Zábavný výlet pro děti: krok za krokem do Prahy na Hradčany

Výlet začíná na zastávce tramvaje Brusnice. S kočárkem projedete ulicí U Brusnice, bez kočárku odbočte za hotelem Jelení Dvůr do parku a po schodech sejděte na Nový Svět.  Přestože leží v centru Prahy, je to klidná část města plná malebných zákoutí s křivolakými uličkami. Nový Svět ale vůbec není nový: vznikl díky císaři Karlu IV., který nechal posunout hradby směrem na západ. Už ve 14. století vznikla v uvolněném prostoru spleť uliček a domečků pro sloužící z okolních paláců a Pražského hradu. Z těch časů nezbylo na Novém Světě skoro nic, a protože tu často hořelo, většina domků je až ze 17. století a pozdějších dob. Nebydleli tu žádní boháči, a tak alespoň dávali svým domům honosná domovní znamení – spatříte tu například zlatého ptáka Noha, hvězdu, beránka, hrozen, keř, žalud, roh, hrušku či pluh.
 

Nový Svět a roubenka uprostřed Prahy

Přímo pod schody stojí roubenka, která by se daleko spíš než do Prahy hodila do některého skanzenu. Dokonce se v ní můžete ubytovat: je v ní totiž hotel U Raka. Jeho název připomíná, že přímo jeho dvorkem protékal potok Brusnice, plný raků a dalších vodních živočichů. Ani ten už ale na Novém Světě neuvidíte, je svedený do potrubí.

Proti roubence si všimněte maličkého domečku na nároží: patří k nejmenším v Praze a dokonce ani nemá dveře, musí se do něj procházet sousedním domem. Ve zdi domu nad ním je několik zazděných dělových koulí, které tu zbyly po ostřelování města. Když se vydáte do kopce kolem domu s koulemi, Černínská ulice vás dovede na Loretánské náměstí s Loretou a slavnou loretánskou zvonkohrou a také s Černínským palácem. To je mimochodem nejdelší barokní stavba v Česku, průčelí měří 140 metrů. Na rohu náměstí a Černínské ulice stojí vůbec nejstarší kapucínský klášter v Česku, kde bývá během adventu a Vánoc vystavený zajímavý betlém s desítkami postav lidí i zvířat v životní velikosti.
 

Dětské hřiště a slavné osobnosti

Když odbočíte kolem malého domečku, půjdete uličkou Nový Svět. Za zdí, která ohraničuje severní stranu ulice, je schované jedno z nejhezčích dětských hřišť v Praze; vede k němu úzký průchod v kamenné zdi. O kousek dál pamětní deska připomíná, že v domě U Zlatého noha či U Zlatého gryfa žil slavný hvězdář Tycho Brahe. Moc dlouho tu ale prý nepobyl, prý ho při práci rušilo vyzvánění nedalekých kapucínů, a tak se přestěhoval do letohrádku na místě dnešního gymnázia Jana Keplera na Pohořelci. Na místě dnes stojí pomník, z něhož společně shlíží Brahe a Kepler.

Pravda však je, že v jednom z domů se roku 1857 narodil věhlasný český houslista František Ondříček a že tady žili a tvořili například režiséři Jindřich Polák (filmy Pan Tau, seriál Návštěvníci) a Karel Kachyňa (filmy Ucho, Fany, Smrt krásných srnců), výtvarníci Jan Zrzavý, Milan Knížák, Jiří Anderle či Eva a Jan Švankmajerovi.
 

Odbočka do Jeleního příkopu

Na křižovatce ulic Nový Svět a U Brusnice kdysi stávala brána, která oddělovala Nový Svět od vznešenější části Hradčan. Když ji zbořili, otevřel se hezký pohled na katedrálu sv. Víta. Malou nenápadnou brankou, naštěstí označenou výrazným nápisem, se tu dá odbočit do Jeleního příkopu. Ale pozor, vchod bývá otevřený jen v hlavní sezoně, v zimě pak podle počasí.



Než se po schodech vydáte do údolí, které lemuje Pražský hrad ze severní strany, pozorně se rozhlédněte. Mezi stromy za příkopem prosvítá Lumbeho vila, domek v zahradách Pražského hradu, kde bydlí naši prezidenti.

Jelenímu příkopu se původně podle potoka Brusnice říkalo Bruska. Můžete vystoupat na Masarykovu vyhlídku, kterou pro našeho prvního prezidenta navrhl architekt Jože Plečnik. Masaryk sem opravdu chodíval odpočívat pod košatý strom. A jeleni? Skutečně tu žili, a to od 17. století, a císař Karel VI., otec Marie Terezie, je prý střílel přímo z oken Španělského sálu. Při obléhání Prahy v druhé polovině 18. století ale poslední kusy vysoké zvěře zabili a snědli vojáci a tradice se už neobnovila. Zato až do poloviny 20. století byli atrakcí Jeleního příkopu medvědi, chovaní v zamřížovaných kotcích.

Na dně příkopu kousek od Prašného mostu najdete zřejmě jedinou pražskou sochu Krakonoše, a pak už můžete projít tunelem pod Prašným mostem do dolní části Jeleního příkopu. Autorem tunelu je Josef Pleskot, který za něj získal několik architektonických cen. Pod věží Mihulkou pak projdete na konec příkopu, východ z něj vede do Královské zahrady k Belvederu – letohrádku královny Anny.
 

Jdeme na Pražský hrad!

Městská čtvrť Hradčany sice není „jen“ Pražský hrad, ale areál Hradu zabírá její podstatnou část. Není divu, podle Guinnessovy knihy rekordů jde o vůbec největší hradní komplex světa. Z Nového Světa vás k němu dovedou uličky U Kasáren anebo Kanovnická. Přes Hradčanské náměstí s historickými lampami a sochou T. G. Masaryka pak dojdete přímo k prvnímu hradnímu nádvoří. Kromě atraktivního střídání hradních stráží si užijte také výhled z rampy Pražského hradu na Malou Stranu a na Petřín!

S dětmi můžete jen tak projít Hradem z jednoho konce na druhý a jenom se rozhlížet. Pokud hledáte vhodné expozice, zkuste navštívit třeba Starý královský palác se stálou expozicí Příběh Pražského hradu, anebo Zlatou uličku s věží Daliborkou. Ze třetího nádvoří (to s katedrálou sv. Víta) se dá projít na sever na Prašný most anebo na opačnou stranu, na jih a po Býčím schodišti do zahrady Na Valech. Zahradou anebo bránou v Černé věži pak vyjdete na Staré zámecké schody a podél Svatováclavské vinice sejdete na Klárov a ke stanici metra Malostranská.


 

Co ještě můžete vidět a zažít na Hradčanech a v okolí?

• Hradčany byly samostatným městem do roku 1784, kdy se staly součástí sjednoceného královského hlavního města Prahy.
• Z Pohořelce můžete zamířit do areálu Strahovského kláštera a přes vyhlídku dojít na úbočí Petřína a dál až k Petřínské rozhledně a zrcadlovému bludišti.
• Kousek od zastávky tramvaje Brusnice je stará vozovna a v ní sídlí Muzeum městské hromadné dopravy. K vidění je kromě čtyři desítek historických vozidel spousta modelů, fotografií, historických dokumentů, jízdenek a plánků.