Právě bratři františkáni začali stavění betlémů šířit po světě a
kolem roku 1560 se první jesličky objevily v Praze. Vlastně je jedno, zda to bylo v roce 1562 v
Týnském chrámu nebo už o dva roky dřív v
kostele sv. Klimenta v tehdy nově založeném
areálu Klementina. Důležité je, že nás od té doby betlémy věrně provázejí vánočním časem. Jejich tvůrci je vyrábějí podle fantazie v nejrůznějších velikostech a z rozmanitých materiálů: ze dřeva, papíru, slámy, hlíny, keramiky, textilu, perníku či másla. Klasiku uvidíte všude kolem sebe, s portálem Kudy z nudy se pojďte podívat na pár skutečných betlémářských rarit.
1. Čůrající chlapeček ve Sboru kněze Ambrože v Hradci Králové
Symetrický, bílý a
tvarem připomínající loď či parník: takový je
Sbor kněze Ambrože, sídelní sbor Královéhradecké diecéze Církve československé husitské v
Hradci Králové. Navrhl jej architekt
Josef Gočár a slavnostně otevřen byl v roce 1929. Podobně výjimečné jako samotná stavba jsou
tři keramické betlémy profesionálního umělce Františka Juračky. Ten největší, modrobílý a pozlacený, má přes 220 figur a jde o
největší pohyblivý keramický betlém na světě. Nabízí fantastickou podívanou: betlém svítí a hraje, postavičky se otáčejí, a navíc tu najdete vtipné detaily, které do biblického příběhu vlastně nepatří. Populární je zejména
čůrající chlapeček anebo
rybář, který má v ruce džbánek a je jasné, že trošku přebral. Betlém si můžete prohlédnout kdykoliv, a zanedlouho vám k tomu možná bude hrát
nová zvonohra s padesáti zvony, po
pražské Loretě naše druhá největší. Každý zvon je jinak velký a jinak zní, každý má také své jméno, od
Cyrila a Metoděje až po osobnosti 20. století. Tím posledním je
zvon Jan Palach.
2. Staré i nové betlémy z chlebového těsta
Výlet do
Třebechovic pod Orebem často vede do
Třebechovického muzea betlémů, kde je k vidění unikátní
Proboštův betlém. Velké lákadlo hlavně před Vánocemi v adventním čase doplňují
stovky menších betlémů z historie i současnosti: v muzejních sbírkách jich je 500. Raritou je
chlebový betlém, kde jsou figurky opravdu z chlebového těsta. Chlebové betlémy se vyráběly už koncem 18. století, ale vzhledem k materiálu, který má krátkou životnost, se jich moc nedochovalo. Inspirovali se jimi ale současní tvůrci: například
ze 120 kilogramů čerstvého chleba zhotovili neobvyklý betlém studenti Střední školy obchodu, služeb a podnikání a Vyšší odborné školy v Českých Budějovicích. Jeho výroba trvala zhruba dva měsíce a podílelo se na ní více než dvacet žáků. Dílo bylo zapsáno
Agenturou Dobrý den Pelhřimov do
České knihy rekordů jako
největší chlebový betlém. Celkem 558 objektů pokrývá plochu 4 x 2 metry. Jde o ztvárnění
města Betléma, jehož hebrejský název znamená
Dům chleba.
3. Papírové vystřihovací betlémy od českých umělců
Jednou z českých rarit jsou
papírové betlémy od známých malířů a grafiků. Tištěné papírové archy s betlémy v mnoha provedeních byly již od konce 18. století k dostání téměř v každém kupeckém krámku ve městech i na vesnicích. Jejich rozšíření napomohl rozvoj průmyslu, o
popularitu papírových betlémů se pak postarali mistři svého oboru. Patrně nejstarší umělecké české jesličky nakreslil
Mikoláš Aleš v roce 1902. Známé jsou jesličky
Marie Fischerové Kvěchové,
betlém Josefa Lady nebo
Pražské jesličky Josefa Weniga, vydané v roce 1916.
Betlémskou scénu ve stylu Biedemeieru malíř zasadil do roubenky v zasněžených svazích pod
Pražským hradem, kam v pokoře a pospolitosti přicházejí venkované, měšťané, lidé nejrůznějších cechů i králové.
4. Pražské betlémy Vojtěcha Kubašty
Spousty domácností po celém světě zdobí rozkládací betlémy
Vojtěcha Kubašty (1914–1992). Jejich přesný počet není znám,
namaloval jich přibližně sedmnáct a hojně se vyvážely do světa, kde šířily poezii českých Vánoc a současně lákaly na architektonické
poklady staré Prahy. V pozadí betlémské scény objevíte třeba
zasněžený Karlův most i s
mosteckými věžemi,
Pražský hrad anebo
Loretu. Prohlédněte si je pořádně, autor do nich vpašoval spousty vtípků: například
jeden z králů nese kufr polepený cestovatelskými nálepkami. Kubašta se inspiroval dokonce i
Třebechovickým betlémem a vytvořil rozkládací přání s jeho motivem.
