ÚvodAktualityVěda a historie není nuda: po stopách starých Keltů
Památky

Věda a historie není nuda: po stopách starých Keltů

Poslechněte si audio verzi článku
Udatní válečníci, zruční řemeslníci a zemědělci, první stavitelé cest i špitálů: to všechno byli Keltové. Národy označované Řeky jako Keltoi, Keltai nebo Galatai a Římany jako Celti, Celtae a Galli kdysi ovládaly půlku Evropy a podrobit si je nedokázali ani Římané. Pojďte se s Kudy z nudy podívat, kde objevíte stopy po Keltech u nás.
Keltové patřili k nejvýznamnějším národům evropské historie. Přestože jednotlivé kmeny sdílely podobný jazyk, náboženství, tradice i kulturu, nikdy nevytvořili jednotnou říši. Dokonce se sami nenazývali Keltové: tohle jméno jim dali Řekové někdy kolem roku 540 před naším letopočtem, když na jižním pobřeží Francie navázali první kontakt s „barbarským“ lidem. Tenkrát jim začali říkat Keltoi, tedy Keltové.
 

Čechy jako součást keltské pravlasti

Keltské kořeny a vysokou míru příbuznosti s keltskými předky prokázala moderní genetika nejenom v Irsku, Británii a Bretani, ale také v Česku a Rakousku. Vděčíme za ně keltskému kmenu Bójů, od kterého se odvozuje i latinský název naší země Bohemia. Bójové žili zejména ve středních, jižních a západních Čechách, kde si na vyvýšených místech budovali opevněná oppida a hradiště, desítky hektarů velká ohrazená území, zastavěná dvorci. Na zbytky oppid narazíte dodnes, a to například na Závisti nad Zbraslaví nebo ve Stradonicích u Berouna, zajímavou podívanou slibuje oppidum Třísov nebo oppidum v Českých Lhoticích u Nasavrk.

Velké keltské sídliště, jaké u nás dosud nemá obdoby, odkryli archeologové nedaleko Hradce Králové, v místech, kudy povede nový úsek dálnice D35. Rozsáhlá osada ze čtvrtého století před naším letopočtem překvapila nejen velikostí, ale i množstvím nálezů, které vypovídají o životě dávných obyvatel. Sídliště zabírá 25 hektarů a mohlo v něm žít několik stovek lidí, což z něj činí jedno z největších keltských center v Česku. Prosperující osada mohla významem konkurovat velkým keltským centrům známým například z jižního Německa nebo oblasti středního Podunají.



S keltským osídlením nesouvisí jen latinský název pro Čechy, keltský původ patrně mají i jména českých řek Labe, Jizera, Otava, Ohře či Radbuza, a také města Chrudim, Doksy nebo Třebíč. Přes germánské jazyky se do našich místních jmen dostalo také keltské slovo dúnon, pevnost – jeho ozvěnu slyšíte všude, kde se objevuje název Týn, Týnec nebo Týniště.
 

Keltové a tajemná keltská kultura

Keltové nikdy nebyli jediným královstvím nebo říší, ale společenstvím stovek kmenů, komunit a uskupení s podobnou kulturou a jazykem. Keltská kultura se podle historiků začala vyvíjet již v roce 1200 před naším letopočtem, v následujících staletích se pak Keltové rozšířili po celé západní Evropě včetně Británie, Irska, Francie a Španělska. Dnešním jazykem šlo o ekonomické či migranty, které z jejich původních domovů, ať už byly kdekoliv, vyhnaly hladomor, neúroda a klima. Římané nazývali Kelty Galli nebo Gallia, popisovali je jako barbarské válečníky a často se s nimi střetávali v severní Itálii, kde keltské kmeny napadly římské základny. V roce 387 př. n. l. nebojácný keltský vojevůdce jménem Brennus zpečetil barbarskou pověst Keltů při bitvě na řece Alia a následným vydrancováním Říma. Za vlády Julia Caesara v prvním století před naším letopočtem zahájili Římané proti Keltům vojenskou kampaň. Zabíjeli je po tisících, ve velké části kontinentální Evropy zničili jejich kulturu a nakonec národ, kterému se podařilo dobýt i samotný Řím, na přelomu letopočtu právě rukou Římanů padl. Invaze do Británie a Irska ale byly neúspěšné, a tak právě na ostrovech u západního pobřeží Evropy bylo keltské kultuře dovoleno přežít a vzkvétat. Z mapy světa sice Keltové téměř zmizeli, v historii a lidské paměti ale zůstávají dál. Stopy jejich jazyka a kultury jsou proto dnes nejsilnější právě v dnešním Irsku, Skotsku a Walesu, v Bretani, Cornwallu a na ostrově Man.
 

