1223: vznik vánoční tradice, 800 let Orlové a nejstarší česká listina o založení města
Za rozšířený
vánoční zvyk stavění betlémů může jeden z nejoblíbenějších svatých,
František z Assisi (1182–1226). Právě před 800 lety, o vánočních svátcích roku 1223, vybudoval v jeskyni nad vesnicí Greccio symbolický chlév s jesličkami, do kterých položil na slámu sošku milostného Jezulátka, a společně se svými řeholními bratry františkány a lidmi z okolí oslavili noční mší svatou narození Spasitele. Vánoční pobožnost se záhy začala šířit do světa a každoroční adventní a vánoční výstavy betlémů jsou důkazem, že české betlémářské tradice dosud žijí.
V roce 2023 bude
800 let od první zmínky slavit město
Orlová: psalo se o něm v listině vratislavského biskupa Vavřince. V roce 1223 také vznikly
sklepy v dominikánském klášteře v
Litoměřicích a král
Přemysl Otakar I. vydal listinu, v níž městu
Uničovu potvrdil svobody, které mu dal deset let předtím moravský markrabě Vladislav. Podle historiků to je
nejstarší listina u nás, která pojednává o založení města, a objevila se v ní i
první zmínka o
městě Bruntál; to ale bylo založeno už o pár let dřív.
1323: Praporková věštba v Brně a Bechyně povýšená na město
Královna
Eliška Rejčka chtěla v
Brně založit klášter a kostel, o místě jejich vzniku ale nechala rozhodnout náhodu. Z věže
hradu Špilberk po větru vypustila tři praporky. Jeden doletěl až do osady
Komín, kde Eliška položila základní kámen
kostela sv. Vavřince. Druhý praporek se nikdy nenašel a třetí se snesl na louku kousek pod hrad, kde královna roku 1323 založila
starobrněnský klášter. V dlažbě zdejší
baziliky minor objevíte dlaždici s korunkou a písmenem E: označuje místo, kde je Eliška Rejčka pochovaná.
Ve stejném roce byla na město povýšena
jihočeská Bechyně a dochovala se první písemná zmínka o obci
Lobeč na
Kokořínsku, kde se před pár lety podařilo zachránit
parostrojní pivovar.
1423: husitské války, první Žižkův pomník a konec středověké osady Pfaffenschlag
V roce 1423 dál zmítaly českým královstvím husitské války. Bojovalo se například u
Hořic na
vrchu Gothard: památník z druhé poloviny 19. století – a mimochodem
celosvětově první pomník se sochou Jana Žižky z Trocnova – připomíná vítězství husitů nad vojsky Čeňka z Vartemberka. Na nedalekém návrší stojí
památník se lvem.
Smutnější osud měla
středověká osada Pfaffenschlag, jejíž zbytky najdete v lesích západně od
Slavonic. Vesnice se skládala ze šestnácti usedlostí a říká se jí malá česká Trója. V roce 1423 byla srovnána se zemí, archeologové ji znovu objevili až ve 20. letech 20. století.
1523: narození Jana Blahoslava, vznik poutního místa a rozmach jihočeského rybníkářství
V Čechách vládl
Ludvík Jagellonský a v
Přerově se ten rok narodil
Jan Blahoslav (1523–1571), humanista, kněz a biskup Jednoty bratrské, literát, vzdělanec a pedagog, který působil v
tajné bratrské tiskárně v Ivančicích. Na břehu
řeky Ploučnice byla v témže roce objevena
soška Panny Marie, která podle legendy stála u zrodu barokního mariánského
poutního místa v Horní Polici, byl vypálen
hrad Žacléř a v říjnu toho roku zemřel
Petr IV. z Rožmberka, šlechtic a hejtman království českého (*1462). Zasloužil se o rozkvět rožmberského panství a také jihočeského rybníkářství; v jeho službách působil vynikající rybníkář
Josef Štěpánek Netolický (asi 1460–1538). V
Třeboni si prohlédněte
dům, kde bydlel, a prohlédněte si
expozici třeboňského rybníkářského dědictví.
1623: Labyrint světa, státní bankrot a první brambory
Na
hradě v Bečově nad Teplou vznikl základ budoucí
vyhlídky: okrouhlá věž, která střežila jádro hradu, byla v roce 1623 kvůli špatnému stavu z velké části rozebrána. Zbyla z ní jen část, v 19. století upravená jako vyhlídka.
