Připomeňte si Světový den vody: je každoroční připomínkou významu vody pro lidstvo!

Jak probíhá úprava pitné vody a čištění vod odpadních, je možné se dozvědět v interaktivním centru vodárenství.

Sečská přehrada a její okolí je největší a nejvyhledávanější rekreační oblastí v Pardubickém kraji. Koupání a mnoho dalších sportovních aktivit nabízí autokemp Seč Pláž. V Seči a nedalekém okolí je mnoho historických památek, hradů a zámků, rozhledny, skanzen a mnoho sportovních zařízení.

Vodárenská věž vznikla na opavském nádraží v roce 1892. Po několika přístavbách dosáhla současné výšky 19 metrů. Nejcennějšími dochovanými prvky jsou původní ocelové, nýtované nosníky a také jedna nádrž na vodu z roku 1892. V současnosti prochází rekonstrukcí a mění se na multifunkční prostor.

Bílina pramení v Krušných horách v okolí Chomutova a v Ústí nad Labem se vlévá do Labe. Sjízdná je v délce cca 50 km po celý rok. Jezů je na řece pomálu a nesjízdný není ani jeden, celých 23 km není třeba loď přenášet.

Nedaleko vlakového nádraží v Týništi nad Orlicí naleznete jednu z dominant tohoto města, prvorepublikovou vodárenskou věž, která dnes slouží jako originální muzeum. Věžní ochoz navíc poskytuje nevšední výhled na město

Přírodní památka Meandry Lučiny se nachází na jihozápadním okraji města Havířova, kolem toku řeky Lučiny. Tato oblast byla vyhlášena přírodní památkou v roce 1991 a tvoří ji tok řeky Lučiny, který na tomto území vytvořil přirozené meandry, na které navazují mokřady s lužním porostem.

Údolí Reservy svírají vlevo hlavní vrcholy Koruna (832 m), vpravo vrcholy Jordán (826 m) a Hlava (788 m). Jedná se o velmi pěkné a poměrně odlehlé místo centrálních Brd.

Prameniště Ploučnice je označováno za jedno z nejvydatnějších ve střední Evropě. Nachází se v nedaleko Osečné u Janova dolu.

Stezka podél Lužnice spojuje Čechy a Rakousko. Jedná se o přeshraniční dálkovou pěší trasu podél řeky Lužnice, od jejího pramene u rakouské obce Karlstift v severním Rakousku až k jejímu soutoku s Vltavou u Týna nad Vltavou.

Hřenská Kamenice pramení v Lužických horách, teče Kytlickou vrchovinou a u České Kamenice přitéká do Krušnohorské soustavy. Právě nedaleko Hřenska protéká nádhernými soutěskami, za Hřenskem ústí do Labe. Vodákům je díky národnímu parku plavba po řece zakázána.

Řeka Odra je evropský veletok, o celkové délce přibližně 854 km, který pramení na Moravě pod vrcholem Fidlův Kopec ve výšce 634 m.n.m. a ústí v Polsku do Baltského moře.

Pramen Sadka najdete v Prokopově ulici v obci Sadská nedaleko Nymburka. V Sadské vyvěrá alkalicko – zemitá kyselka o teplotě 11°C, jejíž složení je podobné jako u zřídel v Poděbradech. Okus tuto vodu můžete jen dvě hodiny denně, a to od 8:30 do 9:30 a od 15 do 16 hodin.

Divoká a Tichá Orlice se v Albrechticích nad Orlicí spojují v jednu řeku, která dále teče směrem na Hradec Králové jako Orlice spojená. Řeka má dostatek vody po celý rok a její spouvání je vhodné i pro začátečníky. Podél řeky je množství pěkných pláží a břehy bývají hlinité.

Komentované prohlídky Vodárenské věže z roku 1724. Součástí jsou dvě video-expozice o historii vodárenství v Českých Budějovicích. Zájemci také zavítají do přilehlého vodojemu, kde je čeká film o koloběhu vody.

Řeka Úpa pramení v Krkonoších cca 2 km od Sněžky. Jméno řeky pochází pravděpodobně z baltského nebo keltského slova znamenajícího „řeka“. Délka toku je 78,7 km. Úpa patří se svým prameništěm ve výšce 1432 metrů nad mořem mezi nejvýše pramenící české řeky.