Kam se vypravit za Kelty?

Zajímá vás historie a Keltové? Prohlédněte si muzea, naučné stezky, skanzeny i reálnou podobu keltské vesnice, včetně staveb, řemesel a vůbec života z období před dvěma tisíci lety, kdy Keltové žili na našem území. Nejucelenější keltské expozice najdete na zámku v Nasavrkách a zámku Nižbor. V Nasavrkách se můžete kromě toho projít po Keltské naučné stezce, navštívit staré oppidum v Českých Lhoticích a prohlédnout si keltský skanzen. Nejenže věrně zachycuje podobu opevněného keltského města, ale také se tu odehrává spousta zajímavých akcí.



Na Kudy z nudy objevíte spousty tipů, kde se setkat s Kelty a keltskou kulturou, i inspirativních nápadů na výlety mezi Kelty. Pokud vás lákají archeologické poklady, musíte navštívit Městské muzeumNovém Strašecí, kde je k vidění nejenom expozice věnovaná keltskému osídlení, ale hlavně nejcennější keltská plastika v Evropě, kamenná hlava Kelta, objevená roku 1943 v lomu u Mšeckých Žehrovic. Přibližně 25 centimetrů vysoká soška z bělohradské opuky zobrazuje muže s typickým keltským nákrčníkem, který svého nositele řadil mezi vyšší společenské vrstvy.
 

Keltové a jejich svátky

I když se Keltové nikdy nesjednotili v jedné říši, rozhodně nebyli hloupí a negramotní. Jen se zkrátka aktivně rozhodli nezapisovat své dějiny, posvátné příběhy a zákony, snad aby ochránili informace i jejich nositele. Tradice předávali ústně z generace na generaci druidové. Nebyli to jen kněží, ale léčitelé a diplomati. Doplňovali je ale i další, zejména genealogové, kteří se naučili nazpaměť staletí kmenových vztahů, ti, kteří odpovídali za uplatňování zákona, a také bardi, tedy vypravěči a lidoví historikové.



Keltové byli hluboce věřící, nejposvátnějšími rostlinami byly jmelí a dub, zvířaty jelen, kůň a kohout. Keltský původ mají i dnešní svátky, zejména Halloween vycházející podobně jako Dušičky – Památka zesnulých z keltského svátku Samhain. Ze svátku Beltain vzešly naše prvomájové oslavy, s křesťanskými Hromnicemi splynul svátek Imbolc.
 

Keltové jako bojovníci

Chcete pochopit, jací byli Keltové? Podívejte se na jejich každodenní život, řemesla a oblečení. Jako jedni z prvních lidí v Evropě například nosili kalhoty. Obvyklý oděv býval pestrý a zahrnoval tuniky s dlouhými rukávy a pláště, vyrobené z vlny nebo lnu, z nichž se později vyvinuly tartany.



