Evropa v Česku: proč máme rádi Španělsko?

Rok 2023 byl v uměleckém světě rokem malíře Pabla Picassa (1881–1973). Uplynulo 50 let od jeho úmrtí a muzea na celém světě chystala desítky výstav, věnovaných jeho tvorbě. Jsou díla světoznámého malíře k vidění i u nás v Česku? Jaké příběhy je provázejí a co byste o nich měli vědět?

České farmaceutické muzeum je střediskem Farmaceutické fakulty Univerzity Karlovy v Hradci Králové. V prostorách Hospitálu Kuks provozuje dvě stálé expozice k dějinám české farmacie.

Ostré hrany, průniky ploch, krystalické struktury – typické prvky českého kubismu, světově unikátního hnutí, které se zrodilo v Praze okolo roku 1910. Avantgardní malířský směr z počátku 20. století, proslavený Pablem Picassem, se v Čechách kreativním způsobem projevil i v architektuře. Naší nejznámější kubistickou stavbou je pravděpodobně Dům U Černé Matky Boží s Grand Café Orient. Víte, že Česko se může pyšnit také světovým kubistickým unikátem? Jediná funkční kubistická lucerna se nachází v Praze na Jungmannově náměstí. Objevte s Kudy z nudy kubistické stavby napříč republikou!

Zámek je zapsaný na Seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO jako příklad středoevropské šlechtické rezidence z období renesance. V rámci prohlídkových okruhů si můžete vybrat ze dvou tras: Zámek za Valdštejnů nebo Zámek za Thurn Taxisů.

Zámek Stekník patří k nejvýznamnějším rokokovým stavbám v Čechách. Vytváří jedinečnou a monumentální kompozici v krajině spojené s tradicí pěstování žateckého chmele.

Galerie výtvarného umění v Ostravě je příspěvkovou organizací Moravskoslezského kraje, jedná se o největší sbírkotvornou galerii v kraji. Sbírky GVUO jsou neustále rozšiřovány a svou kvalitou instituci řadí k pětici nejvýznamnějších sbírkotvorných institucí v České republice.

Sbírková expozice 1918⁠–⁠1938: První republika vznikla ke 100. výročí vzniku Československé republiky a představuje bohatou výtvarnou tvorbu a umělecký provoz mladého státu v letech 1918⁠–⁠1938.

Ve Veletržním paláci byla otevřena nová expozice s názvem "1796–1918: Umění dlouhého století". Představuje například slavnou Pannu Gustava Klimta i díla Egona Schieleho, Edvarda Muncha, Paula Gauguina, Vincenta van Gogha či Pabla Picassa!

Expozice Staří mistři ve Schwarzenberském paláci představí výběr nejvýznamnějších mistrovských děl ze Sbírky starého umění.

Název Konec černobílé doby není pojmenováním let 1939 až 2021, ale heslem shrnujícím přístup, který se snaží materiál této často bolestné epochy dopředu ideologicky nehodnotit. Jedná se o novou stálou expozici ve Veletržním paláci, která byla otevřena v květnu 2023.

Rok 2024 opět bude plný novinek. Na Kudy z nudy vám prozradíme, co se kde chystá, staví a opravuje, kde už mají skoro hotovo a kde se teprve finišuje, a kam by si měli naplánovat výlet milovníci historických památek, galerií, cyklistiky či koupání. Z očekávaných novinek roku 2024 si vybere každý z vás – a samozřejmě nezapomínáme ani na nové rozhledny, nápady pro rodiny s dětmi a kuriozity!

Česká republika se stala součástí Evropské unie 1. května 2004. Jak stará je vize sjednoceného starého světadílu, kolika jazyky vlastně Evropská unie hovoří a kdy slaví svátek? A z jakého materiálu jsou originální dárky, které Česko reprezentují na jednáních?

Šest ručně ohýbaných bukových kulatin, dva šrouby a deset vrutů: když je složíte dohromady, vznikne ikonická thonetka aneb židle číslo 14, nejprodávanější židle historie. Ohýbaný nábytek z továren Michaela Thoneta se poprvé představil na průmyslové výstavě v roce 1841 a vzápětí zaplavil celý svět. Jen slavných čtrnáctek bylo v letech 1860 až 1930 po celém světě prodáno více než 50 milionů.

Muzeum pečuje o jednu z nejrozsáhlejších sbírek judaik na světě. Ta obsahuje na 40 000 sbírkových předmětů a 100 000 knih.

Na Seznamu světového dědictví UNESCO bylo v roce 2023 zapsáno 1188 míst. V České republice najdete celkem 17 památek UNESCO, dalších devět zápisů má Česko v kategorii nehmotného kulturního dědictví.

Emauzy – jediný slovanský klášter říše Karla IV., se stal střediskem vzdělanosti a umění. Mezi studenty cyrilometodějského jazyka patřil i Jan Hus. Vznikla zde řada iluminovaných literárních skvostů, včetně tzv. Remešského evangeliáře, který se dostal až do korunovačního pokladu francouzských králů.

Španělský tanec pro ženy i muže plný vášně a ohně jižního Španělska, který můžete zakusit i u nás v České republice. Tančit flamenco znamená vyprávět příběh a platí to samozřejmě i pro hudbu a zpěv.

