ÚvodAktualityLedoví muži a uplakaná Žofie: letos své pověsti nejspíše nedostojí
Příroda

Ledoví muži a uplakaná Žofie: letos své pověsti nejspíše nedostojí

Svátky, které se neslaví a zároveň tři nejproklínanější svatí, to jsou Pankrác, Servác a Bonifác. Svorně je nenávidí zahrádkáři i zemědělci a o moc lépe na tom není ani Žofie, která za třemi zmrzlými muži kráčí v těsném závěsu. Letos to ale po dle norské předpovědi vypadá, že si letos všichni "zmrzlí" vezmou dovolenou – týden, který obvykle bývá ve znamení ledových mužů a dešťové Žofie by měl být přívětivě teplý.

Svatí, kteří spalují ovoce i růže

Zdá se, že Pankrác, Servác i Bonifác (jejich svátek připadá na 12. až 14. května) v tom jsou nevinně. Ten první se proslavil jako mučedník a druhý jako biskup, třetí byl docela obyčejný římský křesťan. Žili přibližně ve stejné době, tedy ve 4. století našeho letopočtu. Pankrác pocházel z maloasijské Frýgie, území dnešního Turecka, Servác z Arménie (byť velkou část života strávil v dnešní Belgii a Holandsku) a Bonifác byl Říman – tedy žádné studené a nehostinné kraje na dalekém severu. Pankrác bývá vzýván proti bolestem hlavy i proti křivým přísahám jako zastánce pravdy, Servác coby patron zámečníků a stolařů má pomáhat od bolestí nohou a horeček a Bonifác je pouhopouhým patronem kláštera sv. Bonifáce.

jižní moravaNicméně v seznamech svatých se u Pankráce i Serváce objevuje důležitá poznámka: mají sloužit jako ochránci mladých rostlin při jarních mrazících, Servác by si měl vzít na starosti i přemnožené hlodavce. Zmrzlí muži tedy vlastně ničí to, co mají ochraňovat... A kde se mohou ledových mužů bát o něco méně? Snad na nejteplejších místech v Česku, tedy na jižní Moravě a pak ve středních Čechách podél Labe od Kolína po Roudnici nad Labem; řeka tu protéká nížinami a kolem nejsou žádné hory. Rekordně nízké teploty se naopak dají očekávat na nejstudenějších místech, například na šumavské Jezerní slati u Kvildy anebo v Jizerských horách v okolí osady Jizerka.
 

Uplakaná Žofie a malí ledoví muži

déšťZdá se, že ač by na místě Pankráce, Serváce i Bonifáce byli jiní svatí, odnesli by to stejně. Nejstarší pranostiky, které komentují květnové počasí a riziko studenější fronty pocházejí už ze 17. a 18. století, o století později se s nimi díky oblíbeným kalendářům seznámili prakticky všichni. Rozhodně přitom nešlo o pověry – mezi 12. až 15. květnem zkrátka do střední Evropy obvykle přichází citelné ochlazení a noční teploty se občas dostanou pod bod mrazu. Zahradníci i vinaři s nimi počítají a ví také, že pro tyto dny jsou typické také vydatné a studené deště. Za ně pro změnu nese odpovědnost svatá Žofie alias uplakaná Žofka. Pranostiky o jejím svátku říkají například to, že svatá Žofie vaří z vody, Žofie vína upije, že Žofie políčka často zalije anebo déšť svaté Žofie švestky ubije.

slunečnoČeskými královstvími svaté Žofie a tedy nejdeštivějšími lokalitami jsou horské oblasti, zejména pak okolí Bílého Potoka – ale pozor, ne toho, který proslavil Alois Nebel, ale osady poblíž Hejnic v Jizerských horách; ročně tu spadne více než 1 705 mm srážek. Na Moravě se na první příčce drží Lysá hora v Moravskoslezských Beskydech s ročním průměrem 1 532 mm.

Doufejme, že letošní rychlý nástup jara urychlil práci i ledovým mužům, když koncem jinak teplého dubna udeřily mrazy a ranní teploty již pod bod mrazu neklesnou. Podle norské předpovědi by se v polovině května 2024 měly teploty ve dne držet okolo 19° až 21° C. Naopak Žofie nejspíše své pověsti dostojí – 14. a 15. května má přijít dešť.
 

