Když film získal
Oscara za nejlepší vizuální efekty roku 2017, radovali se i v
Praze: u nás vznikly například miniatury filmového města, studio pracovalo i na scéně zrození postavy replikantky anebo na jednom ze soubojů. A i když UPP nezískalo slavnou zlatou sošku samo, spolupráce s oscarovými filmaři byla sama o sobě oceněním. Česká triková škola má ale mnohem delší historii: stačí si vzpomenout na
Karla Zemana,
studio Bratři v triku, filmy
Václava Vorlíčka a
Jindřicha Poláka, nebo
filmové ateliéry Barrandov. Pojďte se s
Kudy z nudy projít historií filmových triků!
Nejstarší filmové triky a Cesta na Měsíc
Z prvního sci-fi snímku ve filmových dějinách
Géorgese Meliése (1861–1938)
Cesta na Měsíc z roku 1902 si možná pamatujete jen slavný záběr s Měsícem, kterému se raketa zapíchla do oka, ale když se mluví o trikových filmech, právě tehdy to začalo: ve filmu se objevují optické efekty, vrstvy i miniatury. Meliés byl opravdu kouzelník: začínal jako pouťový eskamotér, na jevišti předváděl iluzionistické triky a své nápady poté uplatnil i ve filmu. Na první filmový trik přišel náhodou, když se mu zasekla kamera a omnibus se najednou proměnil v pohřební vůz. Chcete se o něm dozvědět víc? Podívejte se na film
Hugo a jeho velký objev, který natočil americký režisér
Martin Scorsese.
Studio Bratři v triku
Nejúspěšnější a nejstarší české studio kresleného filmu se jmenuje
Bratři v triku. Vzniklo po skončení druhé světové války, u jeho založení stála skupina výtvarníků z někdejšího Ateliéru filmového triku a vytvořilo více než 1600 filmů různých výtvarných stylů. Studio bylo spojeno se slavnými animátory a výtvarníky, jako byli
Jiří Trnka, Zdeněk Smetana, Jiří Brdečka, Jiří Šalamoun, Adolf Born či
Zdeněk Miler. Právě Miler, autor milovaného
Krtka, vytvořil logo tří kudrnatých kluků v pruhovaných tričkách. Díky legendárním
Večerníčkům o maxipsu Fíkovi, víle Amálce, Machovi a Šebestové či Rákosníčkovi si Bratry v triku pamatují celé generace televizních diváků, málokdo ale ví, že ve studiu vznikaly i seriály Tom a Jerry nebo Pepek námořník. Nyní studio spadá pod
Krátký film Praha.
Filmové triky Karla Zemana
Slavný český režisér a výtvarník
Karel Zeman (1910–1989) začínal jako režisér loutkových filmů. Hned jeho první projekt
Vánoční sen z roku 1945 dostal ocenění za nejlepší loutkový film na filmovém festivalu v Cannes. Jeho nejslavnější filmy ale byly ty, v nichž díky filmovým trikům na plátně oživil mamuty, dinosaury a fantastické romány
Julesa Verna. Slávu mu přinesly hlavně filmy
Cesta do pravěku (1955) a
Vynález zkázy (1958); jejich ukázky i použité filmové triky si vychutnejte v
Muzeu Karla Zemana v
Praze na
Malé Straně. Zeman sice ve své době neměl k dispozici počítače, ale s loutkami a nejrůznějšími fígly to uměl mistrovsky. Například pro setkání s mamutem, které se natáčelo na břehu
přehrady Fryšták u
Zlína, Zeman využil model mamuta, který stál těsně před kamerou. Iluzí byla dokreslená hornatá krajina, herci na pramici pak byli od kamery vzdálení desítky metrů.
Za svůj vzor Zemana považuje řada slavných filmařů, například
Steven Spielberg (Čelisti, Jurský park, série o Indianu Jonesovi) anebo
George Lucas (Hvězdné války).
Triky ve známých českých filmech
Z filmových triků se stala samozřejmost, která se používá prakticky u každého filmu. Dávno už nejde o triky, jaké se používaly před desítkami let, vše změnila digitální revoluce na přelomu tisíciletí. Jak to ale filmaři dělali před nástupem počítačů? Využívaly se
prolínačky, maskování a
dokreslování části scény (které ušetřilo třeba cestování do exotických zemí),
hry s perspektivou,
přední nebo
zadní projekce.
Příkladem zadní projekce je třeba scéna z filmové pohádky
Pyšná princezna, kde
Alena Vránová a
Vladimír Ráž sviští korytem na kládě stromu. Hercům bylo vidět jen do tváře, za nimi se pak na plátno promítala předem natočená ubíhající krajina. Pro pohádku také vznikl velký model s miniaturami stromů a klády, na které herci jeli.
