Jediná v Česku: do unikátní databáze vysazených stromů může přispět každý

V roce 2023 uplyne 100 let od úmrtí spisovatele Karla Klostermanna, který výraznou část života strávil na Strakonicku. Na jeho počest vzniká alej se švestkami.

V roce 2022 vysázeli skauti alej stromů v obci Paseka, v roce 2023 v tom budou pokračovat.

Areál botanické zahrady se rozkládá v Trojské kotlině na rozloze cca 25 ha. Její nejznámější částí je skleník Fata Morgana, ale k zahradě patří také venkovní expozice včetně vinice. Skleník Fata Morgana je celoročně otevřen úterý až neděle, pondělí je zavíracím dnem.

Na podzim 2022 vznikla v části obci Vražné Hynčice nová alej stromů, konkrétně se jedná o 200 hrušní.

Stojí hrdě na místě bývalého ausperského velkostatku, jehož správa kdysi usilovala o jeho zničení. Dosáhnout svého chtěla odvozem hlíny od kořenů. Naštěstí neuspěla. Dub, který odolal pokusům o likvidaci i orkánu Kyrill svou mohutností vytváří dokonalý stín, k odpočinku dětí i dospělých.

Alejí roku se stala vzácná platanová alej v Protivíně. Soutěž o nejkrásnější alej vyhlašuje pravidelně už čtrnáct let spolek Arnika. Do ročníku 2024 nominovali lidé 59 alejí a stromořadí z dvanácti krajů v České republice a Hlavního města Prahy. Smyslem soutěže je prohloubit zájem lidí o stav veřejné zeleně.

Více než třetinu rozlohy ČR pokrývají lesy, z nichž polovina patří právě smrku ztepilému. Smrk je naší původní dřevinou – poprvé se u nás objevil již před 8 000 lety, s koncem doby ledové. Tehdejší lesy ale nevypadaly tak, jak je známe dnes. Ty původní byly černé, neprůchodné a plné divokých zvířat. S rozvojem civilizace však pralesy vzaly za své. Nejvíce jich ubývalo od 15. do 18. století, kdy bylo potřeba dřevěné uhlí ve sklářství a lesy ustupovaly pastvinám. Vzniklé odlesněné plochy bylo během dalších století třeba znovu zalesnit. A jako nejvhodnější dřevina se jevil smrk. Dokázal růst na mnoha místech, nebyl náročný, navíc jeho dřevo bylo všestranně využitelné. V neposlední řadě jej lze těžit v rozmezí 80–100 let, na rozdíl od buku, na jehož zralé dřevo musejí lesníci čekat až 160 let. Výsadbu nových smrkových lesů můžete podpořit v rámci sbírky Darujme stromečky lesu Nadace dřevo pro život. A kde se setkáte ještě dnes s původními starými smrčinami a jaké stromy – pamětníky můžete na svých toulkách potkat, vám poradí Kudy z nudy.

Netušíte kam na výlet? Vyrazte do přírody, za stromy, které v minulosti vyhrály titul Strom roku. Anketa Strom roku vznikla v roce 2000 v Brně, založil ji místní Svaz ochránců přírody. Před více než 20 lety převzala anketu Nadace Partnerství, která z ní vybudovala celorepublikovou a nakonec i celosvětovou soutěž Evropský strom roku. Nositelem titulu Strom roku České republiky 2024 je Lukavický dub.

Buk lesní je původním druhem stromů v České republice. Naši předkové jej měli ve velké úctě. Odedávna byl buk považován za strom, poskytující ochranu v nejistých časech. Také symbolizuje pevné zdraví – dodnes se dochoval příměr, že je někdo „zdravý jako buk“. Zajímavé je, že do buku neuhodí blesk, neboť buk má kořeny vedoucí jen povrchovou vrstvou půdy, a proto blesky nepřitahuje. V naší republice máme spoustu velmi zajímavých starobylých i mladších, přesto památných buků. Nechybí zde ani celé lesy buků – bučiny, které lákají k příjemné procházce.

V Račiněvsi se rozhodli pro obnovení staré polní cesty, která bude sloužit jako relaxační zóna. Podél cesty je nově vysázena alej o 91 stromech a 65 keřích. Tato alej je pojmenována po siru Nicholasi Wintonovi.

