ÚvodAktualityKam za příběhy zpovědních tajemství? Jan Nepomucký a Jan Sarkander – hrdinní ochránci
Památky

Kam za příběhy zpovědních tajemství? Jan Nepomucký a Jan Sarkander – hrdinní ochránci

Znáte naše světce a jejich mnohdy heroické příběhy? Jana Nepomuckého určitě zná alespoň podle jména téměř každý, ale znáte i Jana Sarkandera? Kromě stejného jména měli mnoho společného – žili v neklidné době, nevyzradili zpovědní tajemství a nakonec je čekala mučednická smrt. Oba byli také svatořečení. Jan Nepomucký 19. března 1729 a Jan Sarkander 21. května 1995, výročí jeho úmrtí pak připadá na 17. března, stalo se tak roku 1620.
Jan NepomuckýZnámější z obou Janů, Jan Nepomucký, žil ve 14. století za dob krále Václava IV. Oproti vžité legendě se stal spíše obětí nenávistných vztahů mezi králem a arcibiskupem Janem z Jenštejna, jenž byl jeho nadřízeným a Jan obětavě plnil jeho příkazy, čímž si proti sobě Václava velmi popudil.

Římskokatolický kněz a patron ochrany zpovědního tajemství Jan Sarkander působil v 17. století v neklidné době českého stavovského povstání a následných válečných událostí jako farář na Moravě. V roce 1619 pomohl ochránit město Holešov před pleněním polského vojska, čímž ale upadl v nelibost u tamních protestantských hodnostářů. Po krátkém pobytu na zámku v Tovačově byl chycen a uvězněn v olomouckém vězení. Zde Sarkander zemřel před 401 lety, 17. března 1620, na následky mučení, při kterém nic neprozradil.
 

Poslušný úředník i zpovědník královy Žofie

jan nepomuckýAle začněme od začátku. Jan Nepomucký nastoupil jako kněz do Havelské čtvrti, která byla vyhlášená jako neřestná s velkým výskytem lichvářů a lehkých děv. Vedli si však dobře a jeho duchovní kariéra strmě stoupala. Mimo církevní služby si našel čas i na další studia, roku 1387 byl promován na doktora kanonického práva v italské Padově a ještě v témže roce mu tento titul udělila i pražská univerzita. Záhy se stává zástupcem metropolitní kapituly a v roce 1389 generálním vikářem, což znamená, že se na karierním žebříčku ocitnul na druhé pozici po arcibiskupovi. Ve svém úřadu dohlížel na to, zda kněží žijí spořádaným životem, zda důsledně dodržují celibát, zda nekáží bludy a zda místo kanonizovaných 4 novozákonních evangelií nepoužívají ta apokryfní. Jan zastával úřad v 80. letech 14. století, v neklidné době sporu mezi arcibiskupem a králem, kdy se katolická církev zmítala v dvojpapežství a Václav IV. se snažil využít její oslabení k posílení vlastní moci. Pečlivý úředník, důsledně hájící práva církve, mu tak nutně musel překážet.
 
kladrubyK otevřenému střetu došlo roku 1393. Václav IV. chtěl zřídit v Čechách další biskupství, v jehož čele by stanul jemu oddaný prelát. K financování biskupství chtěl využít bohatý benediktinský klášter v Kladrubech, jehož opat Racek byl již velmi vysokého věku. Když Racek zemřel, Václav IV. nebyl v Praze. Toho využili benediktini k okamžité volbě nového opata, jehož během 3 dnů (tedy závratně rychle i na dnešní poměry) generální vikář Jan z Pomuku z titulu svého úřadu potvrdil. Když se král vrátil ze Žebráku do Prahy, bylo již pozdě cokoli měnit. Přesto král svolal jednání s představiteli arcidiecéze a během něj nechal všechny účastníky zatknout – unikl pouze arcibiskup. Ostatní zatčení byli vyslýcháni, Jan a jeden z jeho úředníků na mučidlech.

