Tradice: rybníky, rybníčky a rybniční soustavy aneb umění mistrů rybníkářů

Blaničtí rytíři, praotec Čech, hrdinný kůň Šemík, česká verze krvavé paní z Čachtic, zlý rybníkář Krčín anebo slavná bílá paní rožmberská. Máte dojem, že o nich už bylo napsáno úplně všechno a slyšeli jste to přinejmenším stokrát? Přesvědčíme vás, že ještě pořád se zpod nánosu „kdysi“, „prý“ a „možná“ dá vykutat leccos zajímavého.

Nedotčená příroda, svěží vzduch a hlavně voda v mnoha podobách: to jsou jižní Čechy. Nepřeberná nabídka aktivit pro malé i velké návštěvníky zahrnuje vodácké výlety i odpočinek u pověstných jihočeských přehrad či v lázních, výlovy rybníků, plavby na vorech, rybolov nebo výlety po trasách a cyklostezkách podél řek. Zkrátka ideální místo pro rodinnou dovolenou v každé roční době.

Nejznámější rybníkář Jakub Krčín z Jelčan (18. července 1535, Kolín – asi mezi 18. lednem a 10. únorem 1604, ?) nastoupil do služeb Rožmberků v době, kdy jihočeská krajina čekala na dokončení rybničního díla. Dočkala se ho v podobě nejslavnějších Krčínových děl, slavného rybníku Svět a našeho největšího rybníku Rožmberk.

Krásná příroda, řeky, které se v létě mění ve vodácké ráje, spousta historických památek včetně nejnavštěvovanějších českých zámků a malebná historická městečka: to je Jihočeský kraj. Obsáhnout všechny zajímavosti během pěti dnů ale stejně nedokážeme, protože jižní Čechy jsou pořádně rozlehlé. Vám ale nic nebrání naplánovat si je „na dýl“!

Polanská niva je unikátní místo tvořené lužními lesy, mokřady, tůněmi, lukami a dravým tokem meandrující řeky Odry i s jejími slepými rameny. Rozkládá se mezi Polankou nad Odrou a Jistebníkem, jihozápadně od Ostravy.

Jediný dnes dochovaný zábřežský rybník z dob slavných Tunklů. Oborník neboli Zámecký rybník vznikl jako řada dalších koncem 15. století. Dnes je místem odpočinku obyvatel města. Rybníkářství zde bylo rozšířeno již před husitskými válkami.

Tak jako slunce a voda patří k létu, sníh a mráz k zimě, tak vypouštění a výlovy rybníků patří k podzimu. Vůně bahna, grogu či svařeného vína, rybářské sítě plné ryb a praktické ukázky rybářského řemesla dělají z výlovů vděčný divácký zážitek.

První rybníky vznikaly na Blatensku už ve 14. století a jejich důmyslnou soustavu budoval i Jakub Krčín z Jelčan. Mnohé z nich v parném létě skýtají příjemné osvěžení, řada z nich je domovem proslulého blatenského kapra.

Jaroslavické rybníky se nacházejí v široké ploché nivě řeky Dyje a napájí je Mlýnská strouha, která se od Dyje odděluje v obci Krhovice. Zdejší území o rozloze 357 ha bylo vyhlášeno v rámci sítě Natura 2000 za ptačí oblast.

Soustava pohořelických rybníků byla zbudována v 16. století, v polovině 19. století pak zrušena. K obnově většiny rybníků došlo v letech 1946 – 48. Trojice rybníků jižně od Pohořelic sestávající z vodních ploch rybníka Starý, Novoveský a Vrkoč slouží k rybolovu, ale také rekreaci.

Vodní soustava Tisovské rybníky byla založena Pány ze Švamberka pravděpodobně ve 13. století. Patří k jedné z nejvýznamnější rybniční soustavě Plzeňského kraje.

Rybníkářství patří ke starodávným lidským činnostem. Ve Lnářích vznikly na toku Smoliveckého potoka 3 průtočné rybníky, i když s odstupem několika staletí. Nejstarším z nich byl Zámecký rybník (dříve zvaný Hradský). Dalšími jsou rybník Podhájský a Veský.

Víte, kde na Třeboňsku najdete Tři bratry, písečné duny nebo třeba Dračici? Uhodnete která ryba má psí zuby či odkdy jsou v Třeboni lázně? To všechno a ještě daleko víc se dozvíte v návštěvnickém středisku CHKO Třeboňsko s moderně pojatou expozicí "Krajina a lidé".