Jednou z největších řek na jižní Moravě je Dyje, která pramení v sousedním Rakousku pod názvem Thaya. Celková délka toku činí 311 kilometrů, z toho na našem území 235 km. Větší část říčního toku na území ČR je sjízdná, dohromady v délce 209 km.

Krásný beskydský vodopád leží na Bučacím potoce na severní straně hory Smrk, potok se vlévá zleva do Ostravice. Bučací potok protéká Ostravicí, která je nejbližším výchozím místem k vodopádu.

Kolínská vodárenská věž, která patří k dominantám města, byla slavnostně otevřena pro veřejnost. Vodojem nyní slouží jako veřejně přístupná rozhledna, která kromě krásného výhledu a přístupu do prostoru bývalé vodní nádrže nabídne tematicky zaměřené expozice a další zajímavý kulturní program.

Ve starém třebíčském vodojemu mohou návštěvníci zhlédnout expozici, která se věnuje historii vodárenství. Samozřejmostí je také atraktivní pohled na město.

V areálu Úpravny vody v Ostravě – Nové Vsi je k vidění expozice, která se věnuje historii dodávek vody do krajského města. Výstavu tvoří panely s historií ostravského vodárenství a různé historické předměty.

Česká vodácká klasika, nejnavštěvovanější řeka splavná pod Lipnem po celý rok. Řeka příjemně teče krajinou a zkouší zručnost kormidelníků v četných peřejkách, které však nepřekročí obtížnost WW I. Na jezech jsou vorové propusti, které zaručují sjízdnost a oživují plavbu.

Název řeky je v latinské podobě Mse doložen v Kosmově kronice. Pramení na území Německa v Griesbašském lese. Na krátkém úseku tvoří státní hranici a vstupuje zcela na území České republiky.

Údolí meandrujícího toku Rokytné vyniká zachovalým krajinným rázem. Ten tvoří zákruty řeky se starými břehovými porosty a četnými skalisky. V jejich okolí jsou hustě zalesněné a nepřístupné svahy.

Třeboňsko je jedno z mála velkoplošných chráněných území, které se nachází v rovinaté krajině. Přestože jde o oblast, která je po staletí přeměňována člověkem, zachovaly se zde velice cenné přírodní hodnoty.

Čtvrtá nejdelší řeka na našem území pramení v Bavorsku v přírodní rezervaci Smrčiny. Protéká historickou částí města Cheb a chebskou pánví pokračuje v meandrech až do Kynšperka nad Ohří. Řeka Ohře obtéká obloukem hrad Loket a vtéká do CHKO Slavkovský les.

Součástí Vltavské kaskády je přehrada Orlík, která jejíž hráz přehradila tok řeky Vltavy u Solenice v okrese Příbram. Přehradní nádrž dostala své jméno podle zámku, který kdysi čněl nad hlubokým údolím Vltavy a dnes se nachází jen pár metrů nad hladinou přehradního jezera.

Při jižním okraji Špindlerova Mlýna nemůžete přehlédnout elegantní přehradu na horním toku Labe. Jedná se o první přehradu na řece Labi. Byla vybudovaná jako ochrana před ničivými povodněmi a již od roku 1916 zachytává převážnou část sněhových vod ve střední části Krkonoš.

Řeka Jizera pramení v Jizerských horách, kde tvoří hranici Českou republikou a Polskem. Řeka propojuje území Krkonoš, Jizerských hor i Českého ráje, a je osou celého území. Soutěska Jizery od soutoku s Mumlavou do Horní Sytové je v jarních měsících rájem pro milovníky divoké vody a raftingu.

Řeka Doubrava pramení ve Žďárských vrších a vlévá se do Labe u Záboří nad Labem. Na jejím toku se nachází přehrada, malebná údolí, ale i divoký kamenitý kaňon. Vodáci na Doubravě využívají dva úseky. Prvním je úsek Bílek – Horní Sokolovec (WW2-4) a druhým úsek Pařížov – Ronov nad Doubravou (WW1-2).

Řeka Kamenice je nejvýznamnějším pravostranným přítokem Jizery. Vytéká z josefodolské přehrady a přivádí do Jizery vodu z Jizerských hor. V jarních měsících je oblíbeným cílem kajakářů.

