
Kdyby nebyly
Karlovy Vary Karlovy, mohly být Becherovy.
Geniální lékař a balneolog David Becher zásadně ovlivnil moderní lázeňskou léčbu a zanechal v historii města nesmazatelnou stopu.
Výročí 300 let od jeho narození v roce 2025 připomíná řada akcí nazvaná
Vary° Becherovy: koncerty
Karlovarského symfonického orchestru,
výstavy, přednášky,
zábavné prohlídky s příběhy z rokokového období, netradiční akce, které spojují historii s moderními trendy, a také
kampaň #PijuPrameny, která pomáhá objevovat
léčivou sílu karlovarských pramenů. Kromě toho naše
největší a nejznámější lázeňské město slaví
Dny světového dědictví UNESCO a chystá speciální program věnovaný přírodnímu a kulturnímu bohatství
Karlových Varů.
Hippokrates Karlových Varů aneb „vzácný muž, jehož vynášeti lze upřímnou nelíčenou chválou“

Lékař, balneolog, učenec, mecenáš a dobroděj
David Josef Becher se nesmazatelně zapsal do historie
karlovarského lázeňství. Člověk na tehdejší dobu nadprůměrně vzdělaný a s rozhledem, který mu mohli závidět i největší učenci jeho doby, pokrokový a bystře podnikavý, svým balneologickým dílem podnítil
moderní lázeňskou léčbu a výstavbu lázeňských budov. Velkorysý mecenáš podporoval
karlovarskou kulturu i založení hlavní školy. Široko daleko byla známa jeho dobročinnost vůči chudým a postiženým, což se projevilo v jeho velkorysé závěti.
Doktor Becher zprvu tušil a pak dobře věděl, jaký poklad se skrývá pod povrchem.
Minerální vody skutečně patří k českým národním pokladům, a
přírodní léčivé prameny Karlových Varů zná kdekdo, od
Vřídla coby
nejteplejšího minerálního pramene v Česku až po slavný
bylinný likér Becherovka, označovaný za
třináctý léčebný pramen Karlových Varů. Připijte si
Becherovkou na
zdraví doktora Bechera a jeho výročí! Ostatně o jeho výrobu se zasloužili doktorovi příbuzní…
Návrat 300 let do historie: jak znal Karlovy Vary doktor Becher?

Jak vypadaly
Karlovy Vary v době
doktora Bechera? Leccos mu určitě vyprávěli jeho příbuzní, rozvětvenou
dynastii Becherů v
Karlových Varech tvoří desítky jmen. Jejich historie se píše od roku 1570, kdy se do města přistěhoval
Georg Becher. Jeho syn
Michael Becher měl řadu potomků, kteří se později rozdělili do tří rodových větví. Byli mezi nimi
krejčí a švadleny, lékárníci, lékaři a také
majitelé továrny na výrobu bylinného likéru. Zakladatel továrny
Josef Vitus Becher (1769–1840) byl
synovcem Davida Bechera, který sám děti neměl a chlapce se ujal.
Jisté je, že už v 18. století se město stalo oblíbeným
lázeňským centrem české i zahraniční smetánky. Nejvýznamnějším karlovarským pacientem 18. století byl
ruský car Petr Veliký (1672–1725), který lázně navštívil dvakrát v letech 1711 a 1712. Dodnes ho připomíná
atraktivní vyhlídka nazvaná
Výšina Petra Velikého s
kamennou bustou; ta ale vznikla o více než 150 let později.

