100 osobností, které dělají Česko lepším

Pro pěveckou dráhu se Adam Plachetka (* 4. května 1985) rozhodl spontánně na konci základní školy. Absolvoval Pražskou konzervatoř u profesora Luďka Löbla a HAMU, Hudební a taneční fakultu Akademie múzických umění v Praze. Mluví se o něm jako o nejlepším mozartovském barytonistovi své generace, ale odskočil si i k muzikálům a zpíval také na rozpálené střeše paláce Lucerna.

Pavel Šporcl (* 25. dubna 1973 České Budějovice) je český houslový virtuóz světového renomé, přímý pokračovatel slavné tradice české houslové školy. Díky svému umění i nekonvenčnímu vystupování slaví úspěchy na nejvýznamnějších světových pódiích u posluchačů všech generací. Jedná se patrně o vůbec nejpopulárnějšího českého umělce působícího v oblasti klasické hudby.

Petr Popelka je jedním z nejvýznamnějších současných českých dirigentů, což dokládá i fakt, že od sezony 2023/2024 bude šéfdirigentem Vídeňského symfonického orchestru. Poslední dva roky působil v roli šéfdirigenta Symfonického orchestru Českého rozhlasu. Vedle dirigování se věnuje také skladatelské činnosti.

Václav Smil (* 9. prosince 1943, Plzeň) je kanadský vědec českého původu, emeritní profesor University of Manitoba ve Winnipegu. Věnuje se historii technologického a ekonomického vývoje lidstva, energetice a ekologii. Ve všech svých pracích zdůrazňuje, že je nutné používat fakta, čísla a statistiky.

Skleněné sochy pro americké filmaře, skleněná zahrada, obří křišťálový lustr ve tvaru Ježíšovy trnové koruny anebo křišťálový relikviář svaté Zdislavy pro papeže Františka: to je jen část krásných děl, která se rodí v rukou uměleckého skláře Jiřího Pačinka (3. července 1972, Litoměřice).

Malíř, návrhář filmových kostýmů a dekorací, držitel Oscara za kostýmy k filmu Amadeus režiséra Miloše Formana, a také bývalý automobilový závodník: to je Theodor Pištěk (* 25. října 1932, Praha). Když se v roce 2020 jeho hyperrealistický obraz Alfy Romeo nazvaný Adieu, Guy Moll v aukci prodal za 21,2 milionu korun, stal se Pištěk držitelem zajímavého rekordu: šlo o nejdražší v tuzemsku prodané dílo žijícího českého autora.

Co spojuje sochu markraběte Jošta v Brně, Franze Kafky a červenou žirafu v Praze anebo lva, lvici a sedícího čerta v Liberci? Jde o hravé a fantaskní sochy Jaroslava Róny (* 27. dubna 1957, Praha), českého sochaře a malíře, keramika, uměleckého skláře, grafika, scénografa, literáta a amatérského herce. Tím ovšem výčet jeho profesí zdaleka nekončí!

Když časopis Gramophone označil světově uznávaného českého dirigenta Jakuba Hrůšu (* 23. července 1981, Brno) za jednoho z dirigentů s hvězdnou budoucností, nespletl se. Hrůša se od září 2025 stane novým hudebním ředitelem Královské opery / The Royal Opera House v londýnské Covent Garden. Na tomto postu bude již druhým Čechem, před ním operu v polovině 20. století tři roky řídil Rafael Kubelík.

Sochař, grafik, autor užitého umění, literát a mystik František Bílek (6. listopadu 1872, Chýnov – 16. října 1941, Chýnov) byl originálním symbolistou období secese. Pocházel z ortodoxní katolické rodiny a ve svých uměleckých dílech zobrazoval převážně náboženská témata, provázená mystickými texty.

Originální styl, ovlivněný secesí a lidovou architekturou, výrazné barvy, dřevořezby, mozaiky a keramické prvky: to jsou hlavní prvky, spojující stavby slovenského architekta Dušana Jurkoviče (23. srpna 1868 Turá Lúka, nyní součást Myjavy – 21. prosince 1947, Bratislava).

Božský Čech, Il divino Boemo: to byl Josef Mysliveček, (9. března 1737, Praha – 4. února 1781, Řím). Láska k hudbě ho zavedla do Itálie, kde se stal jedním z nejvyhledávanějších barokních operních skladatelů druhé poloviny 18. století. Jeho závratnou kariéru i pád do bídy a zapomnění zmapoval režisér Petr Václav ve filmu Il Boemo.

Obdivuhodná žena, vynikající malířka evropského surrealismu a rebelka: to byla Toyen, vlastním jménem Marie Čermínová (21. září 1902, Praha-Smíchov – 9. listopadu 1980, Paříž, Francie). Ačkoliv většinu života prožila ve Francii, je významnou osobností české kultury. Byla múzou Devětsilu, přísně si střežila své soukromí a její život dodnes obestírá řada tajemství.

Václav Vojtěch (29. listopadu 1901, Skřivany u Nového Bydžova – 6. srpna 1932, Labe u Sadské) nebyl první Čech, který podlehl vábení dobrodružství polárních expedic. Jako první Čech ale vstoupil na území Antarktidy, a to 27. ledna 1929. Stal se také přímým svědkem startu letadla, které provedlo historicky první přelet nad jižním pólem; k tomu došlo 29. listopadu 1929.

Plavci, plavkyně a figury vznášející se ve vzduchu, housenka na Vítězném náměstí v Praze, obří trpaslík v Hořicích anebo originální dětské hřiště v Ostravě: to je jen malý výběr z děl Kurta Gebauera (* 18. srpna 1941, Hradec nad Moravicí), výtvarníka a vysokoškolského pedagoga.

Obrazy a ilustrace malíře Kamila Lhotáka (25. července 1912, Praha – 22. října 1990, Praha) poznáte na první pohled. Fantastické zadumané krajiny a předměstská zákoutí jsou plné vzducholodí a balonů, aut a motocyklů, tu a tam za ohradu vykukuje plátno cirkusového stanu. Kromě dvou tisíců obrazů byl Lhoták také autorem přibližně 450 ilustrovaných knih.

