ÚvodAktualityLedoví muži a uplakaná Žofie: letos své pověsti nejspíše nedostojí
Příroda

Ledoví muži a uplakaná Žofie: letos své pověsti nejspíše nedostojí

Svátky, které se neslaví a zároveň tři nejproklínanější svatí, to jsou Pankrác, Servác a Bonifác. Svorně je nenávidí zahrádkáři i zemědělci a o moc lépe na tom není ani Žofie, která za třemi zmrzlými muži kráčí v těsném závěsu. Letos to ale po dle norské předpovědi vypadá, že si letos všichni "zmrzlí" vezmou dovolenou – týden, který obvykle bývá ve znamení ledových mužů a dešťové Žofie by měl být přívětivě teplý.

Svatí, kteří spalují ovoce i růže

Zdá se, že Pankrác, Servác i Bonifác (jejich svátek připadá na 12. až 14. května) v tom jsou nevinně. Ten první se proslavil jako mučedník a druhý jako biskup, třetí byl docela obyčejný římský křesťan. Žili přibližně ve stejné době, tedy ve 4. století našeho letopočtu. Pankrác pocházel z maloasijské Frýgie, území dnešního Turecka, Servác z Arménie (byť velkou část života strávil v dnešní Belgii a Holandsku) a Bonifác byl Říman – tedy žádné studené a nehostinné kraje na dalekém severu. Pankrác bývá vzýván proti bolestem hlavy i proti křivým přísahám jako zastánce pravdy, Servác coby patron zámečníků a stolařů má pomáhat od bolestí nohou a horeček a Bonifác je pouhopouhým patronem kláštera sv. Bonifáce.

jižní moravaNicméně v seznamech svatých se u Pankráce i Serváce objevuje důležitá poznámka: mají sloužit jako ochránci mladých rostlin při jarních mrazících, Servác by si měl vzít na starosti i přemnožené hlodavce. Zmrzlí muži tedy vlastně ničí to, co mají ochraňovat... A kde se mohou ledových mužů bát o něco méně? Snad na nejteplejších místech v Česku, tedy na jižní Moravě a pak ve středních Čechách podél Labe od Kolína po Roudnici nad Labem; řeka tu protéká nížinami a kolem nejsou žádné hory. Rekordně nízké teploty se naopak dají očekávat na nejstudenějších místech, například na šumavské Jezerní slati u Kvildy anebo v Jizerských horách v okolí osady Jizerka.
 

Uplakaná Žofie a malí ledoví muži

déšťZdá se, že ač by na místě Pankráce, Serváce i Bonifáce byli jiní svatí, odnesli by to stejně. Nejstarší pranostiky, které komentují květnové počasí a riziko studenější fronty pocházejí už ze 17. a 18. století, o století později se s nimi díky oblíbeným kalendářům seznámili prakticky všichni. Rozhodně přitom nešlo o pověry – mezi 12. až 15. květnem zkrátka do střední Evropy obvykle přichází citelné ochlazení a noční teploty se občas dostanou pod bod mrazu. Zahradníci i vinaři s nimi počítají a ví také, že pro tyto dny jsou typické také vydatné a studené deště. Za ně pro změnu nese odpovědnost svatá Žofie alias uplakaná Žofka. Pranostiky o jejím svátku říkají například to, že svatá Žofie vaří z vody, Žofie vína upije, že Žofie políčka často zalije anebo déšť svaté Žofie švestky ubije.

slunečnoČeskými královstvími svaté Žofie a tedy nejdeštivějšími lokalitami jsou horské oblasti, zejména pak okolí Bílého Potoka – ale pozor, ne toho, který proslavil Alois Nebel, ale osady poblíž Hejnic v Jizerských horách; ročně tu spadne více než 1 705 mm srážek. Na Moravě se na první příčce drží Lysá hora v Moravskoslezských Beskydech s ročním průměrem 1 532 mm.

Doufejme, že letošní rychlý nástup jara urychlil práci i ledovým mužům, když koncem jinak teplého dubna udeřily mrazy a ranní teploty již pod bod mrazu neklesnou. Podle norské předpovědi by se v polovině května 2024 měly teploty ve dne držet okolo 19° až 21° C. Naopak Žofie nejspíše své pověsti dostojí – 14. a 15. května má přijít dešť.
 

