Říká se, že slovo červen má slovanský původ, není ale jisté, od čeho je odvozené. Ať už je to od červené barvy jahod, třešní a jiných plodů, anebo od červů, kteří se začínají objevovat v dozrávajícím ovoci, jisté je, že staří
Slované si s pojmenováním celého předletního období zřejmě moc nevěděli rady. Jistou dobu prý červny bývaly dokonce tři: současný
květen býval
červen menší, následoval
červen veliký a pak konečně obyčejný
červen, tedy dnešní červenec. Jindy se o červnu a červenci mluvilo jako o prvním a druhém červnu či menším a velkém červnu. Dovedete si představit ten zmatek, kdyby se neustálily dnešní názvy?
Deště, bouřky a svatý Medard
Červnové pranostiky se točily hlavně kolem tří svatých:
svatého Víta (15.6.),
svatého Aloise (21.6.) a
svatého Jana Křtitele (24.6.). Už na přelomu května a června ale přicházel
svatý Fortunát (1.6.) a s ním takzvané
fortunátské jaro. S pravděpodobností výskytu 70 % dodnes nastává v první červnové dekádě, obvykle mezi 28. květnem a 5. červnem, a přináší nejenom citelné oteplení, ale i málo srážek. Hovoří o tom několik pranostik:
- O svatém Fortunátu kapka deště má cenu dukátu.
- Na svatého Antonína (3.6.) broušení kos započíná.
- O svatém Norbertu (6.6.) chladno jde už k čertu.
Jenže uteče pár dní a všechno je jinak: přicházejí totiž
svatovítské deště, tedy období, kdy do Evropy začíná pronikat vlhčí mořský vzduch. Pravděpodobnost výskytu je opět vysoká, až kolem 70 %. Nejznámější jsou pranostiky o svatém Medardovi (8.6.):
- Medardova kápě, čtyřicet dní kape.
- Jak na Medarda prší, tak šest neděl déšť se vrší.
- Jasný den na Medarda tiší rolníkovo naříkání.
- Na jakou notu Medard zahraje, na tu se bude celý měsíc tancovat.
- Pláče-li Medard, i ječmen zapláče.
- Svatý Vít dává trávě pít.
Povodně, bouřky a krupobití
Koncem měsíce sice červen přináší již letní teploty, ale přerušují je náhlé
letní bouřky a krupobití. Prudké bouřkové srážky pak přinášejí nebezpečí
povodní. Jaké pranostiky se zmiňují o bouřkách? Například:
- Jak se v červnu měsíc plní, náhlých bouřek moc se vlní.
- Když v červnu severní větry vějí, tu se bouřky opozdějí.
- Letní bouřky při úplňku měsíce, znamenají dešťů dalece.
- Tak jak na svatého Medarda bouří, tak se celý měsíc po tom bouřky souží.
- O svatém Barnabáši (11.6.) bouřky často straší.
- Svatá Tonička (12.6.) mívá často uplakaná očička.
Nevyzpytatelnost pranostik potvrzovala jedovatá průpovídka
Netřeba v červnu o déšť prositi, přijde, jak začne kositi. Po svatovítský deštích totiž přichází sušší období, a to kolem svatého Aloise (21.6.) a někdejšího svátku Deseti tisíc rytířů a Pavla z Noly (22.6.). Co o něm říkají pranostiky?
- Na svatého Aloise poseč louku, neboj se.
- Na Deset tisíc rytířů desettisíckrát deset tisíc kapek.
- Svatý Pavel z Noly zaplavuje štoly.
Letní slunovrat a Svatojánská noc
Všímejte si slunce na obloze: v týdnu mezi 13. až 19. červnem vychází nejdřív a zapadá nejpozději. Když k tomu připočtete ještě dobu svítání a soumraku, vyjde vám kratičká noc, která má sotva čtyři hodiny. Pranostiky přecházejí
letní slunovrat téměř bez povšimnutí, jedinou výjimkou je stará moudrost
Jaký je slunovratový úplněk, tak se bude v létě sušit. Ve
Švédsku, kde dlouhé dny a bílé noci nabízejí možnost nepřetržitých oslav několik dní a nocí v kuse, je Letní slunovrat (Midsommar) nejenom největší letní oslavou, ale dokonce i státním svátkem. U nás se slaví spíš
Svatojánská noc, tedy magická noc před
svátkem sv. Jana Křtitele (24.6.). Platí pro ni ale totéž co pro severský Slunovrat: nezadaným dívkám, které si tuto noc nasbírají devatero kvítí a dají si je pod polštář, se ve snu zjeví jejich nastávající.
Magickou noc a svátek všech
Janů měli naši předkové spíš než se zasněnými dívkami spojené s takzvanými
Svatojánskými dešti. Obvykle mezi 24. a 27. červnem do našich zeměpisných šířek opravdu zasahují první vlny monzunových dešťů, a to samozřejmě pranostiky nemohly nechat bez povšimnutí:
- Svatý Jan Křtitel (24.6.) dešťů je ctitel.
- Když prší na Jana Křtitele, prší pak čtyři neděle.
- Před svatým Janem modli se o déšť, po něm přijde bez říkání.
- Prší-li na svatého Ladislava (27.6.), déšť dlouho přetrvá.
Poslední snůšku červnových pranostik přinášejí
Petr a
Pavel (29.6.). Říká se například:
- Vysévá-li svatý Ladislav houby, Petr a Pavel je sbírají.
- Na Petra a Pavla den jasný a čistý, rok úrodný a jistý.
- Petr rozsévá houby, Pavel myši, když prší.
- Prší-li na svatého Petra a Pavla, bude mnoho myší a urodí se hojně hub.