Kardinál František Tomášek (30. června 1899, Studénka – 4. srpna 1992, Praha) se již za svého života stal legendou. Katolický duchovní, pedagog a teolog byl jednou z osobností protikomunistického odboje a svou mravní autoritou dalece přesáhl společenství věřících. Často vystupoval na obranu důstojnosti člověka a svobody naší země.

Jan Neruda (9. července 1834, Praha – 22. srpna 1891, Praha) byl český básník, prozaik a novinář. S jeho stopami se setkáte na řadě míst Prahy, zejména pak na Malé Straně. Nerudovým vrcholným prozaickým dílem jsou Povídky malostranské, vzpomínky na jednu z nejstarších částí Prahy takovou, jaká byla v první polovině 19. století.

Jméno Blanky Matragi (* 20. února 1953, Světlá nad Sázavou) zná celý svět už desítky let. Módní návrhářka působí v Praze a Libanonu, kde už v roce 1982 otevřela vlastní módní salon Blanka Haute Couture v Bejrútu na třídě Hamra. Její modely si oblíbily evropské dámy stejně jako perské princezny, vy je můžete vidět na výstavě v pražském Obecním domě.

Málokterý český výtvarník je tak známý jako Adolf Born (12. června 1930, České Velenice – 22. května 2016, Praha). Malíř, kreslíř, ilustrátor, animátor, karikaturista a kostýmní výtvarník ilustroval více než 250 knížek, řada jeho postaviček ožila i na filmovém plátně.

Proslulá česká mezzosopranistka Dagmar Pecková se narodila nedaleko Chrudimi (*4. dubna 1961, Medlešice) ve východních Čechách. Studovala na Státní konzervatoři v Praze a po angažmá v Sächsische Staatsoper v Drážďanech byla několik let členkou Staatsoper v Berlíně. Vystřídala angažmá v pražském Národním divadle, drážďanské Semperově opeře a Státní opeře v Berlíně, představila se též v řadě dalších významných světových scén od Stuttgartu přes Mnichov, San Francisco a Paříž až po londýnskou Královskou operu Covent Garden. S úspěchem účinkovala také na prestižní hudební přehlídce Pražské jaro. V roce 2017 založila a svým jménem zaštítila hudební festival Zlatá Pecka.

Evě Herzigové (*10. března 1973, Litvínov) říkali Marylin z východu a kvůli její fotce v podprsence Wonderbra na bilboardech u silnic se prý občas i bouralo. A tak se zrodil její druhý „titul“ Miss Wondrebra. Svou kariéru modelky začala v roce 1989, kdy zvítězila v pražském konkurzu agentury Metropolitan Models a odjela do Paříže. Spolupracovala se značkami Guess, Triumph, Christian Dior, Givenchy, Louis Vuitton, Victoria´s Secret či Versace. Zahrála si dokonce i ve filmu, a to po boku slavného Gerarda Depardieua – jednalo se o akční snímek Strážní andělé.

Martina Navrátilová (18. října 1956, Praha) je tenisovou legendou, všeobecně se považuje za jednu z nejlepších tenistek všech dob. V šestnácti letech vyhrála juniorské i seniorské mistrovství republiky, v roce 1974 vybojovala první grandslamovou trofej, ve smíšené čtyřhře na French Open. V září 1975 se nevrátila z US Open a požádala v USA o politický azyl. Americké občanství získala roku 1981, když už byla známá jako královna ženského tenisu. A mezi nejlepšími tenistkami světa se držela až takřka do svých padesátin.

Sopranistka Kateřina Kněžíková (*7. července 1982, Bohumín) je jednou z nejperspektivnějších pěvkyní mladé generace. Vystudovala Pražskou konzervatoř a poté absolvovala magisterské studium klasického zpěvu na HAMU u Jiřiny Přivratské (2010).

„Seděli jsme v Port Arthuru a Benno řekl: „Revoluce se odkládá na neurčito.” – tak začínají Zbabělci, jeden z nejznámějších románů Josefa Škvoreckého (27. září 1924, Náchod – 3. ledna 2012, Toronto). Česko-kanadský spisovatel, esejista a překladatel společně s manželkou Zdenou Salivarovou (* 21. října 1933, Praha) založil exilové nakladatelství '68 Publishers.

Česko-americký herec, spisovatel, dramatik, překladatel a textař, jeden z největších umělců evropské meziválečné avantgardy Jiří Voskovec (19. června 1905, Sázava – 1. července 1981, Pear Blossom, Kalifornie, USA) byl členem Osvobozeného divadla. V něm ve 20. a 30. letech 20. století úzce spolupracoval s Janem Werichem a Jaroslavem Ježkem.

Divadelní a filmový herec, spisovatel a autor divadelních i filmových scénářů Jan Werich (6. února 1905, Praha – 31. října 1980, Praha) patří k českým divadelním a filmovým legendám. Společně s Jiřím Voskovcem byli od roku 1927 do roku 1938 hlavními postavami Osvobozeného divadla a doslova idoly tehdejší mládeže.

Sportovní gymnastka, trenérka a sportovní funkcionářka Věra Čáslavská (3. května 1942, Praha – 30. srpna 2016, Praha) je se sedmi zlatými a čtyřmi stříbrnými medailemi nejúspěšnější českou olympioničkou všech dob. Rekord v absolutním počtu individuálních zlatých olympijských medailí v gymnastických soutěžích drží už desítky let.

Loutkoherec, loutkář, režisér a výtvarník Josef Skupa (16. ledna 1892, Strakonice – 8. ledna 1957, Praha) byl duchovním otcem nejznámějších českých loutek Spejbla a Hurvínka. Založil Divadlo Spejbla a Hurvínka a díky péči jeho kolegů a pokračovatelů příběhy Spejbla, Hurvínka, Máničky, její bábinky a pejska Žeryka baví děti i dospělé dodnes.

Kubistický malíř, grafik a sochař Emil Filla (4. dubna 1882, Chropyně – 7. října 1953, Praha) patřil k významným osobnostem českého umění první poloviny 20. století. Připomenout si jej můžete v Peruci na Lounsku, kde měl v jednom z křídel zámku měl svůj byt a ateliér. Nyní se tu se chystá otevření rozsáhlé Fillovy galerie.