Vodopády na Černém potoce, patřící mezi největší vodopády celých Jizerských hor, se nachází zhruba 2 km jižně od Bílého Potoka.

Vodní nádrž na Černé Nise 3 km severně od Bedřichova splynula za sto let své existence s okolní horskou přírodou. Čisté, patnáct metrů hluboké vody jsou v létě vyhledávány jako přírodní koupaliště, mimo jiné i naturisty.

Nejznámějším luhačovickým pramenem je Vincentka. Vděčí za to především tomu, že byl až do roku 1991 jediným místním pramenem, který se plnil do lahví. Vyvěrá za kolonádou, kde je jímán v osmimetrové studni.

Údolí řeky Křinice patří od 19. století mezi oblíbené turistické cíle Českého Švýcarska. Místa však bývalo v minulosti hospodářsky významné také při plavení dříví do Saska.

Vydra patří mezi nejkrásnější šumavské horské říčky s peřejnatým řečištěm a obřími hrnci vymletými v žulových balvanech. Protéká malebnou krajinou přírodní rezervace Povydří a její tok dosahuje délky 23 km.

Součást parku tvoří přírodní prostředí svahů údolí a údolní niva řeky Chomutovky, jádrem jsou přírodní rezervace Novodomské rašeliniště, dále přírodní rezervace Buky nad Kameničkou a přírodní památka Krásná Lípa.

Vinohradská vodárenská věž je výraznou dominantou v pražském panoramatu. V různých časových obdobích odtud byla dodávána voda i Žižkovu, Strašnicím, Vršovicím, části Nuslí a Pankráce. Svému původnímu účelu sloužila vodárna až do roku 1962.

Podniknout výlet k Černému jezeru by měl každý, kdo se ocitne v krásném prostředí Šumavy. Největší české přírodní jezero ledovcového původu totiž poskytuje jeden z nejhezčích zážitků při toulkách šumavskou přírodou.

Jevanský rybník leží na kaskádě Jevanského potoka v obci Jevany. Je vzdálen cca 26 km od Prahy-Štěrbohol, 17 km od Sázavy, 12 km od Českého Brodu a 35 km od Kutné Hory. V létě láká ke koupání a vodním sportům, na podzim se zde konají oblíbené výlovy.

Vodní dům je moderní návštěvnické středisko evropsky významné lokality Želivka. Pod jednou střechou zde najdete vše o vodě. Tématem moderně pojaté expozice jsou různé tváře vody – nenahraditelné suroviny, která si zaslouží naši ochranu. Neváhejte, čekají vás interaktivní exponáty a hrátky s vodou.

Novomlýnská vodárenská věž je pozoruhodná historická památka, která se stala jednou z dominant nábřeží Ludvíka Svobody. Stojí v Petrské čtvrti na Novém Městě, v místě bývalých pražských Nových mlýnů.

Nejmenší a nejvýše položené jezero české části Šumavy bylo na dlouhou dobu veřejnosti nepřístupné. O to víc se vyplatí se k tomuto krásnému jezeru ledovcového původu podívat.

Vodopády na Bubovickém potoce patřily k nejkrásnějším místům na Karlštejnsku. Tvořily je až dvoumetrové vápencové schody pokryté mechem a řasami. V současné době jsou z neznámých příčin zcela vyschlé.

Romantické kaňonovité údolí potoka s názvem Židova strouha patří k nejromantičtějším místům v Čechách. Při ústí do Lužnice lemují Židovu strouhu mohutné skalní masivy. V roce 1988 byl kaňon vyhlášen přírodní památkou.

Řeka Labe pramení v Krkonoších, na místě zvaném Labská louka ve výšce 1384 m n. m. V Čechách je její tok dlouhý 358,3 km, než se však dostanou její vody do Severního moře, urazí celkem 1154 km.

Přehrada na řece Bílé Desné leží u obce Desná, v nadmořské výšce 806 m n. m. Její stavba byla dokončena v roce 1915, ale hned v září následujícího roku došlo k jejímu protržení.

Páté velké jezero na české straně Šumavy je pojmenováno podle hory Plechý, pod kterou leží v nadmořské výšce 1089 m. Vzniklo po ústupu ledovce, který za sebou zanechal 40metrovou čelní morénu a impozantní jezerní stěnu vysokou 250 metrů.

