Tradice: varhany a staré umění mistrů varhanářů

Varhany najdete téměř v každém kostele, ale také v divadlech a operních domech. Česká republika je varhanní velmoc: odborníci odhadují, že u nás existuje asi deset tisíc nástrojů. Pojďte s Kudy z nudy zjistit, jak vlastně varhany vznikly, odkud k nám varhanní tradice přišly a kde objevíte skutečně unikátní varhany?

České muzeum hudby schraňuje ve svých sbírkách více než 700 000 hudebních exponátů. Kromě notového archivu, sbírky hudebních nástrojů nebo hudební fonotéky také pozůstalosti Antonína Dvořáka, Bedřicha Smetany a dalších významných hudebních osobností.

Výrazná znojemská dominanta zasvěcena patronu kupců a hojnosti, vás štědře odmění nejen svou krásou, ale i půvabným výhledem na Znojemskou přehradu.

Slavná kaple, ve které kázal Mistr Jan Hus a která byla roku 1786 zbořena, aby mohla být podle původních plánů v roce 1954 opět postavena. Betlémská kaple je národní kulturní památkou a prvním kazatelským chrámem v Evropě.

Monumentální stavební komplex Klementina, po Pražském hradě druhý největší komplex v Praze, byl vždy živým centrem vzdělanosti a kultury. V areálu sídlí již přes dvě stě let Národní knihovna. Jsou zde uloženy nejcennější rukopisy a všechny knihy, vydané od roku 1807 na území Čech.

Když prý Bůh rozdával darem nadání k hudbě, šel si Antonín Dvořák (8. září 1841 Nelahozeves – 1. května 1904 Praha) ne dvakrát, ale nejspíš hned třikrát. Jeden z největších hudebních géniů lidských dějin složil jedenáct oper a přibližně 400 skladeb: symfonie a symfonické básně, vokální a vokálně-instrumentální díla, komorní a klavírní skladby, koncerty, sbory i písně. Bylo jich ještě mnohem víc, jenže Dvořák s nimi nebyl spokojen a všechny partitury zničil.

Kostel sv. Mikuláše na Malé Straně patří k nejpřednějším barokním stavbám Evropy a bývá označován za nejkrásnější stavbu českého baroka. Jeho mohutná kupole a štíhlá věž jsou neodmyslitelnou součástí panoramatu Pražského hradu. Zvonice překvapivě nepatří ke kostelu a má zvláštní vchod.

Katedrála svatého Víta je největším a nejvýznamnějším pražským chrámem. Kromě bohoslužeb se zde odehrávaly i korunovace českých králů a královen. Je místem uložení ostatků svatých zemských patronů, panovníků, šlechticů a arcibiskupů.

Známé evropské mariánské poutní místo, barokní architektonický skvost, se tyčí nad městem Příbram již více než 300 let. Původní kapli ze 14. stol. roku 1647 přebudovali jezuité na svatyni, Svatá Hora stala jedním z nejznámějších poutních míst ve střední Evropě. V roce 2015 byla rekonstruována.

Kostel byl založen Václavem I. v roce 1232, zřejmě při založení Starého Města. Váže se k němu řada legend, z nichž nejznámější vypráví o useknuté ruce, která dosud visí na řetězu v interiéru kostela.

Pražský hrad, který je tradičním sídlem českých panovníků a od roku 1918 také sídlem prezidenta republiky, je nejnavštěvovanější památkou Česka. Postupnými přístavbami a úpravami Pražského hradu vznikl jeden z největších hradních komplexů na světě, který denně navštěvují tisíce návštěvníků.

Panská skála přezdívaná také jako Varhany je pozůstatkem nevelkého čedičového návrší (597 m) vyčnívajícího z náhorní plošiny mezi Kamenickým Šenovem a Práchní. Mnozí tuto přírodní památku poznají díky pohádce Pyšná princezna.

V 19. století postrádala Praha opravdu reprezentativní i kapacitou vyhovující prostory pro potřeby symfonického orchestru a pro umístění obrazárny. Proto vznikl záměr postavit budovu, která by tyto dvě potřeby uspokojila a zároveň by ilustrovala ekonomický i kulturní rozvoj českého národa.

Kostel sv. Anny představuje jednu z nejstarších stavebních památek Jablonce nad Nisou. Původně barokní objekt z 80. letech 17. století byl v 19. století novorenesančně upraven. Kostelní areál dotváří socha Panny Marie Karlovské a smírčí kříž.