5. Loštický betlém s Janáčkem, liškou a obyvateli města
V
Lošticích, které jsou známé hlavně
výrobou tvarůžků, má ateliér
řezbář Jaroslav Beneš. Mezi jeho nejznámější díla patří
pohyblivý betlém – na první pohled docela běžný, kdyby ale například Ježíškovi do postýlky nenakukovala
liška se slavným loštickým pohárem, opodál nestál vyřezávaný
Leoš Janáček či
Alfons Mucha a v pozadí
z okna mírovské věznice neprchal vězeň Kajínek. V betlému, na kterém Jaroslav Beneš pracuje od roku 1994, se střídá noc a den, navíc dělá také zvuky – například postavě kohouta propůjčil hlas opravdový kohout od sousedů. Figurek je tu už více než 300 a řezbář vedle obvyklých biblických postav a známých osobnosti postupně do betléma doplňuje i
skutečné obyvatele Loštic.
6. Anče, Kuba, Krakonoš a hajnej v betlémě ve Vrchlabí
Ve
Vrchlabí v
zámeckém parku stává každý rok krásný
Krkonošský pohádkový betlém, jehož autorem je
řezbář Pavel Tryzna z uskupení Řezbáři K 106. Leccos je tu ale trochu jinak, než byste od betléma čekali: jsme v
Krkonoších, a tak ústředním bodem není chlév, ale
krkonošská roubenka, místo Marie a Josefa v chaloupce stojí
Anče, Kuba a hajnej a dokonce i
Trautenberk, v kolébce místo Ježíška jsou v povijanech zabalená dvojčata a opodál postává
Krakonoš. Je to zkrátka betlém, kde
pokračuje příběh Krkonošských pohádek z televizního Večerníčku. Svérázné pojetí ne každému vyhovuje, ale ostatní naopak pátrání po nejrůznějších zvláštnostech náramně baví. Každá postava symbolizuje některý z mnoha krkonošských příběhů, a tak v zástupu lidských i zvířecích postav kolem ústřední scény rozeznáte kromě obvyklých tří králů třeba řezníka Krkovičku, babku s nůší šišek, horského nosiče, mlynáře anebo hraběte Morzina, někdejšího vládce vrchlabského panství
7. Betlém jako zrcadlo Plzně
Také v
Plzni mají
betlém, který se každý rok rozrůstá: už víc než dvacet let každoročně zdobí nejenom
mázhaus radnice, ale také
náměstí Republiky. Betlém vznikl už v roce 2000, kdy hlavní postavy Marie, Josefa a Ježíška a postavy Tří králů vyrobili studenti. Postupem času se začal rozrůstat a dnes v něm najdete už
víc než 800 postav, putujících do Betléma. Dokonce se sami můžete podílet na jeho rozšíření a přinést vlastní figurku. Podmínky jsou jednoduché:
měla by měřit nanejvýš 22 centimetrů, musí být vyrobená z trvanlivého materiálu a musí pevně stát. Protože by měla představovat svého autora, mnozí Plzeňáci vytvářejí z figurek celé rodiny, a když se narodí nový člen, přidají jeho postavičku i do betléma.
Tradici stavění betlémů založil František z Assisi v roce 1223 u své poustevny u italské vesnice Greccio.
Bratři františkáni, které inspiroval František z Assisi, začali šířit stavění betlémů po světě a kolem roku 1560 se první jesličky objevily v Praze.
Největším pohyblivým keramickým betlémem na světě je betlém od Františka Juračky, který se nachází ve Sboru kněze Ambrože v Hradci Králové a má přes 220 figur.
Tento betlém svítí, hraje, postavičky se otáčejí a obsahuje neobvyklé detaily, jako je čůrající chlapeček nebo rybář s džbánkem.
Betlémy z chlebového těsta můžete vidět v Třebechovickém muzeu betlémů.
Betlémy se vyrábějí z nejrůznějších materiálů včetně dřeva, papíru, slámy, hlíny, keramiky, textilu, perníku či másla.
Autor papírových vystřihovacích betlémů je Vojtěch Kubašta a inspirací pro jejich zhotovení byly architektonické poklady staré Prahy.
V Krkonošském pohádkovém betlému ve Vrchlabí není ústřední bod chlév, ale roubenka a místo běžných biblických postav obsahuje postavy z Krkonošských pohádek a symbole krkonošských příběhů.
V loštickém betlému se nacházejí postavy jako Leoš Janáček, liška s loštickým pohárem a obyvatelé města. Betlém je speciální tím, že mění noc a den a vydává zvuky.
Betlém v Plzni symbolizuje město a jeho obyvatele. Přispět k jeho rozšíření můžete přinesením vlastní figurky podle stanovených podmínek.
Otázky i odpovědi jsou strojově generované a neprošly redakční úpravou.