V čem se vyplatí poslechnout zmrzlé muže

  • Sazenice letniček a zeleniny se sice prodávají "ostošest", ale pokud nemáte skleníky a fóliovníky, se sadbou do záhonků se vyplatí počkat až po ledových mužích.  
  • Co můžete sázet hned? Třeba afrikány, které jsou navzdory jménu poměrně otužilí nezmaři, nebo běžnou zeleninu.  
  • Naopak pozor byste měli dát na oblíbené muškáty, kterým k zbrždění růstu stačí teploty kolem pěti stupňů nad nulou, vyplatí se vyčkat i s paprikami, rajčaty, okurkami či teplomilnou bazalkou.  
  • …a kdyby se náhodou pranostiky ohledně tří ledových mužů nenaplnily, meteorologové mají v záloze ještě jednu hrozbu v podobě malých ledových mužů. Další, i když ne tak výrazné studené období, prý přichází v závěru měsíce od 25. do 27. května na sv. Urbana, sv. Filipa a sv. Bedu.
Osada Jizerka v Jizerských horách Památky

Osada Jizerka v Jizerských horách

Sklářská osada Jizerka se rozprostírá v malebném údolí říčky Jizerky, nad nímž se vypíná kopec Bukovec (1005 m.n.m.). Jizerka je významnou turistickou křižovatkou, představuje ideální základnu jak pro pěší turistiku, tak pro horskou cyklistiku a v zimě se její okolí mění na ráj pro běžkaře.

Lysá hora – královna Moravskoslezských Beskyd Příroda

Lysá hora – královna Moravskoslezských Beskyd

Lysá hora (1324 m n. m.) je nejvyšším vrcholem Moravskoslezských Beskyd. Lze se na ni přijít pěšky, vyšlapat na kole a za dobrých sněhových podmínek vyjet na běžkách. Leží mezi obcemi Krásná, Malenovice, Ostravice a Staré Hamry. Samotnému vrcholu se přezdívá Gigula.

Ovocná stezka u Slaného Příroda

Ovocná stezka u Slaného

Ovocnářství má ve Slaném a jeho okolí bohatou historii a právě proto zde byla zřízena Ovocná stezka přímo uprostřed ovocných sadů. Značená stezka je dlouhá 4,5 km a vede sady meruněk, višní, třešní a především jabloní, které mají jednoznačnou převahu.

Národní přírodní rezervace Jizerskohorské bučiny Příroda

Národní přírodní rezervace Jizerskohorské bučiny

Bučiny v Jizerských horách se staly první českou přírodní památkou na seznamu UNESCO, zapsány byly v červenci 2021. Národní přírodní rezervace Jizerskohorské bučiny je nejenom největším chráněným územím v Jizerských horách, ale patří také mezi několik největších Národních přírodních rezervací v ČR.

Tradice: péče o úrodu a její sklizeň aneb pranostiky, pověry a rituály našich předků

Tradice: péče o úrodu a její sklizeň aneb pranostiky, pověry a rituály našich předků

Považujete pověry a pranostiky týkající se sklizní jen za úsměvné veršovánky? Pro naše předky to byly zásadní informace, které se vyplatilo dodržovat – ostatně řada obyčejů a rituálů souvisela se zemědělstvím a ochranou úrody, a na úspěšné sklizni závisely životy lidí i jejich hospodářských zvířat. Tedy něco, co nebylo radno podceňovat.

Chráněná krajinná oblast Pálava Příroda

Chráněná krajinná oblast Pálava

V severozápadním výběžku Panonské nížiny, v nejteplejší a téměř nejsušší oblasti České republiky, se nachází Pavlovské vrchy. Zdejší zem dodnes střeží dávná tajemství lovců mamutu, Keltů i zapomenuté osudy vojáků X. římské legie, kteří tu podle legendy začali s pěstováním vinné révy.

Chráněná krajinná oblast České středohoří Příroda

Chráněná krajinná oblast České středohoří

CHKO České středohoří má rozlohu 1063 km² a rozprostírá se na severu Čech, po obou březích dolního toku české části Labe. Na první pohled zdaleka upoutá dynamickým reliéfem tvořeným zvlněným pásmem kuželů a kup sopečných vyvřelin, často zakončených ruinou středověkého panského sídla.

