Lidové pranostiky: srpen, čas bouřek, letních pokladů a slz svatého Vavřince

Co nabízí letní obloha na přelomu července a srpna? Tak třeba dobře patrnou Mléčnou dráhu, padající hvězdy Perseidy, jasný Saturn a světlo zvířetníku. Vyhlédněte v noci nebo k ránu na oblohu. Jasné dny bez bouřek slibují ideální pozorovací podmínky!

Užijte si romantiku letních nocí a nejoblíbenější „kosmický ohňostroj“ roku – meteorický roj Perseidy! Padající hvězdy můžete pozorovat téměř do konce srpna. Perseidy, oblíbené objekty letního pozorování oblohy, se objevují od 17. července do 24. srpna, letošní maximum srpnového meteorického roje Perseid nastane mezi 12. a 13. srpnem. Za dobrého počasí zazáří 50 -100 meteorů v každé hodině. Nejznámější meteorický roj se lidově nazývá Slzy svatého Vavřince podle světce, jenž byl umučen 10. srpna roku 258. Tehdy několik nocí po jeho popravě z nebe „padaly třpytivé slzy“. Nejlepší pozorování budete mít v časných ranních hodinách na městy neosvětlené obloze, ideálně mezi půlnocí a 4. hodinou ranní. Kam se na pozorování létavic vydat, vám prozradí Kudy z nudy.

Znáte průpovídky svatá Anna, chladna z rána, svatá Markéta hodila srp do žita anebo že co červenec nedovaří, to už srpen nedopeče? Červenec je měsícem slunce, sklizně, hojnosti a bohaté úrody, k níž se upínala většina pranostik v předcházejících měsících. Pojďte se seznámit s úrodou červencových pořekadel na Kudy z nudy!

Srpnové dny jsou často prosluněné, zralé jako ovoce na stromech, vonící po slámě a prázdninovém čase. Ale i tento letní měsíc má v české historii své osudové dny – chvíle hrdosti, bolesti, odvahy i ticha. Od první koněspřežky a první telefonní ústředny přes zvonkohru v pražské Loretě až po okupaci v roce 1968. Pojďte si s Kudy z nudy připomenout některé zajímavé srpnové dny, výročí a příběhy, které se vážou k České republice!

Když v létě padne soumrak, obloha se promění v tiché přírodní divadlo. Hvězdy, Měsíc, meteorické roje i nečekané záblesky z hlubin vesmíru, všechno tohle se odehrává nad našimi hlavami bez velkých fanfár. Stačí zvednout oči. Je to chvíle, kdy se můžeme spojit s něčím větším než jsme my sami – s příběhem, který začal dávno před námi a bude pokračovat i po nás. Vydejte se s Kudy z nudy ven pod hvězdnou oblohu a nechte nebe vyprávět!

Podobně jako vinařské obce chystají koncem léta vinobraní a v chmelařských oblastech mají dočesné, jinde se slaví dožínky. Slavnostní zakončení žní a oslavy sklizně bývají symbolickým poděkováním za štědré dary poskytnuté přírodou a také skvělou příležitostí k zábavě.

Každý den je důvod k oslavě. I když zrovna nemáte svátek nebo narozeniny, určitě si vyberete z neskutečně dlouhého seznamu mezinárodních či světových dnů. Své dny slaví potraviny, zelenina, příroda, zvířata, švihlá chůze, a dokonce i toaletní papír, orgasmus, suché zipy nebo Star Wars.

Koho fascinují astronomické jevy a pozorování hvězdné oblohy, ten by si neměl nechat ujít ty nejzajímavější nebeské úkazy, jaké se nám v roce 2024 naskytnou. Bude mezi nimi setkání planet s Měsícem, polární záře viditelná z našeho území a v neposlední řadě také částečné zatmění „velkého“ Měsíce. Nebudou chybět ani pravidelné meteorologické roje Kvadrantidy, Perseidy, Tauridy a Geminidy.

Považujete pověry a pranostiky týkající se sklizní jen za úsměvné veršovánky? Pro naše předky to byly zásadní informace, které se vyplatilo dodržovat – ostatně řada obyčejů a rituálů souvisela se zemědělstvím a ochranou úrody, a na úspěšné sklizni závisely životy lidí i jejich hospodářských zvířat. Tedy něco, co nebylo radno podceňovat.

České lidové zvyky jsou založeny na křesťanské nebo pohanské tradici, často se navíc liší kraj od kraje. Ve městech se v dnešní době udržují méně, avšak na vesnicích jsou stále velmi živé. Zvyky i tradice se nadále těší velkému zájmu všech obyvatel České republiky, pro zahraniční turisty jsou zajímavým zpestřením jejich pobytu, a to zejména přijedou–li do Česka na Vánoce, o masopustu či o Velikonocích.