Mamuti v Česku: kde si je prohlédnete pěkně zblízka?

Nejkrásnějším krasovým útvarem Štramberského krasu je zcela určitě volně přístupná jeskyně Šipka. Jeskyně se spolu se Štramberkem dostala do českého, ale i světového povědomí po objevu spodní čelisti neandertálského dítěte, tzv. Šipecké čelisti.

Každoročně třetí sobotu v říjnu nabízejí archeologické organizace napříč celým světem odborný program a aktivity pro veřejnost. Archeologické lokality v Česku se pravidelně zapojují do této akce pořádáním komentovaných prohlídek v terénu a dalších programem v muzeích a výzkumných insitucích. Organizací Mezinárodního dne archeologie usilují badatelé o zvýšení povědomí o archeologii. Nabízejí veřejnosti možnost zapojit se do mnoha různorodých aktivit. Především je ale Mezinárodní den archeologie oslavou oboru , neboť zdůrazňuje myšlenku, že archeologie je všude kolem nás.

Karel Absolon (16. června 1877, Boskovice – 6. října 1960, Brno) byl krasový badatel a jedna z velkých postav evropské archeologie první poloviny 20. století. Jeho jméno je spojené s objevováním jeskyní Moravského krasu, zpřístupněním dna propasti Macocha a vodní trasy po ponorné říčce Punkvě, nálezem Věstonické venuše či vybudováním Pavilonu Anthropos v Brně.

Objevujte pravěk v Triloparku! Děti si sáhnou na skutečné dinosauří zuby a pravé fosilie. V interaktivních dílnách odhalí tajemství práce paleontologa prostřednictvím zábavných aktivit. A co je nejlepší? Každý si odnese vlastnoručně vytvořený suvenýr a reálnou fosilii! Perfektní pro školy i rodiny.

V roce 2025 slavíme 100 let od objevení Věstonické venuše, nejvýznamnějšího archeologického nálezu na našem území. Na výstavu Druhý život venuše láká Archeopark Pavlov od 25. dubna do 30. listopadu 2025. Druhou část výstavy, zaměřenou na umění a design, představí zámek v Mikulově.

Archeopark Všestary se snaží interaktivní a názornou formou návštěvníky seznámit s životem v pravěku. Pravěk ožívá při Dnech živé archeologie, Tvůrčích dílnách i během běžných návštěvních dnů. Budova muzea i pravěká vesnice je uzpůsobena všem věkovým kategoriím, jednotlivců i školním exkurzím.

Dům přírody Pálavy v Dolních Věstonicích je návštěvnickým střediskem chráněné krajinné oblasti Pálava. Moderní expozice představuje druhovou pestrost vzácných rostlin i živočichů oblasti a ukazuje, jak lidé po tisíciletí utvářeli zdejší krajinu svým hospodařením.

Naučná stezka z archeoparku v Pavlově do Dolních Věstonic vás provede po nejvýznamnějších lokalitách spojených s lovci mamutů. Na pěti informačních panelech uvidíte, kde lovci tábořili a jaké nálezy jejich pobyt dokládají.

Projeďte se údolím Moravské brány na kole. Celkem 70 kilometrů dlouhá trasa vás provede významnými archeologickými místy v oblasti Hranic, Přerova a Lipníku nad Bečvou.

Moravské zemské muzeum je pamětí Moravy. Již více než 200 let zkoumá, uchovává a prostřednictvím výstav návštěvníkům zprostředkovává kulturní a přírodní bohatství, utvářené miliony let až po současnost. Ve sbírkách muzea se nyní nachází přes 6 a půl miliónu exponátů z různých oborů.

Na skalním ostrohu nad soutokem Říčky a Ochozského potoka se nachází známá archeologická lokalita, tunelovitá jeskyně Pekárna, proslulá nálezy pravěkých kamenných i kostěných nástrojů a hlavně rytin na kostech zvířat.

Hamry nad Sázavou leží v údolí řeky Sázavy. Projít se tu můžete po jedinečném „Hamerském vycházkovém okruhu", na kterém zhlédnete mnohé zajímavosti. Pod rukama sochaře Michala Olšiaka zde vyrostlo několik originálních soch.

V severozápadu Panonské nížiny, v nejteplejší a téměř nejsušší oblasti Česka, se nachází Chráněná krajinná oblast Pálava. Zdejší kraj dodnes střeží dávná tajemství lovců mamutů, Keltů i zapomenuté osudy vojáků X. římské legie, kteří tu podle legendy začali s pěstováním vinné révy.

Ojedinělé muzeum dokumentuje nejstarší dějiny osídlení Moravy a celého evropského kontinentu. Značnou pozornost dětí i dospělých přitahuje zejména 3,5 m vysoký model mamuta v životní velikosti, provázený mládětem. Rozsáhlá muzejní expozice patří k největším a nejmodernějším svého druhu v Evropě.

Cesta do pravěku, obrazy života pravěkého osídlení, to i mnoho dalšího od světoznámého malíře pravěku a dobrodružství Zdeňka Buriana láká od roku 1992 děti i dospělé do autorova muzea ve Štramberku.

