Prvním ze slavných filmů o zachráncích byl
Schindlerův seznam z roku 1993. Jeho ústřední postavou je
Oskar Schindler (ve filmu ho ztvárnil
Liam Neeson), který za druhé světové války zachránil 1 200 Židů. Schindlerův seznam získal řadu ocenění a řadí se k nejdůležitějším filmům o holocaustu, jaké byly dosud natočeny. I když po třiceti letech víme, že nejde o historicky věrný dokument, kdo z nás předtím věděl například to, že se Oskar Schindler narodil ve
Svitavách a že svou továrnu za války přestěhoval z polského Krakova do moravského
Brněnce?
Oskar Schindler, Krakov, Brněnec a film Schindlerův seznam
Historie zná
Oskara Schindlera jako německého obchodníka, který před smrtí v koncentračních nebo vyhlazovacích táborech nacistů zachránil 1 200 Židů. Jeho příběh poprvé odvyprávěl
film Schindlerův seznam režiséra
Stevena Spielberga. Film získal sedm Oscarů, z toho jednoho za režii. Víte, že Spielberg je potomek ukrajinských Židů a honorář za film odmítl, protože by to pro něj byly krvavé peníze? Honorář věnoval nadaci Shoah, shromažďující svědectví těch, kteří holocaust přežili.
Příběh o nepředstavitelných hrůzách, které nacisté spáchali na Židech, měl být autentický, a tak Spielberg řadu scén natočil právě v
Krakově. Několik míst známých z filmu najdete ve čtvrti
Kaziměř, objeví se v něm i
kostel Nanebevzetí Panny Marie na hlavním krakovském náměstí a skutečná továrna na smaltované zboží Oskara Schindlera na ulici Lipowa v krakovské čtvrti
Podgórze. Továrnu si můžete prohlédnout i zevnitř, expozice Historického muzea mapuje období okupace Krakova v letech 1939–1945.
Ačkoli se Spielberg snažil o historickou přesnost, leccos bylo kvůli umělecké licenci jinak. Jak, to se dozvíte například v
Městském muzeu ve
Svitavách, kde je kontroverzní osobností svitavského rodáka věnovaná stálá expozice nazvaná
Hledání hvězdy Davidovy. V budoucnosti se plánuje vznik
muzea holocaustu v
bývalé Schindlerově továrně v
Brněnci.
Nicholas Winton a film Jeden život
Jedním z
nejočekávanějších filmů roku 2024 byl snímek
Jeden život, příběh sira
Nicholase Wintona. Příběh muže, který před začátkem druhé světové války zachránil stovky převážně židovských dětí z nacisty okupovaného Československa, vychází z knihy Wintonovy dcery Barbary. Staršího Wintona hraje
Anthony Hopkins, mladšího
Johnny Flynn. Film se natáčel na řadě míst včetně České republiky. Vlaky se stovkami zachráněných dětí odjížděly z
Hlavního nádraží v Praze, což dodnes připomíná
Wintonova bronzová socha. Jak vzpomíná režisér
James Hawes, v jedné chvíli musel natáčení přerušit. Na sousední nástupiště totiž přijel vlak s uprchlíky z Ukrajiny.
„Byly tam matky a děti, vystupovaly z vagonu... Křik a zmatek. A my jsme stáli u repliky Wintonova vlaku,“ vzpomíná režisér příběhu o tichém hrdinství a o neschopnosti lidstva poučit se ze svých chyb.
Nicholas Winton podruhé: film Všichni moji blízcí
Příběh o tom, jak devětadvacetiletý bankovní makléř
Nicholas Winton v letech 1938 a 1939 zorganizoval převoz 669 převážně židovských dětí z Československa a později z protektorátu do Británie, byl neznámý až do konce 80. let. Zatímco snímek
Jeden život se zaměřuje přímo na
Nicholase Wintona, už koncem 90. let se objevil český film na stejné téma. Jmenuje se
Všichni moji blízcí, podle scénáře
Jiřího Hubače ho natočil režisér
Matej Mináč a řadí se mezi filmové zážitky devadesátých let. Premiéru měl v roce 1999, hlavní role si zahráli
Libuše Šafránková a
Josef Abrhám.
Neznámý příběh Antonína Kaliny z Třebíče
Jeden ze zachránců byl ještě skromnější než
Nicholas Winton. Jmenoval se
Antonín Kalina, pocházel z
Třebíče a za druhé světové války zachránil před jistou smrtí nejméně 900 chlapců, vězněných v koncentračním táboře Buchenwald. Po válce o své záchranné akci veřejně nikdy nehovořil, a byly to právě jeho „děti“, které statečný čin jako první zveřejnily.
Příběh Antonína Kaliny na zfilmování zatím čeká; podívat se můžete „pouze“ na filmový dokument scenáristy
Stanislava Motla a režiséra
Pavla Dražana Děti Antonína Kaliny, který měl premiéru na
festivalu židovské kultury Šamajim v Třebíči v roce 2016.
Kalinu, který při záchraně dětí coby politický vězeň vědomě riskoval život, v
Třebíči připomíná pamětní deska v
bývalé židovské čtvrti a
Pamětní síň vedle
Zadní synagogy.