Veličenstvo Kat, Anděl, Morituri te salutant nebo Salome: to je jen pár písní z tvorby písničkáře Karla Kryla (12. dubna 1944, Kroměříž – 3. března 1994, Mnichov, Německo). Byl legendou protestsongů a jednou z tváří Sametové revoluce v roce 1989. Jeho písnička Bratříčku, zavírej vrátka, patřila k symbolům odporu proti okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy v roce 1968.

Město v slzách, Samá láska, Šel malíř chudě do světa, Píseň o Viktorce, Maminka a Chlapec a hvězdy – to je jen část básnických sbírek Jaroslava Seiferta (23. září 1901, Praha-Žižkov – 10. ledna 1986, Praha). Básník, spisovatel, novinář a překladatel je jediným českým nositelem Nobelovy ceny za literaturu.

Provokatér, vizionář a architekt, který výrazně ovlivnil moderní architekturu: to byl Adolf Loos (10. prosince 1870, Brno – 23. srpna 1933, Kalksburg u Vídně). Byl čelným představitelem architektonického purismu a charakteristické pro jeho práce jsou jednoduché a čisté linie, funkčnost a minimalismus.

Bylo nás pět, Hostinec U kamenného stolu, Muži v ofsajdu a moderní pohádka pro děti Edudant a Francimor: to jsou nejznámější knížky Karla Poláčka (22. března 1892, Rychnov nad Kněžnou – leden 1945, ?), českého spisovatele, humoristy, novináře a filmového scenáristy s židovskými kořeny.

Mezzosopranistka Magdalena Kožená (* 26. května 1973, Brno) patří mezi nejproslulejší pěvkyně současnosti. Vystupuje na koncertních i operních pódiích celého světa, je držitelkou řady domácích i zahraničních ocenění, spolupracuje s renomovanými nahrávacími společnostmi.

Manžele Danu (19. září 1922, Karviná-Fryštát – 13. března 2020, Praha) a Emila (19. září 1922, Kopřivnice – 21. listopadu 2000, Praha) Zátopkovy zařadil britský list The Independent ve zvláštním valentýnském vydání mezi padesát párů, které se v novodobé historii lidstva staly symboly osudové přitažlivosti a vášnivé lásky. Narodili se ve stejný den a Britové dodnes rádi připomínají, že se do sebe zamilovali během olympijských her v Londýně 1948. Brali se už dva a půl měsíce po seznámení.

Zakladatel přírodního léčitelství a současně světové hydroterapie Vincenz Priessnitz (4. října 1799, Gräfenberk, nyní Lázně Jeseník – 28. listopadu 1851, Gräfenberk) připomněl světu prastaré blahodárné účinky obyčejné vody. V roce 1822 zřídil v rodném domě malý vodoléčebný ústav a postupně vybudoval lázně, kam dnes jezdí lidé z celého světa.

Karel Absolon (16. června 1877, Boskovice – 6. října 1960, Brno) byl krasový badatel a jedna z velkých postav evropské archeologie první poloviny 20. století. Jeho jméno je spojené s objevováním jeskyní Moravského krasu, zpřístupněním dna propasti Macocha a vodní trasy po ponorné říčce Punkvě, nálezem Věstonické venuše či vybudováním Pavilonu Anthropos v Brně.

Malíř, grafik, ilustrátor, scénograf a představitel avantgardy 20. století: to byl Jan Zrzavý (5. listopadu 1890, Vadín, část Okrouhlice u Havlíčkova Brodu – 12. října 1977, Praha). Vousatý chlapík, který se rád smál a bavil, měl rád červenou barvu, a obvykle nosil červeného kulicha s bambulkou.

Bohuslav Fuchs (24. března 1895, Všechovice – 18. září 1972, Brno) byl architekt a urbanista evropského významu. Patřil k nejvýkonnějším tvůrcům první republiky: na kontě má přes sto realizovaných staveb a desítky soutěžních návrhů. Jeho funkcionalistické stavby si prohlédnete zejména v Brně.

Antonín Kalina (17. února 1902, Třebíč – 26. listopadu 1990, Praha) byl za druhé světové války z politických důvodů vězněn v koncentračním táboře Buchenwald. Podařilo se mu zachránit více než 900 převážně židovských dětí, za což v roce 2012 in memoriam získal titul Spravedlivý mezi národy.

Architekt Josef Pleskot (* 3. prosince 1952, Písek) patří k nejznámějším tuzemským architektům. V roce 2014 získal titul Architekt roku, a to za proměnu zastaralého industriálního areálu Vítkovických železáren v Ostravě. Podle jeho návrhů vznikly například Svět techniky, nástavba vysoké pece Bolt Tower nebo multifunkční aula Gong, vybudovaná z bývalého plynojemu.

Málokterá z umělkyň narozených na konci 19. století byla od mládí tak výraznou a všestrannou osobností jako Minka (Vilemína) Podhajská. Všestranná česká výtvarnice se proslavila designem dětských hraček, malbou obrazů, grafik až po sochy, keramiku či design nápojových setů.

Stavby Jana Kotěry (18. prosince 1871, Brno – 17. dubna 1923, Praha) nenajdete jen v Praze, Hradci Králové či Prostějově, ale i ve světě. Navrhl venkovský dům F. Tondra na břehu jezera v rakouském St. Gilgenu, hotely v chorvatské Opatiji a v Dubrovníku, studia u profesora Otto Wagnera na vídeňské umělecké akademii zakončil návrhem ideálního přímořského města a tunelu pod kanálem La Manche.

Architekt, designér a pedagog Otto Rothmayer (28. 2. 1892 Praha-Vinohrady – 24. 9.1966 Praha-Břevnov) byl žákem slovinského architekta Jože Plečnika. Až do Plečnikova odchodu z Československé republiky byl jeho nejbližším spolupracovníkem a ještě dlouho poté na Pražském hradě působil, byť nikoliv v roli hlavního hradního architekta.

S Prahou a Českou republikou je spojený jeden z nejdojemnějších příběhů o záchraně židovských dětí za druhé světové války. Mladý Angličan Nicholas Winton (19. května 1909, Hampstead, Londýn – 1. července 2015, Slough, Spojené království Velké Británie a Irska) v roce 1939 z okupovaného Československa zachránil 669 dětí. Dodnes se mluví o Wintonových vlacích a Wintonových dětech.

