Věda a historie není nuda: atentáty v českých dějinách 20. století

Současnou podobu dostal zámek na přelomu 19. a 20. století, kdy zámek vlastnil František Ferdinand d'Este, následník rakouského trůnu. Vypravte se na půvabné místo nedaleko Prahy, kde žil tento vášnivý lovec. Podívat se můžete do mnoha krásných expozic i nádherné zahrady a parku.

Kostel sv. Cyrila a Metoděje v Resslově ulici se zapsal do České historie tím, že za II. světové války poskytl útočiště českým parašutistům, kteří v roce 1942 provedli úspěšné odstranění zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha.

Pražský hrad, který je tradičním sídlem českých panovníků a od roku 1918 také sídlem prezidenta republiky, je nejnavštěvovanější památkou Česka. Postupnými přístavbami a úpravami Pražského hradu vznikl jeden z největších hradních komplexů na světě, který denně navštěvují tisíce návštěvníků.

Armádní muzeum Žižkov se po kompletní rekonstrukci otevřelo v říjnu 2022. V expozici si prohlédnete vojenské dějiny od prvopočátků do současnosti. Zažijte pocity, které prožívali naši vojáci v zákopech 1. světové války, vstupte rovnou do vřavy bojů.

Město Terezín, založené na konci 18. století jako vojenská pevnost, je dnes známé především jako tragický symbol utrpení desetitisíců nevinných lidí. Za 2. světové války sloužilo jako internační tábor židovského obyvatelstva a stalo se přestupní stanicí na cestě do vyhlazovacích táborů.

Vydejte se s Kudy z nudy objevovat Ameriku a poznat Spojené státy americké! Ameriku jste možná viděli na vlastní oči, přesto je určitě spousta věcí, které o téhle zemi nevíte. Ukážeme vám nejenom kousky Česka v Americe, ale i Ameriku u nás, představíme slavné osobnosti s českými kořeny a oslavíme také Den nezávislosti. A nabídneme vám i hamburger, donuty a další typická americká jídla!

Památník Zámeček je pietní místo, na kterém byla vybudována pod zemským povrchem nová moderní expozice, která multimediální formou přibližuje události roku spojené s druhým stanným právem v roce 1942 nejen na Pardubicku.

Tři králové nebyli jen biblické postavy, ale také tři stateční odbojáři. V období nacistické okupace českých zemí vytvořili Josef Balabán (4. června 1894, Obora u Dobříše – 3. října 1941, Praha), Josef Mašín (26. srpna 1896, Lošany – 30. června 1942, Praha) a Václav Morávek (8. srpna 1904, Kolín – 21. března 1942, Praha) skupinu nazývanou Tři králové. Nacistické bezpečnostní orgány i později historikové ji označili za nejaktivnější složku vojenské odbojové organizace Obrana národa.

28. říjen a Den vzniku samostatného československého státu patří mezi státní svátky České republiky. Připomíná 28. říjen 1918, kdy Národní výbor československý vydal první zákon o zřízení samostatného státu a poté bylo zveřejněno provolání o vzniku Československa: „Lide československý. Tvůj odvěký sen se stal skutkem…“.

Vydejte se poznat pietní území, které připomíná obec Lidice, kterou 10. června 1942 vyhladili nacisté. Celá vesnice byla vypálena a srovnána se zemí. Osudy této středočeské vsi poznamenala okupace Československa za II. světové války a zejména atentát na říšského protektora Reinharda Heydricha.

V břežanském památníku naleznete multimediální expozici protifašistického odboje, který tvoří spolu s Lidicemi a Terezínem jakýsi trojúhelník paměti národa daného období. Mimo informací o životě za protektorátu a odboji obsahuje i část věnovanou historii zámku.

Malá pevnost Terezín fungovala v letech 1940–1945 jako věznice pražského gestapa. Roku 1994 byla v Malé pevnosti otevřena nová stálá expozice o historii policejní věznice.

Památník je věnován tragické události z 24. 6. 1942, kdy nacisté obec Ležáky vyhladili. Její obyvatelé zaplatili svými životy kvůli objevení tajné vysílačky Libuše patřící parašutistům pověřených atentátem na Heydricha.