torturaUž při výslechu však údajně tekla krev ze zranění způsobených jílcem králova meče. Zatčení však nepodléhali králově jurisdikci, ale jakožto duchovní spadali pod církevní soud. Král, značně se v tyto dny posilující vínem a aktivně se zúčastňující na mučení duchovních, proto nechal všechny, kromě Jana, propustit. Nejprve byl vězeň tzv. štosován, tj. byly mu svázány ruce za zády a poté ho vytáhli na žebřík, při čemž se mu vykloubily obě ruce. Poté Johánkovi z Pomuku nasadil kat palečnice. Nakonec všem byly páleny boky, při čemž údajně opět asistoval sám král, který z nešťastníků chtěl patrně vymámit doznání k jakémusi spiknutí proti jeho majestátu. Když se tohoto doznání nedočkal a poněkud vystřízlivěl, poručil katu sejmout vězně z mučidel. Ten však mezitím vypustil duši. Jeho mrtvola pak byla na příkaz krále shozena z kamenného mostu do Vltavy. Stalo se tak 20. března 1393 a Janovo tělo bylo nalezeno v řece až 17. dubna 1393.

karlův mostBarokní prameny uvádí jako možnou příčinu královy nenávisti vůči Janovi i skutečnost, že Jan byl zpovědníkem královy manželky Žofie a odmítl vyjevit její zpovědní tajemství. O její pravdivosti by snad mohla svědčit králova nebývalá aktivita v mučírně, kdy sám pálil Jana na bocích pochodní. Vražda Jana Nepomuckého královi však neprošla bez následků, už roku 1400 byl zbaven hodnosti a titulu krále římského.
 

Ochránce Holešova a patron ochrany zpovědního tajemství

Jan SarkanderJan Sarkander studoval vyšší latinská studia v Olomouci a posléze teologická studia ve Štýrském Hradci a Praze. Po dokončených studiích 22. 3. 1609 přijal kněžské svěcení v Brně. Osudným se mu stalo působení v Holešově, kde sídlil katolický hejtman Ladislav Popel z Lobkovic, který o Jana požádal. Jan tam roku 1616 nastoupil na faru po evangelickém faráři a brzy získal zpět ke katolické víře 250 farníků, kteří před tím byli protestanty. Tenkrát k úkolům faráře patřilo i vybírání desátků, a to se stalo příčinou sporu s protestantským šlechticem Václavem Bítovským z Bítova a na Bystřici pod Hostýnem.
 
holešovPražskou defenestrací roku 1618 začala neklidná doba českého stavovského povstání. Morava se k českému stavovskému povstání přidala až v květnu 1619. Se sesazením Ladislava Popela z Lobkovic, který nad Janem Sarkandrem držel ochranou ruku, došlo k vypovězení jezuitů ze země. Skryté nepřátelství propukalo plnou silou a Jan na radu farníků opustil Holešov. Se souhlasem kroměřížského probošta odjel v červnu toho roku na pouť k Panně Marii Čenstochovské do Polska. Popel z Lobkovic však po Janovi chtěl, aby se vrátil, což Jan učinil. Na jaře 1620 vpadlo na Moravu na čtyři tisíce polských kozáků zvaných "lisovčíci", po Alexandru Lisowském. Byli posláni polským králem Zikmundem III. Cestou přepadávali hrady, městečka a loupili, kde se dalo. Jan, ve snaze uchránit Holešov, jim vyšel 5. 2. 1620 naproti v čele církevního průvodu. Když kozáci spatřili katolického kněze s nejsvětější svátostí, seskákali z koní, poklonili se a Holešovu se vyhnuli.

Jan SarkanderMoravští stavové pak pojali podezření, že Jan při návštěvě Polska vyjednal ve Varšavě vyslání kozáků na Moravu, což nebyla pravda. Přesto byl Jan zatčen a od 13. do 18. 2. 1620 v Olomouci útrpně vyslýchán. I při krutém mučení se však protestanti nedozvěděli nic o vpádu Poláků na Moravu a Jan současně odmítal vyzradit, a co mu svěřil Popel z Lobkovic, protože by to znamenalo prozrazení zpovědního tajemství. Během tortury Jana nataženého na žebříku pálili na bocích loučemi a jeho katové na něm vyzkoušeli i nové „prostředky“ z Uher. Jednalo se o peří smočené v síře a smole – takto připravené „nástroje“ pak kati zapalovali a házeli Janovi na prsa a na ramena, ale ani tím způsobem z něj nic nedostali. Po mučení měl boky a tělo tak spálené, že mu byly vidět vnitřnosti. Následující čtyři týdny strávil ve vězení, kde v hrozných bolestech 17. března 1620 zemřel.