Tomáš Baťa (3. dubna 1876, Zlín – 12. července 1932, Otrokovice) byl zakladatel světového obuvnického impéria a jeden z nevětších podnikatelů své doby. Král obuvi a starosta Zlína (1923–1932) se stal průkopníkem v oblasti moderních technologií a organizace výroby, ale také reklamy, marketingu a péče o zaměstnance.

Ve Svitavách, městě na Českomoravském pomezí, vedle sebe dlouhá staletí žili Češi, Němci a Židé. Možná právě z jejich poklidného soužití vzešla motivace Oskara Schindlera (28. dubna 1908 Svitavy – 9. října 1974 Hildesheim, Německo) k záchraně dělníků ze své továrny před jistou smrtí v koncentračních táborech na území okupovaného Polska.

Viselec, obří stříbrná Lilith v Karlíně, miminka šplhající po žižkovské televizní věži anebo robotická restaurace Cyberdog v Nových Butovicích: to je jen malý výběr z děl Davida Černého (* 15. prosince 1967, Praha). Proslavil se především jako tvůrce různých kontroverzních a provokativních plastik.

Celosvětově uznávaná hokejová legenda, pravé křídlo s vynikajícími ofenzivními schopnostmi, dvojnásobný vítěz Stanley Cupu, olympijský vítěz a dvojnásobný mistr světa: to je Jaromír Jágr (* 15. února 1972 Kladno). Na dresu nosí číslo 68, což je připomínka roku 1968 a okupace Československa ruskými vojsky. Dvanáctkrát ho v anketě Zlatá hokejka zvolili za českého hokejistu roku.

„Hrát tuhle hudbu je droga a účinky jsou podobné. V jazzu je ještě něco víc. Improvizace, svoboda, i když všechno má své hranice, svůj řád.“ To říká o jazzové hudbě Rudy Linka, světově proslulý kytarista, skladatel a producent (* 29. května 1960, Praha), který už víc než dvacet let žije v New Yorku. Za šíření dobrého jména České republiky v zahraničí a přínos, jaký jeho hudba má na mezikulturní porozumění, jej v roce 2020 ministr zahraničí jmenoval vyslancem dobré vůle.

Nejúspěšnějším výtvarným umělcem na tuzemských aukcích posledních deseti let je Krištof Kintera (* 20. září 1973, Praha). Od samého začátku své kariéry patřil mezi naše nejvýraznější umělce. V jeho dílech, často sestavených z předmětů, pro které se už nenajde jiné využití, se propojuje výtvarné umění, performance, scénografie i divadelní představení.

Knížky Já Baryk, Polní žínka Evelínka nebo Makový mužíček, řada humoristických knížek pro dospělé, a také rozhlasové fejetony, které knižně vyšly pod názvem Dobré a ještě lepší jitro: tak známe spisovatele Františka Nepila (10. února 1929, Hýskov – 8. září 1995, Praha). Zamilovali jsme si ho nejenom kvůli sametovému hlasu, ale také díky optimismu, lidskosti a dobré náladě, kterou ve svých vyprávěních přinášel.

Markéta Vondroušová (28. 6. 1998, Sokolov) je česká profesionální levoruká tenistka, která v roce 2023 ovládla slavný Wimbledon. O dva roky dříve skočila druhá na Olympijských hrách v Tokiu.

Marie Immaculata Brandisová (26. června 1895, Úmonín – 12. května 1981, Reiteregg, Rakousko) byla dostihová jezdkyně a dosud jediná žena, která zvítězila ve Velké pardubické steeplechase. Na startu se poprvé objevila v roce 1927, její velký den ale přišel až o deset let později: 17. října 1937 v 56. ročníku nejslavnějšího dostihového závodu na evropském kontinentu zvítězila jako první a dodnes jediná žena v historii. Bylo jí dvaačtyřicet let a i pro desetiletou klisnu Normu to byla téměř poslední šance.

Profesionální tenistka Petra Kvitová (* 8. března 1990, Bílovec) patří k nejúspěšnějším českým sportovcům. Má na kontě desítky titulů včetně vítězství ve Wimbledonu a bronzové medaile ve dvouhře na Letních olympijských hrách 2016 v Riu de Janeiru. Opakovaně byla součástí vítězného fedcupového týmu a několikrát zvítězila v anketě Sportovec roku.

Rychlobruslařka Martina Sáblíková (* 27. května 1987 Nové Město na Moravě) patří k legendám českého sportu. Trojnásobná olympijská vítězka, několikanásobná mistryně světa i Evropy a mnohonásobná vítězka celkového hodnocení Světového poháru se specializuje na dlouhé tratě 3000 a 5000 metrů. Její inspirující motto zní: Bolest je dočasná, vzdát se je navždy.

Jedna z nejlepších oštěpařek všech dob Barbora Špotáková (* 30. června 1981, Jablonec nad Nisou) má na kontě řadu úspěchů. Vedle tří olympijských medailí je to stejný počet titulů mistryně světa, je evropskou šampionkou a držitelkou světového rekordu v hodu oštěpem.

Skokan na lyžích Jiří Raška (4. února 1941 Frenštát pod Radhoštěm – 20. ledna 2012 Nový Jičín) jako první český sportovec v historii vyhrál zlatou medaili na zimních olympijských hrách. Stalo se to v roce 1968 ve francouzském Grenoblu a díky Raškovi se skok na lyžích v následujících desetiletích stal nejúspěšnější českou lyžařskou disciplínou.

Architekt a pedagog Zdeněk Fránek (* 26. 8. 1961, Boskovice) je výraznou osobností české architektonické scény a autorem řady originálních projektů. Nejznámější z nich je Stezka v oblacích na Dolní Moravě, projektoval ale i řadu komornějších staveb, například kostely a výstavní prostory v několika zámcích.

