Vincentka, Mattoni, Poděbradka a další: seznamte se s nejznámějšími minerálkami

Dnes oblíbený minerální pramen byl vyvrtán roku 1903 na pokyn proutkaře Bülowa z Bothkampu v hloubce neuvěřitelných 96,7 m. Proud body byl tak mocný, že vytryskl do výšky prvního patra poděbradského zámku.

Historie léčivých pramenů v těchto místech je velmi stará. První zmínky o léčivých účincích zdejších kyselek jsou již ze středověku, z roku 1381.

Pod podlahou kolonády se nalézá místo pro čerpání, rozvod a tepelnou regulaci vřídelní vody. Jsou zde i prostory kde vřídlovcem „obrůstají“ karlovarské suvenýry. Ve staré části vřídelního podzemí je zprovozněna turistická trasa.

Muzeum v Löschnerově pavilonu je věnováno především historii stáčení minerálních vod v Kyselce, která sahá až do roku 1873. Expozice muzea se soustředí především na Heinricha Mattoniho, zakladatele tradice dnešní společnosti KMV a na historii samotné značky Mattoni.

Muzeum vystavuje více než 3100 kusů lázeňských pohárků na pití karlovarské minerální vody z let 1760-1970. Jedná se o největší a nejucelenější sbírku na světě. Prohlídky jsou možné jak samostatně, tak na objednání s průvodcem.

Nový Jubilejní pramen byl získán v roce 1988 v bezprostřední blízkosti pramene Jubilejní – na pravém břehu Horní Olšavy vedle Společenského domu směrem k vile Alpská růže – vrtem do hloubky 50,5 m.

Léčivé prameny v Luhačovicích se rozdělují do dvou skupin. První skupina slouží k pitné kúře, druhá skupina se užívá pro balneologické účely. Vodu z pramene svatého Josefa můžete ochutnat poblíž luhačovického kostela Svaté rodiny.

Symbolem Karlových Varů je bez pochyby Vřídlo, gejzír horké minerální vody o 72°C. Gejzír Vřídla, unikátní přírodní úkaz, vydá za minutu průměrně 2000 litrů minerální vody a díky vysokému tlaku vystřikuje až do výšky 12 metrů.

Nejznámějším luhačovickým pramenem je Vincentka. Vděčí za to především tomu, že byl až do roku 1991 jediným místním pramenem, který se plnil do lahví. Vyvěrá za kolonádou, kde je jímán v osmimetrové studni.

Lázeňský areál Bílina je komplexem budov, rekreačních zařízení a vycházkových tras. Bílina je proslulá díky Bílinské kyselce a ještě proslulejší byly její léčebné lázně s přírodní minerální vodou.

V Lounech se vyskytují přírodní i umělé vývěry podzemních minerálních a léčivých vod. Na území města je historicky doloženo používání pramenů Mikulášovky a Jánovky. V jižní části města, na návrší U Spravedlnosti, byl navrtán významný zdroj alkalické kyselky – pramen Luna.

Nejstarší zachycený minerální pramen na území Mariánských Lázní je Ferdinandův pramen, který má sedm vývěrů. Pro pitnou léčbu se užívá Ferdinand I. a stáčí se do lahví jako výtečná stolní voda Excelsior. Vývěry se nacházejí v kolonádě Ferdinandova pramene, v nádherném parku.

Chráněná lokalita Božídarská rašeliniště je opět otevřena turistům, zájemci se přes ně mohou projít díky naučné stezce. Navíc naučná stezka je přístupná i pro vozíčkáře a maminky s kočárky.

Lázně Luhačovice jsou čtvrté největší lázně České republiky a nejnavštěvovanější lázně Moravy s více než 300 let trvající lázeňskou tradicí. Luhačovice jsou pravým místem k celoroční relaxaci a aktivnímu odpočinku s pestrými možnostmi kulturního i sportovního vyžití.

