Říká se, že slovo červen má slovanský původ, není ale jisté, od čeho je odvozené. Ať už je to od červené barvy jahod, třešní a jiných plodů, anebo od červů, kteří se začínají objevovat v dozrávajícím ovoci, jisté je, že staří
Slované si s pojmenováním celého předletního období zřejmě moc nevěděli rady. Jistou dobu prý červny bývaly dokonce tři: současný
květen býval
červen menší, následoval
červen veliký a pak konečně obyčejný
červen, tedy dnešní červenec. Jindy se o červnu a červenci mluvilo jako o prvním a druhém červnu či menším a velkém červnu. Dovedete si představit ten zmatek, kdyby se neustálily dnešní názvy?
Deště, bouřky a svatý Medard
Červnové pranostiky se točily hlavně kolem tří svatých:
svatého Víta (15.6.),
svatého Aloise (21.6.) a
svatého Jana Křtitele (24.6.). Už na přelomu května a června ale přicházel
svatý Fortunát (1.6.) a s ním takzvané
fortunátské jaro. S pravděpodobností výskytu 70 % dodnes nastává v první červnové dekádě, obvykle mezi 28. květnem a 5. červnem, a přináší nejenom citelné oteplení, ale i málo srážek. Hovoří o tom několik pranostik:
- O svatém Fortunátu kapka deště má cenu dukátu.
- Na svatého Antonína (3.6.) broušení kos započíná.
- O svatém Norbertu (6.6.) chladno jde už k čertu.
Jenže uteče pár dní a všechno je jinak: přicházejí totiž
svatovítské deště, tedy období, kdy do Evropy začíná pronikat vlhčí mořský vzduch. Pravděpodobnost výskytu je opět vysoká, až kolem 70 %. Nejznámější jsou pranostiky o svatém Medardovi (8.6.):
- Medardova kápě, čtyřicet dní kape.
- Jak na Medarda prší, tak šest neděl déšť se vrší.
- Jasný den na Medarda tiší rolníkovo naříkání.
- Na jakou notu Medard zahraje, na tu se bude celý měsíc tancovat.
- Pláče-li Medard, i ječmen zapláče.
- Svatý Vít dává trávě pít.
Povodně, bouřky a krupobití
Koncem měsíce sice červen přináší již letní teploty, ale přerušují je náhlé
letní bouřky a krupobití. Prudké bouřkové srážky pak přinášejí nebezpečí
povodní. Jaké pranostiky se zmiňují o bouřkách? Například:
- Jak se v červnu měsíc plní, náhlých bouřek moc se vlní.
- Když v červnu severní větry vějí, tu se bouřky opozdějí.
- Letní bouřky při úplňku měsíce, znamenají dešťů dalece.
- Tak jak na svatého Medarda bouří, tak se celý měsíc po tom bouřky souží.
- O svatém Barnabáši (11.6.) bouřky často straší.
- Svatá Tonička (12.6.) mívá často uplakaná očička.
Nevyzpytatelnost pranostik potvrzovala jedovatá průpovídka
Netřeba v červnu o déšť prositi, přijde, jak začne kositi. Po svatovítský deštích totiž přichází sušší období, a to kolem svatého Aloise (21.6.) a někdejšího svátku Deseti tisíc rytířů a Pavla z Noly (22.6.). Co o něm říkají pranostiky?
- Na svatého Aloise poseč louku, neboj se.
- Na Deset tisíc rytířů desettisíckrát deset tisíc kapek.
- Svatý Pavel z Noly zaplavuje štoly.
Letní slunovrat a Svatojánská noc
Všímejte si slunce na obloze: v týdnu mezi 13. až 19. červnem vychází nejdřív a zapadá nejpozději. Když k tomu připočtete ještě dobu svítání a soumraku, vyjde vám kratičká noc, která má sotva čtyři hodiny. Pranostiky přecházejí
letní slunovrat téměř bez povšimnutí, jedinou výjimkou je stará moudrost
Jaký je slunovratový úplněk, tak se bude v létě sušit. Ve
Švédsku, kde dlouhé dny a bílé noci nabízejí možnost nepřetržitých oslav několik dní a nocí v kuse, je Letní slunovrat (Midsommar) nejenom největší letní oslavou, ale dokonce i státním svátkem. U nás se slaví spíš
Svatojánská noc, tedy magická noc před
svátkem sv. Jana Křtitele (24.6.). Platí pro ni ale totéž co pro severský Slunovrat: nezadaným dívkám, které si tuto noc nasbírají devatero kvítí a dají si je pod polštář, se ve snu zjeví jejich nastávající.
Magickou noc a svátek všech
Janů měli naši předkové spíš než se zasněnými dívkami spojené s takzvanými
Svatojánskými dešti. Obvykle mezi 24. a 27. červnem do našich zeměpisných šířek opravdu zasahují první vlny monzunových dešťů, a to samozřejmě pranostiky nemohly nechat bez povšimnutí:
- Svatý Jan Křtitel (24.6.) dešťů je ctitel.
- Když prší na Jana Křtitele, prší pak čtyři neděle.
- Před svatým Janem modli se o déšť, po něm přijde bez říkání.
- Prší-li na svatého Ladislava (27.6.), déšť dlouho přetrvá.
Poslední snůšku červnových pranostik přinášejí
Petr a
Pavel (29.6.). Říká se například:
- Vysévá-li svatý Ladislav houby, Petr a Pavel je sbírají.
- Na Petra a Pavla den jasný a čistý, rok úrodný a jistý.
- Petr rozsévá houby, Pavel myši, když prší.
- Prší-li na svatého Petra a Pavla, bude mnoho myší a urodí se hojně hub.
Medardova kápě je pranostika, která říká, že pokud na svatého Medarda (8. června) prší, bude pršet čtyřicet dnů.
Svatý Fortunát, jehož den připadá na 1. června, znamená s pravděpodobností výskytu 70 % v první červnové dekádě příchod citelného oteplení a málo srážek.
Pranostika praví 'Na svatého Antonína broušení kos započíná', což naznačuje začátek prací spojených se sečením trávy a údržbou zemědělských nástrojů.
Pranostika říká 'Svatý Vít dává trávě pít', což poukazuje na začátek deštivého období kolem 15. června.
Podle pranostiky, jak na Medarda prší, tak šest neděl déšť se vrší, což znamená, že deště mohou trvat až šest týdnů.
Pranostika uvádí, že 'Svatý Jan Křtitel dešťů je ctitel' a 'Když prší na Jana Křtitele, prší pak čtyři neděle', což naznačuje deštivé období kolem 24. června.
Tato pranostika, která se vztahuje k 21. červnu, povzbuzuje k sečení luk, protože naznačuje, že po sečení nebude pršet a tráva úspěšně uschne.
Ve Švédsku je Letní slunovrat, známý jako Midsommar, nejenom největší letní oslavou, ale i státním svátkem, kdy se slaví několik dní a nocí.
V České republice se Svatojánská noc, noc před svátkem sv. Jana Křtitele, slaví jako magická noc, kdy nezadané dívky sbírají devatero kvítí a dávají si je pod polštář, aby se jim ve snu zjevil jejich nastávající.
Podle pranostiky, 'Na Petra a Pavla den jasný a čistý, rok úrodný a jistý', znamená jasný den na 29. června úspěšnou a úrodnou sezónu.
Otázky i odpovědi jsou strojově generované a neprošly redakční úpravou.