Ve východní části katastru obce Žulová se nachází Velký rybník (11 ha), největší rybník na Jesenicku. Rybník se nachází v Žulovské pahorkatině (cca 350 m.n.m), je součástí soustavy rybníků a retenčních nádrží.

Nadýmač je označení pro rybník, který napájí podzemní pramen nebo studánka. V tomto případě se označení vžilo jako název s přívlastkem Černý – jméno dostal podle tmavě zbarvené vody. Výjimečnost rybníka spočívá ve výskytu vzácných rostlin, kvůli nimž probíhá tzv. letnění, pravidelné vypouštění vody.

Hradčanské rybníky tvoří soustava lesních rybníčků propojených přirozeně meandrujícím potokem a zatopené pískovny s vodní, bažinnou a rašelinnou flórou a faunou, malá rašeliniště, mokřadní olšiny a rašelinné bory s výskytem ohrožených druhů živočichů a rostlin.

Národní přírodní rezervace Lednické rybníky je součástí Lednicko-valtického areálu. Byla vyhlášena v roce 1953 na rozloze 552,5 ha k ochraně významného hnízdiště vodních ptáků. Od roku 1990 je oblast zařazena do seznamu mezinárodně významných mokřadů. Podél rybníků vede 11 km dlouhá naučná stezka.

Rybník Rožmberk je nejen největší český rybník, ale také největší rybník na celém světě. Někdy je nazýván Jihočeským mořem. V letech 1584–90 jej vybudoval proslulý rybníkář Jakub Krčín z Jelčan a Sedlčan. Rybník Rožmberk leží 2 km severně od města Třeboně.

Umělý kanál Zlatá stoka, vystavěný v letech 1505–1520, je mistrovským dílem Štěpánka Netolického. Dnešní funkcí je zabezpečení cirkulace vody z řeky Lužnice k jednotlivým rybníkům.

Nedaleko Chlumu u Třeboně se při státní hranici ČR a Rakouska rozprostírá na území CHKO Třeboňsko hladina Staňkovského rybníka. Rozlohou sedmý největší rybník v ČR vznikl přehrazením Koštěnického potoka u vsi Staňkova.

Vydejte se na Cestu kolem Světa… Nemusíte ale jezdit daleko! Navštivte krajinu Třeboňska a naučnou stezku kolem rybníka Svět v jižních Čechách.

Již brzy může Česká republika získat další zápis na seznamu památek UNESCO, právě nyní se o zapsání Žatce a chmelařské krajiny rozhoduje na zasedání v saúdskoarabském Rijádu. Dalších zájemců o toto prestižní označení má Česko několik, jsou na takzvaném indikativním seznamu. Podívejte se s portálem Kudy z nudy, která místa by se ráda ocitla na mezi památkami UNESCO.

Rybník Olšina vybudovaný na počátku 15. století je jedním z nejvýše položených chovných rybníků v Čechách (731 m n. m.) a v současné době je pod správou Vojenských lesů a statků (VLS). Okolo něj vede krásná naučná stezka. V unikátní rybářské baště naleznete expozici rybářství a myslivosti.

Munický rybník se nachází jižně od Hluboké nad Vltavou a součástí větší rybniční soustavy, kterou dříve tvořilo 6 samostatných rybníků. Svou rozlohou patří mezi největší z nich.

Hlavní budova Národního zemědělského muzea na Letné nabízí unikátní pohled na zemědělství a fenomény s ním spojené. Zabývá se lesnictvím, rybářstvím, gastronomií, myslivostí, zemědělskou technikou a dalšími obory. Na střeše je vyhlídková terasa a příjemný trávník na posezení.

Skvělým cílem rodinných výletů jsou Domy přírody. V chráněných územích je jako moderní návštěvnická střediska postupně buduje Agentura ochrany přírody a krajiny. Některé jsou otevřené celý rok a jejich výhodou je nejenom zajímavá interaktivní expozice se spoustou zábavných modelů a exponátů, ale i příznivé vstupné. A nejen to: nabídnou vám zajímavý program, když venku prší. Podívejte se spolu s Kudy z nudy, ve kterých horách, vrších a pohořích tyto zajímavé Domy přírody najdete.

Rybářství je moderní, interaktivní expozice prezentující tradici českého rybníkářství, která byla roku 2015 oceněna 2. místem v národní soutěži Gloria musaealis. Expozici Rybářství najdete v prvním patře pražské budovy muzea vedle dalších expozic věnovaných přírodním zdrojům.