Moravské Toskánsko – nejfotogeničtější krajina Česka Příroda

Moravské Toskánsko – nejfotogeničtější krajina Česka

Dlouhé pásy hnědých či zelených polí se táhnou až k obzoru a jakoby nekončí. Malebně zvlněnou krajinu jižní Moravy jen sem tam doplňuje osamělý strom, remízek nebo bílá kaplička. Fotografové nazývají krajinu v okolí Kyjova Moravským Toskánskem.

Naučná stezka Velké Pavlovice – zastavení v kraji vína a meruněk Příroda

Naučná stezka Velké Pavlovice – zastavení v kraji vína a meruněk

Deset zastavení přibližuje návštěvníkům zajímavou a zábavnou formou přírodní zajímavosti, historii, kulturu, folklorní tradice, šlechtění a pěstování meruněk a révy vinné.

Ovocná stezka u Rychnova nad Kněžnou Příroda

Ovocná stezka u Rychnova nad Kněžnou

Naučná stezka s délkou téměř 6 km, která vede z Rychnovské Lhotky přes Synkov Slemeno až do obce Libel.

Jezerní slať s vyhlídkovou věží v národním parku Šumava Příroda

Jezerní slať s vyhlídkovou věží v národním parku Šumava

Jezerní slať patří mezi vrchovištní rašeliniště ležící na náhorní plošině Šumavských plání mezi osadami Kvildou a Horskou Kvildou. Průměrná hloubka rašeliny je 2,5 m, nejvyšší mocnost 7,6 m je v severozápadní neporušené části.

Mandloňové sady a rozhledna Hustopeče Příroda

Mandloňové sady a rozhledna Hustopeče

V roce 2012 vznikla v Hustopečích rozhledna, která se nachází v jedné z největších botanických rarit na Moravě – v mandloňových sadech. Ocelová mandloňová rozhledna dosahující do výšky 17 metrů se stala cílem na výjimečné naučné stezce, která sady prochází.

Modravské slatě – zakázané srdce Šumavy Příroda

Modravské slatě – zakázané srdce Šumavy

Modravské pláně leží v první zóně národního parku, a i když tu vede značné množství cest a silniček, nejsou z důvodu ochrany vegetace a zvěře přístupné. Žijí zde chránění živočichové jako tetřev hlušec, chrostíci, ještěrky, vážky, myšivky horské nebo rys ostrovid.

Obec Bílý Potok v Jizerských horách – poznejte tradice obce na horním toku Smědé Památky

Obec Bílý Potok v Jizerských horách – poznejte tradice obce na horním toku Smědé

Obec Bílý potok se nachází ve Frýdlantském výběžku, nedaleko města Hejnice. Bílý Potok je první frýdlantskou osadou na horním toku Smědé a jednou z nejvýše položených v této části Jizerských hor.

Česká Sibiř – drsný kraj v jižní části Miličínské vrchoviny Příroda

Česká Sibiř – drsný kraj v jižní části Miličínské vrchoviny

Česká Sibiř je oblast na rozhraní středních a jižních Čech umístěná zhruba mezi Voticemi, Sedlcem-Prčicí a Táborem, která dosahuje nadmořské výšky i přes 700 metrů. Své pojmenování získala oblast díky drsným klimatickým podmínkám, protože je zde zima delší a tužší než jinde ve vnitrozemí.

Šumavská rašeliniště – nejcennější poklad šumavské přírody Příroda

Šumavská rašeliniště – nejcennější poklad šumavské přírody

Jedním ze symbolů Šumavy jsou rašeliniště, kterým se v centrální části národního parku říká slatě. Rašeliniště se vyvinula na přelomu poslední doby ledové a meziledové (před 9 000 až 10 000 lety). Přístupných slatí je v NP pouze pět – Jezerní, Cikánská, Tříjezerní, Chalupská a Malý Polec.

Středočeská ovocná stezka Letní sporty

Středočeská ovocná stezka

Tematicky zaměřenou značenou ovocnou cyklotrasu naleznete mezi Kolínem a Českým Brodem. Trasa je vedená po polních cestách a silnicích převážně III. třídy a označuje ji žluté dopravní značení pro cyklotrasy s logem stezky.

Další aktuality

Unikátní expozice zoologických zahrad lákají k návštěvě i v zimě

Nechte se zlákat unikátními expozicemi některých z našich zoologických zahrad a vydejte se na cestu za dobrodružstvím a poznáním. Dnes vám portál Kudy z nudy nabídne informace o unikátech, se kterými se můžete v našich zoologických zahradách potkat. Uvidíte, že zimní počasí výletům do zoo rozhodně nebrání, stačí si vybrat.
1. listopad 2024 12:00
Příroda

Jak dobře znáte duchy a ochránce našich hor a skal?

