Vánoční zvyky a tradice – znáte je všechny?

Česká republika je na špičce světového lidového betlémářství a betlémy objevíte během adventu a Vánoc skutečně všude, od maličkých, co se vejdou do ořechové skořápky, až po obří betlémské scény s postavami v nadlidské velikosti ze dřeva či slámy. Odkud se ale tahle tradice vlastně vzala a kde se odehrálo první představení živého betléma?

Udělejte si o vánočních svátcích hezký výlet! Vánoce jsou pro všechny symbolem klidu. Překonejte lenost, opusťte příjemné teplo domova a prožijte kouzelný vánoční výlet. Poznejte magické kouzlo tradic a zvyků, které jsou s tímto svátkem spjaty, netradiční prohlídky zoo, užijte si svátečně vyzdobené hrady a zámky nebo zábavu na bruslích. Prohlédnout si během Vánoc můžete i řadu nádherných betlémů, kde se člověk musí klanět umu našich předků.

Rozzářené ulice, veselý shon na vánočních trzích, slavnostní výzdoba, ale také nostalgické rozjímání přesvědčí i zaryté nepřátele svátků, že Vánoce patří k nejkrásnějším obdobím v roce. Vychutnejte si magickou vánoční atmosféru a vánoční trhy 2024. Máme pro vás přehled, kam se v Česku během adventu a Vánoc vydat vstříc jedinečným zážitkům. Zajít na trhy a jarmarky můžete klidně cestou z práce. Možná narazíte i na originální dárek nebo na něco, co udělá radost vám.

Na jmelí si v průběhu roku vzpomene málokdo. To až s příchodem Vánoc se začínáme pídit po pozlacených větvičkách, abychom si je zavěsili doma pro štěstí. Odkud však tato tradice pochází, jaké další tajuplné legendy jsou se jmelím spojené? A jak slavili Vánoce naši dávní pohanští předci?

Adventní věnec neodmyslitelně patří k symbolům předvánočního období. První adventní neděle je časem, kdy se zapaluje první svíčka adventního věnce. Krásně nazdobený věnec z chvojí nebo jiného materiálu je po celou dobu adventu ozdobou domácnosti, kterou navíc provoní příjemná vůně jehličí. Ale ruku na srdce – co o adventním věnci vlastně víme? Kde se vzal a jak má vypadat jeho tradiční výzdoba?

Zvyk stavět betlémy patří k nejrozšířenějšímu vánočnímu zvyku. Tuto tradici založil v roce 1223 svatý František z Assisi v italské Umbrii. Se svými přáteli přivedli do jeskyně, kterou přeměnili na kapli, živého osla i vola a zinscenovali betlém, v němž pak kněz sloužil první vánoční půlnoční mši. Současné adventní a vánoční výstavy betlémů ukazují, že betlémářská tradice je u nás dosud živá. Přijďte se i vy potěšit krásou betlémské scény, která pohladí na duši.

Již sedmý ročník Příběhu vánočního stromečku, letos s podtitulem Cesta kolem světa, začíná 23. listopadu. Vánoční atmosféra, nazdobené stromečky i průvodci v kostýmech na vás budou čekat každý den v týdnu, včetně sobot a nedělí, až do 23. ledna 2025.

Dnešní betlém v počtu 25 figur z polychromované keramiky z konce 20. stol., který měl být pouhým provizoriem, nakonec pro svou líbeznost zdomácněl. Velmi osobitě působí zejména netradiční ztvárnění klečící Panny Marie objímající děťátko v jeslích, které se dočkalo četných kopií.

Jesličky byly pravděpodobně zhotoveny ještě v 19. století. Tomuto období by odpovídala i polychromie utvořená z barev tlumených odstínů. Betlém byl doplněn stylizovanou salaší ze dřeva se šindelovou krytinou.

Olomoucké vánoční trhy patří k těm nejhezčím nejen v Olomouci. Vychutnejte si pravou vánoční atmosféru od 22. listopadu až do 23. prosince 2024. Opět se můžete užít dřevěné městečko s desítkami stánků s tradičním sortimentem a bohatou nabídkou punčů.

