Výstřely, které slyšel celý svět: taky by se dal značit
atentát v Sarajevu 28. června 1914. Zahynul při něm
synovec císaře a krále Františka Josefa I. a
následník rakousko-uherského trůnu František Ferdinand d'Este (1863–1914), a to společně se svou ženou
Žofií Chotkovou. Atentát se stal symbolickou tečkou za dlouhou
epochou relativního míru, protože odstartoval
první světovou válku a s ní i konec celé
monarchie. Atentátníci byli zatčeni, uvězněni a potrestáni. Ten hlavní, Srb
Gavrilo Princip, příslušník organizace Mladá Bosna, jehož rukou manželé zahynuli, zemřel už na tuberkulózu 28. dubna 1918 ve vězení v
Malé pevnosti v
Terezíně.
Atentát připomíná celá řada předmětů: zbraň, poloautomatická
pistole Browning M 1910 s kalibrem 7.65×17mm je společně s vozem, uniformou a nosítky, na nichž následník trůnu zemřel, vystavena ve
vídeňském Muzeu vojenské historie. Střelu, která zabila Žofii Chotkovou, uvidíte při prohlídce
zámku Konopiště, další zvláštní exponát pak je k vidění na
zámku ve Velkém Meziříčí. Ve skleněném stojanu připomínajícím relikviář je umístěný bílý kapesník s drobnými nahnědlými skvrnami zaschlé krve. Jde o první prolitou krví první světové války: následníkův pobočník
hrabě Harrach svým batistovým kapesníkem otřel svému pánovi bezprostředně po atentátu zakrvácené rty.
Atentáty, které otřásly první republikou
Bouřlivé 20. století přineslo atentáty a úkladné vraždy politických osobností i do
samostatného Československo. První obětí se měl stát pravicový politik a první ministerský předseda Československé republiky
Karel Kramář (1860–1937), na něhož v lednu 1919 na chodbě
Pražského hradu z bezprostřední blízkosti vystřelil sedmnáctiletý
Alois Šťastný (1901–1979). Mířil na prsa, přímo do srdce, ale Kramář jako zázrakem vyvázl bez vážných zranění. Život mu zachránily pouzdro na cvikr a peněženka z tvrdé kůže, které měl v náprsní kapse. Když Šťastný stiskl spoušť podruhé, rána nevyšla, protože se kulka vzpříčila v hlavni. Atentátník i jeho stejně starý společník, který mu zbraň sehnal – mimochodem šlo o pětiranný revolver Bulldog ráže 7 mm – byli odsouzeni za zločin nedokonané vraždy úkladné, oba ale byli po amnestii
prezidenta Masaryka už roku 1920 z vězení propuštěni.
Další český politik a ministr financí
Alois Rašín (1867–1923) neměl takové štěstí jako
Karel Kramář: když kolem deváté hodiny ráno 5. ledna 1923 vycházel ze svého bytu v
Žitné ulici 10 v Praze, postřelil ho levicový radikál
Josef Šoupal (1903–1959). Jedna ze střel uvízla Rašínovi v páteři a poranila mu míchu. Ještě několik týdnů bojoval o život, ale přes veškerou péči lékařů nakonec 18. února 1923 na následky atentátu zemřel. Atentátník sice skončil na osmnáct let za mřížemi, ale i on měl štěstí: plnoletost byla v tehdejším Československu až od jednadvaceti let, a jemu bylo v době činu devatenáct. Kdyby byl plnoletý, hrozil by mu trest smrti.
Atentát na prezidenta Masaryka
Terčem atentátu se při své cestě na
Moravu, Slovensko a Podkarpatskou Rus měl v září 1921 stát i
první československý prezident Tomáš Garrigue Masaryk. Už nikdy se nedozvíme, zda ho zachránila náhoda nebo úspěšná práce české rozvědky. Atentátníci poškodili nedaleko Košic koleje a čekali, že vlak s delegací vykolejí. Jenže vlak nikdy nedorazil, prezident tuto část trasy absolvoval raději autem. Atentátníci z řad povstalců z
Maďarska,
Slovenska a také z Podkarpatské Rusi se vydali pátrat po osudu vlaku, ale střetli se s československou vojenskou hlídkou. Po přestřelce nakonec byli rádi, že se jim povedlo rychle zmizet.
