Začněme v zemi, kterou mnozí z nás nepovažují za cizinu: na
Slovensku. Díky společné historii a provázanosti obou národů jsou slovenské Vánoce téměř stejné jako ty české. Na Štědrý den se často drží půst anebo se jí bezmasé pokrmy, například sváteční kapustnica / zelňačka. Večerní hodování začínají oplatky s medem a pokračují rybou s bramborovým salátem a spoustou druhů cukroví.
Rakousko: nejstarší vánoční moučník
Vánoční zvyky v
Rakousku jsou hodně podobné českým, od adventních trhů pře barborky, punč a pečené kaštany až po vánoční stromečky. Pár rozdílů ale existuje: například ryby se na štědrovečerních stolech objevují asi jen v jedné čtvrtině domácností. Místo nich si Rakušané pochutnávají na vídeňských vepřových nebo telecích řízcích, často se také jí krůta, kachna nebo zvěřina. Rakouskou vánoční specialitou pak je Kletzenbrot, sladký chléb s křížalami a oříšky, považovaný za vůbec nejstarší vánoční moučník na světě.
Německo: štola, klobásy a devět chodů
Německé Vánoce voní svařeným vínem, marcipánovou štolou a cukrovím: perníčky prý pocházejí z Bavorska, vánoční štola zase ze Saska. Mimochodem, víte, proč je důkladně zasněžená cukrem? Symbolizuje totiž Ježíška zavinutého v bílých peřinkách. Na štědrovečerních stolech bývá husa, kachna, klasické klobásy anebo vinné klobásy s bramborovým salátem.
Zajímavé zvyky se dají vystopovat v
Krušnohoří, kde tradiční štědrovečerní večeře nese název Neinerlaa nebo Neunerlei. Počet chodů prozrazuje devítka v názvu, ale pořadí a výběr se liší podle regionu i rodiny. Jídlo se většinou podává na speciálních talířích, ale tradiční pokrmy Neinerlaa se dají ochutnat v rozmanitých variacích i na adventních trzích. Každé jídlo navíc má svou symboliku: čočka nebo hrách zajistí požehnání, opečená klobása srdečnost a sílu, kyselé zelí se postará o dobrou sklizeň (a také prý aby váš život v novém roce nebyl kyselý), kapr nebo sleď přinesou peníze, kaše nedovolí, aby peníze utíkaly z domu, polévka a pečená jablka jsou pro zdraví, husa, vepřové maso nebo králičí pečeně značí štěstí a prosperitu, houby přinášejí přátelství a štěstí, celer plodnost, chléb se solí pohostinnost a rodinné teplo a červená řepa radost, štěstí a krásu.
Na Vánoce do Polska
Slavnostní štědrovečerní večeře v Polsku začíná lámáním posvěcené oplatky: členové rodiny si ji předávají kolem stolu a každý si kousek odlomí na důkaz vzájemné pospolitosti, smíření, lásky, přátelství a odpuštění. Správná večeře mívá dvanáct chodů, které symbolizují měsíce v roce i počet apoštolů. Má ale jednu zvláštnost: jídlo je připraveno na stole už na začátku večeře a lidé si mohou nabírat podle chuti v libovolném pořadí, měli by však ochutnat alespoň oněch dvanáct druhů. Bývá to hlavně houbová a rybí polévka, boršč z červené řepy či zelí, a podobně jako u nás kapr. Většinou ale nebývá smažený, spíš s černou omáčkou a švestkami, případně se zelím a houbami, v přímořských oblastech nahrazuje kapra jeseter nebo sleď. Na stolech nechybí ani gołąbki, zelné závitky s pohankovou kaší, taštičky / pirohy plněné masem a zelím, kutia, sladká pšeničná kaše se sušeným ovocem, ořechy a medem, pečený krocan, pečená šunka či mleté rybí maso v rosolu. Místo štrůdlů a vánoček si Poláci pochutnávají na makových koláčích anebo sladkých žemlích, sypaných mákem a rozinkami a máčených v mléce.
