Rok Habsburků si můžete v novém užít na zámcích Litomyšl, Hrádek u Nechanic a Zákupy

Portál Kudy z nudy pro vás už od roku 2004 shromažďuje tisíce turisticky zajímavých míst z celé České republiky. Některá z nich jsou ale více vyhledávaná než ostatní. Která z nich jsou u uživatelů za dvacetiletou historii portálu vůbec nejvyhledávanější? Vyberte si svůj příští cíl výletu z nejoblíbenějších památek a přírodních krás, zábavních parků, zoologických zahrad, nejrůznějších kuriozit nebo tipů pro děti.

Zámek Zákupy v severních Čechách nabízí prohlídku jedinečných souborů vybavení císařských salonů z poloviny 19. století. Uvidíte téměř 160 let staré papírové tapety, lustry, garnýže, závěsy a nábytek s původními potahy.

Máte-li chuť navštívit nějaký pěkný hrad nebo zámek, ale nenapadá vás, kde mají celoročně otevřeno, nechte se inspirovat našimi tipy! Redakce Kudy z nudy pro vás vybrala desítky hradů a zámků, na které se můžete vypravit bez předchozí rezervace a dopřát si prohlídku kdykoli budete chtít. Pravidlo, že se všechny památky koncem října uloží k zimnímu spánku již dávno neplatí. Otevřené dveře historických sídel najdete napříč celou Českou republikou.

Zámek je zapsaný na Seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO jako příklad středoevropské šlechtické rezidence z období renesance. V rámci prohlídkových okruhů si můžete vybrat ze dvou tras: Zámek za Valdštejnů nebo Zámek za Thurn Taxisů.

Zámek Hrádek u Nechanic je jednou z nejvýznamnějších romantických staveb na území České republiky. Zámek vznikl v letech 1839-1857 ve stylu windsorské gotiky, jako reprezentační sídlo šlechtického rodu Harrachů. Zámecké interiéry mají převážně novorenesanční vzhled.

Ačkoli pro mnohé z nás je rakouský císař a uherský král František Josef I. (18. srpna 1830, Vídeň – 21. listopadu 1916, Vídeň) symbolem starého mocnářství a zaniklé rakousko-uherské monarchie, i „stařičký mocnář“ kdysi nastoupil na trůn jako osmnáctiletý mladík. Seděl na něm neuvěřitelných 68 let, což ho mezi našimi panovníky řadí na první místo v délce vlády.

Poznejte slavné šlechtické rody zblízka! Nahlédněte do pohnutých osudů české aristokracie a poznejte sídla, která jsou či bývala jejich domovem.

Pro letní období, kdy na zámku v Litomyšli pobývala šlechta, bylo vystaveno unikátní barokní zámecké divadélko, které bylo dokončeno roku 1797 a slavnostně otevřeno 23. dubna 1798.

Habsburkové sice vládli rakouské monarchii z Vídně, ale mnozí členové rodu měli svá zázemí v Čechách a na Moravě. Jedním z nejoblíbenějších míst habsburských císařů a králů byl zámek v Brandýse nad Labem. Vypravte se s Kudy z nudy na výlet do města a jeho okolí, kam postupně zavítali všichni panovníci Habsburské dynastie.

Celoročně zpřístupněný zámek Zákupy na Českolipsku má v sezóně 2025 pro návštěvníky řadu novinek. Jednou z nich je otevření císařské konírny, která se několik desetiletí objevovala v seznamech nejohroženějších památek v Česku a před několika lety se část její zdi dokonce zřítila. Ostatně menší expozice vám zkázu barokní konírny a její stav před rekonstrukcí připomene. Od dubna na milovníky památek čeká především nová velká expozice o nepřístupných zámcích. A že jich u nás je! Připomene vám třeba zámek Hrubá Skála, který dnes slouží jako hotel, nebo zámek v Mimoni, který byl v roce 1985 nadobro srovnán se zemí.

