Začátek masopustu
Masopust je období hodování a veselí mezi
svátkem Tří králů a předvelikonoční postní dobou. Název vychází ze spojení „opustit maso“ či „upustit od masa“. Totéž znamená i karneval, vycházející z italského výrazu carnevale, tedy spojení slov carne (maso) a levare (odstranit, odložit). Mezi tradiční masopustní dobroty patří koblihy, boží milosti a koláče. Vyráběly se z bílých potravin jako jsou vejce, mouka a mléko, prý nejmilejších pochoutek dobrých duchů. Kousky upečených dobrot se pro štěstí roznášely po stavení, po zahradách a dokonce i do polí.
Posledním dnům masopustu se v jednotlivých krajích a národopisných oblastech říká také
ostatky, fašank, voračky či
končiny. Na
Tučný čtvrtek se podle tradice musí všichni pořádně najíst, aby dokázali postní období přečkat v plné síle. Městy a vesnicemi v Čechách i na Moravě dodnes chodí
obřadní průvody masek. Kdysi maškarní průvody chodívaly vždy poslední den před začátkem půstu, tedy v úterý před
Popeleční středou.
Poslední dobou se ale slavnosti konají obvykle o víkendech, kdy mají lidé volno a děti nemusí do školy.
Na některých místech i dnes chodí podobné maškary jako před sto lety. V téměř nezměněné podobě se masopustní obchůzky dochovaly na
Hlinecku v
Pardubickém kraji, zejména v
Hamrech, Studnici, Vortové a
Blatně. Právě díky své originalitě byly
masopustní obchůzky na Hlinecku zapsány do
Seznamu nemateriálního kulturního dědictví UNESCO a v
památkové rezervaci Betlém v
Hlinsku dokonce mají speciální
muzeum. Zajímavé je i
Muzeum milevských maškar v
Milevsku anebo v
Zákupech.
Velký přehled Masopustů a ostatků 2024