Římané, kteří se s nimi často střetávali v bojích, popisovali ohlušující ryk keltských útočníků – řev spojený s troubením na rohy a dlouhé válečné trouby. „Vzhled galského vojska a hluk, které způsobovalo,“ píše Řek Polybios, „naplňoval děsem. Rohů a trub bylo nespočetně, zároveň vojsko tropilo takový povyk, že nejen přehlušoval zvuk hudebních nástrojů a volání vojáků, ale dokonce i okolí znělo ozvěnou, jako by se k tomuto hřmotu připojovalo...“

V boji Keltové používali dlouhé dvouruční meče, oštěpy, kyje a praky, ještě větším postrachem než jejich zbraně ale byl rozšířený keltský zvyk uřezávat přemoženým nepřátelům hlavy. Proto o Keltech někteří badatelé mluví jako o evropských lovcích lebek: Keltové totiž věřili, že duše sídlí v hlavě a ta je proto nejdůležitější částí lidského těla. Uřezané hlavy svých nepřátel si Keltové přibíjeli na své domy jako důkaz své statečnosti, lebky provázely i rozmanité keltské slavnosti.
 

Keltové jako zemědělci a řemeslníci

Pokud nemuseli bojovat, byli Keltové zruční zemědělci: obdělávali půdu, pěstovali plodiny a chovali dobytek. Uměli zpracovávat i železo, takže mohli vyrábět jak kvalitní nástroje k obdělávání půdy, tak zbraně a šperky.
Keltové také byli prvními staviteli cest v severní polovině Evropy. Dlouhá léta před příchodem Římanů stavěli silnice z dubových břeven, které pak Římané často jen zpevnili kamením. Kromě toho také keltské kmeny pečovaly o své nemocné, chudé a přestárlé, takže už 300 let před Kristem na území dnešního Irska existovaly nemocnice.
Otázky i odpovědi jsou strojově generované a neprošly redakční úpravou.
Přírodní rezervace Šance v Praze Příroda

Přírodní rezervace Šance v Praze

Přírodní rezervace Šance je součástí přírodního parku Modřanská rokle – Cholupice. Hlavním motivem ochrany jsou zde skalnaté svahy v údolí Břežanského potoka, dubový les, lipové javořiny a také ohrožené druhy rostlin a živočichů. Jedním z nich je nočního motýl přástevník kostivalový.

Dušičky v Česku – dušičkové výlety, zajímavé hřbitovy, zvláštní pomníky a funerální stezky

Dušičky v Česku – dušičkové výlety, zajímavé hřbitovy, zvláštní pomníky a funerální stezky

Dušičky jsou jedním z nejvýznamnějších svátků u nás. 2. listopadu si připomínáme zesnulé příbuzné a blízké osoby. Mezi tradice patří návštěva hřbitova a ozdobení hrobů, v Česku se pokládají věnce a květiny a zapalují se svíčky. Oslava Dušiček se odvíjí od slavnosti Všech svatých, který připadá na 1. listopadu. V noci z 31. října na 1. listopadu slavili Keltové konec léta a nový rok, svátek Samhain. Památku všech zemřelých dodržuje okolo 80 % lidí v České republice. Pro některé morbidní téma a místo, kam by nikdy dobrovolně nevkročili, pro jiné zase skvělý prostor pro rande, výlet nebo procházku se psem. Ostatně třeba o Olšanských hřbitovech se v poslední době píše v superlativech jako o zelených plicích Prahy – a komu by v pěkném podzimním dni vadilo, že kolem spočívají ostatky přibližně dvou milionů lidí?

Keltské oppidum Závist – za největším a nejznámějším oppidem u nás Příroda

Keltské oppidum Závist – za největším a nejznámějším oppidem u nás

Největší známé keltské oppidum v Čechách i ve Střední Evropě můžete navštívit i vy. Bylo vybudováno na vrchu Hradiště zvaném Závist, nad dnešní Zbraslaví u Prahy v nadmořské výšce 391 metrů.

