Nejstarší státní umělecká škola v Čechách oslavila v roce 2025 už
140 let od svého založení. Vznikla v
říjnu 1885 jako
císařsko-královská Uměleckoprůmyslová škola v Praze. Jejím předobrazem byla škola, která vznikla bezprostředně po
Světové výstavě v Londýně v roce 1851 ve
Velké Británii. Na rozdíl od výtvarných akademií, kde se pěstovala
„vysoká, krásná umění“ jako sochařství a malířství, se uměleckoprůmyslová škola od počátku zaměřovala na
užitá umění – sklo, keramiku, textil, kov či dřevo. Její poslání bylo dvojí:
kultivovat moderní společnost prostřednictvím krásných, stylotvorných věcí a zároveň
dát studentům vzdělání, které jim umožní profesní uplatnění v nově se rozvíjejících manufakturách a továrnách.
Od prvního ředitele
Františka Schmoranze a jeho kolegů, mezi nimiž byli
Josef Václav Myslbek,
František Ženíšek nebo
Stanislav Sucharda, přes éru
Jana Kotěry a
Jože Plečnika, až po meziválečné pedagogy jako byli
Pavel Janák,
František Kysela či
Vratislav Hugo Brunner, se na škole utvářela
moderní česká kultura. V posluchárnách a ateliérech UMPRUM začínali
Josef Gočár, Toyen, Ladislav Sutnar či
Jiří Trnka. UMPRUM byla u zrodu
českého kubismu, art deca i
poválečné designérské avantgardy.
V pedagogickém sboru i v padesátých letech působily významné osobnosti – malíř
Emil Filla, typograf a grafik
František Muzika, sklářský výtvarník a otec
Jana Kaplického Josef Kaplický, oděvní výtvarnice
Hedvika Vlková, textilní výtvarnice
Emílie Paličková, vedoucí ateliéru kresleného a loutkového filmu
Adolf Hoffmeister a další. Školu absolvovali například
Stanislav Kolíbal, Stanislav Libenský,
Adriena Šimotová, sestry Válovy, Jiří John, Květa Pacovská, Olbram Zoubek či
René Roubíček. Velký úspěch školy představovalo
ocenění českého pavilonu na Expo '58 v Bruselu, který patřil k největším triumfům českého umění 20. století.
Po roce 1989 se škola znovu nadechla k plné svobodě. Do pedagogického sboru nastoupily výrazné osobnosti nové generace – od
Bořka Šípka přes
Otakara Diblíka, Jiřího Šalamouna a
Vladimíra Kopeckého až po
Martinu Pachmanovou – a UMPRUM se proměnila v moderní vysokou školu s širokým mezinárodním přesahem. UMPRUM sídlí v
historické budově na Alšově nábřeží. Významným milníkem posledních let je otevření
Technologického centra v Mikulandské ulici podle návrhu
architekta Ivana Kroupy, které poskytuje zázemí pro dílny a experimentální projekty.
Dnešní UMPRUM je dělená do
pěti kateder výtvarných umění a
šesté katedry dějin a teorie, nabízí
magisterské i doktorské programy a část výuky probíhá i v angličtině. Studuje tu přibližně
pět set posluchačů. Zůstává institucí, která stojí na křižovatce tradice a inovace – od ruční práce a respektu k materiálu až po výzkum nových technologií, environmentální odpovědnost a společenský přesah. I po 140 letech si uchovává roli místa, kde se rodí tvůrčí osobnosti, jež určují podobu českého i evropského umění a designu.