Pozdně gotický roubený kostel sv. Michaela s renesančně řešeným interiérem kněžiště pochází z roku 1609. Roubený kostelík se nachází ve východní části obce Maršíkov a je nejstarší zachovalou lidovou stavbou na severní Moravě. Později byla stavba barokně a rokokově upravena.

Kostel se nachází v centru města Týn nad Vltavou, na náměstí Míru. Původně byl zasvěcen sv. Christoforovi, ochránci brodů a cest, v roce 1569 došlo k jeho rozšíření a přesvěcení na sv. Jakuba.

Bývalý židovský templ v hornoslezském Krnově je jedinou v historické podobě dochovanou a turistům přístupnou synagogou v Moravskoslezském kraji. Zažijte a okuste "kosher" jídla a nápoje na "VIP prohlídkách", nebo se projděte "Po stopách Krnovských židů".

Kostel svatého Jiljí se nachází v Husově ulici, v samém centru Starého Města Pražského, nedaleko Klementina a Karlova mostu. Vyniká překrásnou gotickou architekturou s barokně upraveným interiérem.

První církevní muzeum na Vysočině i v Královéhradecké diecézi je umístěno v půdních prostorách a na ochozech nad hlavní lodí chrámu Nanebevzetí Panny Marie, který nabízí prohlídkovou trasu s památnými obrazy, plastikami, vzácnými liturgickými předměty, hudebními nástroji, ale i vybavený byt zvoníka.

Kostel Matky boží před Týnem patří mezi nejvýznamnější pražské kostely. Původní románský kostel patřil ke špitálu kupců v dnešním Ungeltu. Na jeho místě byl ve 13. stol. postaven raně gotický kostel. Za husitských časů býval kostel hlavní baštou husitů.

Kostel v česko-německém pohraničí má za sebou pohnutou minulost. Dříve oblíbené poutní místo po válce chátralo, zmizely varhany, oltář, lavice i vnitřní výzdoba... Nyní je však považován za evropský unikát díky své nové výzdobě z lesního skla.

Na ostrohu nad řekou Ohří na jihozápadním okraji Kadaně se nachází klášter františkánů Čtrnácti svatých pomocníků. Je nejstarším poutním místem Čtrnácti sv. Pomocníků na území českého státu a od roku 1995 patří mezi národní kulturní památky ČR.

Augustiniánský klášter nechal v roce 1262 založit Oldřich Zajíc z Valdeka na místě, kde se mu dle legendy zjevila Panna Marie. Své jméno získal klášter v roce 1327, kdy sem byly převezeny z pražského augustiniánského kostela sv. Tomáše ostatky sv. Dobrotivé (sv. Benigny).

Zdejší rozlehlý komplex byl a je klášterem, zámkem a památkou, která po staletí tvořila dominantu krajiny severně od Plzně. Ačkoliv klášter patřil historicky do Rakovnického kraje, ovlivňoval a určoval dění především v severní části dnešního kraje Plzeňského.

Olomoucký gotický proboštský farní kostel má největší varhany na Moravě. Postavil je známý varhanář ze slezské Wroclawi Michael Engler a poprvé zahrály v předvečer svátku svatého Mořice 21. září 1745. Varhany mají pět manuálů, 95 rejstříků a 7884 píšťal.

Kostel svatého Mořice je pozdně gotický trojlodní kostel s křížovou klenbou. Kostel má dvě nesymetrické hranolové věže a největší varhany na Moravě, pocházející z roku 1745. Nově zrekonstruovaný kostel sv. Mořice otevřel v roce 2021 vyhlídkovou věž.

Kostel svatého Michaela Archanděla je nejvýznamnější historickou památkou města Králíky. Nachází se nedaleko centra města na Velkém náměstí. Za svoji dnešní barokní podobu vděčí přestavbě v letech 1768–1778.

Svatý Florián, ochránce před ohněm, je po staletí patronem Moravského Krumlova. Již roku 1623 stála na náměstí kašna s jeho sochou, která se však nedochovala. Byla odstraněna po druhé světové válce.

Kostel byl postaven v roce 1677 řádem jezuitů a v roce 1732 by barokně přestavěn. Součástí kostela je loretánská kaple z roku 1753. V sousedství kostela stojí pozdně barokní budova fary z roku 1793 s mansardovou střechou.

​Monumentální budova Janáčkova divadla v Brně, zčásti obklopená městským parkem, určená především pro velká operní a baletní představení klasického i moderního repertoáru, byla slavnostně otevřena 2. října 1965.