Začátkem 18. století byl postaven
první veřejný lázeňský dům,
Mlýnské lázně. Barokní budova s mansardovou střechou stávala od roku 1711 v místech dnešní
Mlýnské kolonády, uvnitř byl pro lázeňské účely jímán
Mlýnský pramen. Doktor Becher musel Mlýnské lázně dobře znát, budova byla stržena až v roce 1827 při velkých úpravách nábřeží. Znal i barokní
kostel sv. Máří Magdalény, dokonce jako osmiletý kluk mohl být svědkem
položení základního kamene nové stavby. K této události došlo 27. dubna 1733, chrám podle projektu
architekta Kiliána Ignáce Dientzenhofera vyrostl během tří následujících let. Protože doktor vyrůstal přímo v centru města, znal i
Saský sál a Český sál, tedy místa, kde se začala psát historie dnešního
Grandhotelu Pupp.
Ačkoli doktor Becher strávil část života ve
Vídni a v
Praze, kde byl děkanem lékařské fakulty dnešní
Karlovy univerzity, nakonec se vrátil do Varů a v roce 1770 mohl být svědkem
první výstavy voskových figurín. Vy se na současné
voskové figuríny zajděte podívat do
kostela sv. Lukáše.
Smrtící léčba anebo blahodárná terapie?
Mokrá prostěradla, vlhké zábaly, koupele a pitné kúry: tak dodnes vypadá
hydroterapie aneb léčba vodou. Věřili na ni staří
Římané a léčba vodou se obnovila právě v době baroka. Někdy v polovině 18. století se
dr. Richard Russell koupal v moři u
malé anglické vesnice Brightelmstone. Když v roce 1754 své zkušenosti popsal v
Pojednání o užití mořské vody při chorobách žláz, davy návštěvníků vesničku záhy přeměnily v módní lázeňské středisko, nyní známé jako
Brighton. Podle doktora Russella si tam mohli dopřát „z bohatého výběru vod, které vševědoucí Stvořitel vesmíru zřejmě připravil jako obecně přístupnou ochranu před tělesnou zkázou a hnilobou“.
Koupele v mořské vodě asi mnoha lidem pomohly, některé pacienty ale zahubily. V roce 1796 například lékaři doporučili
skotskému básníkovi Robertu Burnsovi, aby každý den stál dvě hodiny ponořen až po ramena v mrazivých vodách zálivu Solway Firth. Brzy poté Burns zemřel na revmatickou horečku; bylo mu pouhých sedmatřicet let.

Pro lepší společnost to bylo varování, a tak lázeňští hosté záhy objevili jiná povyražení, a to ve vnitrozemských lázních, kde vyvěraly sirnaté prameny. V
Tunbridge Wells si léčili koliku, v
Epsomu užívali
epsomské soli a
Bath, kdysi oblíbené místo
Římanů, léčil
nudu. Dnes jsou
lázně Bath společně
Karlovými Vary,
Mariánskými Lázněmi,
Františkovými Lázněmi a několika dalšími evropskými lázeňskými městy zapsány coby
Slavné lázně Evropy na prestižní
seznam světového dědictví UNESCO. Dodejme, že stejně jako
Karlovy Vary si i
Bath udržel popularitu dodnes. Ostatně i
spisovatelka Jane Austenová na začátku 19. století položila čtenářům v
románu Northanger Abbey sugestivní otázku: kdo by se prý mohl nabažit pobytu v Bathu?
Balneologie doktora Bechera

Podobně jako s koupelemi v mrazivé vodě to občas hosté lázní přeháněli s pitnými kúrami. Postup, který doporučoval
doktor David Becher, má docela blízko k dnešnímu využívání pramenů. Jde o
pitné kúry s maximální denní dávkou dva litry, přičemž se voda pije přímo u pramenů. Becher jako první určil
teplotu Vřídla a začal prodávat návštěvníkům leštěný vřídlovec jako upomínku na jejich pobyt. Vedle hlavní dopolední pitné kúry zavedl také menší odpolední. Propagoval větší kulturu pití, což vedlo k výrobě
speciálních lázeňských pohárků. Od roku 1764 vyráběl
vřídelní sůl, ta byla známa ale již dříve. Pro větší pohodlí pacientů, kteří v souladu s jeho doporučeními začali pít vodu u pramenů, postupně vznikaly v jejich okolí
pavilony a kolonády, a to vše za doktorovy velkorysé finanční podpory.
Kde najdete stopy doktora Bechera?

