Palladium a jeho cesta do Staré Boleslavi
Symbolem naděje byl už ve středověku
svatý Václav. Jeho odkaz bývá často spojovaný se
Starou Boleslaví, naším nejstarším poutním místem.
Kostelík svatých Kosmy a Damiána se sice nedochoval, ale místo světcovy mučednické smrti připomíná
krypta stejného zasvěcení pod dnešním
kostelem sv. Václava a také
sousoší z dílny
Matyáše Bernarda Brauna ve Vrábské kapli. Navíc jen kousek odtud – doslova pár desítek metrů za náměstím Svatého Václava,
Staroboleslavskou bránou a Mariánským náměstím – se tyčí působivý červeno-bílý
kostel Nanebevzetí Panny Marie. Ten sice časy svatého Václava nepamatuje, ale v jeho interiéru je vystaveno
palladium země české, posvátný předmět, uctívaný jako
záštita a ochrana celé země před nebezpečím.
Reliéf Madony s dítětem, zhotovený z
korintské mědi a pozlacený, není nijak velký, měří přibližně 19 × 13,5 centimetru. Jeho hodnota je ale nevyčíslitelná. Podle legendy
palladium po křtu obdržela
svatá Ludmila od arcibiskupa Metoděje a jako ochranu je později nosil její vnuk svatý Václav.
Palladium zanechalo v naší národní historii silnou stopu. Za třicetileté války se jen souhrou náhod nestalo švédskou válečnou kořistí, v časech
ohrožení hodně cestovalo: bylo ukryto například ve Vídni, na několika místech v
Praze nebo v
Berouně. Naposled opustilo
Starou Boleslav v době komunistického teroru, kdy putovalo podobně jako mnozí stateční Češi za mříže. Do mariánské baziliky se vrátilo až roku 1968 a dnes je vystaveno v jedné z bočních kaplí.
Dřímající svatováclavské vojsko
Se
svatým Václavem je spojená i známá pověst o vojsku dřímajícím hluboko v nitru
Velkého Blaníku. Pověst o tom, jak vojsko vyjede z hory na pomoc ohrožené české zemi, uvedl do širokého povědomí spisovatel
Alois Jirásek ve Starých pověstech českých, vydaných v roce 1894. Nejtajemnějším místem proto na
Velkém Blaníku není vrcholek s
rozhlednou nebo dvě řady kamenných valů, pozůstatky
opevněného hradiště z 6. až 5. století před naším letopočtem, ale
pověstmi opředená Veřejová skála. Až prý bude českému národu nejhůře, na Blaníku se
zazelená suchý dub, voda ze studánky přeteče, rytíři uvnitř hory se
probudí z hlubokého spánku, ve skále se otevřou mohutná kamenná vrata a ven vyjede vojsko pod vedením patrona české země. Až porazí nepřátele, v Čechách opět zavládne klid a mír.
Spící vojska a důkazy jejich existence
Muže dřímající pod horami a čekající na svůj velký den má prakticky
každá evropská země, a většinou nejde jen o jednu armádu. Až tedy bude Čechám nejhůř, k blanickým rytířům se připojí další části
svatováclavského vojska, které spí například pod
hradem Kunětická Hora, ve skále pod
Vyšehradem, pod
Emauzským klášterem nebo v nitru
Bílé hory. Několik armád má i vojsko
slezských rytířů, které vyrazí z
Lysé hory a
Velké Čantoryje; tady je dokonce připomíná
Rytířská stezka. Další moravské šiky pak dřímají pod
Svatým Hostýnem; tady jde patrně o vojsko z dob tatarských válek kolem roku 1241. Společné šiky by mohlo posílit ještě
bájné vojsko Slavníkovců, ukryté pod kopcem Oškobrhem, muži spící ve
skále Klapý pod
hradem Házmburkem anebo armáda dřímající v
Ralsku u
Mimoně.
Že jde jen o pověsti a z těch kopců nikdy nikdo nevyjede? Víru našich předků udržovala při životě
řada pověstí o pasáčcích, pradlenkách, děvečkách a kovářích, kteří se náhodou dostali do podzemí a tam pak
celý den sloužili spícím rytířům. Jenže zatímco v jejich životě uplynul pouhý den,
nahoře nad jejich hlavami
letěly roky jako splašené – někteří se vrátili po roce či po třech, jiní dokonce až po sto letech. Jiné legendy vyprávějí o
nočních jezdeckých rejích provázených troubením a bubnováním, a na
Chodsku dokonce mají velmi originální důkaz existence podzemního vojska:
žlutě zakalený potůček, který vytéká zpod kopce kousek
Domažlic, prý není sirný pramen, ale hnojůvka z podzemních rytířských stájí.
V Staré Boleslavi mohou návštěvníci obdivovat raně barokní baziliku Nanebevzetí Panny Marie a baziliku sv. Václava, kde je uchováváno Palladium země české - pozlacený reliéf Madony. Místo je známé jako nejstarší poutní místo v Čechách.
Podle legendy, když bude Českému národu nejhůře, na Blaníku se zazelená suchý dub, voda ze studánky přeteče, rytíři uvnitř hory se probudí z hlubokého spánku a vyjedou z hory na pomoc, aby porazili nepřátele a v Čechách opět zavládl klid a mír.
Palladium je posvátný předmět, uctívaný jako záštita a ochrana celé země před nebezpečím. V současnosti je vystaveno v jedné z bočních kaplí baziliky Nanebevzetí Panny Marie ve Staré Boleslavi.
Národní geopark Kraj blanických rytířů umožňuje návštěvníkům prohlédnout horniny nejstaršího stavebního kamene Českého masivu.
Svatá Ludmila byla babičkou svatého Václava, která si vzala na starost jeho výchovu. Oba jsou považováni za patrony české země.
Na Václavském náměstí mohou návštěvníci obdivovat Myslbekovu jezdeckou sochu sv. Václava, která je symbolem české státnosti a centrem mnoha historických událostí.
K blanickým rytířům se v případě potřeby připojí další části svatováclavského vojska, které dřímají pod jinými místy jako hrad Kunětická Hora nebo Emauzský klášter.
CHKO Beskydy nabízí původní pralesovité lesy, horské louky s výskytem vzácných karpatských rostlin a živočichů a také unikátní přírodní jevy.
Dub Svatého Václava je památný strom, který osobně zasadila jeho babička Svatá Ludmila v místech jeho narození a patří mezi nejstarší stromy v České republice.
Oba světci, Jan Nepomucký a Jan Sarkander, jsou známí pro svou statečnost v nevyzradení zpovědních tajemství i za cenu mučednické smrti a jsou svatořečení jako hrdinní ochránci víry.