V čem se vyplatí poslechnout zmrzlé muže

  • Sazenice letniček a zeleniny se sice prodávají "ostošest", ale pokud nemáte skleníky a fóliovníky, se sadbou do záhonků se vyplatí počkat až po ledových mužích.  
  • Co můžete sázet hned? Třeba afrikány, které jsou navzdory jménu poměrně otužilí nezmaři, nebo běžnou zeleninu.  
  • Naopak pozor byste měli dát na oblíbené muškáty, kterým k zbrždění růstu stačí teploty kolem pěti stupňů nad nulou, vyplatí se vyčkat i s paprikami, rajčaty, okurkami či teplomilnou bazalkou.  
  • …a kdyby se náhodou pranostiky ohledně tří ledových mužů nenaplnily, meteorologové mají v záloze ještě jednu hrozbu v podobě malých ledových mužů. Další, i když ne tak výrazné studené období, prý přichází v závěru měsíce od 25. do 27. května na sv. Urbana, sv. Filipa a sv. Bedu.
Osada Jizerka v Jizerských horách Památky

Osada Jizerka v Jizerských horách

Sklářská osada Jizerka se rozprostírá v malebném údolí říčky Jizerky, nad nímž se vypíná kopec Bukovec (1005 m.n.m.). Jizerka je významnou turistickou křižovatkou, představuje ideální základnu jak pro pěší turistiku, tak pro horskou cyklistiku a v zimě se její okolí mění na ráj pro běžkaře.

Lysá hora – královna Moravskoslezských Beskyd Příroda

Lysá hora – královna Moravskoslezských Beskyd

Lysá hora (1324 m n. m.) je nejvyšším vrcholem Moravskoslezských Beskyd. Lze se na ni přijít pěšky, vyšlapat na kole a za dobrých sněhových podmínek vyjet na běžkách. Leží mezi obcemi Krásná, Malenovice, Ostravice a Staré Hamry. Samotnému vrcholu se přezdívá Gigula.

Ovocná stezka u Slaného Příroda

Ovocná stezka u Slaného

Ovocnářství má ve Slaném a jeho okolí bohatou historii a právě proto zde byla zřízena Ovocná stezka přímo uprostřed ovocných sadů. Značená stezka je dlouhá 4,5 km a vede sady meruněk, višní, třešní a především jabloní, které mají jednoznačnou převahu.

Národní přírodní rezervace Jizerskohorské bučiny Příroda

Národní přírodní rezervace Jizerskohorské bučiny

Bučiny v Jizerských horách se staly první českou přírodní památkou na seznamu UNESCO, zapsány byly v červenci 2021. Národní přírodní rezervace Jizerskohorské bučiny je nejenom největším chráněným územím v Jizerských horách, ale patří také mezi několik největších Národních přírodních rezervací v ČR.

Tradice: péče o úrodu a její sklizeň aneb pranostiky, pověry a rituály našich předků

Tradice: péče o úrodu a její sklizeň aneb pranostiky, pověry a rituály našich předků

Považujete pověry a pranostiky týkající se sklizní jen za úsměvné veršovánky? Pro naše předky to byly zásadní informace, které se vyplatilo dodržovat – ostatně řada obyčejů a rituálů souvisela se zemědělstvím a ochranou úrody, a na úspěšné sklizni závisely životy lidí i jejich hospodářských zvířat. Tedy něco, co nebylo radno podceňovat.

Chráněná krajinná oblast Pálava Příroda

Chráněná krajinná oblast Pálava

V severozápadním výběžku Panonské nížiny, v nejteplejší a téměř nejsušší oblasti České republiky, se nachází Pavlovské vrchy. Zdejší zem dodnes střeží dávná tajemství lovců mamutu, Keltů i zapomenuté osudy vojáků X. římské legie, kteří tu podle legendy začali s pěstováním vinné révy.

Chráněná krajinná oblast České středohoří Příroda

Chráněná krajinná oblast České středohoří

CHKO České středohoří má rozlohu 1063 km² a rozprostírá se na severu Čech, po obou březích dolního toku české části Labe. Na první pohled zdaleka upoutá dynamickým reliéfem tvořeným zvlněným pásmem kuželů a kup sopečných vyvřelin, často zakončených ruinou středověkého panského sídla.

