Kokořínské a Jestřebické pokličky
Kokořínské pokličky – pískovcové sloupy při ústí
Kokořínského a Vojtěšského dolu nedaleko
Mšena, vypadají jako přerostlé houby. Vznikly
rozdílnou intenzitou zvětrávání pískovcových skal, kdy tvrdší horní vrstva s obsahem železa lépe odolává erozi než spodní skály. Jsou dostupné např.
po červené turistické trase z hradu
Kokořín nebo po modré turistické stezce z obce
Mšeno. Málokdo však zná i nedaleké
Jestřebické pokličky, které se nachází asi kilometr západně od obce Vojtěchov. Jsou podobné pokličkám nad Kokořínským dolem a
jejich vznik je stejný. Najdete je na zelené značce z Vojtěchova do Jestřebic.
Skalní kyj Čapská palice
Mohutný
skalní kyj Čapská palice vznikl poblíž obce
Dubá zvětráváním díky rozdílné tvrdosti hornin. Trčí vzhůru ze skalní ostrožny, odkud je i
nádherný rozhled na vrchy v okolí
Dubé i k
Českému středohoří. Ten ocenili také dávní obyvatelé – obránci zaniklého hrádku
Čap, který dnes připomíná již jen vytesaný sklep ve skále.
Čapská palice je více než tři metry vysoká a tvoří ji rovněž
železitý pískovec. Ze skalního ostrohu je v dáli vidět i hrad
Hazmburk,
Milešovka,
Oltářík,
Košťál nebo
Lovoš. O něco dále směrem na jih poznáte i typický tvar
Řípu.
Sedm chlebů a Čertovy hlavy
Čertovy hlavy nedaleko
Liběchova u obce
Želízy zná většina turistů. Vznikly rukou mladého sochaře Václava Levého v polovině 19. století, jako řada dalších
skulptur a reliéfů pod širým nebem. Naopak
Sedm chlebů je přírodním útvarem, který se nachází ve stejné oblasti, avšak stojí trochu stranou zájmu výletníků. Zkuste to tedy napravit. Útvar byl pojmenován našimi předky proto, že jim připomínal na sebe položených
7 bochníků chleba. Celý útvar však vznikl erozivním působením povětrnostních vlivů. Věžovitou skalku najdete nedaleko
jeskyně Mordloch na žluté značce ze
Štětí do
Želíz.
Sfingy v Krušných horách
A teď něco pro milovníky hor – zajímavé a vzácné
skalní útvary Sfingy hledejte jihovýchodně od obce
Měděnec. Sfingy jsou chráněny jako
přírodní památka od roku 1983, zaujímají rozlohu 0,6 ha a nachází se v nadmořské výšce 800 metrů nad mořem. Prozradíme vám, že se ukrývají v
serpentinách silnice vedoucí z
Klášterce nad Ohří do Měděnce, krátce před obcí
Měděnec. Tvoří je
rulové skály bizarních tvarů připomínající trochu egyptské
sfingy. Jelikož to bývalo proslulé výletní místo, nacházel se tu až do 50. let 20. století výletní hostinec.
Za kamennou kočkou do Litoměřic
Skalní útvar pojmenovaný příznačně
Kočka najdete nedaleko silnice mezi
Litoměřicemi a Žitenicemi. Dá se k němu dojít po modré značce, vedoucí z Žitenic do
Litoměřic. Modrá značka vás dovede až
na vrchol, kde vás překvapí
pozoruhodně dokonalý rozhled. Čedičový vrcholek opravdu z dálky připomíná ležící kočku. V minulosti se zde těžil
čedič na štěrk, celé návrší je tedy mírně narušeno předchozí těžbou kamene. Nynější
skalní torzo v podobě kočky je výsledkem posledního odstřelu v roce 1901. Kromě samotného tvaru kočičího skaliska je lokalita proslulá coby mineralogické naleziště. Ve výplních dutin horniny se během těžby nalézaly krystaly více než deseti nerostů.
Lesy České Kanady ukrývají Ďáblovu prdel
Pro
Českou Kanadu jsou typické nejrůznější
žulové skalní útvary v lesích, kamenné ostrůvky na mezích, loukách a polích, ale také mohutné žulové balvany na březích rybníků či přímo v nich. Asi nejkrásnější skály a skalní seskupení se nacházejí v okolí obcí
Kunžak, Zvůle a Stálkov.
Kuriozní skalní útvar Ďáblova prdel se nachází poblíž osady U panského lesa v trojúhelníku osad Terezín, Nový Svět a Valtínov. Až ho spatříte na vlastní oči, poznáte, že zkrátka
nemůže mít jiné jméno. Podobně jednoznačný tvar má např. i Kamenný stůl, ukrytý v lesích při žluté turistické značce mezi osadami Kunějov a Kunějovské samoty.