Muzeum Špýchar Prostřední Lhota Kultura

Muzeum Špýchar Prostřední Lhota

V obci Prostřední Lhota asi 5 km jihozápadně od Nového Knína najdete jednu z poboček Hornického muzea Příbram, Muzeum Špýchar Prostřední Lhota.

50 tipů, kam za Kelty a keltskou kulturou

50 tipů, kam za Kelty a keltskou kulturou

Chcete vědět, jak se žilo v Česku před dvěma tisíci lety? Zajímá vás historie a Keltové? Prohlédněte si muzea, naučné stezky, skanzeny i reálnou podobu keltské vesnice, včetně staveb, řemesel a vůbec života z období před dvěma tisíci lety, kdy na našem území žili Keltové. Jednalo se o velkou skupinu kmenů indoevropských národů, které ve starověku obývaly západní, střední a částečně i jižní a východní Evropu, včetně území dnešního Česka.

Muzeum Keltů v obci Dobšice Kultura

Muzeum Keltů v obci Dobšice

Muzeum připomíná osídlení v okolí řeky Cidliny ve 4. a 3. stol. p. n. l. Expozice pamatuje nejenom na dospělé, ale i na děti všech věkových kategorií.

Všichni jsme Keltové aneb skvělý důvod k pěti keltským oslavám

Všichni jsme Keltové aneb skvělý důvod k pěti keltským oslavám

Že právě vy nemáte s Kelty nic společného? Kdepak, dozajista i vy dobře znáte a mnohdy slavíte svátky, které mají prapůvodní kořeny v keltských lidových oslavách, ať už jde o Dušičky, pálení čarodějnic nebo Vánoce. Právě teď vás ale pozveme do skutečného světa keltských mýtů, pověr a rituálů!

Naučná stezka Keltské oppidum Závist Příroda

Naučná stezka Keltské oppidum Závist

Pro návštěvníky Dolních Břežan jsou připraveny dva okruhy naučných stezek, které seznamují se zdejším osídlením v dávných dobách.

Keltský park Dolní Břežany Příroda

Keltský park Dolní Břežany

Keltský park v Dolních Břežanech vznikl na ploše šesti hektarů, které dříve sloužily jako smetiště. Zahradní architekt Zdeněk Sendler se při jeho tvorbě inspiroval zdejší historií spojenou s keltskými oppidy. Součástí rozlehlého parku jsou také tři dětská hřiště, rybníčky a skatepark.

Rozhledna Boika u Nasavrk Příroda

Rozhledna Boika u Nasavrk

Volně přístupná rozhledna Boika nad Českými Lhoticemi nabízí pohled na Chrudim, Luži, Pardubice, Hradec Králové a při dobré viditelnosti na Krkonoše a Orlické hory.

Keltské oppidum České Lhotice Památky

Keltské oppidum České Lhotice

Oppidum keltského kmene Bójů se nachází nedaleko obce České Lhotice u Nasavrk. Obýváno bylo zhruba v době 150 až 50 let před Kristem, tedy v mladší době železné (tzv. době laténské). Jeho výměra byla přibližně 20 ha a bylo obchodním centrem oblasti.

Zámek Nasavrky s expozicí Keltů Zážitky

Zámek Nasavrky s expozicí Keltů

V expozici Po stopách Keltů na zámku Nasavrky v Železných horách se dozvíte o historii Keltů v České kotlině i v Evropě. Seznámí vás s řemesly, kulturou, všedním životem i spiritualitou Keltů.

Třísovská lípa v Holubově Příroda

Třísovská lípa v Holubově

V obci Holubov na okraji Blanského lesa roste památný strom – košatá lípa srdčitá, které se přezdívá rožmberská. Strom je pozoruhodný nejenom svým stářím, ale také celkovou mohutností – roste celých 36 metrů do výšky a obvod jeho kmene měří 704 cm.

