
Když se v polovině
května začne náhle ochlazovat, žádný zkušený zahrádkář nezvedá obočí. Ví, že přišli oni –
zmrzlí muži.
Pankrác, Servác a Bonifác, tři svatí patroni květnových teplotních šoků, mají pověst
studených bratrů, kteří přinášejí mrazíky i tam, kde už se zelení jaro.
A hned po nich dorazí
svatá Žofie, která prý všechno opláče. Jsou to jen pověry, nebo na nich něco je?
Pankrác, Servác, Bonifác: trio z chladírny

V kalendáři jim patří
12., 13. a 14. květen – a meteorologové se shodují, že jejich pověst má reálný základ. M
ezi 12. až 15. květnem do střední Evropy obvykle přichází
citelné ochlazení a
noční teploty se občas dostanou
pod bod mrazu. Zahradníci i vinaři s nimi počítají a ví také, že pro tyto dny jsou typické také vydatné a studené deště. V minulosti to znamenalo jediné: škody na úrodě. A protože jména si lidé pamatují lépe než tlakové níže, vznikli „zmrzlí muži“.
Ostatně o
lidových pranostikách na
Kudy z nudy už leccos víme: v
pranostikách pro květen je ledovým mužům věnovaná velká pozornost. Podle dlouhodobých pozorování se prý předpověď o zmrzlých mužích naplní v průměru jednou za tři roky. Pranostiky o nich tvrdí například to, že:
- Ledoví bratři přinesou rána, jak se patří.
- Pankrác, Servác, Bonifác, ledoví muži spalují mrazem ovoce i růži.
- Pankrác, Servác, Bonifác pro sadaře jsou zlí chlapci.
- Svatí Pankráci, Serváci a Bonifáci, vás se bojí všeci sedláci.
Svatí, kteří spalují ovoce i růže

Zdá se ale, že
Pankrác, Servác i
Bonifác v tom jsou nevinně. Ten první se proslavil jako
mučedník, druhý jako
biskup, a třetí byl docela obyčejný
římský křesťan. Žili přibližně ve stejné době, tedy ve
4. století našeho letopočtu. Pankrác pocházel z
maloasijské Frýgie, území dnešního
Turecka,
Servác z
Arménie (byť velkou část života strávil v dnešní
Belgii a
Nizozemsku) a
Bonifác byl Říman – tedy žádné studené a nehostinné kraje na dalekém severu.
Pankrác měl pomáhat proti bolestem hlavy i proti křivým přísahám jako zastánce pravdy,
Servác coby patron zámečníků a stolařů od bolestí nohou a horeček, a
Bonifác byl pouhopouhým
patronem kláštera sv. Bonifáce.
Nicméně v seznamech svatých se u
Pankráce i
Serváce objevuje důležitá poznámka: mají sloužit jako
ochránci mladých rostlin při jarních mrazících,
Servác by si měl vzít na starosti i
přemnožené hlodavce. Dva zmrzlí muži tedy vlastně ničí to, co mají ochraňovat. Trochu zvláštní, nemyslíte?
Uplakaná Žofie a slzy nad zničenou zahradou

Zdá se, že i kdyby na místě
Pankráce, Serváce i Bonifáce byli jiní svatí, odnesli by to stejně. Nejstarší
květnové pranostiky, které komentují riziko studenějšího počasí, pocházejí už ze 17. a 18. století. O sto let později se s nimi díky oblíbeným lidovým kalendářům seznámili prakticky všichni.
Za deštivé počasí po zmrzlých mužích nese odpovědnost
svatá Žofie alias uplakaná Žofka (15. května), která ledovou trojku doprovází. Pranostiky o jejím svátku říkají například to, že
svatá Žofie vaří z vody, Žofie vína upije, že
Žofie políčka často zalije anebo
déšť svaté Žofie švestky ubije. Říká se také, že
do svaté Žofie ještě počkejte se sazenicemi i hnojivem. Zkrátka kdo sází před Žofií, riskuje slzy – a nejen její. Pokud ještě v květnu nemáte na balkonu jahody, je to v pořádku. I když Žofie bývá spíš uplakaná než ledová, když ji zvládnete, budete za vodou. Doslova.
Království ledových mužů: Nejchladnější a nejdeštivější místa v Česku

Kde se mohou ledových mužů bát o něco méně? Snad na
nejteplejších místech v Česku, tedy na
jižní Moravě a pak ve
středních Čechách podél
Labe od
Kolína po
Roudnici nad Labem; řeka tu protéká nížinami a kolem nejsou žádné hory.
Naopak rekordně nízké teploty a drsný útok ledové trojky se dá očekávat na
nejmrazivějších místech Česka, tedy například v
Krkonoších, na
Jezerní slati u
Kvildy na
Šumavě anebo v
Jizerských horách v okolí
osady Jizerka.
Českými královstvími svaté Žofie a tedy
nejdeštivějšími lokalitami jsou horské oblasti, zejména pak
Jizerské hory,
Beskydy a
Jeseníky.
Až odejdou zmrzlí muži, rozkveťte!
- Farmářské trhy, květinové výstavy a zahradnické trhy jsou v plném proudu a sazenice letniček a zeleniny se prodávají ostošest. Pokud však nemáte skleníky a fóliovníky, se sadbou do záhonků se vyplatí počkat až po ledových mužích.
- Co můžete sázet hned? Třeba afrikány, které jsou navzdory jménu poměrně otužilí nezmaři, nebo běžnou zeleninu.
- Naopak pozor byste měli dát na oblíbené muškáty, kterým k zbrždění růstu stačí teploty kolem pěti stupňů nad nulou.
- Pokud nemáte skleník nebo rozsáhlé parapety, vyplatí se vyčkat i s paprikami, rajčaty, okurkami, dýněmi či teplomilnou bazalkou.
- Pokud už máte sazenice venku, přikryjte je netkanou textilií.
- Po zmrzlících a Žofii konečně přichází čas vysazovat, zalévat, hnojit a radovat se. Ale pozor – počasí si někdy dělá, co chce. Meteorologové mají v záloze ještě jednu hrozbu v podobě malých ledových mužů. Ti prý přicházejí v závěru měsíce od 25. do 27. května na sv. Urbana, sv. Filipa a sv. Bedu.
- Nestresujte se. Když se příroda rozhodne zlobit, někdy pomůže už jen… zkrátka něco, co máte rádi.
Zjistěte, jak zmrzlí muži a Žofie ovlivňují květnové počasí v ČR a co můžete dělat, aby vaše zahrada přežila mrazíky.
Pankrác, Servác a Bonifác, známí jako zmrzlí muži, jsou tři svatí patroni květnových teplotních šoků.
Zmrzlí muži jsou známí pro přinášení mrazíků během května, které mohou poškodit ovoce a zeleninu.
Před příchodem zmrzlých mužů se květen často náhle ochlazuje, což zahrádkáři a sadaři dobře znají.
Zmrzlí muži se obvykle objevují mezi 12. až 15. květnem a přinášejí s sebou ochlazení a noční mrazíky.
Uplakaná Žofie je svatá, která dorazí po zmrzlých mužích, a je spojována s deštivým počasím.
Po odchodu zmrzlých mužů se můžete účastnit farmářských trhů, květinových výstav a zahradnických trhů, které nabízejí různé sazenice.
Po zmrzlých mužích je bezpečné sázet afrikány, které jsou odolné vůči nízkým teplotám.
Během návštěvy zmrzlých mužů se doporučuje přikrýt sazenice netkanou textilií, aby byly chráněny proti mrazu.
Otázky i odpovědi jsou strojově generované a neprošly redakční úpravou.