Studio Chybik+Kristof Architects & Urban Designers založili Ondřej Chybík (* 1985, Brno) a Michal Krištof (* 1986, Kláštor pod Znievom) v roce 2010. Společně studovali architekturu na Vysokém učení technickém v Brně, oba pak pokračovali ve studiu urbanismu v zahraničí. Dnes má jejich studio sídlo i v Praze a Bratislavě, více než padesát zaměstnanců, a jejich stavby získávají světová ocenění.

Historička umění, sběratelka, mecenáška a zakladatelka Nadace Jana a Medy Mládkových a Musea Kampa Meda Mládková (8. září 1919, Zákupy – 3. května 2022, Praha) strávila velkou část života v exilu. Podporovala umělce z bývalého Československa, kterým nepřál totalitní režim, a po listopadu 1989 darovala Praze rozsáhlou sbírku moderního umění. K vidění je v pražském Museu Kampa.

Originální výtvarný styl, surrealismus a kombinování živých herců s animací: to jsou hlavní znaky filmařského umění Jana Švankmajera (* 4. září 1934). Švankmajerův vliv přiznávají třeba Tim Burton nebo Terry Gilliam z Monty Python. Český filmový tvůrce je považován za vizionáře, který obor významně obohatil, a jeho práce inspirují studenty animace po celém světě.

Malíř, grafik a teoretik umění Bohumil Kubišta (21. srpna 1884, Vlčkovice u Hradce Králové – 27. listopadu 1918, Praha) patřil k zakladatelům českého kubismu. Svou tvorbou inspiroval mladou meziválečnou generaci, v roce 2022 se Kubištův obraz Staropražský motiv jako vůbec první obraz v Česku vydražil za víc než 100 milionů korun.

Franz Kafka (3. července 1883 Praha – 3. června 1924 Kierling u Klosterneuburgu) – jeden z literárně nejvlivnějších a nejoceňovanějších spisovatelů 20. století se narodil roku 1883 v Praze v rodině židovského obchodníka. Jeho jméno je symbolem tzv. pražské německé literatury, která umělecky odráží jedinečnou kulturní atmosféru staletého soužití Čechů, Němců a Židů ve středoevropském regionu. Napsal tři romány – Amerika, Proces a Zámek – a řadu povídek a novel.

Malíř František Kupka (23. září 1871 Opočno – 24. června 1957 Puteaux, Francie) je z komerčního hlediska nejdražším českým umělcem. Několik jeho obrazů bylo prodáno za částky přesahující 60 milionů korun, abstraktní malba z 20. let minulého století Tryskání II se v londýnském aukčním domě Sotheby's vydražila za v přepočtu za 196 milionů korun (s aukční přirážkou 231 milionů) a stala se tak vůbec nejdražším vydraženým dílem českého umělce. Kupkovala olejomalba nazvaná Conception/Danae (Početí) se v pražské aukci v roce 2024 prodala za 115 milionů korun (s aukční přirážkou 126,5 milionu korun), což udělalo z obrazu nejdražší v Česku vydražený obraz.

Jiří Suchý (* 1. října 1931, Plzeň) je český divadelník, herec, hudebník, textař, zpěvák, básník, skladatel, spisovatel, filmař, grafik, výtvarník, divadelní režisér, komik a sběratel. Je spoluzakladatelem Divadla Na zábradlí a Divadla Semafor, v roce 2022 v anketě Český slavík vstoupil jako první do Síně slávy.

Ondřej Pivec začínal jako jazzový hráč na poměrně nestandardní nástroj – Hammondovy varhany. Od roku 2009 žije v New Yorku, kde se mu podařilo prosadit na gospelové scéně. Jeho hudbu ovlivnil také soul, rhythm and blues, hip-hop i raggeae. Za nahrávku se zpěvákem Gregorym Porterem získal v roce 2017 cenu Grammy.

Více než osmdesát zemí, přes dvacet knih, sto padesát krátkých a čtyři celovečerní filmy, a k tomu nespočet rozhlasových reportáží: to všechno má na kontě slavná cestovatelská dvojice Hanzelka a Zikmund. Jiří Hanzelka a Miroslav Zikmund byli prvními lidmi na světě, kdo projeli automobilem napříč Afrikou. Po srpnové okupaci vojsky Varšavské smlouvy v roce 1968, kterou oba cestovatelé odsoudili, jim bylo zakázáno cestovat i publikovat. V roce 1993 dostali Hanzelka se Zikmundem Cenu Egona Erwina Kische a v roce 1999 jim prezident Václav Havel udělil medaili Za zásluhy.

Přístav, interiéry obchodů a butiků, stanice metra, výstavní prostory muzea, oranžerie, mosty nebo univerzitní budovy: architektka Eva Jiřičná (*3. 3. 1939 Zlín) je autorkou mnoha různorodých projektů u nás i ve světě. Má vlastní studio Eva Jiricna Architects v Londýně, v Praze v roce 1999 spolu s Petrem Vágnerem založila ateliér AI-DESIGN.

Milan Kundera (1. dubna 1929 Brno – 11. července 2023 Paříž) český spisovatel světového významu, psal básně, dramata, prózu i eseje. Brněnský rodák žil dlouhodobě ve Francii. Svá díla psal jak česky, tak francouzsky a také byl překladatelem. V roce 1979 byl zbaven československého státního občanství a jeho dílo bylo v Československu až do Sametové revoluce zakázáno.

Evropská výtvarná secese bývá někdy nazývána Le style Mucha podle malíře, grafika a designéra původem z moravského města Ivančice. Alfons Mucha (24. července 1860 Ivančice – 14. července 1939 Praha) jako neznámý umělec českého původu žijící v Paříži dosáhl okamžité slávy v prosinci roku 1894, kdy přijal zakázku vytvořit plakát pro nejslavnější herečku té doby, Sarah Bernhardt.

Dva a půl tisíce písní, dvaačtyřicet Zlatých slavíků, 32 zlatých desek a jedna diamantová, dvě ocenění Anděl a přezdívky jako Zlatý hlas Prahy nebo Božský Kája: to byl Karel Gott (14. července 1939 Plzeň – 1. října 2019 Praha), nejznámější český zpěvák.

Radek Jaroš (* 29. dubna 1964, Nové Město na Moravě) je nejúspěšnější český profesionální horolezec a fotograf. Specialista na expedice v malém počtu členů stoupá do výšek výhradně bez použití kyslíkového přístroje a pomoci výškových nosičů. Jako první Čech na světě získal Korunu Himálaje.