Keltské oppidum Třísov Památky

Keltské oppidum Třísov

Nejjižněji položené keltské hradiště v Čechách bylo podle nálezů osídleno už v době bronzové. Oppidum leželo na strategické obchodní cestě. Mohutné opevnění dnes připomínají dvě linie valů.

Skalní vyhlídka Hvíždinec u Dobřichovic Příroda

Skalní vyhlídka Hvíždinec u Dobřichovic

Nedaleko vrcholu Hvíždinec u Dobřichovic se nachází vyhlídka, z které je krásný pohled na okolní krajinu.

Keltská naučná stezka v Nasavrkách Příroda

Keltská naučná stezka v Nasavrkách

Keltská stezka Železnými horami vás provede místy původního keltského osídlení v okolí Hradiště a Nasavrk. Prochází nádhernou přírodou Železných hor, především pak údolím řeky Chrudimky, potoků Debrného a Krkanka (Hradišťský potok).

Zámek Nižbor – poznejte každodenní život Keltů Památky

Zámek Nižbor – poznejte každodenní život Keltů

Na zámku Nižbor je již několik let zřízeno Keltské informační centrum, které se stalo střediskem nejen kultury dávno zaniklé, ale i Keltství nově se probouzejícího.

Hradiště Obří hrad na Šumavě Památky

Hradiště Obří hrad na Šumavě

Asi 6 km jihovýchodně od Kašperských Hor se nachází pozůstatek pravěkého hradiště, kterému se říká Obří hrad. Údajně jde o zbytky keltského kultovního místa, které je opředené řadou záhad a tajemství.

Hradiště Semín – Keltské oppidum v Semíně Kultura

Hradiště Semín – Keltské oppidum v Semíně

Jedno z největší, přitom téměř neznámé keltské oppidum. Výchozí místo pro návštěvu přírodních a historických památek v turistické oblasti Český ráj.

Keltský skanzen Nasavrky – Země Keltů Kultura

Keltský skanzen Nasavrky – Země Keltů

Keltský skanzen v Nasavrkách je rekonstrukcí keltského "města" z mladší doby železné, tj. z 2. až 1. stol. př. n. l. Na takovém sídlišti ve své době žilo několik set obyvatel. Všechny velké stavby (jedná se zejména o obytné domy) mají svoji předlohu v archeologických nálezech. Rozloha – 3 ha.

Keltské hradiště Skřipel – Švédské šance Památky

Keltské hradiště Skřipel – Švédské šance

Jedná se o zachovalý čtyřúhelníkový valovým areál o rozměrech 125 × 105 metrů, s výškou valu 2,75 metru nad vnitřní plochou a zřetelným příkopem na vnější straně. Říká se mu také Švédské šance a nachází se mezi Skřiplí a Osovem.

Keltské hradiště Stradonice Památky

Keltské hradiště Stradonice

Keltské oppidum Stradonice patří mezi nejznámější české pravěké objekty, a to hlavně díky tisícům nálezů a „zlaté horečce“, která se rozpoutala v roce 1877, po nálezu pokladu, jenž obsahoval asi 200 zlatých a stříbrných mincí.

Rozhledna na Závisti u Dolních Břežan Příroda

Rozhledna na Závisti u Dolních Břežan

Rozhledna podle návrhu architekta Martina Rajniše stojí na plochém vrcholu Hradiště, 200 metrů nad úrovní hladiny Vltavy na místě bývalého keltského oppida. Dřevěná konstrukce s kovovými výztužemi měří dvaatřicet metrů a poskytuje kruhový výhled do okolí.

Kde najít starobylá keltská oppida a hradiště v Česku?

Kde najít starobylá keltská oppida a hradiště v Česku?

