Den vzniku samostatného československého státu

28. října slavíme Den vzniku samostatného československého státu. Ten den byla v Praze poprvé oficiálně vyhlášena samostatnost pro národy bývalého Rakousko-Uherska. Co této historické události předcházelo a kudy vedly klikaté cesty ke vzniku nové země? Projděte se s Kudy z nudy událostmi, které předcházely vzniku Československa v roce 1918.

28. října slavíme Den vzniku Československa. Tento den byla na Václavském náměstí v Praze oficiálně vyhlášena samostatnost pro národy bývalého Rakousko-Uherska. Pojďme si připomenout zajímavosti spojené s naší republikou, ať se jedná o geografické rekordy, zajímavé pohraniční stezky, kameny vyznačující trojmezí či historické oblasti našeho území a další kuriozity. Víte například, kde hledat největší sochu T.G.M. anebo kde leží přírodní „mapa republiky“? Pojďte to vše s námi prozkoumat.

K oslavám vzniku Československé republiky se připojují také hrady, zámky a další objekty po celé republice. Na 28. října připravila řada z nich mimořádný program, který se buď vztahuje přímo k této události anebo oslavuje úspěšnou letní sezónu a loučí se s návštěvníky. Na řadě míst si návštěvníci nejen z řady dětí připomenou blížící se svátek Všech svatých – Halloween. Vyberte si ze svátečních tipů a oslavte Den vzniku samostatného Československého státu návštěvou historických interiérů.

Na Den vzniku samostatného československého státu se veřejnosti otevírají jindy nepřístupná místa. Využijte příležitosti a navštivte honosné vládní paláce, některá z ministerstev, Senát, Magistrát hl. m. Prahy a další místa! Speciální prohlídky jsou také přichystány pro milovníky historie na hradech a zámcích nebo v muzeích a galeriích. Užijte si i další zajímavé akce!

Užijte si sváteční den 28. října., který se vztahuje ke Dni vzniku samostatného československého státu, a vydejte se na některou z památek. Řada z nich otevírá své brány mimořádně, či láká na speciální komentované a kostýmované prohlídky. Navíc se konají dny otevřených dveří některých státních institucí. Výběr portálu Kudy z nudy je široký, určitě si vyberete a strávíte pěkný den.

Výlety na zajímavá místa v Praze i ve Středočeském kraji nabízí státní svátek 28. října. Někde se vám podaří ušetřit – mnoho památek bývá přístupných zdarma nebo s výraznou slevou, jinde sice vstup zdarma nenabízejí, zato se otevírají jindy uzavřená místa anebo vás pustí tam, kam se běžně nechodí. Ve Středočeském kraji se navíc 28. října, kromě státního svátku, slaví také Den Středočeského kraje, který taktéž otevírá brány muzeí a nejrůznějších expozic dokořán. Ty nejzajímavější tipy vám přináši Kudy z nudy.

Expozice umístěná ve třech patrech věže Mihulka představuje historii i současnost Hradní stráže a historický vývoj jejích předchůdců. Historií provede návštěvníky prostřednictvím řady exponátů a dobových scén.

Senát Parlamentu ČR sídlí v Praze 1 na Malé Straně a patří mu tři paláce: Valdštejnský, včetně Valdštejnské zahrady, Kolovratský a Malý Fürstenberský palác. V opravdu reprezentativních prostorách těchto paláců se konají pravidelné prohlídky, které určitě stojí za návštěvu.

Mezi reprezentační prostory Pražského hradu patří například Španělský sál, Rudolfova galerie či Sloupová síň s Rothmayerovým sálem.

Druhému největšímu náměstí v Česku vévodí Myslbekova jezdecká socha sv. Václava. Je obchodním a administrativním centrem, sídlí zde kina, divadla, bankovní domy, hotely, restaurace a desítky obchodů. Jedná se o tradiční místo oslav a veřejných shromáždění, které zažilo mnoho historických chvil.

Pražský hrad, který je tradičním sídlem českých panovníků a od roku 1918 také sídlem prezidenta republiky, je nejnavštěvovanější památkou Česka. Postupnými přístavbami a úpravami Pražského hradu vznikl jeden z největších hradních komplexů na světě, který denně navštěvují tisíce návštěvníků.

Muzeum T. G. Masaryka v Lánech sídlí ve zrekonstruovaném tereziánském špýcharu. Je zcela bezbariérové a kromě výstav a expozic nabízí i možnost občerstvení ve stylové kavárně.

