Začátek masopustu

Masopust je období hodování a veselí mezi
svátkem Tří králů a předvelikonoční postní dobou. Název vychází ze spojení „opustit maso“ či „upustit od masa“. Totéž znamená i karneval, vycházející z italského výrazu carnevale, tedy spojení slov carne (maso) a levare (odstranit, odložit). Mezi tradiční masopustní dobroty patří koblihy, boží milosti a koláče. Vyráběly se z bílých potravin jako jsou vejce, mouka a mléko, prý nejmilejších pochoutek dobrých duchů. Kousky upečených dobrot se pro štěstí roznášely po stavení, po zahradách a dokonce i do polí.
Posledním dnům masopustu se v jednotlivých krajích a národopisných oblastech říká také
ostatky, fašank, voračky či
končiny. Na
Tučný čtvrtek se podle tradice musí všichni pořádně najíst, aby dokázali postní období přečkat v plné síle. Městy a vesnicemi v Čechách i na Moravě dodnes chodí
obřadní průvody masek. Kdysi maškarní průvody chodívaly vždy poslední den před začátkem půstu, tedy v úterý před
Popeleční středou.

Poslední dobou se ale slavnosti konají obvykle o víkendech, kdy mají lidé volno a děti nemusí do školy.
Na některých místech i dnes chodí podobné maškary jako před sto lety. V téměř nezměněné podobě se masopustní obchůzky dochovaly na
Hlinecku v
Pardubickém kraji, zejména v
Hamrech, Studnici, Vortové a
Blatně. Právě díky své originalitě byly
masopustní obchůzky na Hlinecku zapsány do
Seznamu nemateriálního kulturního dědictví UNESCO a v
památkové rezervaci Betlém v
Hlinsku dokonce mají speciální
muzeum. Zajímavé je i
Muzeum milevských maškar v
Milevsku anebo v
Zákupech.
Velký přehled Masopustů a ostatků
Masopust tradičně začíná po svátku Tří králů, tedy 7. ledna.
Období masopustu trvá více než osm týdnů.
Popeleční středa symbolizuje konec masopustu a začátek čtyřicetidenního půstu před Velikonocemi.
Tradičními masopustními dobrotami jsou koblihy, boží milosti a koláče, vyráběné z bílých potravin jako jsou vejce, mouka a mléko.
Masopustní obchůzky se dochovaly na Hlinecku v Pardubickém kraji, zejména v obcích Hamry, Studnice, Vortová a Blatno.
Tučný čtvrtek je den, kdy se lidé tradičně hodně najedí a napijí, aby v plné síle přečkali nadcházející postní období až do Velikonoc.
V roce 2025 se plánují různé akce jako masopustní průvody, obchůzky v maskách, a různé kulturní akce v muzeích a přírodních rezervacích po celém Česku.
Muzeum v přírodě na Veselém Kopci a Betlém v Hlinsku jsou specializovaná na masopustní tradice a mají expozice věnované masopustním maskám a obchůzkám.
Návštěvník může zažít masopustní atmosféru jako před sto lety v oblasti Hlinecka, kde se tradice masopustních obchůzek dochovala v autentické podobě.
Masopust má velký význam pro českou kulturu, protože se jedná o období plné tradic, lidových zvyků, veselí a dobrého jídla, které byly provázené po staletí a jsou neodmyslitelnou součástí české historie a kultury.