Víte, že Keltové jsou nejstarším historicky doloženým národem na českém území? Nejen podzimní atmosféra složená ze sychravého počasí a vzpomínek přímo vyzývá k navštívení míst, která mají starobylou historii a jsou spjatá s životem našich předků. Oppidum je nejčastěji protourbánní opevněné výšinné sídliště Keltů. Oppida byla zakládána od počátku 2. století př. n. l. především v jižní polovině země podél toku Vltavy. Vykročte spolu s námi do historie a nechte se inspirovat k návštěvě prastarých míst, kde se nacházela keltská oppida a hradiště dávných obyvatel našeho území. Znáte třeba keltské oppidum Závist u Zbraslavi a kulturní památku Oppidum Hradiště nedaleko Nižboru?

Proč je jmelí symbolem Vánoc a proč se pod ním líbáme? Přináší štěstí a zahání zlé duchy!

Proč je jmelí symbolem Vánoc a proč se pod ním líbáme? Přináší štěstí a zahání zlé duchy!

Na jmelí si v průběhu roku vzpomene málokdo. To až s příchodem Vánoc se začínáme pídit po pozlacených větvičkách, abychom si je zavěsili doma pro štěstí. Odkud však tato tradice pochází, jaké další tajuplné legendy jsou se jmelím spojené? A jak slavili Vánoce naši dávní pohanští předci?

Mezinárodní den archeologie

Mezinárodní den archeologie

Každoročně třetí sobotu v říjnu nabízejí archeologické organizace napříč celým světem odborný program a aktivity pro veřejnost. Archeologické lokality v Česku se pravidelně zapojují do této akce pořádáním komentovaných prohlídek v terénu a dalších programem v muzeích a výzkumných insitucích. Organizací Mezinárodního dne archeologie usilují badatelé o zvýšení povědomí o archeologii. Nabízejí veřejnosti možnost zapojit se do mnoha různorodých aktivit. Především je ale Mezinárodní den archeologie oslavou oboru , neboť zdůrazňuje myšlenku, že archeologie je všude kolem nás.

Krok – předák kmene Čechů ze starých legend

Krok – předák kmene Čechů ze starých legend

Kdo byl bájný Krok? Vládce kmene Čechů, soudce a otec tří dcer, Libuše, Kazi a Tety. Jméno vyražené na jedné ze zlatých keltských mincí v Podmokelském pokladu, objeveném v roce 1771. A také muž, o němž na rozdíl od jiných hrdinů nejstarších českých dějin psal už kronikář Kosmas.

Věda a historie není nuda: kde si prohlédnete nejstarší a nejvzácnější archeologické nálezy

Věda a historie není nuda: kde si prohlédnete nejstarší a nejvzácnější archeologické nálezy

Venuše, hlava Kelta, kel z Pavlova, náušnice z Velké Moravy, mumie egyptské princezny anebo meteorit z Opavy: muzea v České republice pečují o řady archeologických skvostů. Podívejte se na Kudy z nudy na prastaré skvosty archeologie, které si můžete prohlédnout v muzeích, archeoparcích či v místech, kde byly poklady nalezeny. Některé z nich jsou starší více než 10 000 let!

Výlety po stopách Keltů: 20 tipů na oppida, naleziště a posvátná místa

Výlety po stopách Keltů: 20 tipů na oppida, naleziště a posvátná místa

Po keltském osídlení české kotliny nám zůstal nejen název Země Bójů – Bohemia, ale i řada památek a významných archeologických nalezišť. Vydejte se s Kudy z nudy na dvacet míst, která s Kelty a jejich životem souvisí. Objevíte nejen bývalá keltská sídliště, ale i starobylá posvátná místa.

Výlety do pravěku: pravěká dálnice, mohyla a místa připomínají slavnou dobu Keltů

Výlety do pravěku: pravěká dálnice, mohyla a místa připomínají slavnou dobu Keltů

Nabízíme vám malé nahlédnutí do pravěku, do doby vybuchujících sopek a na dno pradávných moří. Zastavíme se v berounském Geoparku a u Keltů, projdeme se po pravěké dálnici a pozveme vás do několika pravěkých a keltských skanzenů.