Chotkové z Chotkova a Vojnína byli starý český šlechtický rod pocházející ze západních Čech. Nechali postavit několik reprezentativních sídel, například zámky Veltrusy, Kačina a Velké Březno, připomíná je i několik míst v Praze.

Alžběta Bavorská (24. prosince 1837, Mnichov – 10. září 1898, Ženeva), známá pod přezdívkou Sissi, se rakouskou císařovnou stala náhodou: císař František Josef I. se v roce 1853 měl oženit s její starší sestrou Helenou, místo toho se ale zamiloval do patnáctileté Alžběty. Její osudy, legendární krásu i rebelství znáte z knih, bulvárních časopisů, divadelních jevišť, dokumentárních filmů i romantických televizních seriálů.

Ačkoli pro mnohé z nás je rakouský císař a uherský král František Josef I. (18. srpna 1830, Vídeň – 21. listopadu 1916, Vídeň) symbolem starého mocnářství a zaniklé rakousko-uherské monarchie, i „stařičký mocnář“ kdysi nastoupil na trůn jako osmnáctiletý mladík. Seděl na něm neuvěřitelných 68 let, což ho mezi našimi panovníky řadí na první místo v délce vlády.

Zahrada Černínského paláce v Praze, kde sídlí ministerstvo zahraničí, bývá v hlavní turistické sezoně přístupná veřejnosti. Původně barokní zahrada byla vybudována na konci 17. století významnými architekty tehdejší doby. V 19. století byla zahrada přeměněna do podoby anglického parku.

Praha, městská část Libeň a nenápadná křižovatka kousek od nemocnice Na Bulovce sehrála během druhé světové války významnou úlohu. Právě tady 27. května 1942 několik minut po půl jedenácté popravou českého kata alias říšského protektora Reinharda Heydricha vyvrcholila operace Anthropoid.

Už jste někdy navštívili zámeček Berchtold? Víte, že stylový hotel s wellness, sportovním centrem, dětským rájem a stálou výstavou miniatur hradů, zámků a dalších památek dostal své jméno po bývalém majiteli, hraběti Berchtoldovi? S jeho jménem je spojena jedna z velkých záhad první republiky.

Hrdinské činy veteránů mohou lidem dodat odvahu a sílu i po desítkách let – například odstranění nacistického vraha Reinharda Heydricha, které se odehrálo v roce 1942. Období teroru od začátku jeho působení přes atentát a represe, které nacisté rozpoutali po jeho smrti, se označují jako heydrichiáda.

Zámek ve Velkém Meziříčí vznikl četnými přestavbami původního hradu ze 13. století, který strážil důležitou křižovatku obchodních cest. Součástí prohlídkové trasy jsou například šlechtické salony s připomínkou hraběte Harracha a regionální expozice mapující více než šestisetletou historii města.

Pro časopisy zaměřené na historii a nejrůznější tajemství je Polná dodnes vděčným cílem a jména Anežky Hrůzové a Leopolda Hilsnera znají i ti, kteří tu nikdy nebyli. Pojďme se proto seznámit s městečkem na Vysočině podrobněji a podívat se na místa, která by vás mohla zajímat.

Kdyby se jediný syn císaře Františka Josefa I. nezastřelil v Mayerlingu, nejspíš by František Ferdinand d’Este prožil běžný život váženého šlechtice. Jenže výstřel z roku 1889, který sprovodil ze světa korunního prince Rudolfa, přenesl nástupnictví na rodinu mladšího bratra vládnoucího císaře.

Terezín je pevnostní město s šachovnicovým půdorysem a zároveň barokní pevnost, postavená v čistém slohu francouzské fortifikační školy. Malá pevnost a Památník Terezín připomínají období německé okupace, kdy se Terezín stal pro Židy z celé Evropy přestupní stanicí na cestě do vyhlazovacích táborů.

Žádný jiný aristokratický rod v českých zemích nebyl tak pevně spojený s Krkonošemi jako rod Harrachů. I když zastávali vysoké posty v církvi, u císařského dvora, v zemské správě, armádě i diplomacii, zároveň byli průkopníky krkonošského lyžování a počátků turistiky. Pečliví hospodáři na svých panstvích rovněž dbali na lesní hospodaření, sklářství, zemědělství a včelařství.