Jan SarkanderPo smrti byl pohřben v Předhradí, odkud byly později jeho ostatky slavnostně přeneseny do Olomouce a jsou uloženy v katedrále sv. Václava, v Sarkanderově kapli. Jeho památka stanovená na den jeho smrti 17. března byla v českých zemích přenesena na den jeho blahoslavení (6. 5.) 1859 protože v březnu je období postní a památka světce by nemohla být slavnostní. Za svatého byl prohlášen při návštěvě Jana Pavla II. v Olomouci 21. 5. 1995. Pro katolíky představuje Sarkander vzorného služebníka páně, kterého si bůh vyvolil jako nástroj zkoušek i milosti. Nekatolické církve jej však považovali za reprezentanta násilné rekatolizace. V roce 2020 byla v bývalé oratoři kostela sv. Anny v Holešově naleznete stálou expozici sv. Jana Sarkandra. Jsou zde k vidění artefakty připomínající Sarkandrovu dobu – písemnosti, obrazy a další inventář.
Otázky i odpovědi jsou strojově generované a neprošly redakční úpravou.
Arcidiecézní muzeum Kroměříž Kultura

Arcidiecézní muzeum Kroměříž

Arcidiecézní muzeum Kroměříž bylo založeno na sklonku roku 2006 jako detašované pracoviště Muzea umění Olomouc. Sídlí v severozápadním křídle Arcibiskupského zámku v Kroměříži.

Holešovský quest Po stopách předků – netradiční putování po památkách v Holešově Zážitky

Holešovský quest Po stopách předků – netradiční putování po památkách v Holešově

Zahrajte si zábavnou hru "Po stopách předků", která vás netradiční formou provede po holešovských památkách. Hrát může úplně každý, tak neváhejte a pojďte se pobavit s rodinou či přáteli!

Klášter Kladruby – sídlo benediktinů ve stylu barokní gotiky Památky

Klášter Kladruby – sídlo benediktinů ve stylu barokní gotiky

Nejpozoruhodnější součástí kláštera je barokně-gotický kostel stavitele Jana Blažeje Santiniho Aichla. Budova nového konventu pochází od Kiliána Ignáce Dienzenhofera. Klášter je vzdálen necelých 10 km od Stříbra.

Po stopách sv. Jana Nepomuckého v Nepomuku Památky

Po stopách sv. Jana Nepomuckého v Nepomuku

Rodištěm sv. Jana Nepomuckého je město s příznačným názvem Nepomuk na západě Česka. Díky řadě historických památek patří k vyhledávaným turistickým cílům.

Hrad Jenštejn – zřícenina hradu v rovinaté krajině Polabí Památky

Hrad Jenštejn – zřícenina hradu v rovinaté krajině Polabí

Po dlouhé rekonstrukci je hrad otevřen! Můžete vidět nově instalovanou expozici věnovanou Janu Mikoláškovi, významnému jenštejnskému léčiteli. Současným majitelem hradu je obec Jenštejn, který ho od sezony 2025 bude i provozovat.

Hrad Žebrák – po stopách krále Václava IV. Památky

Hrad Žebrák – po stopách krále Václava IV.

Oblíbené místo pobytu Václava IV. je romantickým zákoutím skýtajícím výhled do širokého okolí s dominantním sousedním hradem Točníkem. Dominantou hradu je vysoká okrouhlá věž (bergfrit), dnes využívaná jako rozhledna.

Mauzoleum slavných biskupů v Olomouci Památky

Mauzoleum slavných biskupů v Olomouci

V katedrále svatého Václava v Olomouci můžete navštívit po rekonstrukci zpřístupněné mauzoleum slavných biskupů. Opravou prošly kromě hrobky a sarkofágů také fresky, nábytek a sochy. Na jeho vznik a další opravy získala římskokatolická farnost peníze z norských fondů.

Katedrála sv. Václava v Olomouci Památky

Katedrála sv. Václava v Olomouci

Katedrála sv. Václava je dominantou města Olomouce a to především svojí hlavní věží, jejíž výška je 102 m. Věž katedrály je zároveň nejvyšší novogotickou věží v České republice.

Vltava – česká vodácká klasika Letní sporty

Vltava – česká vodácká klasika

Česká vodácká klasika, nejnavštěvovanější řeka splavná pod Lipnem po celý rok. Řeka příjemně teče krajinou a zkouší zručnost kormidelníků v četných peřejkách, které však nepřekročí obtížnost WW I. Na jezech jsou vorové propusti, které zaručují sjízdnost a oživují plavbu.

