1. Pražské Jezulátko a výlet do Španělska
Podle legendy sošku
Pražského Jezulátka vymodeloval před stovkami let zbožný španělský mnich Josef v polorozpadlém klášteře kdesi mezi Cordobou a Sevillou. Předlohou bylo zjevení ze snu s buclatou dětskou tvářičkou, lemovanou hustými kadeřemi. Aby na ně nezapomněl, přenesl sen do skutečnosti a z vosku vymodeloval dětský obličej tak, jak si jej pamatoval. Tolik pověst. Skutečnost bude patrně jiná, nicméně hlavní část příběhu 47 centimetrů vysoké plastiky ze dřeva, plátna a vosku začíná až v roce 1556. Sošku Jezulátka s sebou do českých zemí přivezla
Marie Manriquez de Lara, dvorní dáma španělské královny, která se toho roku provdala za
Vratislava z Pernštejna.
2. Pražské Jezulátko a jeho cesta do Prahy
Protože
Pernštejnům patřily statky ve
východních Čechách, i
Jezulátko nejdřív cestovalo do
Pardubic a
Litomyšle. Když se Vratislav z Pernštejna stal nejvyšším českým kancléřem, doprovodilo rodinu do
Prahy. V roce 1603 paní de Lara věnovala sošku své dceři Polyxeně z Lobkovic jako svatební dar k jejímu druhému sňatku. Z rezidence v
Lobkovickém paláci na Pražském hradě se soška odstěhovala v roce 1628, kdy je ovdovělá Polyxena se slovy
„Mějte ji v uctivosti a dobře se vám povede“ věnovala
Řádu bosých karmelitánů u
kostela Panny Marie Vítězné. Ten je dnes druhou nejnavštěvovanější církevní památkou Prahy hned po
katedrále sv. Víta na
Pražském hradě.
3. Zázračné dítě
Od té doby
Jezulátko z nenápadného
malostranského kostela žehná klášteru, Pražanům i
Praze. Tabulky díků za vyslyšení na stěnách oltářního výklenku svědčí o četných zázracích: Jezulátko navrací zrak i sluch, léčí a uzdravuje. A kromě toho prý chrání Prahu před epidemiemi a válečnými útrapami a také zachránilo město i před švédským obležením v roce 1639. Roku 1651 soška putovala po pražských kostelech a
roku 1655 ji slavnostně korunoval pražský biskup. Tuto událost připomíná
každoroční výroční slavnost, připadající na poslední květnovou neděli.
4. Jezulátko a jeho cesta do světa
O celosvětovou proslulost
Pražského Jezulátka se zasloužili karmelitáni: kopie sošky putovala do všech jejich klášterů, misionáři s sebou vozili alespoň obrázky. Španělé a Portugalci převezli obrazy a sošky Jezulátka přes Atlantický oceán do koloniálních zemí Jižní Ameriky. Dnes jsou
kostely zasvěcené Pražskému Jezulátku a
kopie malé sošky rozeseté po celém světě.
Nejvíc kopií (a kopií kopií, které s pražským originálem často nemají nic společného) je v
Latinské Americe a ve španělsky mluvících zemích, protože právě ve Španělsku má Jezulátko svůj původ. Na oltáři katedrály v Buenos Aires je měl
papež František jako argentinský arcibiskup, drobná soška stojí na oltářích
řady evropských kostelů a znají ji také v Indii, Číně, na Filipínách a v Severní Americe. Zprávy o zázračných vyslyšeních se do
kostela Panny Marie Vítězné scházejí z celého světa. A malý Ježíšek z
Prahy cestuje dodnes: například když jel prezident Havel před lety na Filipíny, vezl s sebou jako oficiální dar právě sošku Jezulátka.
5. Malý princ & Paulo Coelho
Pražské Jezulátko inspirovalo například
Antoina de Saint-Exupéryho k napsání
Malého prince, jeho nejkrásnější knihy. Svou přímluvu k malým voskovým uším nasměroval i
Paulo Coelho. Když v roce 1982 se svou ženou navštívil tehdejší Československo,
kostel Panny Marie Vítězné v jeho
pražském programu nemohl chybět.
„Modlil jsem se u něj, abych se stal spisovatelem,“ vzpomíná Coelho.
