Pěší turistika v Ústeckém kraji: výšlapy v krajině hor, sopek i v Labských pískovců

Vrch Mědník je 910 metrů vysoká hora nedaleko Klášterce nad Ohří. V minulosti se zde hojně těžila železná ruda, takže samotný vrch je doslova prošpikován štolami. Pod jižním svahem hory se rozkládá bývalá hornická obec Měděnec.

Libochovický zámek stojí na místě gotické tvrze, kterou nechal přestavět Jan z Lobkowicz na jednopatrový renesanční zámek v letech 1560–1564. Pozdější majitel Gundakar Dietrichstein, který koupil vyhořelý zámek od Šternberků, ho v letech 1682–1690 přestavěl do rozsáhlého barokního sídla.

Krušnohorský plavební kanál Fláje je nejstarší technická památka svého druhu v Čechách. V letech 1624-1629 jej vybudovat saský kurfiřt Johann Georg I. Kanál sloužil více než 240 let pro plavení dřeva z Flájí do Freibergu a později také jako přívod pro pohon vodní turbíny.

Železniční trať, po které se můžete dostat do lyžařské oblasti Krušných hor, je kulturní památkou ČR. Trať vede zajímavým terénem, překonává několik hlubokých údolí po pěkných mostech a vede i dvěma tunely. V některých místech u trati lze koupit turistickou známku č. 815 „Krušnohorská železnice“.

Ze skalní vyhlídky Mlynářův kámen na svahu Dubického kopce se na vrcholu čedičové skály nachází pěkná vyhlídka do údolí Labe a na východní část Českého středohoří.

Hrad Kalich zbudoval roku 1421 v místě staršího opevnění slavný husitský vojevůdce Jan Žižka z Trocnova. Hrad měl plnit funkci strategického opěrného bodu husitů v oblasti, jakož i hejtmanova osobního sídla.

Minerální pramen Evženie (Evženka) byl nalezen roku 1883 a o několik let později byl vyhlášen léčivým pramenem. Pramen je jemně perlivý a příjemně studený.

Přímo nad vodní hladinou přehrady Fláje na Mostecku postavilo Povodí Ohře informační centrum. Je celé ze dřeva a nabízí turistům nejen informace o severočeských přehradách, ale také výhled na celé vodní dílo Fláje.

Na pískovcovém skalním bloku nad obcí Blíževedly objevíte pozůstatky hradu z konce 13. století.

Horské městečko Cínovec se rozkládá v srdci Krušných hor. Existence osady Cínovec (Zinnwald) je zaznamenána již ve 14. století. Středověký rozvoj probíhal pod vlivem hornické činnosti – dobývání cínové rudy.

Téměř zaniklá rašeliniště na Cínoveckém hřbetu a v lokalitě U Jezera v Krušných horách se během deseti let podařilo zachránit. Přírodní památka zde vznikla roku 2019 a navrátilo se sem mnoho chráněných živočichů a rostlin, včetně tetřívka obecného.

Úzké schody mezi Jetřichovicemi a Doubicí jsou jednou z nejzajímavějších partií Národního parku České Švýcarsko. Jedná se o úzké skalní průlezy (tzv. Myší díry, úzké místy na šířku ramen) a trhliny, které jsou zpřístupněny železnými žebříky.

Ve východní části Krušných hor se nachází 869 metrů vysoký vrchol Bouřňák. Je zde horský hotel, v zimě sjezdovky a na západní straně hory přírodní památka Buky na Bouřňáku. Za dobré viditelnosti jsou z Bouřňáku pěkné výhledy do údolí.

Zlatá stezka Zemí hradů v celkové délce 89 km vede z Budyně nad Ohří do Úštěku a propojuje tak většinu významných hradních památek v oblasti Českého středohoří.

Vyhlídkové místo se nachází na vrchu Výslunní (364 m.n.m.) a z tohoto důvodu se jí také někdy říká, Výslunní vyhlídka.

Najděte sedm trpaslíků důmyslně vysekaných ve skále! Možná to zní lehce, ale úkol to není až tak snadný. Nechybí samozřejmě ani Sněhurka.

Hrad se nachází 11 km jihozápadně od České Lípy nedaleko obce Blíževedly, na vysokém homolovitém kopci u Stvolínek. V písemných pramenech je hrad poprvé připomínán k roku 1429. Dnes patrné části vystavěl po husitských válkách Vilém z Illburka. Od hradu je nádherný výhled.

Komáří hůrka je nejvyšším bodem Nakléřovské vrchoviny. Kromě horní stanice lanové dráhy a Horského hotelu Komáří vížka se zde nachází mnoho pozůstatků dobývání cínu – je zde jáma Ditrich, býv. Důl Glatz, Velká pinka a nedaleko se nachází kaple sv. Wolfganga.

Malá Pravčická brána je přírodní skalní oblouk, která stejně jako Pravčická brána vznikla selektivním zvětráváním a odnosem kvádrových pískovců lavicovité odlučnosti. Na rozdíl od její větší sestry se však můžete projít nad jejím obloukem, kde byla upravena kovová vyhlídka.