Přestože Eliška Junková (16. listopadu 1900 Olomouc – 5. ledna 1994 Praha) usedala za volant závodních vozů pouhých pět let, dodnes se o ní mluví jako o nejlepší české závodnici všech dob. Mezi její největší úspěchy patří první místo ve Velké ceně Německa na Norimberském okruhu (1927) a pátá pozice na Targa Florio (1928), tehdy nejtěžším závodě na světě; dvě třetiny závodu ovšem vedla.

Díky Karlu Čapkovi (9. ledna 1890 Malé Svatoňovice – 25. prosince 1938 Praha) přišlo na svět slovo "robot", které poprvé použil ve své hře R.U.R. Ve svých utopicko-fantastických dramatech alegoricky poukazoval na nebezpečí zneužití techniky a vědy proti základním hodnotám lidské existence.

O roli první dámy sice Olga Havlová (11. července 1933, Praha – 27. ledna 1996, Praha) nestála, ale přesto se jí po boku svého muže Václava Havla ujala s grácií a elegancí. Místo státních oficialit ale svou energii a empatii zaměřila na pomoc potřebným.

Populární autor knížek pro mládež a šéfredaktor časopisů Mladý hlasatel, Junák a Vpřed Jaroslav Foglar (6. července 1907 Praha – 23. ledna 1999 Praha) byl také dlouholetý vůdce oddílu Pražská Dvojka. Ten vznikl jako jeden z prvních pěti skautských oddílů již v začátcích skautingu roku 1912. Protože jako jediný skautský oddíl u nás nikdy nepřerušil svou činnost, ať již za okupace či za komunistického režimu, nyní je nejstarší v České republice.

Petr Pavel (* 1. listopadu 1961, Planá) je armádní generál Armády České republiky ve výslužbě. Čtvrtým prezidentem České republiky byl zvolen v lednu 2023, ve funkci vystřídá svého předchůdce Miloše Zemana.

Lyžařka a snowboardistka Ester Ledecká (* 23. března 1995) oslnila svět v roce 2018, když na jediných zimních olympijských hrách vybojovala dvě zlaté medaile ve dvou odlišných sportech: jednu neočekávanou v super G a krátce poté očekávanou ve snowboardingu. Stanice BBC její dvojité vítězství komentovala jako jeden z nejúžasnějších olympijských příběhů všech dob a Ester se tak nesmazatelně a navždy zapsala do světové sportovní historie.

„Život lidský, poslušně hlásím, pane obrlajtnant, je tak složitej, že samotnej život člověka je proti tomu hadr.“ Citát z Haškovy knihy Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války platí i pro samotného spisovatele, publicistu a novináře Jaroslava Haška (30. dubna 1883 – 3. ledna 1923): jeho život byl skutečně složitý a plný nečekaných zvratů.

Pomníky a sochy, jména náměstí, ulic, muzeí i městských čtvrtí, škol, gymnázií a dokonce jedné univerzity, naučné stezky i turistické chaty: zakladatele novodobého československého státu připomínají tisíce míst. Tomáš Garrigue Masaryk (7. 3. 1850 Hodonín – 14. 9. 1937 Lány) byl vědec a filozof, pedagog, politik a první československý prezident.

František Křižík (8. července 1847 Plánice – 22. ledna 1941 Stádlec u Tábora) byl český technik, průmyslník a vynálezce. Jeho nejznámějším vynálezem oblouková lampa se samočinnou regulací. Vynalezl světelnou fontánu, zdokonalil elektrické tramvaje a mnoho dalších zařízení.

Žiju, abych lezl, lezu, abych se cítil naživu, říká Adam Ondra (* 5. února 1993, Brno), profesionální český lezec a olympionik. V necelých třiceti letech vylezl více cest 9a a těžších než kdokoli jiný (nejméně 142 cest s hodnocením 5, 14d nebo těžší), včetně nejtěžší a jediné na světě 9c (5, 15d), Silence v norském Flatangeru. Stal se mnohonásobným medailistou z mistrovství světa ve sportovním lezení na lezení a boulderingu a několikrát vyhrál titul mistra světa.

Nejlepší Čech v zahraničí, někdejší nejlépe placený sportovec Česka a bývalý fenomenální fotbalový brankář: to je Petr Čech (* 20. května 1982, Plzeň). Je považovaný za jednoho z nejlepších fotbalových brankářů v historii a v roce 2012 se po Milanu Barošovi, Vladimíru Šmicerovi a Marku Jankulovském stal čtvrtým českým vítězem Ligy mistrů.

Zpěvačka Marta Kubišová (* 1. listopadu 1942 České Budějovice) je výjimečná osobnost české hudby. Její píseň Modlitba pro Martu se po okupaci vojsky Varšavské smlouvy v srpnu 1968 stala symbolem národního odporu. Řadu let kvůli tomu měla zakázané natáčení desek i koncerty, a dokonce se kvůli ní falšovaly výsledky populární ankety Zlatý slavík.

Český technik, vynálezce, iniciátor rozvoje elektrotechnického průmyslu v českých zemích a jeden ze zakladatelů ČKD: to byl Emil Kolben (1. listopadu 1862, Strančice – 3. července 1943, Terezín). Jméno legendy tuzemského strojírenství nesl i slavný industriální podnik ČKD, Českomoravská-Kolben-Daněk, největší strojírna v předválečném Československu.

Za první republiky měla Praha pověst jednoho z evropských center módy. Zasloužila se o to především švadlena a návrhářka Hana Podolská (16. května 1880, Merkhausen – 15. února 1972, Praha), jejíž módní salon se stal symbolem českého prvorepublikového odívání.

Moravská a česká vína jsou díky specifickým půdním a klimatickým podmínkám a originálním přístupům našich vinařů ve vinařském světě samostatnou kategorií. A jako taková jak na národní, tak na mezinárodní úrovni potřebují naprosto profesionální prezentaci. To byl také hlavní důvod, proč v rámci Národního vinařské centra vznikla pozice národního sommeliera. Hlavním úkolem národního sommeliera je práce s vinaři a degustátory, ale i s odbornou a širokou veřejností.

