Areál čs. opevnění a železné opony v Šatově

Na jihomoravské hranici v Šatově vznikalo po německém záboru Rakouska v březnu 1938 těžké opevnění, ze kterého si dnes můžete prohlédnout pěchotní sruby MJ-S 3 Zahrada a MJ-S 2 Úvoz. Areál spravuje Technické muzeum v Brně.

Řopík Honzík – objekt lehkého opevnění vzor 37 Památky

Řopík Honzík – objekt lehkého opevnění vzor 37

Lehké opevnění vzor 37 (lidově řopík) je železobetonová pevnůstka, která byla vybudována v průběhu 30. let v rámci výstavby československého opevnění. Lidové označení „řopík“ vzniklo ze zkratky Ředitelství opevňovacích prací (Řop).

Naučná stezka československého opevnění Dolní Morava Příroda

Naučná stezka československého opevnění Dolní Morava

Trasa se sedmi zastávkami vás seznámí s jednotlivými částmi opevnění v obci Dolní Morava. Stejnému tématu se věnuje i 12 km dlouhá okružní stezka se 13 zastávkami, která začíná a končí u železniční stanice Mladkov. Raritou na této trase je převrácený řopík.

Rozhledna Šibenice ve Stěbořicích Kultura

Rozhledna Šibenice ve Stěbořicích

Obec Stěbořice postavila rozhlednu na vrchu Šibenice, což je nejvyšší bod katastru. Jedná se o obecní pozemek v polích poblíž účelové komunikace mezi Březovou a Jamnicí v místech, kde měla před 2. světovou válkou stát soustava obrovských pevností.

Muzeum lehkého opevnění Na Pomezí v Kořenově Památky

Muzeum lehkého opevnění Na Pomezí v Kořenově

Expozice lehkého opevnění je umístěna v jednom z objektů LO vz.37, pod rozhlednou Štěpánka nedaleko Kořenova.

Bunkr Pod Kolčarkou u Malých Svatoňovic Památky

Bunkr Pod Kolčarkou u Malých Svatoňovic

Unikátní umělý odkryv tektonického kontaktu permských a křídových hornin v zóně Hronovsko-poříčského zlomu. Na lokalitě je umístěna informační tabule s přehledným popisem celého profilu. Muzeum bylo zrušeno.

Pěchotní srub T-S 26 Odolov– setkání s osádkou v dobových uniformách Památky

Pěchotní srub T-S 26 Odolov– setkání s osádkou v dobových uniformách

Chcete-li se přesunout o 70 let zpět na opevněnou linii připravenou k boji, navštivte muzeum předválečného československého lehkého opevnění, nacházející se v masívu Jestřebích hor na Odolově.

Heřmanický bunkr u Jablonného v Podještědí Památky

Heřmanický bunkr u Jablonného v Podještědí

Nedaleko Zámeckého vrchu u Jablonného v Podještědí si můžete prohlédnout bunkr zrekonstruovaný do podoby z temných časů, kdy se nerozhodovalo jen o Československu, ale o osudu celé Evropy. Můžete nás navštívit a poznat, za jakých podmínek chtěli naši pradědové bránit svoji vlast proti nacistům.

Experimentální útulna na řopíku u Vratěnína Ubytování

Experimentální útulna na řopíku u Vratěnína

Útulna u Vratěnína je postavena na bývalém vojenském objektu lehkého opevnění, tzv. řopík. Jedná se o experimentální dřevostavbu.

Pevnostní opevnění Srbská Kamenice Památky

Pevnostní opevnění Srbská Kamenice

Pevnostní linie v Srbské Kamenici vznikala na obranu před nacistickým Německem v letech 1937 – 38. Na mnoha místech najdete řadu železobetonových pevnůstek vz. 37, známých jako „řopíky“. Jejich název je odvozen od zkratky názvu Ředitelství opevňovacích prací – ŘOP.

Řopíky vz. 37 v Kotelském sedle v Krkonoších Památky

Řopíky vz. 37 v Kotelském sedle v Krkonoších

Mezi krkonošskou Lysou horou a Kotlem prochází linie prvorepublikového pohraničního opevnění tvořená řopíky, malými betonovými pevnostmi. Dnes se veškeré památky na obranu Československa nacházejí v I. zóně národního parku a proto je zde zakázán vstup mimo značené cesty.

Bunkr Bratronice Památky

Bunkr Bratronice

Mezi obcemi Bezděkov a Bratronice prochází silnice, která tvoří v údolí říčky Kačák térenní vlnu. Této térenní vlny využili projektanti tak, že ho zabudovali do náspu silnice, čímž vznikla atypická varianta lehkého objektu. Jeho střílny svírají úhel 200 stupňů.