Zbytky středověkého hrádku Kamýk stojí na strmé skále v nadmořské výšce 382 metrů nad stejnojmennou vsí. Hrad nechal postavit král Jan Lucemburský k ochraně cesty do Litoměřic. Zároveň plnil hrad i funkci signalizační.

Projděte si novou sedmikilometrovou naučnou stezku, která vede po modré turistické trase z Útočiště na Měděnec na Chomutovsku. Naše naučná stezka je vybavena QR kódy mobilní aplikace Les poznání.

Pavlínino údolí, často označované též jako Pavlino, je asi 3,5 km dlouhé kaňonovité údolí, které vytvořila říčka Chřibská Kamenice v křídových pískovcích mezi Studeným, Rynarticemi a Jetřichovicemi.

V nejzápadnější části Českého středohoří, mezi městy Bílinou a Mostem, se do výše 539 metrů nad mořem tyčí skalnatý, zčásti zalesněný kopec zvaný Bořeň. Jedná se o unikátní místo se skvělým kruhovým výhledem na průmyslovou krajinu pod ním.

Kaple stojí na vrcholu hory Mědník (910 m) a je tak vidět ze širokého okolí.

Zdaleka viditelné zbytky hradu Košťálov najdete nedaleko Lovosic na vysoké čedičové skále nad Třebenicemi. Fascinující výhled, který se odsud naskýtá, patří v Českém středohoří k nejúchvatnějším. Jižní svahy hory jsou vzhledem k výskytu vzácných rostlinných společenstev chráněnou přírodní památkou.

CHKO Labské pískovce je tvořena řadou soutěsek a kaňonů, které jsou obklopené věžemi a masivy místy tvořícími skalní města. Vznikla v roce 1972 na ploše 324 km² s cílem ochrany pískovcové krajiny, rozsáhlých přirozených lesů i kulturních památek, zejména lidové architektury.

Říčka Chřibská Kamenice vyvěrá v Lužických horách v nadmořské výšce 552 m na svahu Jelení skály. Jedná se o pravostranný přítok řeky Kmenice (Srbské Kamenice), se kterou se spojuje pod obcí Srbská kamenice. Společně pak tvoří jednu řeku Kamenici, která tvoří známé soutěsky. Za nimi vtéká do Labe.

Stoličná hora či také stolová hora Kvádrberk se tyčí nad Děčínem na pravé straně řeky Labe ve výšce 289 m n. m. Návštěvníkům dopřává nádherný výhled, zvláště na Děčín a do údolí Labe. Součástí lesoparku je Císařský výhled, vyhlídková terasa s nádherným rozhledem.

Důmyslně vybudovaná trasa vede skalnatým terénem s množstvím schodů a žebříků, ale také výhledů na různé skalní útvary. Ve skalách ji vybudoval Horským spolek v letech 1905 – 1906.

Vydejte se na sever Čech za nejstarší rozhlednou ve Šluknovském výběžku, rozhlednou Vlčí hora, která leží nad stejnojmennou obcí v nadmořské výšce 581 m n. m.

Nejsevernější rozhlednou v České republice je rozhledna Tanečnice, která se nachází poblíž obce Mikulášovice v nadmořské výšce 598 m n. m. Vrch byl pojmenován podle pradávné pověsti, podle které na tento vrch chodívala tančit, a tak svádět myslivce, překrásná mladá dívka – tanečnice.

Pozůstatky hrádku vybudovaného zbohatlým husitským hejtmanem Jakoubkem z Vřesovic najdete nad obcí Děkovka. Silueta jeho zříceniny, která se tyčí na vrcholu 566 m vysoké čedičové kupy a spolu s nedalekým a téměř nerozlučně podobným hradem Košťálovem dotváří dramatický dojem Českého středohoří.

Krásnou přírodou mezi lesy a loukami vede přes celé Krušné hory cyklistická a běžecká Krušnohorská magistrála. Celková délka trasy je 242 km a v celém jejím průběhu se na ní napojuje řada stezek a značených turistických cest pro pěší, cyklisty i milovníky bílé stopy.

Národní přírodní památka Kaňon Labe (Labský kaňon) se táhne mezi městem Děčínem a obcí Hřensko. Protéká jím řeka Labe, jeho břehy lemují vysoké pískovcové skály a okolím vedou značené turistické trasy, které vám přiblíží krásnou přírodu s řadou skalních vyhlídek.

Zajímavé a vzácné skalní útvary Sfingy najdete jihovýchodně od obce Měděnec. Sfingy jsou chráněny jako přírodní památka od roku 1983, zaujímají rozlohu 0,6 ha a nachází se v nadmořské výšce 800 metrů nad mořem.

Obec Jetřichovice v západní části Českého Švýcarska obklopují Jetřichovické stěny. Oblast je známá pískovcovými skalními městy i samostatně stojícími skalními věžemi. Mezi nejznámější patří Rudolfův kámen, Vilemínina stěna a Mariina skála, z jejichž vrcholků se otvírá malebný výhled do okolí.