Tmavomodrý svět, Život je jen náhoda, David a Goliáš, Babička Mary anebo Nebe na zemi: to je jen malý výběr známých písní hudebního skladatele Jaroslava Ježka (25. září 1906, Praha-Žižkov – 1. ledna 1942, New York). Jeho hudba provázela divadelní hry Osvobozeného divadla a filmy Voskovce a Wericha. Ti na něj vzpomínali jako na perfektního hudebníka, věrného kamaráda, veselého člověka a „ukrutného legracistu.“

Na české ambasádě v Tel Avivu v roce 2021 otevřeli knihovnu pojmenovanou po izraelské novinářce, spisovatelce a překladatelce českého původu Ruth Bondyové (19. června 1923, Praha – 14. listopadu 2017, Ramat Gan). Rodačka z Prahy přeložila do hebrejštiny přes čtyřicet českých knih, několik jejích hebrejských knih bylo přeloženo do češtiny. Knihovna Ruth Bondyové je největší sbírkou bohemik na území Izraele.

Jaroslav Heyrovský (20. prosince 1890 Praha – Staré Město – 27. března 1967 Praha-Smíchov) je první český laureát Nobelovy ceny za chemii (1959). Akademik Heyrovský byl zakladatelem Polarografického ústavu ČSAV a spoluzakladatel časopisu Collection of Czechoslovak Chemical Communications (1929).

Slovinský architekt Jože Plečnik (23. 1. 1872 Lublaň, Slovinsko – 7. 1. 1957 tamtéž) se na přání prezidenta T. G. Masaryka stal prvním oficiálním architektem Pražského hradu a výrazně ovlivnil jeho podobu. Pojďte se vypravit po jeho stopách nejenom po Hradčanech, ale také do rezidence našich prezidentů v Lánech a ke kostelu na pražských Vinohradech, který patří k nejpůsobivějším Plečnikovým stavbám.

Výčet profesí a dovedností Jiřího Trnky (24. února 1912 Plzeň – 30. prosince 1969 Praha) je ohromující: byl výtvarník, loutkář, ilustrátor, malíř, sochař, spisovatel, scenárista i režisér animovaných filmů. A také autor filmových kostýmů, například pro film Císařův pekař a Pekařův císař Jana Wericha.

Škoda lásky, kterou jsem tobě dala / ty mé oči, dnes bych si vyplakala. / Moje mládí, uprchlo tak jako sen, / na všechno mi zbyla jenom, v srdci mém vzpomínka jen. Tak zní text zřejmě nejznámější české písně. Složil ji hudební skladatel a kapelník Jaromír Vejvoda (28. března 1902 Zbraslav – 13. listopadu 1988 Zbraslav) a pod různými názvy ji dodnes znají a zpívají lidé na celém světě.

Rony Plesl (* 31. ledna 1965 Jablonec nad Nisou) patří mezi nejznámější sklářské designéry. Vede Ateliér skla na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze a s jeho dílem se denně setkává velká část Čechů: navrhl totiž pivní sklenice pro pivovary Budějovický Budvar, Plzeňský Prazdroj, Staropramen, Starobrno, Krušovice i Bernard.

Pokroucené stromy, mlžná smutná krajina hnědouhelných pánví, rozostřené obrazy za okny v dešti, mlze a v noci, a především Praha: město ze všech úhlů a ve všech podobách, a také zátiší na hradčanském okně, viděná tisíckrát a pokaždé jinak. To byly hlavní motivy fotografa Josefa Sudka (17. března 1896 Kolín – 15. září 1976 Praha).

Fotograf, malíř, mystik, učitel i mistr: to byl František Drtikol (3. března 1883 Příbram – 13. ledna 1961 Praha). Coby první český fotograf si získal světové uznání již za svého života a povýšil na umění ženský akt. Jeho snímek Composition z roku 1929 se na aukci prodal za 1,6 milionu korun.

První dáma československého šansonu, Edith Piaf z Prahy nebo také šansoniérka se slovanskou duší: to byla zpěvačka a herečka Hana Hegerová (* 20. října 1931 Bratislava – 23. března 2021 Praha). Její písně si lidé zpívají dodnes – určitě i vy znáte Čerešně, Levandulovou, Potměšilého hosta, Vanu plnou fialek nebo Píseň o malíři.

Mezi nejhranější české autory patří Bohuslav Martinů (8. prosince 1890 Polička – 28. srpna 1959 Liestal, Švýcarsko). V díle jednoho z nejplodnějších a nejvšestrannějších hudebních skladatelů 20. století se odráží řada vlivů: francouzský impresionismus, jazz, anglický madrigal i české a moravské lidové písně.

Jan Saudek (* 13. května 1935 Praha) je nejproslulejší český fotograf současnosti. Po celém světě uspořádal stovky výstav a jeho díla, kontroverzní i provokativní, jedinečná svým pojetím a snadno rozlišitelná v záplavě tvorby dalších fotografů, najdete ve všech prestižních světových muzeích a uměleckých galeriích.

Miloš Forman (18. února 1932 Čáslav, Československo – 13. dubna 2018 Danbury, Connecticut, USA) – držitel dvou Oscarů za nejlepší režii, tří Zlatých glóbů a ceny BAFTA ve stejné kategorii. Oscarový holywoodský režisér filmů Přelet nad kukaččím hnízdem či Amadeus již před svou emigrací do USA (1968) spoluvytvářel v 60. letech tzv. novou vlnu;, respektované umělecké hnutí mladých československých filmových scenáristů a režisérů.

Vědkyně Zuzana Holubcová (* 1982) se zabývá reprodukční biologií, je tak při svém výzkumu v bezprostřední blízkosti setkání lidských pohlavních buněk – vajíčka a spermií. Jako první na světě odhalila, co probíhá v lidském vajíčku před oplodněním.

Prof. RNDr. Antonín Holý, DrSc, Dr.h.c. (1. září 1936 – 16. července 2012) se déle než 35 let se zabýval syntézou antimetabolitů jako léčiv proti leukémii, rakovině a virovým onemocněním včetně hepatitidy a AIDS. Byl objevitelem řady antivirotik využívaných při léčbě HIV, hepatitidy typu B i oparů.