Jižní věž katedrály sv. Václava v Olomouci – nejvyšší kostelní věž Moravy Památky

Jižní věž katedrály sv. Václava v Olomouci – nejvyšší kostelní věž Moravy

Jižní věž katedrály sv. Václava v Olomouci je se svými 100,65 metry nejvyšší kostelní věží na Moravě a současně druhou nejvyšší církevní věží v České republice. Zároveň ukrývá druhý největší zvon v Česku. Zajímavostí jsou také dómské varhany, které patří k nejlepším romantickým nástrojům v ČR.

Hrad Bítov – hrad plný překvapení a zábavy Památky

Hrad Bítov – hrad plný překvapení a zábavy

Jedním z nejstarších a nejromantičtějších hradů na českém území je hrad Bítov. První písemné zmínky o hradu pochází z počátku 11. století. Hrad leží v malebném kaňonu tzv. Moravského Švýcarska u Vranovské přehrady, zbudované v r. 1935.

Zámek v Holešově s hvězdárnou Památky

Zámek v Holešově s hvězdárnou

Přijďte navštívit překrásný barokní zámek Holešov. Budete mít jedinečnou možnost prohlédnout si překrásné zrekonstruované i nezrekonstruované historické prostory zámku.

Praha – Staré Město Památky

Praha – Staré Město

Staré Město sice už dávno není prvním mezi městy království českého, ale zato stále patří mezi nejhezčí a nejvyhledávanější částí Prahy. Historické centrum hlavního města, zapsané mezi památkami UNESCO, je plné památek, obchodů, kaváren a restaurací a prochází jím takzvaná Královská cesta.

Karlův most – nejstarší most přes Vltavu Památky

Karlův most – nejstarší most přes Vltavu

Karlův most je druhý nejstarší most České republiky a v Praze nejstarší dochovaný most přes řeku Vltavu. Vznikl na místě původního Juditina mostu zničeného roku 1342 táním ledů. Most zakončený z obou stran věžemi založil Karel IV. v roce 1357. Pilíře mostu zdobí 30 soch světců.

Barokní mosty se sochařskou výzdobou v Brtnici Památky

Barokní mosty se sochařskou výzdobou v Brtnici

V malebné scenérii městečka se nevšedně uplatňuje říčka Brtnice. Barokní sochy světců na jejích mostech vytvořil zdejší rodák David Lipart v letech 1715-18. Mostní stavbu má město i ve svém znaku.

Tajné české talismany aneb co nás chrání před pohromami?

Tajné české talismany aneb co nás chrání před pohromami?

Kde čerpat naději v časech, kdy je budoucnost tak temná, že je o ní lepší nemluvit a raději ani nepřemýšlet? Vydejte se s portálem Kudy z nudy třeba do Staré Boleslavi, na Blaník nebo do Beskyd. Tam všude totiž naši předkové hledali ochranu a víru v příznivý osud.

Znáte české svaté patrony?

Znáte české svaté patrony?

Víte, kolik máme českých svatých patronů? Všichni bychom nejspíš vyjmenovali sv. Václava, sv. Vojtěcha, sv. Anežku Českou nebo sv. Ludmilu. Celkem je jich sedmnáct – znáte například sv. Radima nebo sv. Kosmu? Vydejte se spolu s námi po místech spojených historií i legendami s českými svatými patrony, známými i neznámými.

Věda a historie není nuda: co nám prozradily exhumace slavných osobností

Věda a historie není nuda: co nám prozradily exhumace slavných osobností

Existuje spousta způsobů, jak nahlédnout do historie. Někdo čte tlusté romány, jiný má rád historické filmy, další navštěvuje muzea, hrady a zámky. A pak jsou tu odborníci: historikové, lékaři, archeologové a antropologové, kteří prozkoumávají hroby a hrobky, staré kosti a další tělesné pozůstatky. Pojďte se s Kudy z nudy podívat, co se jim podařilo vyluštit při exhumaci známých osobností z českých dějin.