Čeká tu na vás autentická alchymistická dílna, kde za Jana Zajíce z Hazmburka skutečně pracovali alchymisté. Lákadlem hradu je obnovená alchymistická dílna z počátku 17. století, kde proběhla spousta pokusů o výrobu likéru mládí nebo zlata. Podle pověsti se to podařilo, zlato je uloženo pod hradem.

Hřebenovka – hřebenová trasa Českým Švýcarskem je součástí celkové hřebenovky od Pradědu k Aši. Tato část vede od Štozeckého sedla k lávce Šébr, až po Tisou, tj. cca 101 km. Obchází kulturní, přírodní, sakrální památky Českého Švýcarska po pravém i levém břehu Labe.

Mariina vyhlídka u Jetřichovic v Českém Švýcarsku má nový altán. Pro své úchvatné výhledy na další skály, například Jetřichovické skalní město, zříceninu hradu Falkenštejn či Bukovou horu, patří k nejvyhledávanějším turistickým cílům. Vyhlídkový altánek je jedním ze symbolů Českého Švýcarska.

Z vrcholu kopce Boreč stoupá i v krutých mrazech teplá pára. Teplotní rozdíl mezi unikajícím vzduchem a okolím bývá až 16 stupňů, takže se v okolí puklin s unikajícím vzduchem neudrží sníh. Teplé mikroklima vyhovuje teplomilným rostlinám které nesnášejí teploty pod nulou.

Přírodní úkaz nedaleko turistického rozcestí Přední Cínovec je součástí tvz. Krušnohorských očí. Ty představují malé tůňky uprostřed luk ve vrcholových částech Krušných hor, k jejichž vzniku došlo propadem půdy.

Oblý vrch nad východním okraji Růžové (405 m n. m.) byl v minulosti odlesněn pastvou dobytka (z této skutečnosti vychází název, zavedený po roce 1945). Daleké výhledy, které poskytoval, umožnily jeho využití k ostraze celého kraje. Naposledy zde strážní službu konali rakouští vojáci v zimě 1806–7.

Vodní nádrž vznikla na Flájském potoce v roce 1963 za účelem zásobení vodou podkrušnohorské oblasti. Přehradní hráz je betonová, pilířová (tedy uvnitř dutá), jediná svého druhu v České republice.

Krušné hory nabízejí mnoho přírodních krás, zajímavých letních i zimních turistických cílů a památek. Vznikly kadomským vrásněním koncem starohor a počátkem prvohor. Pohoří se táhne v délce 130 km od Plesné až k Tisé na Děčínsku, nejvyšší horou je Klínovec (1 244 m n. m).

Vulkanickou činností vzniklé čedičové a znělcové shluky kopců, osamocené masivy homolí a kup vytvářejí pestré členění špičatých vrcholů a hluboká romantická údolí.

Pokud se při svých toulkách vypravíte do Českého středohoří, nemůžete Hazmburk minout – jeho silueta se dvěma věžemi, horní hranolovitou a dolní kulatou, je vidět ze všech světových stran na desítky kilometrů daleko.

Nejstarší a jednou z nejhezčích upravených vyhlídek v CHKO Labské pískovce je vyhlídka Belvedér. Je z ní krásný výhled do 130 m hlubokého kaňonu řeky Labe a na stolové hory Zirkelstein a Kaiserkrone na německé straně hranice.

Prozatím nejmladším národním parkem v České republice je Národní park České Švýcarsko, vyhlášený dne 1. 1. 2000 na celkové rozloze 79 km². Leží v Ústeckém kraji a přiléhá ke státní hranici, kde na něj navazuje Národní park Saské Švýcarsko (Nationalpark Sächsische Schweiz).

Rozhledna na Děčínském Sněžníku prošla rekonstrukcí, nově je od roku 2016 opět otevřena. Přístup na náhorní plošinu i Drážďanskou vyhlídku je bez omezení a provoz občerstvení je i nadále zajištěn.

Naučná stezka seznamuje s přírodními poměry a zajímavostmi Krušných hor v česko-německém pohraničí v okolí města Hora Svaté Kateřiny.

Naučná stezka v délce 23 kilometrů seznamuje s přírodou Krušných hor v česko-německém pohraničí.

Z obce Moravany teče potok Moravanka prudce do údolí Labe. Nedaleko za vesnicí je soustava několika metrových vodopádů zakončená přibližně 5 metrů vysokou kaskádou.

Původně luteránský kostel sv. Barbory byl postaven roku 1579 Jindřichem Kaučem z Kauče na místě, kde dříve stála kaple rytíře z Kamýka.

Naučná stezka vás provede po hlavních krupských těžebních revírech v lesním terénu nad Krupkou. Projít si můžete dva okruhy – kratší v délce 4,5 km vhodný pro rodiny s dětmi nebo delší okruh v délce 10 km. Výchozím bodem je nové informační centrum v Husitské ulici.

Tiské stěny jsou přírodní památkou – bizarním skalním městem jižního okraje krušnohorského zlomu druhohorní pískovcové tabule.

Fojtovická pláň je rozlehlá náhorní planina s horskými a rašelinnými loukami, charakteristickou flórou a faunou. Její nadmořská výška se pohybuje mezi 700 až 800 m. n. m.