V dnešní výpravě za památnými stromy připomeneme hlavně kaštany, která právě nyní krásně kvetou, ale také břestovce, jilm, javor, jinan a další krásné listnáče. Nebudou chybět ani zástupci ovocných stromů, jako je hrušeň nebo oskeruše.

Jablka, maliny, borůvky nebo mandle... Vypravte se na místa, která se po ovoci buď jmenují, anebo jej připomínají. Objevíte zajímavé rozhledny, ovocné stezky a sady, zahrady, aleje i další zajímavosti. Slyšeli jste například o rozhledně Borůvka nebo Jahůdka? K návštěvě láká také borůvková zahrada, alej jedlých kaštanů v Nasavrkách nebo oskeruše na Slovácku. S námi objevíte řadu dalších "ovocných" míst. Stačí si jen vybrat...

Udělejte si procházku do lesa, kde to doslova voní jehličím. Víte, kde hledat nejstarší smrk, tis, největší strom Česka anebo kde rostou nejstarší jedle u nás? Na všechny tyto otázky naleznete odpověď v dnešním putování za památnými stromy.

Že je lípa českým národním stromem je známá věc. Víte ale, od kdy je považována za jeden ze symbolů České republiky? Prozradíme vám i to, která lípa je u nás nejstarší nebo která z našich lip má nejmohutnější kmen. Většina starobylých stromů má i svůj originální příběh – a až si některou z lip budete prohlížet zblízka, určitě si na něj vzpomenete.

Stromem roku 2023 se stala Hruška v širém poli z Mrákotína u Skutče v Železných horách. Na druhém místě se umístila Nepomyšlská lípa a bronzovou příčku obsadila Lípa na školní zahradě v Sulíkově. Hruška získala 6 433 hlasů z celkových 28 250 a stala se již třetím ovocným stromem, který ovládl tuzemské hlasování. Vloni zvítězila rovněž hrušeň z Příbramska, před třemi lety zase jabloň.

Borovice lesní, někdy zvaná také sosna, je v České republice původním druhem jehličnanu, který roste napříč kontinentem, od Atlantiku přes celou Evropu a Sibiř téměř k Pacifiku. Ve Skandinávii zasahuje až za polární kruh. Protože je odolná proti chladu a její jehličí neopadává, stala se symbolem odolnosti, odhodlání, dokonalosti a trpělivosti. A jak to bývá, mnoho borovic na našem území je spjato s originální legendou, pověstí anebo historickým příběhem. Pojďme si připomenout ty nejzajímavější z nich.

Modřín opadavý (někdy nazýván také evropský) je u nás poněkud opomíjenou dřevinou. Na rozdíl od jiných stromů si jej nelze splést – jako jediný jehličnan u nás se na podzim zbarvuje dožluta a na zimu shazuje své jehlice. V současné době zastupuje v našich lesích necelá čtyři procenta druhové skladby. Na některých místech roste odpradávna jako původní evropská dřevina, jinde byl vysazen uměle. V dnešních tipech vám představíme ty největší, nejstarší a nejpamátnější modříny, které u nás rostou.

Tisíciletý dub z Leciny se ze severu Španělska přezdívaný Strom čarodějnic zvítězil jako 11. Evropský strom roku. V anketě pořádané Nadací Partnerství získal více než 104 tisíc hlasů. Stříbro putuje do Itálie, kde Tisíciletý platan z Curingy vybojoval přes 78 tisíc hlasů. Bronz slaví v Rusku, na 66 tisíc hlasů si odnáší Starověký platan. Česká favoritka Jabloň u Lidmanů zůstala v konkurenci 13 dalších evropských zemí sedmá, podpořilo ji 32 tisíc hlasujících.

Duby jsou původními druhy stromů České republiky. Na našem území máme několik stromů, které pamatují velmi dávné časy, rostou a žijí již téměř tisíc let. Pojďte se s nimi seznámit a udělat si výlet k těmto nádherným zeleným velikánům. V dnešních tipech vám představíme ty největší, nejstarší a nejpamátnější duby, které u nás doslova zakořenily a po mnoho generací se těší velké úctě.