Dějiny českého národa jsou plné dramatických událostí, které se odehrály v letech končících číslem osm. Zejména ve 20. století provázejí osmičkové roky velká jména a události našich dějin – stačí připomenout letopočty 1918, 1938, 1948 a 1968. Historických událostí na českém území provázených osudovou osmičkou ale je mnohem víc. Které patří k těm nejvýznamnějším?

Pomníky a sochy, jména náměstí, ulic, muzeí i městských čtvrtí, škol, gymnázií a dokonce jedné univerzity, naučné stezky i turistické chaty: zakladatele novodobého československého státu připomínají tisíce míst. Tomáš Garrigue Masaryk (7. 3. 1850 Hodonín – 14. 9. 1937 Lány) byl vědec a filozof, pedagog, politik a první československý prezident.

Hilsneriáda aneb Hilsnerova aféra se týkala vyšetřování vraždy devatenáctileté Anežky Hrůzové, k níž došlo na jaře roku 1899 u Polné na Vysočině. Brutální zločin byl záhy označen za židovskou rituální vraždu a byl za ni odsouzen mladík židovského původu jménem Leopold Hilsner (1876–1928). Proces vyvolal obrovský zájem veřejnosti a současně nebývalou vlnu antisemitismu. Přestože od události uplynulo více než sto let, Hilsneriáda dodnes není uzavřená a vzbuzuje silné emoce.

První ministerský předseda Československé republiky Karel Kramář (27. prosince 1860, Vysoké nad Jizerou – 26. května 1937, Praha) byl pravicový politik, za Rakouska-Uherska předák mladočeské strany a poslanec Českého zemského sněmu (1894–1913). V roce 1918 po vyhlášení samostatného Československa se stal premiérem vůbec první československé vlády.

Rašínovo nábřeží v Praze, několik pamětních desek a ulice v několika městech připomínají národohospodáře, finančníka a politika Aloise Rašína (18. října 1867, Nechanice – 18. února 1923, Praha). Byl jedním z mužů 28. října, kteří stáli u zrodu Československa, napsal text prvního zákona o zřízení samostatného státu a o pět let později se stal jedním z mála našich politiků, kteří zemřeli na následky atentátu.

27. května 1942 provedli členové skupiny Anthropoid atentát na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Parašutistům, kteří byli na tento vojenský úkol speciálně vycvičeni, se však nepodařilo včas opustit Prahu a nakonec zahynuli v kryptě kostela sv. Cyrila a Metoděje.

Venkovní hra Putování Prahou 2, trasa Anthropoid. Projděte se, poznávejte, zahrajte si. Připomenete si 80. výročí událostí, které utvářely naše dějiny. Kde? Vinohrady, Nusle, Nové Město. Připomenete si příběh parašutistů a projdete zajímavá místa spojená s osudy lidí, kteří jim pomáhali.

Prvního československého premiéra Karla Kramáře dnes známe především díky Kramářově vile v Praze. Víte, proč se dnešnímu oficiálnímu sídlu předsedů vlád říkalo Vzdorohrad? A že letos při výročí oslav 100 let od vzniku Československa poprvé můžete dovnitř nahlédnout každou sobotu?

Památník Operaci Anthropoid se nachází v Praze-Libni nedaleko křižovatky u Vychovatelny. Připomíná československé parašutisty, kteří v těchto místech provedli 27. května 1942 atentát na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha, pod kdycím názvem "Operace Anthropoid".

Jméno malé vesnice nedaleko Prahy mělo být navždy vymazáno z mapy světa. Tragédie byla odstrašujícím případem pomsty na nevinných lidech za atentát na říšského protektora Reinharda Heydricha během okupace Československa za druhé světové války.

Národní kulturní památku Kobyliská střelnice najdete na území Prahy 8, mezi paneláky a ulicemi Žernosecká a Čumpelíkova, v obdélníkovém prostoru uzavřeném náspy. Postavena byla již v letech 1889 – 1891, kdy byl vystavěn rozsáhlý areál ke cvičným střelbám, který měřil po obvodu až pět kilometrů.