Meteorické roje, komety nebo perseidy – celý rok 2017 bude velmi bohatý na astronomické úkazy

Zahledět se ke hvězdám a spatřit nevšední úkazy, nebude letos žádný problém. Pro pozorování (či fotografování) meteorů je třeba najít místo daleko od měst s odkrytým obzorem a tmavou oblohou, rovněž počítat s fází měsíce (meteory se nejlépe pozorují v době okolo novu). Pakliže spatříte opravdu jasný meteor, bolid, neváhejte své pozorování zaslat na Astronomický ústav AV ČR v Ondřejově. Vyrazit na pozorování můžete do českých rezervací tmavé oblohy, které najdete například na Jizerce, v Beskydech nebo na Manětínsku u Plzně.

Například ke sledování meteorických rojů a dalších vesmírných těles není zapotřebí žádný přístroj, neboť meteory se náhodně objevují ve všech místech oblohy. Nejlépe se meteory pozorují na horách vleže, ideální je mít teplý spacák a karimatku. Zájemcům, kteří by si chtěli roje vyfotografovat, doporučujeme fotoaparát s možností dlouhé expozice a širokoúhlým objektivem, tedy například nějakou zrcadlovku. Pokud byste se chtěli vypravit za pozorováním astronomických úkazů přímo za odborníky na hvězdárnu, nechejte se inspirovat našimi 10 tipy na hvězdárny a planetária!

Pajdušáková, Encke a Kresák – kdy uvidíme známé komety?

V první polovině února nás čekají nejlepší podmínky pro sledování komety 45P/Honda-Mrkos-Pajdušáková, která byla spoluobjevena československými astronomy Antonínem Mrkosem a Ľudmilou Pajdušákovou v roce 1948. Kometu tentokrát čeká těsný průlet okolo Země. Kometa se objeví na začátku února při jasnosti 7 mag na ranní obloze, do půlky měsíce pak ještě až o 1 mag zjasní a právě díky přiblížení se k Zemi bude její pohyb po obloze tak rychlý, že ji v tu dobu bude možné pozorovat celou noc. Kometa se přes Kozoroha a Vodnáře, kde bude ještě nepozorovatelná, potom přesune přes Orla, Ocas hada, Hadonoše, Herkula, Severní korunu, Pastýře, Honicí psy a Vlasy Bereniky až do Lva (to už bude pozorovatelná jen na večerní obloze), kde se její pohyb rapidně zpomalí (kometa tam zůstane několik měsíců). Právě tam taky přestane být (pravděpodobně v dubnu) pozorovatelná. Za pozorováním komety se můžete vydat například do hvězdárny v Brně.
 
Po půlnoci z pátku na sobotu 10. na 11. února nastane polostínové zatmění Měsíce, v tomto případě na hranici už částečného zatmění. Zatmění bude pozorovatelné očima, a to navíc za velmi dobrých podmínek. Měsíc se při maximální fázi úkazu přiblíží k plnému zemskému stínu na 0,02°, což už je považované za nejistotu hranice plného stínu v rámci jeho neostrosti při velmi zvýšené sluneční aktivitě. Maximální a takřka kontaktní přiblížení nastane v 1 hodinu 44 minut (v sobotu ráno) a Měsíc při něm bude 47° vysoko nad obzorem v souhvězdí Lva (asi 7° západně od jasné hvězdy Regulus). Potemnělý bude horní okraj Měsíce (potemnění bude očima pozorovatelné již asi 25 minut před maximální fází a ještě 25 minut po ní). Na obloze najdeme krom Měsíce ještě planetu Jupiter v souhvězdí Panny asi 25° nad obzorem nedaleko hvězdy Spica.
 
Na konci února bude možné spatřit druhou nejznámější kometu vůbec – kometu 2P/Encke, která se ke Slunci vrací na své krátkoperiodické dráze každých 3,3 roku. Ta by mohla mít přibližně 8 mag. Po celou dobu možnosti jejího vizuálního pozorování se bude nacházet v souhvězdí Ryb. Perihelem prolétne 10. března 2017 ve vzdálenosti necelých 0,34 AU od Slunce. Za pozorováním komety se můžete vydat například do hvězdárny v Hradci Králové.
 