Moravské Toskánsko – nejfotogeničtější krajina Česka Příroda

Moravské Toskánsko – nejfotogeničtější krajina Česka

Dlouhé pásy hnědých či zelených polí se táhnou až k obzoru a jakoby nekončí. Malebně zvlněnou krajinu jižní Moravy jen sem tam doplňuje osamělý strom, remízek nebo bílá kaplička. Fotografové nazývají krajinu v okolí Kyjova Moravským Toskánskem.

Naučná stezka Velké Pavlovice – zastavení v kraji vína a meruněk Příroda

Naučná stezka Velké Pavlovice – zastavení v kraji vína a meruněk

Deset zastavení přibližuje návštěvníkům zajímavou a zábavnou formou přírodní zajímavosti, historii, kulturu, folklorní tradice, šlechtění a pěstování meruněk a révy vinné.

Ovocná stezka u Rychnova nad Kněžnou Příroda

Ovocná stezka u Rychnova nad Kněžnou

Naučná stezka s délkou téměř 6 km, která vede z Rychnovské Lhotky přes Synkov Slemeno až do obce Libel.

Jezerní slať s vyhlídkovou věží v národním parku Šumava Příroda

Jezerní slať s vyhlídkovou věží v národním parku Šumava

Jezerní slať patří mezi vrchovištní rašeliniště ležící na náhorní plošině Šumavských plání mezi osadami Kvildou a Horskou Kvildou. Průměrná hloubka rašeliny je 2,5 m, nejvyšší mocnost 7,6 m je v severozápadní neporušené části.

Mandloňové sady a rozhledna Hustopeče Příroda

Mandloňové sady a rozhledna Hustopeče

V roce 2012 vznikla v Hustopečích rozhledna, která se nachází v jedné z největších botanických rarit na Moravě – v mandloňových sadech. Ocelová mandloňová rozhledna dosahující do výšky 17 metrů se stala cílem na výjimečné naučné stezce, která sady prochází.

Modravské slatě – zakázané srdce Šumavy Příroda

Modravské slatě – zakázané srdce Šumavy

Modravské pláně leží v první zóně národního parku, a i když tu vede značné množství cest a silniček, nejsou z důvodu ochrany vegetace a zvěře přístupné. Žijí zde chránění živočichové jako tetřev hlušec, chrostíci, ještěrky, vážky, myšivky horské nebo rys ostrovid.

Obec Bílý Potok v Jizerských horách – poznejte tradice obce na horním toku Smědé Památky

Obec Bílý Potok v Jizerských horách – poznejte tradice obce na horním toku Smědé

Obec Bílý potok se nachází ve Frýdlantském výběžku, nedaleko města Hejnice. Bílý Potok je první frýdlantskou osadou na horním toku Smědé a jednou z nejvýše položených v této části Jizerských hor.

Česká Sibiř – drsný kraj v jižní části Miličínské vrchoviny Příroda

Česká Sibiř – drsný kraj v jižní části Miličínské vrchoviny

Česká Sibiř je oblast na rozhraní středních a jižních Čech umístěná zhruba mezi Voticemi, Sedlcem-Prčicí a Táborem, která dosahuje nadmořské výšky i přes 700 metrů. Své pojmenování získala oblast díky drsným klimatickým podmínkám, protože je zde zima delší a tužší než jinde ve vnitrozemí.

Šumavská rašeliniště – nejcennější poklad šumavské přírody Příroda

Šumavská rašeliniště – nejcennější poklad šumavské přírody

Jedním ze symbolů Šumavy jsou rašeliniště, kterým se v centrální části národního parku říká slatě. Rašeliniště se vyvinula na přelomu poslední doby ledové a meziledové (před 9 000 až 10 000 lety). Přístupných slatí je v NP pouze pět – Jezerní, Cikánská, Tříjezerní, Chalupská a Malý Polec.

Středočeská ovocná stezka Letní sporty

Středočeská ovocná stezka

Tematicky zaměřenou značenou ovocnou cyklotrasu naleznete mezi Kolínem a Českým Brodem. Trasa je vedená po polních cestách a silnicích převážně III. třídy a označuje ji žluté dopravní značení pro cyklotrasy s logem stezky.

Další aktuality

Kam na pěknou podzimní i zimní procházku do lesoparku?

