U nás na
Kudy z nudy filmy milujeme! V seriálu
Česko ve filmu vám představíme nejenom válečná komorní dramata, ale hlavně velkolepé historické bitvy. A začneme rovnou tím
nejslavnějším válečným filmem, který se v Česku natáčel: jedeme se podívat do
Davle na slavný
Most u Remagenu!
Most u Remagenu stojí v Davli
Bývalý
silniční most spojující
Davli a
Jílové u Prahy se od března do srpna 1968 proměnil ve slavný
most u Remagenu. Ve stejnojmenném válečném filmu se most, který nyní slouží jako lávka pro pěší, proměnil v
Ludendorffův most u Remagenu. V roce 1945 to byl poslední velký most na Rýně, po kterém se Spojenci mohli probít do středu německé říše. Americké jednotky dostaly rozkaz most dobýt, a to neporušený. Němečtí vojáci naopak měli rozkaz most udržet co nejdéle a poté ho vyhodit do vzduchu. Nakonec ale zaváhali, most nestačili včas zničit, a tak ho 7. března 1945 Američané úspěšně obsadili.
Válečný film
Most u Remagenu se natáčel v roce 1868 převážně v Československu proto, že tehdejší západoněmecké úřady kvůli lodní dopravě po Rýnu nepovolily natáčení přímo v místě událostí. Barrandov tehdy dostal od amerických filmařů 750 000 dolarů, za něž získali přístup k lokacím a možnost využít při natáčení i československé komparsisty; jedním z nich byl
režisér Vít Olmer. K napodobení bombardování byly použity záběry ze starého
Mostu, ve filmu se dokonce mihne i
přesunutý kostel Nanebevzetí Panny Marie.
Hlavní roli si ale zahrál most v
Davli, stojící poblíž soutoku se
Sázavou. Téměř 150 metrů dlouhý most byl kvůli natáčení nadzdvižen přibližně o tři metry; bylo to už podruhé, co se musel zvednout, první zvýšení o 1,5 metru bylo nutné už před napuštěním
nádrže Vrané nad Vltavou. Filmaři také rozebrali starý mýtný domek, nakašírovali robustní obranné věže a na levém břehu postavili maketu románského kostela i se hřbitovem a vysokými domy.
Nápad amerických filmařů, kteří původně chtěli při natáčení most vyhodit do povětří a postavit místo něj nový, naštěstí neprošel (most, který ve filmu vyletí do povětří, je jen kousek od Davle, jde ale o
železniční most u Skochovic). Na druhou stranu natáčení probíhalo v pohnuté době
Pražského jara 1968 a kameramani „spřátelených armád“ po jejich
okupaci Československa 21. srpna 1968 použili záběry s americkými tanky jako důkaz, že naše země potřebuje vojenskou „pomoc“.
Film, který má na ČSFD hodnocení 78 %, má podle vojenských historiků řadu chyb – a to, že filmový Remagen stojí mezi kopci, kdežto ten opravdový v nížině, je jen drobnost. Příklady? Některé scény filmaři natočili jen kvůli efektu a ve skutečnosti se vůbec neodehrály, naopak jiné ve filmu chybí, Němci nosí uniformy, které se během druhé světové války už nepoužívaly, a kulomet MG 42 vydává špatný zvuk. To ovšem nic nemění na tom, že je to skvělý starý film a že
starý most v
Davli můžete využít jako hezký cíl výletu do
Posázaví.
Starý Most ve filmu: Na západní frontě klid, Jatka č. 5 a Boj o Moskvu
Málokde měli filmaři unikátní možnost rozstřílet a vyhodit do vzduchu prakticky všechno, co šlo – výjimkou byl právě starý
Most v době, kdy probíhala jeho demolice kvůli těžbě hnědého uhlí. Bourání jednoho z nejcennějších a nejkrásnějších měst v zemi začalo v roce 1967, poslední domy padly o dvacet let později. Ve zničených ulicích se vystřídala řada filmových štábů a záběry poničeného města uvidíte v celé řadě válečných filmů. Most si tak „zahrál“ například v
Mostu u Remagenu, ve filmu
Jurije Ozerova Boj o Moskvu (1985), ve
filmu Na západní frontě klid, natočeném roku 1979 v koprodukci USA a Velké Británie, anebo v adaptaci slavného díla spisovatele
Kurta Vonneguta Jatka č. 5 (1972). V něm se kromě českých lokací do filmu promítlo také umění
kameramana Miroslava Ondříčka, kterého si pro natáčení vybral oscarový režisér
George Roy Hill.
Na území starého
Mostu a v okolí, kde opuštěné a rozbořené domy byly využity jako kulisy válkou zpustošené krajiny, natočil také režisér
Martin Hollý film z dob první světové války
Signum laudis (1980), v němž hlavní roli hrál
Vlado Müller. Ještě v roce 1993 využil domy ve staré části Mostu, které v době natáčení procházely demolicí, pro ztvárnění slavné bitvy o město Stalingrad režisér
Joseph Vilsmaier. Film
Stalingrad (1993) se natáčel také na bývalém
letišti Hradčany a v areálu
Poldi Kladno, a protože v době natáčení nebyl ve střední Evropě sníh, pro zimní scény si filmaři museli doletět do
Finska. Do severské země se musela přesunout i veškerá technika, a kvůli přesunu těžkých tanků T-34 byly dokonce vybudovány speciální dřevěné nakládací rampy, aby se nepotrhal asfalt
letiště Ruzyně.