Duchovní Olomouc: tipy na spirituální cesty za chrámy a kostely do hanácké metropole

Duchovní Olomouc: tipy na spirituální cesty za chrámy a kostely do hanácké metropole

Olomouc je po Praze nejrozsáhlejší městskou památkovou rezervací v ČR. Jen pár kroků od Horního náměstí se tyčí výjimečná stavba gotického kostela sv. Mořice, která se pyšní jedněmi z největších varhan v Evropě. Mezi Horním a Dolním náměstím se můžete proplétat romantickými uličkami, kde narazíte na kostel sv. Michala s trojící barokních kopulí dotvářejících charakteristické panorama města nebo kapli sv. Jana Sarkandra, kde byl na místě původní věznice umučen kněz Jan Sarkander. V Dómské ulici spatříte monumentální novogotickou katedrálu sv. Václava a areál bývalého přemyslovského paláce, kde nyní sídlí Arcidiecézní muzeum. Nedaleko Václavského náměstí stojí také Arcibiskupský palác, který je jediným veřejnosti zpřístupněným sídlem arcibiskupa ve střední Evropě.

Legendami opředená Praha – poznejte pražské pověsti

Legendami opředená Praha – poznejte pražské pověsti

Golem, Faust, astronom Tycho de Brahe či kněžna Libuše na Vyšehradu… zajímá vás, čím si Praha v minulosti získala svou magičnost a mystičnost? Projděme se společně Prahou po stopách legend, tajemna či pravdy! Během procházky navštívíte Hradčany, Staré Město i Židovskou čtvrť. Na Novém Městě se dostanete do blízkosti Faustova domu a poté dále vystoupáte na mytický Vyšehrad.

Mladotovský palác neboli legendami opředený Faustův dům Památky

Mladotovský palác neboli legendami opředený Faustův dům

Faustův dům neboli Mladotovský palác se nachází na jižním konci Karlova náměstí. Pojmenování si dům vysloužil díky svým obyvatelům: alchymistovi Edwardu Kelleymu a později Ferdinandu Antonínovi Mladotovi ze Solopysk, který tu prý dělal hlučné chemické pokusy.

Kaple sv. Jana Sarkandra v Olomouci Památky

Kaple sv. Jana Sarkandra v Olomouci

Na místě, kde se dnes kaple nachází, byla v dávných dobách městská věznice. Roku 1620 zde byl kvůli spojitosti s vpádem vojsk polského krále vyslýchán a mučen katolický kněz Jan Sarkander. Ten však zpovědní tajemství nevyzradil, a proto byl roku 1995 prohlášen papežem za svatého.

Mlčenlivý svatý Jan Nepomucký – nejznámější český světec

Mlčenlivý svatý Jan Nepomucký – nejznámější český světec

Jan Nepomucký (mezi lety 1340 a 1350 v Pomuku, dnešním Nepomuku – 20. března 1393 v Praze) – barokní světec s pěti zářícími hvězdami kolem hlavy s křížem a palmovou ratolestí v rukách, uctívaný jako mučedník zpovědního tajemství a ochránce mostů při povodních, je jedním z českých zemských patronů. Po Evropě i zámoří jeho věhlas rozšířily jezuitské misie.

Socha svatého Jana Nepomuckého z Karlova mostu Památky

Socha svatého Jana Nepomuckého z Karlova mostu

Socha Jana Nepomuckého na Karlově mostě je nejvýznamnější zdejší sochou vůbec, která se stala jedním z hlavních ohnisek kultu Jana Nepomuckého a vzorem pro jeho další vyobrazení. Socha je mezi lidmi populární dodnes, vyhlazená místa, kam si turisté sahají pro štěstí, jsou vidět na první pohled.

Expozice sv. Jana Sarkandra v Holešově Kultura

Expozice sv. Jana Sarkandra v Holešově

V bývalé oratoři kostela sv. Anny v Holešově naleznete stálou expozici sv. Jana Sarkandra. Jsou zde k vidění artefakty připomínající Sarkandrovu dobu – písemnosti, obrazy a další inventář.

Karlova univerzita – první vysoké učení na sever od Alp a na východ od Paříže

Karlova univerzita – první vysoké učení na sever od Alp a na východ od Paříže

První vysoké učení na sever od Alp a na východ od Paříže založil český král a římský císař Karel IV. roku 1348. Patří tak k nejstarším evropským univerzitám. U zrodu Univerzity Karlovy stály čtyři fakulty – teologická, svobodných umění, právnická a medicínská.