Při pohledu na překrásně nazdobené vánoční stromky na náměstích se tají dech. Pojďte s portálem Kudy z nudy pátrat po jejich tajemství. Víte, kdy se vůbec začalo s jejich výzdobou, anebo kdy se objevily první nazdobené velké stromy na náměstích našich měst, a odkud se tahle tradice vlastně vzala?

V době největší slávy měly jesličky přes 300 figurek zdobených autentickými kroji ze všech koutů naší země a fronty na výstavu sahaly až ke dveřím na hřbitov. Současná podoba perníkových jesliček je dílem učně paní Horálkové, Daniela Zítky, který peče a zdobí betlém od roku 2002.

Velká vánoční výstava pod názvem „Lidové Vánoce v Polabí“ se i letos koná v celém areálu skanzenu. V interiérech všech devíti chalup budou k vidění scény ze života našich předků, připomínající starobylé zvyky a obyčeje v čase adventu a v období od vánočních svátků až do Tří králů.

Slavná filmová pohádka Tři oříšky pro Popelku režiséra Václava Vorlíčka měla premiéru 1. listopadu 1973. Popelku dodnes milují celé generace malých i velkých diváků a právem patří mezi nejoblíbenější vánoční pohádky.

Bižuterie ze skla, kovu a dalších materiálů se na severu Čech vyrábí již od konce 17. století. Našla si cestu do všech koutů světa, jejím domovem ale zůstává Jablonec nad Nisou; ostatně termín jablonecké zboží se už dávno stal mezinárodním synonymem pro ozdobné třpytivé šperky. Jen kousek od Jablonce pak leží Jiřetín pod Bukovou, místo, kde se v roce 1862 narodil Daniel Swarovski: muž, který vybudoval značku, jež se v módním světě stala ikonou.

V neděli 1. prosince 2024 zapálíme první svíci na adventním věnci a zahájíme tím krásný předvánoční čas. K adventu i Vánocům patří už tradičně řada symbolů z rostlinné říše. Kromě vánočního stromečku naše domovy zdobí větvičky barborek, jmelí a za oknem rozkvétá brambořík. K vánoční výzdobě patří i řada tropických rostlin, například vánoční hvězda neboli pryšec překrásný, obrovské květy hvězdníku nebo vánoční kaktus. S mnoha těmito rostlinami se můžete setkat i při návštěvě trojské botanické zahrady. Víte, proč některé rostliny symbolizují právě čas adventu a Vánoc? Odkud zejména ty tropické pocházejí? A na co si při jejich pěstování dát pozor? Kromě seznámení s krásnými rostlinami nabízí Botanická zahrada Praha v letošním roce i originální vánoční dárky.

České lidové zvyky jsou založeny na křesťanské nebo pohanské tradici, často se navíc liší kraj od kraje. Ve městech se v dnešní době udržují méně, avšak na vesnicích jsou stále velmi živé. Zvyky i tradice se nadále těší velkému zájmu všech obyvatel České republiky, pro zahraniční turisty jsou zajímavým zpestřením jejich pobytu, a to zejména přijedou–li do Česka na Vánoce, o masopustu či o Velikonocích.

Jednou z českých lidových tradic oceněných značkou UNESCO jsou masopusty. Nejsme v tom sami, zimní slavnosti plné bujaré hudby, masek, tance a dobrého jídla zdaleka nejsou jen výsadou Čech, Moravy a Slezska. Masopustní obchůzky z východních Čech, zapsané na seznamu nehmotného světového kulturního dědictví UNESCO, tak mají leccos společného například se slavným benátským karnevalem.

V mnoha českých domácnostech to již od konce listopadu voní vanilkou, skořicí a čokoládou. České hospodyně zachovávají tradici, že na vánočním stole musí být nejméně tolik druhů vánočního cukroví, kolik je členů rodiny, kteří usednou ke štědrovečerní večeři. A některé přebornice pečou i více než dvacet druhů… Zamysleli jste se ale někdy nad tím, na čem si vlastně pochutnáváme? Kde se vzaly názvy jako medvědí pracny, marokánky, vosí hnízda anebo proč se pečou zrovna vanilkové rohlíčky? Všechny tyto otázky se pokusí objasnit Kudy z nudy.