Atentát na starostu Čermáka
Jedním z Čechů, kteří udělali kariéru v zahraničí, byl
Antonín Josef Čermák (1873–1933), rodák z
Kladna a
starosta Chicaga, první neamerický starosta ve
Spojených státech amerických. Starostou Chicaga byl necelé dva roky: 15. února 1933 byl při oficiální návštěvě
prezidenta Franklina Delano Roosevelta těžce zraněn atentátníkem. „Jsem rád, že jsem to byl já, a ne vy,“ řekl Čermák podle svědků v nemocnici Rooseveltovi. V nemocnici bojoval ještě tři týdny o život, 6. března 1933 ale svému zranění podlehl.
Antonín Josef Čermák je pochován v hrobce na
Českém národním hřbitově v Chicagu a je po něm pojmenována nejdelší ulice ve městě,
Cermak Road.
Krabičkový atentát z roku 1947
Úspěšný
atentát na říšského protektora Reinharda Heydricha z května 1942 se stal
nejvýznamnějším odbojovým činem. Heydrich svým zraněním podlehl 4. června 1942; podle lékařů zemřel na selhání vnitřních orgánů způsobené intoxikací organismu. Jeho průběh i trpké následky pro český národ známe do nejmenších podrobností. Neúspěšný i záhadný naopak byl
krabičkový atentát. Pod tímto názvem vstoupil do dějin pokus o atentát na tři nekomunistické ministry československé vlády v září 1947, a to těsně poté, co právě kvůli nim neprošel parlamentem komunistický návrh na takzvanou milionářskou dávku.
Tehdejší předseda vlády
Petr Zenkl, ministr spravedlnosti
Prokop Drtina a ministr zahraničí
Jan Masaryk tehdy dostali poštou podezřelé balíčky, označené jako voňavky. Když je policie otevřela, objevila v nich podomácku vyrobené bomby. Při rozsáhlém vyšetřování se sice podařilo zjistit, že krabičky vyrobil na žádost člena komunistického sekretariátu v
Olomouci truhlář
Jan Kopta z obce
Krčmaň (proto se případ někdy označuje také jako
Krčmaňská aféra), ale všechno změnil
únor 1948 a komunistický puč. Případ nikdy nebyl došetřen, následovala podivná uvěznění, výslechy, sebevraždy a další atentáty.
Všichni tři politici po únoru 1948 podali demisi.
Prokop Drtina (1900–1980) se pokusil o sebevraždu,
Petru Zenklovi (1884–1975) se podařilo emigrovat a stal se hlavou československého politického exilu.
Jana Masaryka našli v březnu 1948 mrtvého pod oknem jeho bytu v
Černínském paláci. Nad jeho smrtí dodnes visí otazníky. Oficiálně se dlouho mluvilo o sebevraždě, ale po roce 1989 soudní znalci prokázali, že mu někdo z okna pomohl.
Atentát na arcivévodu Františka Ferdinanda d'Este se stal symbolickou tečkou za dlouhou epochou relativního míru a odstartoval první světovou válku.
Předměty spojené s atentátem zahrnují poloautomatickou pistoli Browning M 1910, vozem, uniformou a nosítky, na nichž následník trůnu zemřel. Tyto jsou vystaveny ve vídeňském Muzeu vojenské historie.
Po atentátu na Aloise Rašína bojoval několik týdnů o život, ale nakonec zemřel na následky střelného poranění míchy 18. února 1923.
Antonín Josef Čermák byl starosta Chicaga, původem z Česka. Byl těžce zraněn při atentátu během oficiální návštěvy prezidenta Roosevelta a zraněním po třech týdnech podlehl.
Krabičkový atentát byl pokus o zavraždění tří ministřů československé vlády v roce 1947, což byl důležitý politický akt před komunistickým převratem.
Atentát na Reinharda Heydricha byl hlavním odbojovým činem a Heydrich svým zraněním dlouho bojoval, ale zemřel na selhání vnitřních orgánů.
Muzeum vojenské historie ve Vídni vystavuje předměty spojené s atentátem na Františka Ferdinanda d'Este.
Zámek Konopiště, kde je k vidění střela, která zabila Žofii Chotkovou.
Ve zámku ve Velkém Meziříčí je vystaven bílý kapesník s nahnědlými skvrnami krve, kterým byly otřeny zakrvácené rty následníka trůnu po atentátu.