Železnými horami okolo Seče a Křižanovické přehrady

Železnými horami okolo Seče a Křižanovické přehrady

Středně náročný 45 km dlouhý výlet začíná v Nasavrkách, kam se také nakonec vrací. Trasa vás povede podél řeky Chrudimky k Sečské i Křižanovické přehradě, cestou uvidíte přírodní rezervaci Oheb i památnou tisíciletou Klokočovskou lípu. Cesta vede převážně po asfaltovém povrchu, je však nutné počítat s horských charakterem trasy – sjezdy i stoupáky.

Pozůstatky keltského hradiště u Louňovic pod Blaníkem Památky

Pozůstatky keltského hradiště u Louňovic pod Blaníkem

Pověstmi opředená hora Velký Blaník neskrývá pouze Blanické rytíře, ale také hradiště z pozdní doby halštatské.

Regionální informační centrum Keltské oppidum Závist Kultura

Regionální informační centrum Keltské oppidum Závist

Regionální informační centrum v Dolních Břežanech představuje místní, mimořádně bohatou historii osídlení od pravěku po dnešek. K zásadním objevům vedl výzkum archeologů a jejich významné objevy na kopci Hradiště v oblasti Závisti a Šancí.

Český folklorní rok – zvyky a tradice

Český folklorní rok – zvyky a tradice

České lidové zvyky jsou založeny na křesťanské nebo pohanské tradici, často se navíc liší kraj od kraje. Ve městech se v dnešní době udržují méně, avšak na vesnicích jsou stále velmi živé. Zvyky i tradice se nadále těší velkému zájmu všech obyvatel České republiky, pro zahraniční turisty jsou zajímavým zpestřením jejich pobytu, a to zejména přijedou–li do Česka na Vánoce, o masopustu či o Velikonocích.

#světovéČesko a Kašperské Hory: Cestou zlatokopů v Amálině údolí

#světovéČesko a Kašperské Hory: Cestou zlatokopů v Amálině údolí

Šumava byla zlatou pokladnicí českého království. Zlato tu rýžovali už Keltové, největšího rozmachu těžba dosáhla ve 14. století za Jana Lucemburského a Karla IV. a zlatem dodnes zvoní řada šumavských místních názvů. Chcete se podívat do jednoho z hlavních zlatonosných revírů? Vydejte se do Kašperských Hor a nechte se vést cestou zlatokopů – kudy jinudy než po březích Zlatého potoka?

Dobrodružná a naučná stezka malého Dobše Příroda

Dobrodružná a naučná stezka malého Dobše

Naučná stezka v obci Dobšice navazuje na keltskou historii. Dobš je malý keltský kluk, jehož postava doprovází celkem 12 zastavení stezky na trase dlouhé 2,2 km.

Keltské oppidum na Závisti – nejstarší keltské město v České republice

Keltské oppidum na Závisti – nejstarší keltské město v České republice

Keltové si stavěli výšinná sídliště o ploše několika hektarů. Největší oppidum bylo na Závisti u Zbraslavi. Osídlení na Závisti bylo doloženo již 3000 let před naším letopočtem. Hradiště mělo 170 hektarů a složitou hradbu z dřevěných palisád, kamene a nasypané hlíny.

Další aktuality

Nejkrásnější a nejdelší tunely v Česku: historie, rekordy a tipy na výlety

Tunely nejsou jen inženýrské stavby, jsou to brány do historie i do přírody. Ať už zamíříte na výlet k historickému tunelu nebo se projdete tajemným tunelem pro pěší, vždy objevíte něco nového. Vydejte se s Kudy z nudy do silničních, tramvajových a železničních tunelů a užijte si skvělé dobrodružství pod zemí!
15. červenec 2025 16:43
Památky