Třetí kometu nazvanou 41P/Tuttle-Giacobini-Kresák uvidíte začátkem dubna. Ke Slunci se vrací každých zhruba pět let, návrat v roce 2017 však astronomové hodnotí jako nepříznivější za posledních 200 let. Kometa se dostane do vizuálního dosahu v únoru v souhvězdí Lva, odkud si to namíří přes Malého lva a Velkou medvědici do souhvězdí Draka, kde v dubnu dosáhne jasnosti až 5 mag a při vhodných podmínkách bude vidět pouhým okem i z měst! Kometa v tu dobu bude cirkumpolárním objektem, takže ji na obloze uvidíme po celou noc. Za pozorováním komety se můžete vydat například do hvězdárny v Ostravě.
 

Roje meteoritů od dubna do prosince

Meteorické roje Lyridy budou aktivní od 16. do 25. dubna; maximum okolo 22. dubna. Zejména v časných hodinách, kdy souhvězdí Lyry vrcholí, bývá možnost patřit i bolidy. Běžná hodinová frekvence v maximu dosahuje 20 meteorů za hodinu, ale díky gravitačním poruchám proudu meteoroidů – částic uvolněných kometou – se nepravidelně může frekvence na krátkou dobu zvýšit až desetinásobně. Dá se to očekávat i letos, frekvence by mohla na krátko vystoupat až k 90 meteorům za hodinu.
 
Jeden z nejvýraznějších každoročních rojů jsou Perseidy. Ty budou letos aktivní od 17. července do 24. srpna; maximum okolo 12. srpna. Roj začíná být aktivní již v druhé polovině července a meteory jsou poměrně rychlé a někdy i na pohled barevné (fotograficky vždy). Původem Perseid je prach z periodické komety 109P Swift-Tuttle objevené dvěma americkými astronomy v roce 1862. Prachové částice padají k Zemi a v atmosféře zazáří jako meteory. Protože tyto částice mají rozměry zpravidla menší než zrnka písku a jsou složena z křehkého kometárního materiálu, při průletu zemskou atmosférou se zcela vypaří. Nejvíce jich padá v době, kdy se Země ocitá v nejhustší oblasti proudu meteoroidů, vždy okolo 12. srpna.
 
Orionidy jsou podzimní větví proudu meteoroidů z Halleyovy komety. Meteory jsou rychlé a zejména v druhé polovině noci může roj překvapit jasnějšími meteory. Aktivita stoupá až v druhé polovině noci, kdy radiant v Orionu stoupá nejvýš nad obzor. Aktivní budou od  4. října do 14. listopadu; maximum okolo 22. října.
 
Leonidy budou aktivní od 5. do 30. listopadu s maximem okolo 17. listopadu. Roj je nejčastěji zmiňovaný v souvislosti s extrémními meteorickými dešti. V letech 1866-7, 1933 a 1966 produkoval deště o frekvencích několika desítek tisíc meteorů za hodinu. Bohaté deště jsou vždy způsobeny hustými vlákny za mateřskou kometou, která se ke Slunci vrací jednou za přibližně 33 let. Vyjma občasných průchodů Země staršími vlákny, které mohou navýšit aktivitu na desítky meteorů v hodině (v druhé půli noci) jsou Leonidy v "klidovém režimu" poměrně neaktivní. Mohou však produkovat nesmírně jasné bolidy. Mimo jiné je to způsobeno téměř nejvyšší možnou vstupní rychlostí do zemské atmosféry (okolo 71 km/s).
 
Posledním letošním „rojem“ budou Geminidy, aktivní 6. – 17. prosince; maximum okolo 14. prosince. Mateřským tělesem roje Geminid je planetka (3200) Phaeton. Roj patří k nejaktivnějším v roce (spolu se srpnovými Perseidy a lednovými Kvadrandtidy). Adiant Geminid se nachází východně od dvou nejjasnějších hvězd souhvězdí Blíženců, hvězd Castor a Pollux. Na prosincové obloze vychází souhvězdí Blíženců už za večerního soumraku, a během noci vystoupí vysoko nad jižní obzor. Vrcholí po půlnoci, tedy přibližně v době maxima meteorického roje. Nejvíce meteorů lze tedy vždy očekávat mezi půlnocí a 3. hodinou ranní. Za ideálních podmínek jde v průběhu maxima roje zachytit až tisíc meteorů za noc.
 

Letní Měsíc i Saturn

Léto bude bohaté na nejkrásnější část Mléčné dráhy, vědci také předpokládají, že dobrou viditelnost by mohl mít Saturn. Jedním z nejlákavějších úkazů bude letos také částečné zatmění Měsíce, které se očekává 7. srpna večer. Pokud byste se chtěli vypravit za pozorováním astronomických úkazů přímo za odborníky na hvězdárnu, nechejte se inspirovat našimi 10 tipy na hvězdárny a planetária!