Pravidelné rozhlasové vysílání bylo zahájeno v 18. května 1923 ve 20:15. Zpočátku se sice vysílalo pouhou hodinu denně, ale rekord byl na světě: po Velké Británii se Československo stalo druhou evropskou zemí s pravidelným rozhlasovým vysíláním. Na
Kudy z nudy jsme tuto významnou událost zařadili do
seznamu stovkových výročí roku 2023.
Rozhlasové začátky na poli
Až se někdy vydáte po Mladoboleslavské ulici do
Kbel, třeba na návštěvu
Leteckého muzea Kbely, pozorně sledujte okolí. Po levé straně uvidíte
památník ve tvaru hvězdice z červených pálených cihel. To je
místo prvního rozhlasového vysílání v Československu: paprsky mají symbolizovat šíření rozhlasových vln všemi směry.
V září 1923 si
společnost Radiojournal půjčila stan od místních skautů a u vysílače, který vysílal meteorologické zprávy pro zdejší letiště, zřídila první studio. První vysílání trvalo hodinu a o hudbu se postaralo deset členů kbelského
Hudebního kroužku, úvodní slovo doplnil jeden z techniků.
Rozhlas se stěhuje na Vinohrady
Nešlo o provizorium, stan v Kbelích sloužil Radiojournalu ještě rok a půl, do prosince 1924. Jen když byla opravdu zima, účinkující se i s technikou přesunuli do dřevěného domečku, který rozhlasu půjčilo letiště. I když se pak místa vysílání měnila, živě se vysílalo až do roku 1927.
Ještě v roce 1923 začal Radiojournal vydávat časopis s rozhlasovým programem a už v září 1924 otevřel první mimopražské studio, a to v
Brně. V dalších letech se postupně přidaly stanice v
Bratislavě, Ostravě a
Košicích.
Na přelomu roku 1924 a 1925 se studio z kbelského stanu přesunulo na dnešní Vinohradskou třídu v
Praze, a už tam zůstalo. Známá
budova Českého rozhlasu ale vznikla až o pár let později, a to v letech 1929 až 1931 podle projektu architekta
Bohumila Slámy, rozhlas se do ní nastěhoval v roce 1933. Mezitím v roce 1925 společnost Radiojournal odvysílala první přímý přenos koncertu
České filharmonie, první přímý přenos bohoslužby a také první přímý přenos projevu prezidenta
T. G. Masaryka.
Český rozhlas dnes
Dnešní
Český rozhlas vznikl po zániku Československa 1. ledna 1993. Jeho součástí byla síť regionálních studií a tři stanice s celoplošným dosahem, a to hudebně-zpravodajská stanice
Radiožurnál, stanice
Praha /
Dvojka s naučnými a zábavnými pořady a stanice
Vltava pro vážnou hudbu a literaturu. V roce 1995 vznikl nový celoplošný kanál
Český rozhlas 6, od roku 2000 pak rozhlas má studiový dům s moderními digitálními studii.
Rozhlas šíří všechny své programy vedle standardního FM/AM vysílání také digitálně prostřednictvím pozemních vysílačů (DVB-T), přes satelit, kabel, internet a mobilní telefony. Vznikly také ryze digitální stanice, jako je
Rádio Wave pro mladé posluchače,
Český rozhlas Leonardo, věnovaný popularizaci vědy,
Český rozhlas D-dur, zaměřený na klasickou hudbu, a
Rádio Česko, které dodávalo český program do vysílání BBC.
Oslavy 100 let rozhlasu, koncert a výstava
Ke
100 letům vysílání Český rozhlas připravil bohatý program. Nové rozhlasové projekty, technologické inovace,
exkurze,
mini muzeum v Galerii Vinohradská 12 a další nápady ocení spíš pravidelní posluchači, chystá se ale program i pro ty, kteří rozhlas tak často neposlouchají. V den svých 100. narozenin, tedy
18. května, Český rozhlas chystá
koncert v
Riegrových sadech, výročí také připomene
výstava v
Národním technickém muzeu. Jmenuje se
100 let je jen začátek a představí nejenom bohatou historii rozhlasového vysílání a technologického vývoje rádia, ale i důležité okamžiky, které zažila budova na Vinohradech. Připravený je bohatý program pro veřejnost, živé vysílání z muzea, workshopy a akce pro rodiny s dětmi. Výstavu můžete navštívit do 31. prosince 2023, podrobnosti a další informace najdete na webu stoletrozhlasu.cz.
Rozhlasové rekordy, kuriozity a zajímavosti
- V Evropě Radiojournal s pravidelným rozhlasovým programem předběhla jen britská BBC. Ta začala vysílat ze střechy budovy Selfridges na londýnské Oxford Street 16. listopadu 1922. Ředitel programu tehdy přečetl krátké zprávy, které na svých přijímačích ulovilo několik tisíc posluchačů.
- V době prvního vysílání české slovo rozhlas neexistovalo, to se zrodilo až díky veřejné soutěži, vyhlášené o rok později. V pionýrských dobách se používal výraz radiofonie, anglické slovo broadcasting či radiojournal, což byl současně název vysílací společnosti.
- V roce 1926 bylo zavedeno několik novinek. Začal se vysílat časový signál a pravidelné zprávy, které chystala Československá tisková kancelář, vznikla také první rozhlasová hra a vysílal se první sportovní přenos. V roce 1926 byl rovněž založen orchestr Radiojournalu, základ dnešního Symfonického orchestru Českého rozhlasu.
- V roce 1929 se odehrálo první rozhlasové vystoupení Voskovce a Wericha. V programu je zaznamenaná Hádanková vložka Radiojournalu, v níž účinkují Karel Hruška, Voskovec a Werich, Jára Kohout, trampský sbor, Vlasta Burian. V+W později z Prahy vysílali pravidelné kriticko-satirické veselé měsíčníky s písničkami a řadu her.
- Mezi nejdelšími přímými přenosy vedou státní pohřby. Reportáž z pohřbu prvního československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka v září 1937 trvala pět hodin. Má tak velký náskok i před pohřby sovětských pohlavárů. Stalinův pohřeb na Rudém náměstí v Moskvě zaplnil „jen“ dvě hodiny. Rekordní je též pohřeb Andreje Hlinky v Ružomberoku z 21. srpna 1938, který má přes tři hodiny. Smuteční průvod při pohřbívání Klementa Gottwalda trval hodinu a čtvrt.
- Výzvou rozhlasu bylo 5. května 1945 zahájeno Pražské povstání, v okolí budovy se bojovalo i po okupaci v srpnu 1968. O život přišla řada lidí, také budova vyšla z obou střetů značně poškozená.