Jedinečná pozdně barokní stavba v Šenově u Ostravy z roku 1764 je nazývána též „Perlou Slezska”. Umístěna je v areálu zámeckého parku.

Kostel sv. Vavřince v osadě Prácheň u Kamenického Šenova je od roku 2008 kulturní památkou.

Svatojakubské varhany pocházejí z počátku 18. století, ve 20. století byly přestavěny. Nástroj kombinuje barokní charakter s prvky romantického zvukového ideálu. S 91 rejstříky a 8277 píšťalami jsou to největší varhany v Praze .

Moderní kostel byl zbudovaný v letech 1992 až 1995 podle plánů architekta Mojmíra Korvase.

Jedná se o novorománskou stavbu vystavěnou církví helvétského vyznání v roce 1877. Dnes vedle bohoslužebných účelů slouží kostel pro pořádání představení dětí základní školy či základní umělecké školy, výstavy obrázků, koncerty hudebních těles nebo setkání v Adventu.

Kostel Panny Marie Sedmibolestné v Rabštejně nad Střelou byl postaven v roce 1767 jako součást komplexu servitského kláštera, od roku 1792 po zrušení kláštera servitů a zboření staršího kostela sv. Matouše (který stál blíže k zámku a v roce 1787 byl zbořen) slouží jako farní kostel.

Kostelík Mont Serrat stojí uprostřed lesa na romantickém místě, vzdáleném asi kilometr západním směrem od obce Mutná. Kostel bývá označován také jako Montserrat u Cizkrajova. Poutní kostel Bolestné Panny Marie má méno podle slavného španělského poutního místa.

Kostel sv. Floriána v areálu zámku Krásné Březno je jediným celoročně přístupným kostelem v Ústí nad Labem s průvodcovskou službou. Národní kulturní památka v duchu saské renesance se pyšní původním oltářem s unikátním motivem stromu Jesse – rodokmenem Ježíše.

Karolinum je národní kulturní památkou, symbolem Univerzity Karlovy. Od 14. století se zde nacházelo sídlo nejstaršího domu pražské univerzity – Karlovy neboli Veliké koleje (Collegium Caroli), kterou založil Karel IV. pro dvanáct mistrů pražského vysokého učení.

Kostel je hlavní pamětihodností obce Hrozová, jenž je součástí Rusína. Je zasvěcen sv. Archandělovi Michaelovi a je písemně uváděn již v roce 1309, stejně jako vesnice. Areál farního kostela včetně ohradní zdi kolem přilehlého hřbitova je zapsán na seznamu nemovitých kulturních památek.

Barokní kostel nechal postavit na konci 18. století kníže z Colloredo-Mannsfeldu František Gundakar I. na místě původní loretánské kaple Panny Marie. Hlavní oltář zdobí obraz Nejsvětější Trojice z roku 1867 od malíře Josefa Hellicha.

Kněz, zeměpisec a pedagog Bohuslav Balbín (3. prosince 1621 Hradec Králové – 28. listopadu 1688 Praha) se svým obsáhlým historickým, vlastivědným i literárním dílem řadí mezi přední obránce českého jazyka a národnosti. Shromáždil řadu informací o českých zemích, které posloužily jako základy osvícenského a obrozeneckého dějepisu. Jeho dílo pomohlo zachovat znalosti o naší historii a inspirovalo řadu následovníků.

Kostel se nachází v kruhové návsi obce. Jedná se o pozdně gotický trojlodní kostel z období 1480-1496. Uvnitř kostela ve Studniční kapli spatříte zachovalou studnu s renesanční obrubní. Na věži je dochován velmi starý zvon z roku 1480, v interiérech pak velmi bohatý barokní a rokokový inventář.

Bílý kostel stojí přímo na sídlišti mezi panelovými domy byl postaven podle návrhu architektů Jakuba Žišky a Pavla Šmelhause. U kostela je i kavárna nebo společenský sál.

Římskokatolický kostel sv. Mikuláše stojí stranou od středu náměstí T. G. Masaryka v Dobřanech. Samostatně stojící věž byla postavena v letech 1694 – 1700 a měřila původně jen 22 metrů. Později byla zvýšena a opravena po náletu v roce 1945.

Dominantou města je původně gotický kostel sv. Markéty. Kostel byl později přestavěn v pseudogotickém stylu. Na kůru jsou ranně renesanční malby z doby kolem roku 1520 a unikátní varhany krnovské firmy J. Klosse. Zajímavá je kostelní věž, která měla v minulosti zřejmě obranný charakter.