Patky z vánoček a sekera pod stolem – Štědrý den je plný tradic a lidové magie

Na Boží hod neboli Slavnost Narození Páně by se mělo odpočívat, rozjímat a užívat si Vánoc. Podle lidových tradic jsou zakázány jsou domácí práce, dokonce i stlaní postele! Jaké další zvyklosti a pranostiky připadají na 25. prosince?

Jestliže máte rádi romantickou, sněhem pokrytou zimní krajinu, jiskřivý sníh, klid přírody a Vánoce vůbec, pak uspořádejte hostinu podle našeho tradičního menu. Pozvěte své hosty, rodinu, přátele na zimní oslavu, stejně tak jedinečnou, jako je česká kuchyně. Vyberte romantickou hudbu, připravte výzdobu, uvařte vánoční menu podle našich receptů a podávejte k němu tradiční vánoční cukroví a punč.

Betlémy, cukroví, vánoční stromeček, šupiny z kapra, zlaté prasátko, jmelí, lití olova, házení střevícem nebo krájení jablíček: to všechno jsou zvyky, které už nepatří k adventu, ale do vánoční doby. Víte ale, kdy vlastně Vánoce začínají a kdy končí?

Ve městech, městečkách a obcích stojí každoročně krásné vánoční stromy, které zdobí adventní čas. Jestliže i vy už začínáte pomalu přemýšlet, čím ozdobíte letos své vánoční stromečky a jak vnést vánoční atmosféru do svého domova, máme pro vás pár tipů. Inspirací mohou být prohlídky dílen, vánočních galerií a manufaktur, kde se vánoční ozdoby vyrábějí – a je nejvyšší čas plánovat, protože prohlídky je často nutné objednat předem. Zároveň v době před Vánocemi jsou doširoka otevřené dveře podnikových prodejen.

Říká se, že prosincem rok končí, ale zima začíná. Opravdu teprve začíná: i když prosinec už patří do zimy, ze všech zimních měsíců má nejvyšší průměrnou teplotu. Přináší s sebou spousty pranostik a starých lidových zvyků: je to přece čas adventu, zimního slunovratu a Vánoc. Seznamte se na Kudy z nudy s prosincovou nadílkou pranostik a pořekadel!

Vánoce, to je především svátek dětí a rodiny. Všechny sváteční dny se nesou ve znamení setkávání rodin i přátel a v poklidném vychutnávání zvláštní atmosféry. Vánoce patří k nejkrásnějším obdobím v roce. Staré tradice si připomínají nejen muzea a skanzeny, ale i lidé ve svých domovech.

Výročí bitvy u Slavkova a prvního vydání Rychlých šípů, založení společnosti Laurin & Klement a také premiéry České mše vánoční Jakuba Jana Ryby a Janáčkovy opery Věc Makropulos podle stejnojmenné divadelní hry Karla Čapka: to je jen pár zajímavých výročí, která si na Kudy z nudy připomínáme v prosinci.

Možná ten pocit znáte – nazdobíte stromeček, připravíte salát, cukroví máte napečeno a přece cítíte, že i když je vše hotovo, stále ještě něco chybí... Může to být jedna z vánočních drobností, která právě u vás vykouzlí tu pravou vánoční atmosféru. Zpátky do dětství se vrátíte s vánočními lucerničkami nebo andělským zvoněním, někde je tím posledním bílým místem tradiční rodinná ozdoba, jinému stačí zapálit františek. Inspirací vám mohou být naše tipy, které zároveň vysvětlí, odkud se všechny tyto tradiční drobnůstky vzaly a jaký je jejich příběh.

První adventní neděle, která letos připadá na 1. prosince 2024. Pro křesťany advent představuje očekávání příchodu Ježíše Krista a přípravu na oslavu jeho narození, na Vánoce. Jednotlivým adventním nedělím se říká železná, bronzová, stříbrná a zlatá. Adventní doba u nás skončí se západem slunce o Štědrém večeru. Je tomu tak proto, že za dávných časů platil v naší zemi staročeský čas, kdy nový den začínal nocí, tedy západem Slunce dne předcházejícího.

Na jmelí si v průběhu roku vzpomene málokdo. To až s příchodem Vánoc se začínáme pídit po pozlacených větvičkách, abychom si je zavěsili doma pro štěstí. Odkud však tato tradice pochází, jaké další tajuplné legendy jsou se jmelím spojené? A jak slavili Vánoce naši dávní pohanští předci?

Bez nazdobených vánočních stromečků i obřích zářících stromů na náměstích a návsích by české Vánoce prostě nebyly ono. Odkud se ale tahle tradice vzala, kde se objevil první stromeček a čím byl tehdy ozdobený? A kdy a kde stál první velký vánoční strom pod širým nebem?

Štědrovečerní večeře je v plném proudu, zní vánoční hudba, hoří svíčky a u ozdobeného stromečku se právě odehrává zázrak: zastavil se tu Ježíšek a naděluje. Odkud přišel? Anebo přiletěl? Jak se dostal do obývacího pokoje? Chodí komínem nebo oknem? A jak je možné, že miminko unese tolik dárků?

Stejně jako vánoční cukroví nebo výzdoba domácností se zvolna mění i tradiční štědrovečerní večeře. I když se ale někde na svátečně prostřených stolech objeví řízky, losos nebo vinná klobása, ve většině českých domácností pořád hraje prim rybí polévka, smažený kapr s bramborovým salátem a pár kousků vánočního cukroví nebo vánočka. Na čem si ale o Vánocích pochutnávají naši sousedé?

České lidové zvyky jsou založeny na křesťanské nebo pohanské tradici, často se navíc liší kraj od kraje. Ve městech se v dnešní době udržují méně, avšak na vesnicích jsou stále velmi živé. Zvyky i tradice se nadále těší velkému zájmu všech obyvatel České republiky, pro zahraniční turisty jsou zajímavým zpestřením jejich pobytu, a to zejména přijedou–li do Česka na Vánoce, o masopustu či o Velikonocích.

Jednou z českých lidových tradic oceněných značkou UNESCO jsou masopusty. Nejsme v tom sami, zimní slavnosti plné bujaré hudby, masek, tance a dobrého jídla zdaleka nejsou jen výsadou Čech, Moravy a Slezska. Masopustní obchůzky z východních Čech, zapsané na seznamu nehmotného světového kulturního dědictví UNESCO, tak mají leccos společného například se slavným benátským karnevalem.

Na Vánoce peče a mlsá celé Česko. Kdo nepeče, ten si alespoň pár kousků cukroví koupí, aby ozdobilo vánoční stůl. Tradičně se chystá přesný počet druhů, což prý nosí štěstí. Kolik druhů to ale je? A jak si naše vanilkové rohlíčky, pracny nebo marokánky vedou ve světové konkurenci?