Sloní skály v Lužických horách
Nápadné
bílé skály jsou viditelné ze silnice při stoupání do Jitravského sedla mezi městy
Jablonné v Podještědí a
Liberec. Pro svůj tvar jsou také nazývány
Sloní skály, protože
z dálky vypadají jako skupinka slonů. Skály jsou tvořeny šikmo ukloněnými vrstvami světlých pískovců. V minulosti pískovce vystaveny intenzivní erozi, při níž docházelo k postupnému
rozšiřování puklin a obrušování povrchu skal, které tak získaly svou současnou podobu. Dnes jsou
Bílé kameny rozděleny třemi širokými, téměř svislými puklinami do několika samostatných skalních bloků, tvořících
malé skalní město.
Tajuplný Kamenný pastýř je největším starobylým menhirem u nás
U obce
Klobuky na Kladensku je
menhir Kamenný pastýř, neopracovaný sloupovitý balvan z tmavého železitého křídového pískovce pravěkého stáří. Stojí osamoceně a je s výškou
3,5 m nejvyšší původní menhir v České republice. Jedná se o vysoký neopracovaný sloupovitý balvan z tmavého železitého křídového pískovce. Archeolog Josef Ladislav Píč v roce 1901 prokázal, že
kámen nepochází z této lokality, ale musel být přivezen odjinud. A také byl v hlubokém dávnověku
uměle vztyčen – lidé jej zasadili do písčité vrstvy nad podložní skálou do hloubky přibližně 50 centimetrů. O
Pastýři se říkalo, ke kolem sebe míval
celé zkamenělé stádo – byl obklopen šesti až dvanácti menšími menhiry, které však bohužel musely ustoupit orbě.
Ke Skalkám skřítků na Karlovarsko
Doupata, pernice trpaslíků nebo díry trpaslíků, jak lidé útvar nazývali, se nachází zhruba 3 km jihozápadně od obce
Kyselka u
Karlových Varů. Jedná se asi o šedesát válcovitých dutin o průměru od několika centimetrů po 1,5 metru ve vrcholové stěně kóty
Schwedelberg. Hloubka otvorů činí až 5 metrů. Podle pověstí zde
sídlili skřítkové. O původu nevšedních dutin vznikla řada vědeckých hypotéz. Dnes se většina geologů domnívá, že záhadné otvory vznikly zvětráním vyvrácených kmenů stromů ve vulkanických sedimentech nebo erupcí plynů v tuhnoucí lávě. Ke
Skalkám skřítků se dostanete
nejlépe ze vsi Dubiny (asi 2 km) po červené a žluté odbočce, nebo z
Kyselky po červené značce (23,5 km), u hájovny pak uvidíte žlutou odbočkou (1 km).
Kamenné hřiby na hřebeni Broumovských stěn
Slavenské hřiby nacházející se na hřebeni
Broumovských stěn, podcelku Broumovské vrchoviny jsou považovány za
nejdokonaleji vyvinuté skalní hřiby v České republice. Vznikly zvětráváním různě odolných částí pískovce – na měkčí noze vyrůstá pevnější klobouk. Spodní partie Slavenských hřibů jsou budovány méně odolnými měkčími svrchokřídovými kvádrovými pískovci. Na
skalní hřiby a vyhlídky v jižní části
Broumovských stěn je
nejjednodušší cesta z parkoviště ve Slavném. Pro návštěvu
Hvězdy, Kovářovy rokle a Supího koše je optimální vyjít z parkoviště pod
Hvězdou.
Obří postele u Zdechovic
Obří postele jsou uskupením žulových skalních výchozů vytlačených ledovcem, odborným názvem tzv. moréna. Největší a zároveň nejvýše položený
balvan o délce šesti metrů nese název
Duchna. Jedná se o rozsáhlé balvaniště, které přechází v kamenné stádo a skalky. Podloží lokality je tvořeno jemnozrnnými dvojslídnými granity chvaletického masivu proterozoického stáří. Útvary se rozkládají
na vrcholu s nadmořskou výškou
284 m. Skály naleznete asi 1,5 km od obce Zdechovice na modré turistické značce. Stejný název nese i
turistický okruh charakteru naučné stezky s výchozím a koncovým bodem ve Zdechovicích, který okolo vedoucí trasu využívá. Skály jsou součástí projektu
Národní Geopark Železné hory.