Zajímalo by vás, jak vypadá provoz vodní elektrárny Orlík? Přijďte se podívat na exkurzi přímo do strojovny a hráze. Vybrat si můžete z tří typů výkladu – odborného, odborně-populárního a populárního, který nabízí hlavně perličky a zajímavosti.

Skryjská jezírka jsou dvě malá jezírka nedaleko obce Skryje. Leží v nadmořské výšce 270 m, vzdálená od sebe jen několik metrů. Každé z nich měří přibližně 30 m a zaujímá plochu asi 150 m². Jedná se o chráněnou přírodní památku.

Díky své poloze v zalesněném údolí řeky Labe a svým architektonickým ztvárněním je přehrada jednou z nejkrásnějších v celé České republice a snad i proto byla v roce 1964 prohlášena národní technickou památkou. Navštívit zde můžete také zajímavou expozici.

Chcete se dozvědět, jak se vyrábí elektřina z obnovitelných zdrojů? Vyrazte do centra Hradce Králové. V infocentru malé vodní elektrárny Hučák se na vlastní oči přesvědčíte, jak se dá k výrobě elektřiny využít síla vody, větru či slunce. Během prohlídky navíc můžete navštívit i strojovnu elektrárny!

Přírodní rezervace Údolí Doubravy je nejcennějším územím jižní části chráněné krajinné oblasti Železných hor. Úzký, strmý kaňon řeky Doubravy je zmenšeným obrazem obřích kaňonů nacházejících se jinde ve světě. Údolí je však neméně krásné, romantické a tajuplné.

Voda jezírka je slabým roztokem kyseliny sírové, je proto sterilní a bez života. Sloučeniny železa dodávají jezírku červenou barvu. Tato přírodní památka je evropským unikátem.

V muzeu se seznámíte s historií úpravy a dopravy vody v Praze, s procesem výroby pitné vody v Úpravně vody Podolí a exkurzi zakončíte komentovanou procházkou kolem areálu vodárny.

Michelský vodojem z let 1906 – 1907 navrhl významný český architekt Jan Kotěra. Stavbu vysokou 42 metrů z neomítnutých cihel a s měděnou střechou najdete na okraji pankrácké pláně, v katastru Michle, v ulici Hanusova.

Letenská vodárna je 26 metrů vysoká pětipodlažní vodárenská stavba postavená v novorenesančním slohu. Stanová střecha oplývá vikýři, na špičce střechy je v nástavbě umístěn hodinový stroj. V posledním patře se nachází vnější ochoz umístěný na krakorcích.

Vodárenská věž Mazanka stojí na rozhraní Libně a Ďáblic. V roce 1904 tuto 42 metrů vysokou stavbu na kruhovém půdorysu vystavěl architekt František Schlaffer. Vešlo se do ní 178 m3 vody, kterou přes 60 let zásobovala pražskou Libeň. Od roku 1988 svému účelu neslouží, vznikl zde prostor k bydlení.

Není jezero jako jezero: své by o tom mohlo vyprávět třeba Máchovo jezero, které je ve skutečnosti rybník, anebo nejrůznější přehrady. Nenabídneme vám kompletní výčet, ale podíváme se na ta nejzajímavější jezera, často spojená se zvláštními příběhy.

Jedna z nejstarších pražských vodárenský věží je právě Šítkovská zvaná také Hořejší novoměstská. Nalézá pravém břehu řeky Vltavy na jižním konci Slovanského ostrova v těsném sousedství budovy Spolku výtvarných umělců Mánes.

Rekonstruovaná a plně funkční historická železniční vodárna se nachází nedaleko nádraží Branná. Byla postavena v roce 1888 k doplňování vody do parních lokomotiv.

Unikátní vodárna s parním strojem a vlastními vodojemy patří mezi technické památky. Je dochována včetně technologie, tedy stojatého parního kotle, parního stroje a vlastních vodojemů.

Bývalý meteorologický radar v Praze 4 – Kamýku je mezi lidmi znám jako Meteorologická věž Libuš. Od roku 1979 až 2000 sloužila ke sledování oblačnosti, jednalo se zároveň o první takový radar u nás. Dnes už věž slouží jako lokální meteorologická stanice a působí zde i mobilní operátoři.