Přemýšlíte, kde se projít na čerstvém vzduchu, ale nechce se vám daleko od domova? Pak se inspirujte našimi tipy na krásné lesoparky, které nebývají daleko od centra měst, a přece poskytují nádhernou kulisu pro příjemné procházky.
20. listopad 2024 10:00
Příroda

Proč je jmelí symbolem Vánoc a proč se pod ním líbáme? Přináší štěstí a zahání zlé duchy!

Na jmelí si v průběhu roku vzpomene málokdo. To až s příchodem Vánoc se začínáme pídit po pozlacených větvičkách, abychom si je zavěsili doma pro štěstí. Odkud však tato tradice pochází, jaké další tajuplné legendy jsou se jmelím spojené? A jak slavili Vánoce naši dávní pohanští předci?
19. listopad 2024 10:00
Příroda

V jeskyních napříč republikou zažijete pravé peklo!

V peklo s čerty se na začátku letošního prosince změní hned tři zpřístupněné jeskyně v Česku – Koněpruské v Českém krasu na Berounsku, Výpustek ve Křtinském údolí v Moravském krasu a nově i Mladečské jeskyně u Litovle na Olomoucku. Užijte si netradiční zážitky!
17. listopad 2024 12:00
Příroda

Romantický výlet v zimě? Tipy, kam vyrazit za nevšední krásou zimní krajiny v Česku

Některé přírodní zajímavosti jsou k vidění po celý rok, zatímco jiné můžeme obdivovat pouze v nejchladnějším ročním období. Nezbytnou podmínkou pro jejich vytvoření je totiž mráz a s ním spojený vznik ledu. Díky němu dokáže příroda vykouzlit fantastické útvary na místech jindy obyčejných. Nechte se inspirovat k jedinečnému zimnímu výletu. Víte, že meteorologická zima začíná 1. prosince a končí 28. února (v přestupném roce 29. února)?
15. listopad 2024 9:00
Příroda

Objevte naše slaniska – unikáty české přírody

Dnes vám představíme opravdové unikáty české přírody – u nás extrémně vzácná slaniska, tedy místa, s vysokým obsahem soli v půdě a vodě. Slanisko je vlastně zvláštní typ mokřadů, pro něž je typická velká salinita. U moře o žádný zázrak nejde, ale ve vnitrozemí je to už něco jiného. Zdejší slaniska vznikla díky minerálním pramenům či při nahromadění soli jako důsledku střídání vlhkého a suchého období, kdy se voda vypařuje, a do půdy jsou vtahovány minerální látky. Někdy se sůl dostává k povrchu z nasycených usazenin po pravěkých mořích… Slaniska jsou domovem vzácných druhů slanomilných rostlin, tzv. halofytů a určitých druhů obojživelníků, ptáků a hmyzu. Kam se za slanisky vypravit vám prozradí Kudy z nudy v dnešních tipech.
13. listopad 2024 10:00
Příroda

10 tipů na krásné a snadno dostupné vodopády

Rádi byste vyrazili do přírody za pěknými vodopády, ale nechce se vám zdolávat spoustu kilometrů? Pak se inspirujte našimi tipy, které vás zavedou k "padajícím vodám", které naleznete ne příliš daleko od místa, kde se dá zaparkovat a navíc se k nim dostanete pohodlnou cestou. Tak tedy vzhůru za vodopády po celý rok!
13. listopad 2024 8:58
Příroda

Věda a historie není nuda: vesnice na dnech přehrad, přístupné jen v suchých letech

Kdo chce vidět místa, jindy zatopená a ukrytá na dnech našich přehrad, musí si počíhat na správný okamžik. Ten nastává v době, kdy se opravují jindy zatopené zdi hrází a další stavby, anebo v suchých měsících. Pojďte se s Kudy z nudy podívat na místa, kde se na dnech přehrad skrývají potopené vesnice, silnice, mlýny a mosty!
12. listopad 2024 8:51
Příroda

Zvířátka v zimě nespí, oslavte advent i Vánoce v zoologických zahradách

Vymýšlíte dětem netradiční oslavu svatého Mikuláše nebo zábavu na období adventu a Vánoc? Vezměte je do zoo! Program je nabitý večerními prohlídkami, vánočními dílničkami a krásná je také speciální světelná výzdoba. Portál Kudy z nudy vám přináší adventní nadílku napříč zoologickými zahradami po celé České republice.
12. listopad 2024 8:00
Příroda