Český botanik, cestovatel, sběratel rostlin a excelentní zahradník exotických květin – tím vším byl Benedikt Roezl (13. srpna 1824 Horoměřice u Prahy – 14. října 1885 Praha-Smíchov), rodák z Horoměřic u Prahy, který patřil k nejznámějším sběratelům orchidejí a exotických rostlin 19. století. Osobně objevil více než 800 druhů kvetoucích rostlin a stromů. Na koni nebo pěšky procestoval celou Ameriku a díky němu se původem mexická vánoční hvězda dostala do Evropy. Roku 1880 založil Roezl první český zahradnický spolek a časopis Flora v Praze.

Dr. Emil Holub (7. října 1847 Holice – 21. února 1902 Vídeň) procestoval jižní Afriku, zasloužil se o zpřesnění map a o objev skalních maleb Sanů (Křováků). Doktor Holub byl člověk vzdělaný, pracovitý, s obrovskými ideály. Jako první zakreslil podrobnou mapu Viktoriiných vodopádů a jako jediný vytvořil detailní etnografickou studii původních kmenů oblastí jižní Afriky.

Karel Raška (17. listopadu 1909, Strašín, okres Klatovy – 21. listopadu 1987, Praha) je nejvýznamnějším epidemiologem 20. století a zakladatel moderní české epidemiologie. V roce 1963 se stal ředitelem sekce infekčních nemocí Světové zdravotnické organizace (WHO) v Ženevě a o čtyři roky později započal jím řízený boj proti neštovicím.

Příborský rodák Sigmund Freud (6. května 1856, Freiberg/Příbor – 23. září 1939, Londýn), tvůrce vědecké psychoanalýzy, je světově proslulým psychologem. Ve své vědecké činnosti a klinické praxi se Freud zaměřil na studium nevědomí. U svých nemnoha pacientů praktikoval léčbu pomocí hypnózy, snažíl se dopátrat příčin hysterie. V roce 1896 poprvé použil pojmu „psychoanalýza“, kterou definuje jako vědu, snažící se vypátrat utajené duševní děje v podvědomí a též pudové impulsy, které je vyvolávají.

Viktor Kaplan (27. listopadu 1876 Mürzzuschlag, Rakousko-Uhersko – 23. srpna 1934 Unterach am Attersee, Rakousko) byl rakouský inženýr a vynálezce Kaplanovy turbíny. Stal se profesorem na německé technice v Brně. S podporou brněnského továrníka Storcka vybudoval na technice laboratoř pro vodní turbíny a v letech 1909–1912 zde položil základy budoucí Kaplanovy turbíny. Genialita jeho vynálezu tkví v natáčení lopatek podle měnícího se průtoku vody, čímž je zachována vysoká účinnost turbíny i při mnohem nižším průtoku.

Ilustrátor, spisovatel, malíř, grafik a autor animovaných filmů: tím vším je Petr Sís (* 11. května 1949 Brno). Je držitelem nejprestižnějšího ocenění za dětské knihy Ceny Hanse Christiana Andersena (2012), ceny Duhový nosorožec za nejkrásněji ilustrovanou knížku pro děti (1987), Zlatého medvěda z Filmového festivalu v Berlíně či dvou Magnesií Liter (2006 a 2008) v kategorii Cena čtenářů.

Jižně od Říčan leží kraj, který se stal celoživotní inspirací malíře a spisovatele Josefa Lady (17. prosince 1887 – 14. prosince 1957). V okolí Ladovy rodné vísky Hrusice s typickým kostelíčkem ožívají nejenom kocourek Mikeš, ale také chytrá kmotra liška, bubáci a hastrmani, pověstné zabijačky i hospodské rvačky.

Režiséra, výtvarníka a scénáristu Karla Zemana (3. listopadu 1910 – 5. dubna 1989) zná celý svět jako autora filmů Vynález zkázy, Baron Prášil či Cesta do pravěku. Jeho umění obdivovali Pablo Picasso, Charlie Chaplin nebo Salvador Dalí, Zemanovy filmy ovlivnily režiséra, výtvarníka a člena skupiny Monty Python Terryho Gilliama či režiséra Tima Burtona. Pro režiséra Stevena Spielberga byla Cesta do pravěku jedním z inspiračních zdrojů pro film Jurský Park.

Významný český cestovatel, lékař, etnograf a kartograf Tadeáš Peregrinus Xaverius Haenke (5. prosince 1761 – asi 31. října 1817) byl jednou z nejskvělejších osobností českých botanických dějin. Rovněž jako první v českých zemích vypustil montgolfiéru, obeplul svět a popsal viktorii královskou.

Sklářský výtvarník, sochař a pedagog Stanislav Libenský (27. března 1921 – 24. února 2002) je legendou českého skla. Nejlepší díla vytvořil společně se svou ženou, sklářskou výtvarnicí a sochařkou Jaroslavou Brychtovou (18. července 1924 – 8. dubna 2020). Autorská dvojice Brychtová-Libenský dokázala světu, že ze skla je možné vyrobit něco, co ostatní pokládali za nemožné. Právě díky tomu byli ve světě známí už v dobách hluboké totality.

Jan Tatoušek (1929-2021) představoval pozoruhodnou osobnost naší silné průkopnické generace průmyslových designérů. Designérská tvorba Jana Tatouška se vyznačovala mimořádně širokým záběrem od obráběcích strojů a drobnějších prácí pro strojírenský a elektrotechnický průmysl přes dopravní prostředky a audiotechniku až po pianina Petrof, a konečně i práce na pomezí designu, užitého umění a architektury.

Josef Koudelka (*1938) patří celosvětově k nejvýznamnějším fotografům 20. století. Na přibližně 10 000 fotografiích zachytil okupaci Československa v roce 1968. Když krátce poté emigroval, fotografie se mu podařilo propašovat do ciziny. Později byl za tyto snímky oceněn Zlatou medailí Roberta Capyse, jako jediný český fotograf se stal členem agentury Magnum Photos a v roce 2002 převzal na Pražském hradě od prezidenta Václava Havla medaili Za zásluhy.