Voda jako základ života, voda jako krajinotvorný prvek ve všech jejích podobách, voda jako živel i ta zkrocená, sloužící lidem, tvoří dějové okruhy a vrstevnaté obrazy v expozici vyprávěné tak, aby oslovily široké návštěvnické spektrum.

Rostoucí počet ptačích pozorovatelen napovídá, že pozorování ptáků patří k oblíbeným aktivitám pro volný čas. Zvláště jarní období, kdy se naši ptáci vracejí na svá hnízdiště a tažní ptáci ze severu u nás nabírají síly na další let domů, patří k nejkrásnějším pozorovatelským zážitkům. Víte, kde hledat oblíbená ptačí hnízdiště? Přehled mokřadů, rybníků a ptačích lokalit vám přináší Kudy z nudy.

Podzimní výlovy rybníků bývají oblíbenou kratochvílí pro děti i dospělé. Vidět na vlastní oči rybáře, kteří vytahují sítě plné ryb, předvádějí své řemeslo v praxi a pomalu se loučí se sezonou, to je skutečně zážitek, který si málokdo nechá ujít. Vůně narychlo chystaných rybích specialit se mísí s vůní grogu a svařeného vína, nechybí atrakce pro děti a prodej čerstvých úlovků. Jak ale vlastně výlov probíhá a co všechno musí rybáři pohlídat?

Proč se Třeboňsku se říká krajina dvojího nebe? Protože jedno máte nad hlavou a to druhé se zrcadlí v hladinách rybníků. Jsou doslova všude a kdybyste je chtěli vidět všechny, napočítali byste jich prý přes pět set. Které stojí za bližší seznámení?

Rožmberk je rozlohou největší rybník nejen v Jihočeském kraji a v České republice, ale i na celém světě. Je dokonce tak rozlehlý, že na jeho hladině lze pozorovat zakřivení zemského povrchu.

Nadějská rybniční soustava patří mezi nejkrásnější přírodní lokality Třeboňska. Základ soustavy tvoří rybníky Naděje, Skutek, Víra, Láska a Dobrá vůle. Založil ji Jakub Krčín v letech 1577–1579, dokončena byla v poslední čtvrtině 19. století.

Milujete fotografování a často podnikáte výlety ve stylu loveckých výprav za tou nejhezčí fotkou? Pak se nechejte inspirovat tipy na nejfotogeničtější místa jihočeské Třeboně. Centrum českého rybníkářství je fotografům místo zaslíbené. Nádherné přírodní scenérie střídají architektonické památky nebo lázeňská místa. Zvládnete tu spoustu fotografických cvičení, jako je zachycení zrcadlení na hladině rybníka, cyklista v pohybu anebo pohlednicová fotografie.

Letní počasí láká ke koupání a navíc – jižní Čechy a rybníky, to je téměř synonymum. Ale ruku na srdce, kolik jihočeských rybníků a tůní opravdu znáte? Vydejte se na jejich průzkum s portálem Kudy z nudy. A nezapomeňte si s sebou ručník a plavky!

Muzeum Střední rybářské školy ve Vodňanech má dvě části – akvária se živými rybami a vlastní historickou část, která dokumentuje vývoj jednotlivých oblastí rybářství. Návštěvníci také uvidí vodní organizmy pod mikroskopy či programy na interaktivní tabuli.

Centrum třeboňského rybníkářského dědictví naleznete v Třeboni, v domě, kde bydlel sám Štěpánek Netolický. Jeho součástí je stálá interaktivní expozice věnovaná dvěma nejvýznačnějším osobnostem našeho rybníkářství – Štěpánkovi Netolickému a Jakubu Krčínovi.

Základ třeboňské rybniční soustavy tvoří rybníky propojené stokami, vybudované podél řeky Lužnice severojižním směrem mezi městy Třeboň a Veselí nad Lužnicí. Tvoří ji Zlatá stoka, Stará řeka, Nová řeka, rybník Rožmberk, Rožmberská bašta a rybník Svět.

Většina rybníků na Třeboňsku byla postavena již koncem 15. a hlavně v 16. století za vlády českého šlechtického rodu Rožmberků. Nejslavnějšími staviteli těchto rybníků a vodních děl byli Mikuláš Ruthard z Malešova, Štěpánek Netolický a Jakub Krčín z Jelčan.