Další aktuality

Za unikátními betlémy se vydejte nejen do muzea

Vánoce představují jedno z nejkrásnějších období v roce. Staré tradice si připomínají nejen v muzeích a skanzenech, ale i na dalších místech. Vydejte se s portálem Kudy z nudy za unikátními betlémy – najdete je například v Horní Lidči, Třešti, Kryštofově údolí, Lošticích nebo v Třebechovicích pod Orebem.
20. listopad 2024 12:00
Památky

Mamuti v Česku: kde si je prohlédnete pěkně zblízka?

Legendární zvířata, která žila v době ledové na území dnešní Evropy, Asie i Severní Ameriky, známe hlavně díky obrazům Zdeňka Buriana a z knížek Eduarda Štorcha. A také díky seriálu Mach a Šebestová, kde pračlověk pan Huml vařil mamuty s koprovou omáčkou. Jenže jak to s mamuty bylo doopravdy a kde se s nimi můžete potkat?
18. listopad 2024 7:55
Památky

50 tipů, kam na výlet za menhiry, tajemnými balvany a kamennými kruhy

V Česku najdete desítky balvanů, které jsou pokládány za prehistorické. Menhiry a další kamenné megalitické stavby představovaly již odpradávna velmi silná energetická místa. Podle archeologů se však nikdy neprokázalo, že by mezi nimi byl opravdový menhir. Komplexy menhirů, kamenů a kamenných kruhů vám mohou posloužit i jako cíle originálních výletů.
17. listopad 2024 10:08
Památky

Užijte si prohlídky klášterů i v zimním období

Ačkoli jsou kláštery především poutními místy, nabízejí také komentované prohlídky nebo výstavy. A jejich brány zůstávají otevřeny i v zimním období. Podívat se můžete například na Svatou Horu u Příbrami, která v adventním čase proslula výstavami unikátních betlémů, na prohlídku láká klášter v Teplé, Broumově či Břevnově. Nahlédnout lze také do kláštera sv. Františka z Assisi ve Voticích, ve kterém si prohlédnete stálé expozice a sezónní výstavy, jako například chystanou výstavu betlémů.
15. listopad 2024 16:00
Památky

Soukromé hrady a zámky nespí ani v adventním období

Hlavní sezóna hradů a zámků letos skončila, ale i v zimních měsících 2024 některé z nich nabízí zajímavý program. Ani soukromé hrady a zámky nespí a jejich majitelé zvou do svých sídel na prohlídky či koncerty. Zejména v týdnech adventu a blížících se vánočních svátků, které právě na památkových objektech bývají kouzelné a půvabné. Objevte zimní krásy zámku Karlova Koruna, potěšte se koncerty v zámku Dobříš a prozkoumejte podzemí dolnokounického hradu!
15. listopad 2024 6:22
Památky

Kam za svatou Kateřinou? Vydejte se Českem na výlet nejen do kostelů a kaplí!

Na svatou Kateřinu podle dávného zvyku končí taneční zábavy a začíná adventní půst. Poslední zábava se konala 25. listopadu, kdy ženy zvaly muže k tanci a platily za ně útratu. Domácímu dobytku končila venkovní pastva a dvory začínaly se stříháním ovcí. Svatá Kateřina se narodila okolo roku 289 n. l. na území dnešního Egypta, v době pronásledování křesťanů, přesto se Kateřina ke křesťanské víře hrdě hlásila. Císař nechal děvče postavit před učence s cílem jí víru rozmluvit. To se mu ale nepodařilo – naopak. Tehdy osmnáctiletá Kateřina dokázala obrátit všechny na křesťanství. Sám císař dívku pak dokonce požádal o ruku, ta ovšem odmítla, za což byla odsouzena k smrti. Podle legendy místo krve vytrysklo z jejích ran mléko. Kult svaté Kateřiny byl hojně rozvinutý již od 11. století, ve městech nechávali kostely a kaple zasvěcovat právě sv. Kateřině. I sám Karel IV. nechal sv. Kateřině postavit kapli. Den sv. Kateřiny byl rovněž oblíbeným datem svateb. V tento den lidé započínali také velký předvánoční úklid.
13. listopad 2024 9:13
Památky

Čobogaj nebogaj aneb kde si užijete Kateřinské slavnosti

Dá rozum, že svatokateřinské slavnosti se slaví většinou tam, kde mají kostely zasvěcené svaté Kateřině. Kromě souhrnu těch nejznámějších a nejlepších akcí vám nabídneme i pár informací o známé světici a odhalíme tajemství lidového popěvku „čobogaj nebogaj“.
13. listopad 2024 0:15
Památky

Věda a historie není nuda: svatá Anežka Česká, světice a princezna z rodu Přemyslovců

Svatá Anežka Česká není jen nejslavnější česká světice a patronka všech nemocných, chudých a trpících, ale byla to také královská dcera, která odmítla tři nápadníky (nebo jich bylo víc?) a dala přednost životu ve víře a odříkání. Když ji 12. listopadu 1989 papež Jan Pavel II. svatořečil, naplnilo se staré proroctví, že až bude Anežka Přemyslovna prohlášena za svatou, zavládne v českých zemích svoboda.
12. listopad 2024 8:09
Památky