Za Napoleonovou hlavou do Horní Stropnice
Skalní útvar je přibližně 10 metrů vysoký a svým vzhledem
připomíná profil hlavy vojevůdce Napoleona Bonaparta. Najdete ji nedaleko rozhledny Kraví hora u obce ¨ v přírodním parku
Novohradské hory. V okolí
Napoleonovy hlavy se nacházejí mnohé
další zajímavé žulové skalní útvary, skalní hradby, izolované skály, mrazové sruby apod. Nejsnázeji se k hlavě dostanete
po zelené značce od parkoviště Hojná Voda (GPS: 48.7252908, 14.7211003). Nevystoupat na nedalekou rozhlednu Kraví hora by bylo také určitě škoda – vyhlídková plošina ve výšce 32 metrů nabízí výhled na okolní
Novohradské hory, část
Šumavy a za dobrého počasí i na Alpy.
Obří hlava a Žába
Skalní útvary
Obří hlava a Žába leží na rozcestí modré turistické značky vedoucí od
Pokliček do
Mšena a žlutě značené
Cinibulkovy stezky. Tvary obou skal jsou velmi dobře patrné především po cestě ze
Mšena.
Žába sedí z tohoto pohledu napravo, má
dlouhá záda a dívá se přímo na velkou hlavu, u které je rozeznatelné oko, nos i ústa. Navíc dělají dojem, jako by k sobě promlouvaly –
Obří hlava je natočená „čelem“ k Žábě.
Cinibulkova naučná stezka začíná u
Městských lázní ve
Mšeně a po 9 km cesty krásnou kokořínskou přírodou se do
Mšena opět vrací.
Kamenná slunce v Českém středohoří – český unikát
Unikátní geologický útvar v bývalém lomu nedaleko obce Hnojnice v
Českém středohoří, při silnici z Libčevsi do
Libochovic. Jedná se o nevelkou stěnu, kde jsou rozmístěna „
kamenná slunce“ – útvary vzniklé v průběhu dávné sopečné erupce. Přírodní zajímavost je ukryta v malém, opuštěném a nenápadném
lomu v údolí Hnojnického potoka asi 1 km od obce Hnojnice, při silnici z
Libochovic. směrem na Libčeves a
Most. Prohlédnete-li si stěnu bývalého lomu zblízka, uvidíte cihlově zbarvené balvany, které tvoří "jádra" sluncí a z nich na všechny strany směřují paprsky. Místy zůstaly po jádrech pouze jamky nebo malé dutiny.
Tlustý starosta a Hubený doktor
Skalní věže s roztomilými názvy
Tlustý starosta a
Hubený doktor najdete na naučné stezce
Velkými Tiskými stěnami. Nejsnáze se ke svérázné dvojici dostanete od
turistické chaty. Tam také objevíte
Hřib (ten mají
Tiské stěny ve znaku), Želvu, Napoleonovu botu, Ořech a Tank. Při návštěvě
Tiských stěn si můžete vybrat ze dvou procházkových okruhů, kratšího okruhu
Malé Tiské stěny a delšího
Velké Tiské stěny. Tento okruh obsahuje bezmála šedesát skal
nejroztodivnějších tvarů podporujících fantazii. Jedná se o jedno z nejkrásnějších skalních měst u nás, bohaté na atraktivní pískovcové útvary, dosahující výšky až 613 m.
Za Krakonošem a Trautenberkem do Adršpachu i Prachova
Rozličné názvy mají také skalní útvary v
Adršpaško-
Teplických skalách. Mezi nejznámější patří adršpašští
Milenci, zajímavá bude také cesta za Krakonošem.
Krakonošův zub najdete na zeleném okruhu
Adršpašských skalním městem, další skála v této souvislosti se jmenuje
Krakonošovo párátko – to vládce našich nejvyšších hor „odhodil“ na naučnou stezku
Teplickým skalním městem. Svůj „skalní odraz“ má i Krakonošův nadutý soused
Trautenberk, za tím však budete muset na
Vnitřní okruh Prachovskými skalami, který začíná u turistické chaty.
Bonusový tip: za Kapelou a Kapelníkem na Hruboskalsko
V
Hruboskalském skalním městě najdete další krásné útvary. Je zde dokonce celý orchestr – skupina skal
Kapela jako by čekala na povel svého
Kapelníka, který se před ní tyčí. Samostatně stojící skalní věž patří k vyhledávaným cílům horolezců. Nejlepší výhled na toto seskupení skal je z
vyhlídky Na Kapelu, kterou najdete nedaleko
arboretra Bukovina u tzv.
Zlaté stezky. Za vidění určitě stojí i další krásné vyhlídky – na nejfrekventovanější červené trase musíte vidět výhled z vyhlídky
U Lvíčka, nádherný pohled je také z
Janovy vyhlídky na modré stezce. Milovníci českých pohádek by neměli minout skalní útvar
Adamovo lože u
Hrubé Skály, kde se točily scény z pohádky
Bajaja.