Obec Dolní Věstonice se proslavila nálezem 11 centimetrů vysoké sošky Věstonické venuše. I dnes se můžete podívat na vykopávky (základy sídlišť) na nalezišti Vysoká zahrada.

V horském městečku, rozloženém na strmých úbočích několika kopců, vás okouzlí půvabné uličky i dřevěné roubené domy z 18. a 19. století, díky nimž se Štramberku říká Valašský betlém. Vysoko nad městem se tyčí pozůstatky hradu a válcová věž zvaná Trúba s dřevěným ochozem a fantastickým výhledem.

Historická budova Národního muzea zve na jednu z nejmodernějších přírodovědeckých expozic v Evropě s exponáty, které vás zavedou na dlouhou, ale velmi zajímavou cestu pravěkem od prvohor do čtvrtohor. Čeká vás na dva tisíce exponátů především z oblasti paleontologie, ale i mineralogie.

Malou obec na úpatí Pálavy a na břehu Novomlýnských nádrží proslavil nález světoznámé Věstonické venuše. Nejvýznamnější tábořiště člověka na Zemi z doby ledové připomíná archeopark v nedalekém Pavlově.

Světové prvenství mají pravěká sídliště u Pavlova a Dolních Věstonic, kde žili naši předkové před 25 000 lety. Jsou zde četné nálezy hlavně z doby lovců mamutů, mezi nimi i jeden z nejvýznamnějších Věstonická venuše.

Obří interaktivní atrakce pro děti v podobě 13 metrů vysokého mamuta je novou dominantou Dolní Moravy a zároveň největším modelem mamuta na světě!

Navštivte muzeum jenž je věnované významnému spisovateli, novináři a archeologovi. Nachází se v malé obci Lobeč nedaleko Mšena.

Světoznámé archeologické naleziště představuje důkazy prehistorického života na Zemi svým návštěvníkům. Naučná stezka Předmostím až do pravěku je součástí stejnojmenného projektu, který je postupně realizován společně s Dinoparkem Krasiejów nedaleko polského Ozimku.

V posledním roce bylo v areálu ostravské zoologické zahrady nainstalováno několik kosterních modelů v životní velikosti. Nejnovějším přírůstkem je kosterní model mamuta srstnatého, jehož vznik finančně podpořil Moravskoslezský kraj.

Lesík Chrástka v Boršicích je místem nálezů paleolitického osídlení a projít si zde můžete nově naučnou stezku. Stezka je pouze 1 km dlouhá a seznamuje návštěvníky s životem lovců mamutů.

V muzeu v Ostroměři nahlédnete do filmově a knižně zpracovaných pravěkých scenerií, jež se staly společným prvkem života a díla Eduarda Štorcha i Karla Zemana. Dále zde najdete expozici věnovanou pravěku Ostroměřska.

Naučná stezka vede kolem Střední nádrže vodního díla Nové Mlýny, která je významnou ptačí rezervací. Na šesti stanovištích získáte informace o ptácích a rybách Novomlýnských nádrží, o zaniklé obci Mušov nebo o obnově lužní krajiny.

Moderní interaktivní archeologická expozice věnovaná lovcům mamutů, s jedinečnou architekturou a geniem loci na svahu Pavlovských vrchů.

V 1891 roce se při hloubení kanálu na křižovatce ulic Francouzské (tehdy Franz-Josef Strasse) a Přadlácké v Brně narazilo na shluk velkých kostí a opracovaných kotoučů. Profesor Alexander Makowsky z německé techniky, vynikající mineralog, botanik a znalec pozůstatků pleistocenních zvířat nechal místo prověřit a objevil mamutí kel a ostatky člověka s mnoha dobovými milodary a "šamanskými" potřebami. Mezi nálezy vyniká soška z mamutoviny, sestavená ze tří částí: hlavy, trupu a levé ruky. Podobné sošky – loutky sloužily šamanům k různým performancím a jako lapače duchů.

Obrazy pravěkých a dávno vyhynulých monster fascinovaly v dětském věku snad každého z nás. V Galerii Zdeňka Buriana v Safari Parku si můžete tyto chvíle připomenout a svým ratolestem zároveň vysvětlit, že roztomilá zvířátka běhala po naší planetě už před desítkami milionů let.

Malé školní muzeum v nově upravených prostorách staré budovy ZŠ J. A. Komenského láká na postavy pravěkých lovců, ukázky replik dobových ztvárnění Venuše, typy pěstních klínů, pravěkých nožů nebo je srovnání mamutí stoličky mláděte se zubem dospělého jedince.

Betonová socha hlavy mamuta se nachází nedaleko břehu řeky Sázavy, naproti přírodní památce Rozštípená skála. Roku 2006 ji zde vytvořil ji žďárský rodák, sochař Michal Olšiak.

V roce 1880 nalezl archeolog K. J. Maška ve vchodu do chodby nazývané Jezevčí ohniště vůbec první kosterní pozůstatky neandrtálského dítěte na světě. Objevena byla 26. srpna téměř na dně jeskyně, ve skalním výklenku v nejstarší kulturní vrstvě, na okraji ohniště.