Hlavním lákadlem Litomyšle sice je renesanční zámek, zapsaný roku 1999 na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO, ale za vidění stojí také historické centrum, domy kolem Smetanova náměstí v čele s domem U Rytířů, velkoryse opravené klášterní zahrady a malované muzeum Portmoneum.

Projekt Po stopách šlechtických rodů v roce 2024 představí veřejnosti, jak Habsburkové bydleli v Čechách a na Moravě v 18.–20. století a jak zděděná či zakoupená sídla přizpůsobovali svému vkusu i zálibám. Když se mluví o luxusních sídlech habsburských panovníků, leckoho napadne nejdříve vídeňský zámek Schönbrunn. Proč ale jezdit tak daleko, když rezidence císařů a následníků trůnu najdete i v Česku? Jak příběhy je provázejí a co objevíte v jejich interiérech?

Šlechtický rod, který si zvolil jméno podle svého sídla, hradu Habsburg v oblasti Aargau na severu Švýcarska, se poprvé objevil kolem roku 1100. Do nejvyšší evropské politiky Habsburkové vstoupili roku 1273, kdy byl Rudolf Habsburský zvolen římským králem. V dalších staletích pak ovládali zejména střední Evropu, Nizozemí, Pyrenejský poloostrov a jih Itálie.

Na zimní sezónu zavírá řada památek, ale naštěstí české zápisy historických center několika měst na Seznam světového dědictví UNESCO nabízejí i v tomto období docela zajímavou přehlídku galerií, muzeí, výstav a akcí. Zimní výlety se navíc obejdou bez sezonních tlačenic a front. Kde tedy nezůstanete stát před zavřenými dveřmi?

Tvůrce české národní hudby, autor řady oper, cyklu symfonických básní Má vlast a komorních skladeb, dirigent, přísný hudební kritik, organizátor veřejného hudebního života a také brilantní klavírista, který dokázal celé večery bavit společnost: to je Bedřich Smetana (2. března 1824 Litomyšl – 12. května 1884 Praha), jeden z nejznámějších českých hudebních skladatelů.

Hrady a zámky se opět ohlédnou po stopách nevýznamnějších šlechtických rodů naší historie. Letos uplyne 400 let od nástupu Arnošta Vojtěcha z Harrachu na pražský arcibiskupský stolec a zároveň 400 let od sňatku Isabely Kateřiny z Harrachu s Albrechtem z Valdštejna. Téma je tedy jasné: Národní památkový ústav tento rok představí milovníkům památek podrobněji starobylý rod Harrachů. Již 13. ročníku projektu NPÚ Po stopách šlechtických rodů nese letos podtitul Harrachové – vznešenost zavazuje.

Kdyby se rakouský císař Ferdinand Dobrotivý (1793–1875) v roce 1848 nevzdal trůnu, dějiny mohly vypadat jinak. Společně s ním se role císařovny zřekla i jeho manželka Marie Anna Karolína Savojská (19. září 1803, Řím – 4. května 1884, Praha). Byla poslední českou královnou, na jejíž hlavu byla při korunovaci v katedrále sv. Víta na Pražském hradě vložena svatováclavská koruna.

František Křižík (8. července 1847 Plánice – 22. ledna 1941 Stádlec u Tábora) byl český technik, průmyslník a vynálezce. Jeho nejznámějším vynálezem oblouková lampa se samočinnou regulací. Vynalezl světelnou fontánu, zdokonalil elektrické tramvaje a mnoho dalších zařízení.

Když rakouský císař Ferdinand I. Dobrotivý v roce 1848 abdikoval, zvolil si jako hlavní sídlo Pražský hrad a jako letní rezidence Ploskovice a Zákupy. Na výsluní pozornosti se zámek vrátil v roce 1900, kdy se tu následník trůnu František Ferdinand d'Este oženil s hraběnkou Žofií Chotkovou.

Když se mluví o luxusních sídlech habsburských panovníků, leckoho napadne vídeňský zámek Schönbrunn. Proč ale jezdit tak daleko, když rezidence císařů a následníků trůnu najdete i v Česku? Jak příběhy je provázejí a co objevíte v jejich interiérech?