Další aktuality

Velikonoce na hradech a zámcích aneb vejce desetkrát jinak

Pro letošní Velikonoce, které proběhnou od 18. do 21. dubna 2025 nabízí portál Kudy z nudy nespočet zajímavých akcí. Za zážitky a dobrým jídlem se můžete vypravit třeba na hrady a zámky. Jako bonus si užijete i svátečně vyzdobené interiéry, předvádění typických velikonočních zvyků a také ochutnávky pochoutek ze šlechtických kuchyní.
2. duben 2025 18:15
Památky

Mezinárodní den památek 2025: nahlédněte tam, kam to běžně nejde

18. duben – den, kdy si svět připomíná vlastní kulturní dědictví. Mezinárodní den památek a sídel vyhlásilo UNESCO v roce 1982. Oslavte ho i vy nějakou pěknou prohlídkou. Inspiraci, kam se vydat, vám přináší portál Kudy z nudy.
1. duben 2025 13:17
Památky

Po stopách šlechtických rodů 2025: ve znamení italské šlechty

Patnáctý ročník projektu Národního památkového ústavu Po stopách šlechtických rodů: Rok italské šlechty představí v roce 2025 kulturní vlivy a umělecké inspirace, které na naše území od 16. do 18. století pronikaly spolu s významnými šlechtickými rody ze země pod Alpami. Tento projekt je věnovaný bohaté a rozmanité historii, kterou italští šlechtici přinášeli do českých zemí, a jejich vlivu na kulturní dědictví. Těšit se můžete na mnoho výstav, přednášek a dalších kulturních akcí, které nám přiblíží bohaté dědictví italské šlechty v českých zemích.
31. březen 2025 8:55
Památky

100 tipů na hrady a zámky, které mají od dubna dveře dokořán

Hrady, zámky a další památky nejen ve správě Národního památkového ústavu se od 1. dubna opět naplno otevírají návštěvníkům. Kudy z nudy vám přináší tipy na pár desítek z nich – schválně, najdete mezi nimi alespoň tři, na kterých jste dosud nebyli? Pokud ano, zkuste je letos navštívit. Turistická sezóna trvá na většině památek až do konce října.
31. březen 2025 8:15
Památky

Věda a historie není nuda: šlechtické rody coby úspěšní průmyslníci

Jaké byly příběhy průmyslníků ze známých šlechtických rodů? Co založili Thurn-Taxisové a co Harrachové, ve které oblasti vynikli Larisch-Mönnichové a se kterým městem jsou spojené osudy rodu Salm-Reifferscheidtů? Jedinečné příběhy nejznámějších českých průmyslníků ze šlechtických rodů vám představíme na Kudy z nudy.
30. březen 2025 15:42
Památky

Archeologie a její objevy: Lucy, Ötzi, Juka a Věstonická venuše

Archeologie je detektivka minulosti, jen místo lupy a otisků prstů vědci používají štětce, lopatky a spoustu trpělivosti. Někdy se jim podaří vykopat takovou pecku, že se o ní mluví po celém světě. Vydejte se s Kudy z nudy po stopách nejslavnějších archeologických objevů – jak světových, tak těch, které můžete vidět u nás v Česku.
29. březen 2025 12:48
Památky

Máte rádi lidové zvyky? Národní muzeum v přírodě zve na velikonoční program

Národní muzeum v přírodě ožije v nadcházejících týdnech pestrými velikonočními pořady. Jednotlivá muzea představí nejen obecně známé velikonoční zvyky a tradice, ale zároveň i specifika svých regionů. Návštěvníkům navíc umožní nahlédnout i do církevní symboliky velikonočních svátků. Všichni milovníci tradiční lidové kultury jsou zváni do Zubrnic, na Veselý Kopec, do Betléma u Hlinska, Rožnova pod Radhoštěm anebo hanáckých Příkaz.
28. březen 2025 9:16
Památky

Prohlídky u hradních a zámeckých pánů: Soukromé hrady a zámky se již otevírají turistům

O více než 70 památkových objektů, hradů a zámků, ale i tvrzí, paláců či o vodárenskou věž, pečují v naší zemi soukromí majitelé. Jejich cílem je, aby toto kulturní dědictví bylo zachováno nejen pro současníky, ale i pro generace budoucí. A s jarem otevírají interiéry svých objektů pro zvídavé návštěvníky. Jedná se nejen o památky, které jsou známé a populární, ale také o ty, které dosud nikdo neznal. Poprvé v historii se letos chystá zpřístupnění zámku Neustupov na Benešovsku.
26. březen 2025 16:00
Památky