7 věcí, které nevíte o… nejznámějších českých pověstech

Blaničtí rytíři, praotec Čech, hrdinný kůň Šemík, česká verze krvavé paní z Čachtic, zlý rybníkář Krčín anebo slavná bílá paní rožmberská. Máte dojem, že o nich už bylo napsáno úplně všechno a slyšeli jste to přinejmenším stokrát? Přesvědčíme vás, že ještě pořád se zpod nánosu „kdysi“, „prý“ a „možná“ dá vykutat leccos zajímavého.
15. červenec 2025 9:18
Památky

10 tipů, kam vyšplhat na skalní hrádky a zahrát si na loupežníky a princezny aneb ve stínu i na výsluní

Co mají společného skalní hrady a hrádky? Samozřejmě romantické okolí plné skal, lesů a hlubokých strží. Spousty schodů a schůdků, často vyšlapaných do strmých kamenných stěn – nahoru tudíž polezete po svých, ale dolů se dá tu a tam sklouznout po zadku. Ideální cíle výletů pro rodiny s dětmi, plné her a zábavy. Čekají vás také fantastické příběhy plné loupežníků, unesených panen a rytířů bez bázně a hany. Vydejte se s Kudy z nudy na skalní hrady a hrádky!
14. červenec 2025 18:09
Památky

Zlato, zlato, zlato – poznejte místa Česka, která jsou vzácnému kovu zasvěcena

Míst spojených se zlatem, jeho dobýváním anebo výnosným obchodováním je u nás více než dost. Pojďte se za nimi vypravit a poznat neobyčejné turistické trasy po stopách žlutavého kovu, staré štoly a doly související s dobýváním nejvzácnější kovové suroviny minulosti.
13. červenec 2025 10:04
Památky

50 tipů na místa, kde můžete pozvávat vodárenské věže, vodojemy a technické unikáty

Vodárenské věže a vodojemy překvapují svou krásou i technickou účelností. Některé se starších „dam“ dnes slouží jako originální rozhledny, jiné se staly lukrativním místem na bydlení anebo volnočasovým prostorem. Ovšem nechybí ani takové, které byly postaveny zcela nedávno a svou funkci zásobárny vody vzorně plní. Nahlédněte do našich tipů! Která věž vám přijde nejzajímavější?
13. červenec 2025 9:26
Památky

Kubismus kolem nás: poznejte kubistické ikony a světové rarity v Česku

Ostré hrany, průniky ploch, krystalické struktury – typické prvky českého kubismu, světově unikátního hnutí, které se zrodilo v Praze okolo roku 1910. Avantgardní malířský směr z počátku 20. století, proslavený Pablem Picassem, se v Čechách kreativním způsobem projevil i v architektuře. Naší nejznámější kubistickou stavbou je pravděpodobně Dům U Černé Matky Boží s Grand Café Orient. Víte, že Česko se může pyšnit také světovým kubistickým unikátem? Jediná funkční kubistická lucerna se nachází v Praze na Jungmannově náměstí. Objevte s Kudy z nudy kubistické stavby napříč republikou!
12. červenec 2025 10:50
Památky

Prohlédněte si neobvyklá místa ve večerních hodinách

Noční prohlídky hradů a zámků již nejsou ničím neobvyklým, ale navštívili jste v noci třeba starobylou radnici, kostnici, tajuplný klášter nebo vojenský bunkr? Kam se vypravit na neobvyklé noční prohlídky vám poradí Kudy z nudy!
12. červenec 2025 10:28
Památky

Vypravte se s dětmi za princeznami, Ohnivcem nebo bílou paní

Hrady a zámky již tradičně nabízejí v době letních prázdnin množství kulturních akcí, ale také speciální prohlídky pro nejmladší návštěvníky. Zkrácené dětské prohlídky jsou vedeny zábavnou formou, která potěší i dospělé výletníky. Můžete na ně vyrazit například na zámek Sychrov, Zákupy, Náchod, hrad Grabštejn, Bouzov či zámek v Hluboká.
11. červenec 2025 16:00
Památky