Jan Žižka anebo české Statečné srdce
Národní hrdina bez bázně a hany anebo lapka v čele vzbouřenců? Ať už si o
Janu Žižkovi myslíte cokoliv, filmaři si ho oblíbili a jeho příběh si tak můžete připomenout ve dvou zcela odlišných zpracováních. Novější
snímek Jan Žižka od Petra Jákla se stal nejdražším filmem tuzemské kinematografie. „Zajímal mě zrod bojovníka,“ říká Jákl o Janu Žižkovi, a v rozhovorech ho přirovnával ke Statečnému srdci s českým příběhem.
Film také označil za
prequel (umělecké dílo, jehož děj předchází v dějové lince dříve uveřejněnému příběhu)
Vávrovy trilogie. Odehrává se přibližně deset let před událostmi prvního ze tří snímků husitské trilogie
Otakara Vávry (
Jan Hus, Jan Žižka, Proti všem).
Zatímco Jáklův film mapuje jen pár měsíců Žižkova života v roce 1402 a velké bojové scény v něm nenajdete, Vávrova trilogie mapuje delší časové období a bitev nabízí hned několik. Filmařskou legendou se stala
bitva u Sudoměře, natáčená na autentickém místě bývalého bojiště. Režisér dokonce nechal vypustit
rybník Škaredý, aby byla situace stejná jako 25. března 1420, a pyrotechnici hustými dýmovými clonami zakrývali výhled na železnici nebo
mohylu Jana Žižky od
Emanuela Kodeta.
Co možná nevíte o válečných filmech a bojových scénách
- Velkolepá bitva s deseti tisíci komparsisty se natáčela na Slezské Hartě roku 1998, když tu Luc Besson natáčel velkofilm Johanka z Arku. V okolí jezera vyrostly kulisy středověkého města Orléans, na vodě stál hrad s vodním příkopem. V době natáčení se uvažovalo o jeho turistickém využití, ale překvapivě se nenašel nikdo, kdo by jej udržoval. Lidé a firmy kulisu později rozebrali na otop.
- Ani ne filmovým bojištěm jako spíš vděčným zázemím pro filmaře je Muzeum na demarkační linii v Rokycanech. Jeho perfektně udržované a provzuschopné stroje jste mohli vidět třeba ve filmech Kolja, Tobruk, Obecná škola, Zdivočelá země, Vyprávěj, Lidice a v dalších.
- V bývalém vojenském prostoru Milovice a dalších místech natáčel režisér Gregory Hoblit film Hartova válka (2002) s Brucem Willisem a Colinem Farrellem. Ve filmu, který se odehrává za druhé světové války, si zahrála také československá technika, jmenovitě trojice parních lokomotiv s přezdívkami Sedma, Velký Bejček a Ušatá.
- Mezi filmy bez velkých bojových scén se řadí válečná komedie Králíček Jojo (2019) a Úkryt v zoo (2017), americko-britské drama režisérky Niki Caro. Natáčel se na pražském Výstavišti, které se proměnilo ve varšavskou zoologickou zahradu, v Josefově, který si zahrál židovské ghetto, a také na náměstí v Žatci, které mělo představovat náměstí ve Varšavě.
- Z dalších válečných filmů natáčených u nás byste měli znát také film Legenda jménem T-34 (2018), Anthropoid (2016), tedy film o atentátu na Reinharda Heydricha, a Napola: Hitlerova elita (2014). Ve filmu si zahrála například část Karlína nedaleko Negrelliho viaduktu, hrad Napola ztvárnil hrad Bouzov.
Nejslavnějším válečným filmem, který se natáčel v Česku, je 'Most u Remagenu'.
Most u Remagenu se nachází v Davli, kde spojuje Davli a Jílové u Prahy.
Kvůli natáčení byl most nadzvednut přibližně o tři metry, byl rozebrán starý mýtný domek, nakašírovány obranné věže a na levém břehu postavena maketa románského kostela.
Film se natáčel v roce 1968 v Československu, protože západoněmecké úřady kvůli lodní dopravě po Rýnu nepovolily natáčení přímo v místě událostí.
Film má historické nepřesnosti, jako jsou nesprávné uniformy, špatný zvuk kulometu MG 42 a přehnané scény, které se ve skutečnosti neodehrály.
Starý most v Davli se objevil ve filmech jako 'Na západní frontě klid', 'Jatka č. 5' a 'Boj o Moskvu'.
Film Jan Žižka, režírovaný Petrem Jáklem, se natáčel v Česku a Jákl jej označil za českou verzi 'Statečného srdce'.
Termín 'prequel' označuje umělecké dílo, jehož děj předchází v dějové lince dříve uveřejněnému příběhu. Film Jan Žižka je prequelem ke trilogii Otakara Vávry o husitských válkách.
Otázky i odpovědi jsou strojově generované a neprošly redakční úpravou.