Balbínův pramen se původně jmenoval Rašeliništní. Pramení totiž na okraji rašeliniště – asi kilometr západně od Mariánských Lázní.

Jméno Deštné v jižních Čechách rozšířila radioaktivní minerální voda zvaná "Deštěnka", u jejíhož pramene byly založeny lázně, v minulosti hojně navštěvované.

Posečský trojpramen (Beránčí kyselka) se nachází na louce po pravé straně silnice mezi obcemi Poseč a Prachomety. Zajímavostí těchto tří posečských minerálek je jejich odlišné složení, přestože pramení velmi blízko sebe.

Oriona je hojně využívaný a nejkvalitnější minerální pramen na Tepelsku. Nachází se u silnice za Teplou směrem na Mariánské Lázně. Studánka je kryta altánem a je u ní zřízeno odpočívadlo.

Farská kyselka je chutný pitný pramen, který vyvěrá v nadmořské výšce 767 metrů v lese mezi obcí Prameny a Mariánskými Lázněmi. Pramen se nachází cca 600 metrů od silnice a je dobře přístupný také cyklistům. Je kryt dřevěným altánkem a poskytuje pěkné místo k odpočinku.

Dva minerální prameny vyvěrají v parku Aloise Jiráska v Hronově, byly navrtány v roce 1943. Oba prameny maji alkalicko-železnatou vodu. Lidově se těmto minerálním vodám říká "Prdlavka". Původně zamýšlené minerální lázně ale nevznikly.

Barochova studánka nebo také pramen nese jméno po jednom ze svých objevitelů. V polovině 80. let ji vybudovali František Baroch a Jindřich Horáček ze správy CHKO Slavkovský les.

Grünská kyselka se nachází nedaleko Novoveské kyselky v lese kousek od silnice mezi obcemi Nová Ves a Louka. Příchozí se mohou osvěžit znamenitým minerálním pramenem, který je kryt altánem. Poblíž je vrt, ze kterého se jímá minerální voda prodávající se pod označením Magnesia.

Přírodní minerální voda Ondrášovka je jímána ze zdrojů v Sedmi Dvorech u Moravského Berouna v podzemním rezervoáru.

Naučná stezka Kynžvartské kyselky je zaměřená na přírodní léčivé zdroje v okolí Lázní Kynžvart.

V blízkosti Lázeňského divadla v Luhačovicích vyvěrá Pramen Dr. Šťastného. Má zvýšený obsah kyseliny borité, fluoru, jodu, lithia a barya a používá se k pitné léčbě.

Hlavním léčebným zdrojem teplických lázní jsou termální prameny. K lázeňským účelům jsou používány termální prameny Pravřídlo a Hynie. Teplota vyvěrající termální vody je 39-44°C. Ve všech lázeňských domech jsou prameny využívány především k léčení.

Minerální pramen Evženie (Evženka) byl nalezen roku 1883 a o několik let později byl vyhlášen léčivým pramenem. Pramen je jemně perlivý a příjemně studený.

Sadová kolonáda, od vídeňských architektů Fellnera a Helmera, sloužila na konci 19. století jako promenáda Blanenského pavilonu. Pavilon byl sice v šedesátých letech 20. století zbourán, ale litinová kolonáda, naštěstí stojí dodnes.

Rudolfův pramen vyvěrá v lukách v Úšovicích a byl známý jako pramen Luční. Voda z pramene Rudolf se užívá k pitné léčbě a na koupání. Ochutnat jej můžete v pavilonu Křížového pramene na kolonádě.

Mattoniho vodopád naleznete v parku bývalých lázních Kyselka. Jedná se o umělou kaskádu, kterou si nechal za svou vilou postavit na začátku 19. století Jindřich Mattoni. Voda z Mattoniho pramene stéká vedle bývalé restaurace na začátku lázeňského areálu a odtéká pod silnicí do Ohře.