Klasickým filmovým trikem z té doby je také mizení či proměna. Kameraman při něm záběr neukončil ostrým střihem, ale pomalejší prolínačkou, při níž se kamera postupně zatmívala. Pak se herci vyměnili, film se o kousek vrátil a zase se pomalu „rozetmívalo“.
Principy triků z dílen tvůrců animovaných filmů se používaly ještě na konci 80. let, třeba v pohádce
O princezně Jasněnce a létajícím ševci, kdy se loutky kombinovaly s běžným filmem. Složité peklo v pohádce
S čerty nejsou žerty pak vzniklo složením mnoha vrstev filmu, kam se poskládali jednotliví čerti, hořící ohně, plameny a další kousky, a pak se z nich složil konečný záběr.
Mezi filmové triky patří i převádění reálných záběrů do komiksové podoby. To známe například z filmu
Alois Nebel, kde se upravovala každá sekunda filmu a na jedné scéně pracovalo 15 až 20 lidí.
Nástup digitálních technologií
Pro spoustu filmových fanoušků se historie digitálních efektů dělí na období před
Hvězdnými válkami a po nich: světelné meče a vesmírné souboje se na plátně objevily hlavně díky optickým efektům a
Lucasovu studiu
Industrial Light & Magic, které v oboru patří k nejuznávanějším. Obrovským trhákem se staly také
Spielbergův Jurský park s animovanými loutkami ještěrů,
Zemeckisův Forest Gump s hlavním hrdinou nakopírovaným do řady klíčových historických scén,
Jacksonova trilogie Pán prstenů a
Cameronův Titanic a
Avatar.
Podle trikového specialisty
Borise Masníka digitální technologie už dokážou prakticky všechno, jediným limitem jsou peníze a čas. Za projekty už nestojí jediný výtvarník, animátor a kameraman jako byl
Karel Zeman, ale studia se spoustou lidí. Práce na náročných trikových velkofilmech se dokonce dělí mezi několik studií, a filmovou cenu tak dostává buď hlavní studio anebo člověk, který práci řídil.
Nové technologie umožnily spoustu věcí, které dřív nešly, a výsledky jsou mnohonásobně věrohodnější. Filmaři umí herce digitálně nahradit, naskenovat jejich tváře, omladit je i nechat zestárnout, počítačově doplnit kompars, výbuchy a požáry i dokreslit letadla, která nerozeznáte od skutečných. Vedle náročných triků ale jde i o drobné úpravy, kterých si nevšimnete. Například když z prostoru, kde se natáčí historický film, potřebujete odstranit současné prvky, je jednodušší je vyretušovat v počítači. Triky jsou zkrátka nutné a filmařům ušetří nemalé náklady.
Universal Production Pictures (UPP)
Sci-fi
Blade Runner 2049 se odehrává v Los Angeles budoucnosti, ale film se natáčel hlavně v Budapešti a vizuální efekty, za něž získal Oscara, vznikaly i v
pražských Vršovicích ve společnosti UPP. Ta se od svého založení v roce 1994 stala jedním z největších a nejuniverzálnějších domů pro vizuální efekty a postprodukci v Evropě a spolupracuje s filmaři a klienty z celého světa. Má na kontě řadu nominací a vítězství; o filmu Blade Runner 2049 už byla řeč, mezi oceňované projekty patří také filmy
The Walk, Wolverine,
Úkryt v zoo či
Na západní frontě klid.
Filmové studio Barrandov
Klasické filmové triky umí i
Studio Barrandov, největší filmové ateliéry v České republice a jedny z největších v Evropě. Mnohé z filmů, které tu byly natočeny, získaly
Cenu Americké filmové akademie – Oscara. Barrandov se podílel například na
bondovce Casino Royale,
Králíček Jojo nebo
Anthropoid. Režisér
Roman Polanski po natáčení
Olivera Twista Barrandovu složil poklonu:
„Pracoval jsem prakticky ve všech filmových studiích světa. A myslím, že Barrandov je jedno z nejlepších…Nikde jinde bychom tento film nenatočili tak jako tady.“
Aktuality a zajímavosti z filmového světa
K velkým zahraničním projektům natáčeným v Česku se po sérii
Carnival Row,
Nadace podle Isaaca Asimova a
Wheel of Time připojí
americký seriál Blade Runner 2099. Naváže na dva kultovní filmy
Blade Runner (slavné sci-fi z roku 1982 režiséra
Ridleyho Scotta s
Harrisonem Fordem v hlavní roli policisty speciální jednotky Blade Runner bojujícího proti humanoidním robotům v Los Angeles v roce 2019) a
Blade Runner 2049, v němž režisér
Denis Villeneuve do hlavní role obsadil
Ryana Goslinga. Natáčení zajišťuje pro Alcon Entertainment a Amazon Studios česká společnost
Film United a půjde o jeden z nejnáročnějších projektů, který si například vyžádá vybudování rozsáhlých staveb v
barrandovských ateliérech.