Kačenka, Fabián, Hejmon, Stamichman nebo Rýbrcoul: to je jen část ochránců a dobrých duchů českých a moravských hor a skal. Ty nejznámější samozřejmě znáte, ale v našem výčtu ani oni nesmí chybět – krkonošský Krakonoš, Praděd z Pradědu nebo Muhu, pán Jizerských hor. Pojďte se s nimi seznámit!
30. říjen 2024 18:52
Příroda

Kam vyrazit na podzim? 100 tipů na výlety do podzimní přírody

Vyzkoušeli jste být alespoň jeden den off-line? Vypněte mobil i počítač a vypravte se na výlet dobít baterky v přírodě. Využijte pro procházky hezké podzimní dny a nenechejte se odradit ani proměnlivým počasím. Máme pro vás tipy na místa, kde se vám bude zaručeně líbit i v tomto roční období. A můžete sem vyrazit nejen s přáteli, partnerem nebo dětmi, ale také se svými čtyřnohými kamarády.
29. říjen 2024 6:25
Příroda

Pět výletů na nejlépe dostupné tisícovky s pěknými výhledy

Chcete se podívat na svět z výšky a moc se u toho nenadřít, nenachodit dlouhé kilometry a nezdolávat stovky metrů převýšení krok za krokem? Pak společně s portálem Kudy z nudy nasedněte na některou z lanovek a kromě nezapomenutelných výhledů si užijte i další cestovatelská potěšení.
28. říjen 2024 12:00
Příroda

Jeřábi z České republiky se vydávají na dalekou cestu k zimovištím

Jeřábi popelaví opouštějí každý rok na podzim svá hnízdiště, aby se vydali na zimoviště. Pro letošní mláďata je cesta velkou premiérou, která pro ně představuje důležitý a zásadní krok – musí se od svých rodičů naučit migrační trasu. Jeřábi totiž nemají cestu na zimoviště vrozenou, jako například čápi. V Evropě sledují migraci těchto impozantních ptáků stovky lidí, což pomáhá výzkumníkům, kteří využívají systém barevného značení jeřábů – každý pták má svou jedinečnou barevnou kombinaci, která vypovídá o místě jeho původu.
28. říjen 2024 10:00
Příroda

Den vzniku samostatného československého státu: Oslavte svátek výletem na unikátní místa

28. října slavíme Den vzniku Československa. Tento den byla na Václavském náměstí v Praze oficiálně vyhlášena samostatnost pro národy bývalého Rakousko-Uherska. Pojďme si připomenout zajímavosti spojené s naší republikou, ať se jedná o geografické rekordy, zajímavé pohraniční stezky, kameny vyznačující trojmezí či historické oblasti našeho území a další kuriozity. Víte například, kde hledat největší sochu T.G.M. anebo kde leží přírodní „mapa republiky“? Pojďte to vše s námi prozkoumat.
27. říjen 2024 8:51
Příroda

Užijte si procházky po nejkrásnějších naučných stezkách

Nejjednodušší způsob, jak si udělat radost? Toulání, toulání, všechny chmury zahání. Pěkná procházka v klínu skal, po břehu řeky, bukovými lesy anebo horskými hřebeny vám určitě prospěje, a to jak na duchu, tak i na těle. Inspirujte se k výletu po těch nejkrásnějších naučných stezkách a osvěžte svou mysl vycházkou do přírody.
24. říjen 2024 16:00
Příroda

Samhain, Dušičky a Halloween: začátek keltského roku i vzpomínky na mrtvé

Přelom října a listopadu přináší několik zajímavých svátků, spojených se vzpomínáním na zemřelé příbuzné, známé a kamarády: keltský Samhain, Halloween, svátek všech svatých a Dušičky. Je jedno, kterému dáváte přesnost, všechny stírají hranice mezi světem živých a mrtvých. Věřilo se, že se duše zesnulých v tento čas vracejí na zemský povrch, a živí mohou navštívit podsvětí. Nakonec trocha keltské krve je v každém z nás – pojďte ji najít a probudit alespoň na chvíli k životu. Oslavte jeden z nejdůležitějších mezníků keltského roku!
24. říjen 2024 11:56
Příroda