Armádní muzeum Žižkov se po kompletní rekonstrukci otevřelo v říjnu 2022. V expozici si prohlédnete vojenské dějiny od prvopočátků do současnosti. Zažijte pocity, které prožívali naši vojáci v zákopech 1. světové války, vstupte rovnou do vřavy bojů.

Na Den vzniku samostatného československého státu se veřejnosti otevírají jindy nepřístupná místa. Využijte příležitosti a navštivte 28. října 2024 Rezidenci primátora hl. m. Prahy, Škodovy salonky ve Škodově paláci, Senát ČR nebo budovu Magistrátu na Mariánském náměstí.

Podobně jako ke studentskému životu patří zkoušky, písemky, referáty, semináře a další ohavnosti, (…pardon, povinnosti…), patří k němu i tipy, jak ušetřit – na bydlení, na dopravě, na jídle, zkrátka všude. Kudy z nudy pro vás má množství nápadů a tipů, kam se podíváte za pár drobných anebo zcela zdarma. Takže hurá za kulturou bez koruny v kapse!

Jak dobře znáte Pražský hrad? Víte, kde mezi stovkami oken najdete ta, která patří Vladislavskému sálu? Kdy vznikl, proč se jmenuje právě Vladislavský, k čemu všemu sloužil a jak vypadal v minulých staletích? Vypravte se s Kudy z nudy na výlet hluboko do minulosti, do časů končící gotiky a počátků renesance. Tehdy se zrodil reprezentativní prostor, dnes pevně spojený s českou státností.

Líbí se vám období první republiky? Obdivujete tehdejší eleganci a vkus dobové módy a designu? Pak se s Kudy z nudy vydejte k pražským stavbám, které na začátku 20. let minulého století vznikly. Nabídka je pestrá ve všech směrech: někde se podíváme dovnitř, jinde se zatím můžeme dívat jen zpovzdálí.

Léto a letní prázdniny jsou čas dovolených. Trávíme je různě: u moře i v horách, na chatách a chalupách, anebo na cestách nalehko s batohem anebo s karavanem. Na Kudy z nudy se tentokrát podíváme, kam jezdili a jezdí na dovolenou naši prezidenti. Co myslíte, kdo z nich si užíval volno na chalupě, kdo miloval vysoké hory, a kdo se na dovolené schovával před ostatními a pil jako duha?

V předjaří, kdy je počasí vrtkavé, nastává ideální čas na návštěvu muzea, galerie i dalších památek. A každého z nás potěší, když ušetří nějakou tu korunu. Proto vám v dnešních tipech poradíme, kam zajít do muzea a nezaplatit přitom vůbec nic (anebo pouze symbolické vstupné). Nabídky přináší nejen Praha, ale i Brno, Liberec nebo Olomouc. Ze široké nabídky si určitě vybere každý, avšak vybírejte pečlivě – některá místa otevírají zdarma pouze v určité dny.

Oblíbené dny otevřených dveří historických objektů spravovaných Úřadem vlády budou pokračovat o vybraných víkendech a státních svátcích i v roce 2024. Úřad vlády zve zájemce z řady veřejnosti na prohlídky Kramářovy vily, Hrzánského a Lichtenštejnského paláce, Strakovy akademie v Praze i Benešovy vily v Sezimově Ústí. Podívejte se s portálem Kudy z nudy, kdy se letos brány těchto budov otevřou.

Stejná situace se sice opakuje každých sedm let, přesto je to pokaždé velmi zásadní otázka: kolik bude příští rok volných dní? Kolik prodloužených víkendů nás čeká a kdy budou Velikonoce? Rok 2024 v tomhle ohledu vychází velmi dobře – svátky prodlouží hned čtyři letošní víkendy! Naplánujte si volno a pak si ho užijte do poslední minuty.

Na rozdíl od Spojených států a jiných zemí, kde má prezident jasně určené sídlo, si naše hlavy státu mohou svůj domov vybrat. Jako první se samozřejmě nabízí Pražský hrad, ale z našich prezidentů tam bydleli jen někteří. Víte, která místa zvolili a kam jezdili na letní byty? A který dům nejčastěji sloužil jako soukromé prezidentské sídlo?

Když v roce 1918 vzniklo Československo, v čele nového státu stanul Tomáš Garrigue Masaryk, výrazná osobnost boje za národní sebeurčení. Kolik prezidentů se od té doby vystřídalo v čele naší země, jaké osudy a příběhy je provázejí?