Pětkrát o Vánocích
- Máte dojem, že štědrovečerní kapr je tradice s přinejmenším středověkými kořeny? Omyl, prý ještě na konci 19. století ryby jedli o svátcích jen obyvatelé rybníkářských oblastí, pro ostatní byly příliš drahé. To se změnilo až za první republiky.
- Nejrozšířenější sváteční večeří býval černý kuba, pokrm z hub a krupek. Jedla se také čočka nebo hrachová kaše či polévka, jablečné záviny, pečené oplatky s medem, lívance anebo švestkové knedlíky. Výběr vycházel z toho, co bylo k dispozici a jak hluboko měla domácnost do kapsy. Na stolech těch bohatších se dokonce objevovaly jako symboly luxusu pomeranče, mandarinky, datle, fíky, grapefruity nebo banány.
- Přípravu svátečních pokrmů provázela řada zvyklostí a pověr. Například vánočky, chleba a pečivo bylo doporučeno péct jen z vlastní mouky, aby se pro další rok zajistila dobrá úroda. Přebytečná voda se slévala a přidávala do krmení dobytku. Po kousku jídla ze štědrovečerního stolu dostávala všechna domácí zvířata, část pak symbolicky putovala do studny, do kamen, na zahradu a do polí.
- Podle toho, jak se povedl vánoční chléb, se odhadovalo, jak se bude dařit v dalším roce. Pokud nevykynul, připálil se nebo roztrhl, bylo zle. Někde se do něj pro štěstí zapékalo zrnko hrášku, mandle nebo penízek. Ten, kdo ho našel ve svém kousku, mohl v dalším roce očekávat dostatek peněz.
- Chlebové pověry se postupně přenesly na vánočku, která má podobně jako německá štola svým oválným tvarem a zaplétáním připomínat novorozeného Ježíška v povijanu. Plete se z devíti pramenů: čtyři spodní symbolizují oheň, vodu, vítr a vzduch, tři prostřední cit, vůli a rozum, dva nahoře vědění a lásku.
Tradiční štědrovečerní večeře v České republice zahrnuje rybí polévku, smažený kapr s bramborovým salátem a vánoční cukroví nebo vánočku.
Na Slovensku jsou vánoční tradice velmi podobné českým. Na Štědrý den se lidé často drží půstu a ve večerní hodování začínají s oplatkami s medem a pokračují rybou s bramborovým salátem a cukrovím.
V Německu je štědrovečerní večeře často spojena s husou, kachnou, klobásami nebo vinnými klobásami s bramborovým salátem. Také je populární marcipánová štola, která je známkou adventu a Vánoc.
V Rakousku je na vánočních stolech obvyklé místo ryb jíst vídeňské vepřové nebo telecí řízky, krůtu, kachnu nebo zvěřinu. Tradiční vánoční specialitou je Kletzenbrot, sladký chléb s křížaly a oříšky.
Večeře v Polsku začíná lámáním posvěcené oplatky a má dvanáct chodů symbolizujících měsíce v roce i počet apoštolů. Na stolech bývá hlavně rybí a houbová polévka, boršč z červené řepy, kapr a další pokrmy.
Vánoční štola symbolizuje Ježíška zavinutého v bílých peřinkách, proto je posypána nadměrným množstvím cukru.
Návštěvníci mohou v Praze na Štědrý den navštívit různé památky, muzea, botanické zahrady nebo zúčastnit se akcí jako kouzelnou atmosféru vánočních trhů či účast na večerním zpívání na Staroměstském náměstí.
Tradiční české vánoční zvyky zahrnují zdobení stromků, stavění betlémů, pečení cukroví a sváteční hostiny s tradičními pokrmy jako je rybí polévka a smažený kapr.
Tradice stavění betlémů založil v roce 1223 svatý František z Assisi, kdy u své poustevny zinscenoval první živý betlém.
Lámání posvěcené oplatky symbolizuje vzájemnou pospolitost, smíření, lásku a přátelství mezi členy rodiny.