Možná ten pocit znáte – nazdobíte stromeček, připravíte salát, cukroví máte napečeno a přece cítíte, že i když je vše hotovo, stále ještě něco chybí... Může to být jedna z vánočních drobností, která právě u vás vykouzlí tu pravou vánoční atmosféru. Zpátky do dětství se vrátíte s vánočními lucerničkami nebo andělským zvoněním, někde je tím posledním bílým místem tradiční rodinná ozdoba, jinému stačí zapálit františek. Inspirací vám mohou být naše tipy, které zároveň vysvětlí, odkud se všechny tyto tradiční drobnůstky vzaly a jaký je jejich příběh.

Víte, že počátky oslav adventu sahají až do 5. – 6. století? Advent je začátek liturgického roku, období čtyř neděl před 25. prosincem. Doba adventní je pro křesťany časem očekávání narození Krista a první adventní den je zároveň začátkem nového církevního roku, bez ohledu na civilní kalendář. Samotné slovo advent pochází z latinského "adventus", což znamená příchod. V dobách předkřesťanských naši předci v tomto čase oslavovali zimní slunovrat, návrat životadárného světla. Postupem času došlo k prostoupení prastarých obyčejů s křesťanskými a po celý prosinec se v lidových Vánocích objevovaly různé tajemné postavy. Pojďte si s námi připomenout živé či dnes již zaniklé tradice vztahující se k tomuto tajuplnému období, které letos připadá na období od 1. do 24. prosince 2024.

Na Vánoce peče a mlsá celé Česko. Kdo nepeče, ten si alespoň pár kousků cukroví koupí, aby ozdobilo vánoční stůl. Tradičně se chystá přesný počet druhů, což prý nosí štěstí. Kolik druhů to ale je? A jak si naše vanilkové rohlíčky, pracny nebo marokánky vedou ve světové konkurenci?

Určitě si z dětství vzpomínáte na křehké vánoční ozdoby sestavené z maličkých třpytivých perliček. Dědí se z generace na generaci jako pověstné rodinné stříbro, ukládají se s péčí, nostalgií a něhou, a ven z krabic smí jen na Vánoce. Ruční výroba křehkých vánočních ozdob byla zapsaná na seznam nehmotného kulturního dědictví UNESCO.

Pečené kaštany byly oblíbenou pochoutkou podzimních a zimních dnů už za Rakouska-Uherska. Patřily ke staropražskému koloritu: zvlášť na Starém Městě prý v zimě stávaly kaštanářky na každém rohu a vůně pražených kaštanů byla pro kolemjdoucí tou nejlepší reklamou.

Štědrovečerní večeře je v plném proudu, zní vánoční hudba, hoří svíčky a u ozdobeného stromečku se právě odehrává zázrak: zastavil se tu Ježíšek a naděluje. Odkud přišel? Anebo přiletěl? Jak se dostal do obývacího pokoje? Chodí komínem nebo oknem? A jak je možné, že miminko unese tolik dárků?

Stejně jako vánoční cukroví nebo výzdoba domácností se zvolna mění i tradiční štědrovečerní večeře. I když se ale někde na svátečně prostřených stolech objeví řízky, losos nebo vinná klobása, ve většině českých domácností pořád hraje prim rybí polévka, smažený kapr s bramborovým salátem a pár kousků vánočního cukroví nebo vánočka. Na čem si ale o Vánocích pochutnávají naši sousedé?

Květen je měsíc lásky: patří k němu stavění velké máje i malých májek, polibky a tance pod kvetoucími stromy, malování chodníčků lásky i čtení veršů z Máchova Máje. A také Jízdy králů (které byly v roce v roce 2011 zapsány na seznam UNESCO), prvomájové výlety, pikniky a téměř zapomenutý svátek Letnice.