„Soška Jezulátka měla tehdy chudé šaty. Slíbil jsem, že pokud mi vyplní moji touhu, vrátím se do Prahy a dovezu Pražskému Jezulátku nový obleček.“ Vrátil se i se šatičkami v roce 2005, když měl na kontě 200 milionů prodaných knih, a na Pražské Jezulátko nedá dopustit.
6. Pražské Jezulátko a jeho čeští kolegové
Ani v České republice není
Pražské Jezulátko jedinou milostnou soškou stojícího malého Ježíška. Jeho kopii mají například na
Velehradě, kde je dokonce ve dvou kopiích. Jen jedna je ale „převlékací“ a může obměňovat šatník podobně jako pražský originál. Kopii Pražského Jezulátka najdete i v
chrámu sv. Michala v
Olomouci, a přímo Jezulátku je zasvěcený i
kostel U Ježíška v Plzni. Oficiální název zní
kostel Nejsvětějšího Jména Ježíš a je jedním z pouhých čtyř kostelů v České republice s tímto patrociniem, ale jako jediný má
vžitý název U Ježíška. Svému pražskému dvojčeti se dokonale podobá také
sádrový odlitek Jezulátka na českokrumlovském zámku. A kdo chce mít
Pražské Jezulátko doma, může si koupit třeba porcelánové. Vyrábí se v
duchcovské manufaktuře Royal Dux v několika velikostech, to největší váží 4,30 kg.
7. Evropští příbuzní
K nejstarším středoevropským variacím, které se od
Pražského Jezulátka mírně liší, patří
gotická soška z Bavorského národního muzea v Mnichově nebo
Salcburské Jezulátko. Ježíška ze slonoviny darovala
kostelu St. Maria Loreto v Salcburku v roce 1650 sestra Euphrasie Silberrath von Offenburg. Také rakouské Jezulátko má uzdravující moc: nemocným dětem se dřív vkládaly pod polštář miniaturní košilky s obrázkem jeho sošky.
Proslulá je rovněž
dřevěná socha Ježíška z baziliky Santa Maria in Aracoeli na římském Kapitolu, vyřezaná v 15. století z olivového dřeva z Getsemanské zahrady. Kvůli zázračným léčivým vlastnostem ji ve speciálních ozdobných nosítkách nosili k nevyléčitelně nemocným lidem, nicméně původní sochu v únoru 1994 ukradli a nikdy se nenašla.
Pražské Jezulátko je drobná soška opředená mnoha mýty, známá celosvětově jako symbol nevinnosti a čistoty. Je uctívána katolíky po celém světě.
Legenda říká, že sošku vymodeloval španělský mnich Josef z vosku podle zjevení ve snu, což se stalo předlohou pro Jezulátko. Skutečné počátky sošky jsou však nejisté.
Sošku do Čech přivezla Marie Manriquez de Lara, která se provdala za Vratislava z Pernštejna a stala se součástí jejich rodinného majetku, než byla darována do kostela Panny Marie Vítězné.
S Pražským Jezulátkem je spojen kostel Panny Marie Vítězné, kde soška dodnes zůstává. Je to druhá nejnavštěvovanější církevní památka v Praze po katedrále sv. Víta.
Připomíná se každý rok na poslední květnovou neděli, kdy byla soška Jezulátka korunována pražským biskupem v roce 1655. Slavnost oslavuje zázračnou moc této sošky.
Věřící připisují Jezulátku množství zázraků, jako je navracení zraku, léčení nemocí a ochrana Prahy před epidemiemi a válečnými útrapami.
Kopie Pražského Jezulátka jsou roztroušeny po celém světě, především v kostelích ve španělsky mluvících zemích Latinské Ameriky, ale i v dalších zemích jako Indie, Čína a severní Amerika.
Kromě kostela Panny Marie Vítězné na Malé Straně jsou příklady takových míst kostel U Ježíška v Plzni nebo českokrumlovský zámek.
Pražské Jezulátko je ústředním bodem vánočních liturgií a půlnočních misí v kostele Panny Marie Vítězné, který se každoročně stává cílem statisíců věřících.
Historické betlémy můžete vidět například v Loreta Praha, kostele Panny Marie Vítězné na Újezdě, ale také v Dejvicích, Holešovicích nebo Petrovicích.