Francie, Paříž, Provence a kvetoucí voňavá levandule okouzlily řadu našich umělců. Patřil k nimi i malíř a sochař Otakar Kubín, pro něhož se Francie stala druhým domovem. Zvolil si dokonce francouzsky znějící pseudonym – Othon Coubine – a ve Francii je také pochovaný. Na jeho náhrobku je však vytesáno české jméno, naopak u Kubínova pomníku v rodných Boskovicích v létě voní levandule.

Oblast Provence je považována za jedno z nejkrásnějších míst ve Francii. Okouzlila i Otakara Kubína (22. října 1883, Boskovice – 17. října 1969, Marseille), který ve Francii našel nový domov. Hlavním námětem jeho obrazů se stala okolní krajina s levandulí, kamennými městečky, vysokým modrým nebem a jižním sluncem. Tyto obrazy podepisoval francouzsky jako Othon Coubine.

Barokní stavba podle projektu Giovanniho Battisty Alliprandiho se nachází na břehu Vltavy na Kampě. V současné době používá Lichtenštejnský palác česká vláda k reprezentačním účelům.

První písemný doklad o existenci synagogy v Golčově Jeníkově pochází z roku 1659, původně dřevěná. Po několika požárech byla v roce 1873 postavena nová synagoga v novorománském slohu.

Veletržní palác je sídlem Národní galerie v Praze od roku 1976. Stálá expozice umění Umění 19., 20. a 21. století seznamuje ve třech podlažích Veletržního paláce s vývojem českého i zahraničního výtvarného umění v kontinuitě posledních třech staletí.

Ve Šternberském paláci byla od 11. prosince 2020 otevřena nová stálá expozice Staří mistři II, představující kolekce italské malby 14. a 15. století, nizozemského umění 17. a 18. století a středoevopské malířství 17. a 18. století.

Lovci ve sněhu, Stavba babylónské věže, Dětské hry anebo Zápas masopustu s půstem: to jsou nejznámější obrazy vlámského malíře Pietera Bruegela. Jeho nejcennějším dílem v Česku je obraz Senoseč z cyklu Měsíce, vystavený v Lobkowiczkém paláci na Pražském hradě.

Co je ošklivé a co je naopak krásné, když každý máme jiný vkus a líbí se nám jiné věci? Ohledně nejošklivější ženy světa ale panuje vzácná shoda: namaloval ji vlámský malíř Quentin Matsys kolem roku 1513 a obrazu se říká Ošklivá vévodkyně anebo groteskní stará žena.

Na místě nejstarší pražské židovské modlitebny zvané Stará škola byla v roce 1868 zbudována Španělská synagoga v maurském slohu podle projektu Vojtěcha Ignáce Ullmanna a Josefa Niklase. Nová expozice mapuje posledních 200 let dějin Židů v českých zemích.

Když nám někdo poradí, že máme jít po červené a pak odbočit na zelenou, modrou nebo žlutou, je jasné, že je řeč o turistických značkách. Pečlivě značené trasy v Česku patří k absolutní evropské špičce, chodí se po nich už přes 130 let a mají řadu podob: jsou krátké i dlouhé, pohodlné i náročné, v rovinách i na horských svazích. Vyberou si dokonce i ti, kteří si oblíbili dálkové treky.

Mezi reprezentační prostory Pražského hradu patří například Španělský sál, Rudolfova galerie či Sloupová síň s Rothmayerovým sálem.

Ostré hrany, průniky ploch, krystalické struktury – typické prvky českého kubismu, světově unikátního hnutí, které se zrodilo v Praze okolo roku 1910. Avantgardní malířský směr z počátku 20. století, proslavený Pablem Picassem, se v Čechách kreativním způsobem projevil i v architektuře.

Pivo, hokej, šperky z českých granátů, víno a historické zahrady: tak zní doporučení „must see“ cestovatelského magazínu National Geographic pro návštěvníky Prahy. Jedním dechem upozorňuje i na Židovské město, a Starý židovský hřbitov dokonce řadí mezi deset turisticky nejzajímavějších hřbitovů světa. Skutečně máme v Praze takový poklad?

Městská čtvrť Josefov je nejmenším katastrálním územím Prahy, které obklopuje Staré Město. Do roku 1850 se Josefov nazýval Židovské město, ještě dříve se této části říkalo Židovské ghetto. Dnes jde o zachovalý celek významných židovských památek evropského význau.

Třípodlažní Kovařovicova vila byla postavena na místě zbořené schwarzenberské cihelny. Autorem projektu je architekt Josef Chochol, který využil půdorysně zvláštní, nepravidelnou parcelu a dům zasadil do kubisticky projektované zahrady. Majitelem byl stavitel Bedřich Kovařovic.

Zámecké návrší v Litomyšli tvoří jedinečný komplex historických budov, nádvoří, zahrad a parků. Jedná se o pivovar, jízdárnu, konírnu, kočárovnu, stáj, piaristickou kolej, piaristický kostel, I. nádvoří, horní nádvoří, park a předzámčí. Všechny objekty jsou součástí městské památkové rezervace.