Chudý synek ze Slovácka, muž, který se ve zpolitizovaném procesu Hilsneriády zastal Leopolda Hilsnera, anebo Prezident Osvoboditel: tak známe prvního prezidenta samostatného Československa. Tomáš Garrigue Masaryk se v anketě Největší Čech umístil na druhém místě hned za králem a císařem Karlem IV. a hojně používaná přezdívka Tatíček Masaryk svědčí o tom, že ani dnes nám není lhostejný. Máte pocit, že o něm už víte úplně všechno? Vyvedeme vás z omylu!

Žádná česká hudba tak dokonale nevystihuje krásu české krajiny jako Má vlast, cyklus šesti symfonických básní hudebního skladatele Bedřicha Smetany. Poprvé byla uvedena 5. listopadu 1882 na Žofíně a premiéry se tehdy zúčastnil i její autor. Teď si Mou vlast můžete vychutnat i na portálu Kudy z nudy se všemi zajímavostmi, pikanteriemi a překvapivými detaily z hudebního zákulisí.

Slovinský architekt Jože Plečnik (23. 1. 1872 Lublaň, Slovinsko – 7. 1. 1957 tamtéž) se na přání prezidenta T. G. Masaryka stal prvním oficiálním architektem Pražského hradu a výrazně ovlivnil jeho podobu. Pojďte se vypravit po jeho stopách nejenom po Hradčanech, ale také do rezidence našich prezidentů v Lánech a ke kostelu na pražských Vinohradech, který patří k nejpůsobivějším Plečnikovým stavbám.

Národní hrdost a vlastenectví nejsou prázdná slova. Využijte 28. říjen a výročí vzniku samostatného československého státu k pěknému výletu a vydejte se s portálem Kudy z nudy navštívit stavby, které budoval „národ sobě“ a našim předkům byly tak drahé. Tradice pokračuje dodnes a zajímavé projekty provázely i nedávné 100. výročí vzniku republiky.

Politik a státník, vůdce agrární strany, statkář v Praze-Hostivaři, ministr vnitra v prvních československých vládách a trojnásobný ministerský předseda: to byl Antonín Švehla (15. dubna 1873, Praha-Hostivař – 12. prosince 1933, Praha). Byl známý jako schopný politik, mistr kompromisu a také blízký spolupracovník prezidenta Masaryka.

Dějiny českého národa jsou plné dramatických událostí, které se odehrály v letech končících číslem osm. Zejména ve 20. století provázejí osmičkové roky velká jména a události našich dějin – stačí připomenout letopočty 1918, 1938, 1948 a 1968. Historických událostí na českém území provázených osudovou osmičkou ale je mnohem víc. Které patří k těm nejvýznamnějším?

Prezidentský domeček, známý také jako Husákův domek, se nachází Královské zahradě na Pražském hradě a bydleli v něm všichni komunističtí prezidenti, ale také první československý prezident Tomáš Garrigue Masaryk.

Pomníky a sochy, jména náměstí, ulic, muzeí i městských čtvrtí, škol, gymnázií a dokonce jedné univerzity, naučné stezky i turistické chaty: zakladatele novodobého československého státu připomínají tisíce míst. Tomáš Garrigue Masaryk (7. 3. 1850 Hodonín – 14. 9. 1937 Lány) byl vědec a filozof, pedagog, politik a první československý prezident.

Pojďme si 170. výročí narození prezidenta Tomáše Garrigue Masaryka, prvního prezidenta Československé republiky, připomenout jinak – a pro portál Kudy z nudy stylově. Víte, která místa měl rád, kam se opakovaně vracel a kde na něj dodnes vzpomínají?

Počátky českého státu byly krvavé, plné úkladů a vražd. Mečem, dýkou nebo klackem si nevyřizovali účty jen prostí lidé, po krku si šly i ty nejvýznamnější rody v čele se slavnými Přemyslovci. Násilí provází i 28. říjen, státní svátek a Den vzniku samostatného československého státu.

První ministerský předseda Československé republiky Karel Kramář (27. prosince 1860, Vysoké nad Jizerou – 26. května 1937, Praha) byl pravicový politik, za Rakouska-Uherska předák mladočeské strany a poslanec Českého zemského sněmu (1894–1913). V roce 1918 po vyhlášení samostatného Československa se stal premiérem vůbec první československé vlády.

Prvního československého premiéra Karla Kramáře dnes známe především díky Kramářově vile v Praze. Víte, proč se dnešnímu oficiálnímu sídlu předsedů vlád říkalo Vzdorohrad? A že letos při výročí oslav 100 let od vzniku Československa poprvé můžete dovnitř nahlédnout každou sobotu?