Jan Amos Komenský v
Brandýse nad Orlicí dokončil své umělecky nejvýznamnější dílo,
Labyrint světa a ráj srdce; autora a jeho knihu tu připomíná
přírodní bludiště. Byl vypálen
hrad Borotín a do
Olomouce jezuité přivezli
ostatky svaté Pavlíny, která měla ochránit město před morem. Dochovala se i
zmínka o první konzumaci brambor v českých zemích, a to na hostině u místodržícího
Viléma Slavaty. Neblahou tečkou za celým rokem se stal prosincový patent císaře
Ferdinanda II. o státním bankrotu. Oběživo ztratilo až 98 % své hodnoty a většina lidí tragicky zchudla, naopak
Albrecht z Valdštejna a další členové mincovního konsorcia pohádkově zbohatli.
1723: korunovace, první osvětlení Prahy a Santiniho smrt
Česká architektura ten rok přišla o dva slavné tvůrce vrcholného baroka: zemřeli
Jan Blažej Santini (* 1677) a
Johann Fischer z Erlachu (* 1656). V
Neratově v
Orlických horách začal na místě malého dřevěného kostelíka vyrůstat velký
barokní chrám Nanebevzetí Panny Marie, dnes proslulý unikátní skleněnou střechou.
Monumentální barokní
pomník císaře Karla VI. u Hlavence nepřipomíná jen místo, kde v listopadu 1723 hrabě
František Antonín Špork udělil panovníkovi
odznak řádu sv. Huberta, ale také
Karlovu korunovaci českým králem o dva měsíce dřív ve
Svatovítské katedrále na
Pražském hradě. Slib, že se dá korunovat na českého krále, odkládal po nástupu na trůn plných jedenáct let.
V roce 1723 rovněž bylo zavedeno první stálé osvětlení ulic v
Praze. Olejové lampy osvětlovaly trasu
Královské cesty, tedy od
Pražského hradu přes
Hradčanské náměstí, dnešní
Nerudovu ulici,
Karlův most,
Karlovu a
Celetnou ulici a okolí
Prašné brány. Šlo celkem o 121 luceren, plněných různými druhy olejů, čas jejich rozsvěcení oznamovalo zvonění z radnic.
1823: Goethe, milostný románek a kolonáda na Reistně
Kníže
Jan I. z Liechtensteina, polní maršál a velitel rakouské kavalérie v
bitvě u Slavkova, dokončil stavbu
kolonády na Reistně, v nejvyšším bodě
Lednicko-valtického areálu.
Johann Wolfgang Goethe opět navštívil
Mariánské Lázně a kromě toho, že prožil
pozdní milostný román s mladičkou
Ulrikou von Levetzow, našel si čas na prozkoumání
Železné hůrky, nejmladší české sopky. V
Úvalně se narodil lékař a politik
Hans Kudlich (+ 1917), jehož jméno dnes nese místní
rozhledna, na vrcholku
hory Luž v
Lužických horách postavili
turistickou chatu (vyhořela v roce 1946) a narodil se
Josef Masaryk (+ 1907), otec našeho prvního prezidenta
Tomáše Garrigue Masaryka.
1923: 100. výročí narození a úmrtí slavných osobností
V roce 1923 se v
Praze narodili ilustrátorka dětských knížek
Helena Zmatlíková (+ 2005), novinářka a spisovatelka
Ruth Bondyová (+ 2017) a spisovatel
Ladislav Fuks (+ 1994) autor knih jako
Spalovač mrtvol, Variace pro temnou strunu, Mí černovlasí bratři a další. V
Brně se ten rok narodil
Emil Boček, válečný veterán a příslušník čs. letectva ve Velké Británii. V
Pelhřimově přišel na svět herec a režisér
Lubomír Lipský (+ 2015), a v
Brandýse nad Orlicí ilustrátor
Jaromír Zápal (+ 1984), jehož obrázky znáte ze série knížek o Neználkovi.
Připomeneme si také 100 let od úmrtí spisovatelů
Jaroslava Haška a
Karla Klostermanna, architekta
Jana Kotěry,
Charlotty Garrigue Masarykové, manželky prezidenta
Tomáše Garrigue Masaryka, německého fyzika
Wilhelma Conrada Röntgena a francouzského architekta
Gustave Eiffela. Obětí atentátu se ten rok stal prvorepublikový ministr financí
Alois Rašín. U
Ústí nad Labem se v roce 1923 začala budovat obří
Masarykova zdymadla a v pátek 18. května 1923 ve 20:15 bylo zahájeno
pravidelné rozhlasové vysílání. Zpočátku se sice vysílalo pouhou hodinu denně, ale rekord byl na světě: po Velké Británii se
Československo stalo druhou evropskou zemí s pravidelným rozhlasovým vysíláním.