Karlovarského Hippokrata,
lékaře Davida Bechera dlouho připomínala busta, kterou na žádost karlovarských lékařů zhotovil
vídeňský sochař Anton Dominik Ritter von Fernkorn. Bustu odlil do bronzu podle modelu v nadživotní velikosti od
sochaře Emanuela Maxe. Busta byla slavnostně odhalena v roce 1856 v dnes již
zaniklých Vřídelních lázních, které stávaly v sousedství litinové
Vřídelní kolonády, postavené podle
projektu vídeňských architektů Fellnera a Helmera. Busta se několikrát stěhovala, až se ztratila, patrně při demolici kolonády v březnu 1939.
Doktora Bechera tak dnes v jeho městě připomíná
ulice v centru města a
náhrobek na bývalém Ondřejském hřbitově s nápisem
„vzácný muž, jehož vynášeti lze upřímnou nelíčenou chválou“, jeho jméno najdete i na pamětní desce na průčelí
Císařských lázní.
Léčba vodou

Blahodárné účinky obyčejné vody doporučoval také
Vinzenz Priessnitz (1799–1851). V roce 1822 zřídil v rodném domě v
Jeseníku malý vodoléčebný ústav a postupně vybudoval lázně, kam dnes jezdí lidé z celého světa.
Priessnitzovy léčebné lázně Jeseník nabízejí kromě
bohaté škály vodoléčebných procedur také řadu
pramenů či přírodní
balneopark.
Dva lékaři,
James Wilson (1807–1867) a
James Manby Gully (1808–1883), přenesli v roce 1842 řadu
Priessnitzových vodoléčebných procedur do
anglických lázní Malvern. Brzy se do lázní každý rok hrnulo přes šest tisíc návštěvníků, mezi nimi i
Charles Dickens s manželkou
Kate či
Charles Darwin (1809–1882). Ten přijel v březnu 1849 i s rodinou a stěžoval si na závratě, nevolnost, hnisavé vyrážky a bolesti hlavy. Lékaři mu naordinovali podobnou léčbu jako svým pacientům
Priessnitz: po zabalení do mokrého prostěradla ho energicky masírovali, nahřívali ho lihovou lampou, dokud z Darwina netekl pot, a potom mu dřeli kůži studenými mokrými ručníky. Autor evoluční teorie také musel s výjimkou doby jídla stále nosit studený mokrý obklad na břiše a čtyřikrát denně šplhat po vysokých kopcích v okolí. Darwin si stěžoval, že se po léčbě cítil jako stroj, který jen chodí a přijímá potravu, cítil se ale lépe. K lékařům se ještě několikrát vrátil, a i doma se řídil jejich instrukcemi. V zahradě si zřídil lázeň se sprchou pod širým nebem a nechal se masírovat svým komorníkem.
V roce 2025 Karlovy Vary slaví 300. výročí narození významného rodáka, doktora Davida Bechera, který se narodil v roce 1725.
Karlovy Vary připravily na oslavu tohoto výročí řadu akcí nazvanou 'Vary Becherovy', která zahrnuje koncerty, výstavy, přednášky a zábavné prohlídky.
David Becher zásadně ovlivnil moderní lázeňskou léčbu a zapůsobil na rozvoj lázeňských budov.
Návštěvníci mohou vidět památníky a pamětní desky věnované Davidu Becherovi, a navštívit historické lázeňské budovy jako Mlýnské lázně a Grandhotel Pupp.
Kampaň #PijuPrameny má za cíl pomoci lidem objevovat léčivou sílu karlovarských pramenů.
David Becher byl znám jako 'Hippokrates Karlových Varů', což odkazuje na jeho přínos v oblasti lékařství a balneologie.
Rodina Becherů má dlouhodobé kořeny v Karlových Varech, začínající od Georga Bechera, který se přistěhoval v roce 1570, a pokračující vývojem tří rodových větví.
David Becher určil teplotu Vřídla a přispěl k rozvoji kultury pití minerálních vod, včetně dávkování a pitných kúr.
Dny světového dědictví UNESCO ve Varech oslavují přírodní a kulturní bohatství města, které bylo uznáno jako součást světového dědictví.
Návštěvníci mohou prozkoumat voskové figuríny v kostele sv. Lukáše, užívat léčivých pramenů, navštívit historické kolonády a vychutnat si kulturní akce pořádané městem.
Otázky i odpovědi jsou strojově generované a neprošly redakční úpravou.