Nad Lázněmi Kyselka, v údolí Ohře pod vrcholem Bučiny v Doupovských horách se vypíná desetimetrová kamenná věž, kterou nechal postavit slavný podnikatel rodák Heinrich Mattoni roku 1880.

Šestnáct zábavných a poučných zastavení čeká návštěvníky nově vybudované tříkilometrové naučné stezky v Kyselce u Karlových Varů. Mattoniho stezka “Po stopách skřítků“ poskytne návštěvníkům informace o historii Kyselky i o budovách bývalých lázní, které prochází stavební obnovou.

Za minerálními vodami se nemusíte vydávat jenom do vyhlášených českých lázní. Minerálku s vysokým obsahem prospěšných látek mají i v Novém Městě pod Smrkem na severu Čech. V lese poblíž města pramení Novoměstská Kyselka, která prý v minulosti uchránila novoměstské obyvatelstvo před morem.

Svatojosefský pramen se nachází v obci Kersko, známé z románu Bohumila Hrabala. Vyhlouben byl v roce 1934, ale jeho dnešní podoba pochází z roku 1985, kdy byl pramen navrtán až do hloubky 81 m. Minerální vodě z něj se mezi místními říká „Kerka“.

Pramen minerální vody Výrovka se nachází nedaleko Kostelni Lhoty. Jedná se o nedávno zrekonstruované zřídlo, chemicky velmi podobné Svatojosefskému prameni v Kersku. Leží těsně u cyklotrasy 0124 z Kostelní Lhoty do Hořátev.

Lázně Slatinice jsou léčebné lázně s přírodním pramenem středně mineralizované vody s obsahem sirovodíku, blahodárně působící na kloubní chrupavku. Léčí se zde mnohé druhy pooperačních stavů, v nabídce jsou různé vodní procedury a relaxační pobyty.

Lázně Skalka leží 8 km od Prostějova a jsou známé svými minerálními prameny s unikátním složením, obsažený sylvin nemohou nabídnout žádné české lázně.

Kolonády v Karlových Varech byly budovány za účelem spojení pití vody přímo u pramene s klidnými procházkami. Slouží také jako ochrana před nepříznivým počasím. Největší kolonáda Karlových Varů v sobě ukrývá pět minerálních pramenů. Nově zd ebyla otevřena také horní terasa.

Největší moravské lázně, proslavené nádhernou architekturou Dušana Jurkoviče, mají o další léčivý minerální pramen navíc.

Jeseník nad Odrou je známý svým pramenem – Jesenickou kyselkou, bohatou na minerály. Mezi nejvýznačnější přednosti patří však nízký obsah sodíku, který blahodárně působí na lidský organismus.

Ambrožovy prameny v Mariánských Lázních, nazývané také jako Prameny lásky, vyvěrají ve třech vývěrech v prostoru mezi společenským domem Casino a Centrálními lázněmi. Svůj název získaly podle opata Ambrože, který usiloval o zpřístupnění zdejších pramenů nemocným.

Kyselka leží 11 kilometrů severovýchodně od Karlových Varů v úzkém lesnatém údolí řeky Ohře v nadmořské výšce 340 metrů. První zmínku o tzv. Bukové kyselce lze nalézt ve druhém vydání balnelogického spisu Dr. W. Payera z roku 1522. Největší rozkvět zažily lázně za Heinricha Mattoniho.

Dříve se jim říkalo také Melčské lázně a nachází se v lesích u řeky Moravice. V 19. století a v 1. polovině 20. století byly jedním z nejznámějších lázeňských míst ve Slezsku. Svůj věhlas získaly díky kvalitní železité minerální vodě a krásné poloze.

Pramen Sadka najdete v Prokopově ulici v obci Sadská nedaleko Nymburka. V Sadské vyvěrá alkalicko – zemitá kyselka o teplotě 11°C, jejíž složení je podobné jako u zřídel v Poděbradech. Okus tuto vodu můžete jen dvě hodiny denně, a to od 8:30 do 9:30 a od 15 do 16 hodin.