Na Boží hod je třeba hodovat!

Na Boží hod neboli Slavnost Narození Páně by se mělo odpočívat, rozjímat a užívat si Vánoc. Podle lidových tradic jsou zakázány jsou domácí práce, dokonce i stlaní postele! Jaké další zvyklosti a pranostiky připadají na 25. prosince?

Máme pro vás spousty tipů, kam se můžete podívat během vánočních svátků a kde si užijete pohodovou sváteční atmosféru. Kam vás letos o svátcích pozveme?

Trávíte tradičně Štědrý den pěkně doma, v pohodlí a v teploučku, a ven na výlet vás to táhne až o svátcích? I na Boží hod a na Štěpána se odehrává spousta akcí, stačí prolistovat nabídku portálu Kudy z nudy. Někde vás pozvou do nazdobených historických interiérů, jinde na návštěvníky čekají koně a nechybí pozvánka ani do akvária, rozhlednu či na dobrodružnou plavbu.

Bez nazdobených vánočních stromečků i obřích zářících stromů na náměstích a návsích by české Vánoce prostě nebyly ono. Odkud se ale tahle tradice vzala, kde se objevil první stromeček a čím byl tehdy ozdobený? A kdy a kde stál první velký vánoční strom pod širým nebem?

Paní Zima si letos pospíšila a i Vánoce už klepou na dveře. Navíc to vypadá, že nás po několika na sníh skoupých letech čekají na horách závěje a pocukrovaná krajina v nížinách. A kdyby náhodou přišla obleva, na Kudy z nudy víme o zajímavých místech, kde o led a sníh není nouze. Chce to jen trochu hledat a mít i pověstnou kapku štěstí. Ale třeba se nakonec dočkáme i bílých Vánoc!

Slavná filmová pohádka Tři oříšky pro Popelku režiséra Václava Vorlíčka měla premiéru 1. listopadu 1973. Popelku dodnes milují celé generace malých i velkých diváků a právem patří mezi nejoblíbenější vánoční pohádky.

Bižuterie ze skla, kovu a dalších materiálů se na severu Čech vyrábí již od konce 17. století. Našla si cestu do všech koutů světa, jejím domovem ale zůstává Jablonec nad Nisou; ostatně termín jablonecké zboží se už dávno stal mezinárodním synonymem pro ozdobné třpytivé šperky. Jen kousek od Jablonce pak leží Jiřetín pod Bukovou, místo, kde se v roce 1862 narodil Daniel Swarovski: muž, který vybudoval značku, jež se v módním světě stala ikonou.

České lidové zvyky jsou založeny na křesťanské nebo pohanské tradici, často se navíc liší kraj od kraje. Ve městech se v dnešní době udržují méně, avšak na vesnicích jsou stále velmi živé. Zvyky i tradice se nadále těší velkému zájmu všech obyvatel České republiky, pro zahraniční turisty jsou zajímavým zpestřením jejich pobytu, a to zejména přijedou–li do Česka na Vánoce, o masopustu či o Velikonocích.

Na Vánoce peče a mlsá celé Česko. Kdo nepeče, ten si alespoň pár kousků cukroví koupí, aby ozdobilo vánoční stůl. Tradičně se chystá přesný počet druhů, což prý nosí štěstí. Kolik druhů to ale je? A jak si naše vanilkové rohlíčky, pracny nebo marokánky vedou ve světové konkurenci?

Časy se mění: naši předkové dělali koncem roku všechno pro to, aby jim duchové, přízraky a chlupatá stvoření s rohy nemohli přes práh, my si je nadšeně zveme až do obýváků. Filmové pohádky o pekelnících zkrátka patří k těm nejoblíbenějším, a tak i když o Vánocích všude zní andělská hudba, v televizi se rojí všichni čerti. Nechte se portálem Kudy z nudy pozvat tam, kde vládl Lucifer – anebo Lucifeři?

Ta hudba provází Vánoce už 220 let: Česká mše vánoční Jakuba Jana Ryby poprvé zazněla roku 1796. Proč ji máme tak rádi a čím nás dojímá, i když ji slyšíme třeba posté? A jak si naše bytostně česká Rybovka stojí v porovnání s ostatními vánočními hity?

Určitě si z dětství vzpomínáte na křehké vánoční ozdoby sestavené z maličkých třpytivých perliček. Dědí se z generace na generaci jako pověstné rodinné stříbro, ukládají se s péčí, nostalgií a něhou, a ven z krabic smí jen na Vánoce. Ruční výroba křehkých vánočních ozdob byla zapsaná na seznam nehmotného kulturního dědictví UNESCO.